Takto vypadala Luční bouda v 19. století. Na místě ale stála už od první poloviny 17. století, kdy došlo k přestavení jednoduché dřevěné stavby na kamennou boudu.

Vznikla v místě, kde museli poutníci cestující po slezské stezce z Vrchlabí do Polska překonat nehostinnou náhorní plošinu. Snímek z 19. století.

Podle neznámého autora knihy o cestě do Krkonoš z konce 18. století bylo na Luční boudě už v té době tak rušno, že si připadal spíš jako na rušné ulici než v nejpustějším místě Čech. „Každý vyndal vesele svůj chléb a sýr a klábosili o počasí,“ popisuje a dodává, že se nocovalo na seně. Snímek z 19. století.

K největším přestavbám došlo v době, kdy ji vlastnily rodiny Rennerů a Bönschů. Na snímku Luční bouda kolem roku 1850, Theodor Sachse, kolorovaná litografie, KM Vrchlabí.

V průběhu století začalo přibývat turistů. Vznikl zde letní dům a další přístavby. Snímek z 19. století.

Lidé se zde stavovali zejména po cestě na Sněžku, která se tyčí nad boudou. Luční bouda v 19. století.

Pohlednice z roku 1895. V té době měla Luční bouda už přes stovku lůžek.

Populární byla Luční bouda mezi lyžaři, pořádaly se zde i věhlasné závody.

Následovaly další rozsáhlé přestavby. Materiál k boudě tehdy z nižších poloh dostávali majitelé pomocí tažných koňů. Luční bouda se těšila velké popularitě, v soboty zde vydávali až tisíc jídel, personál činil i 65 lidí. Snímek z 20. století.

Konaly se zde proslulé zábavy i koncerty, které pořádal skladatel a citarista Hans Soukup. Snímek z 20. století.

Chata měla vlastní výrobnu sodovky, řeznictví, vodní elektrárnu či dieselový generátor. Snímek z 20. století.

Takto místo vypadá dnes. Nejde ale o tu samou chatu, na kterou jezdili lyžaři za první republiky.

Ta původní shořela. Údajně ji zapálila Československá armáda. Podle majitelů jako pomstu za to, že podporovali nacionalistické Turnerské hnutí a Sudetoněmeckou stranu.

Luční boudu dnes zastupují majitelé Stanislav Beneš a Klára Sovová. Podle nich ji ročně navštíví milion lidí.

Majitelé se ale víckrát dostali do sporu s národním parkem. Roky se například soudili kvůli pokutě, které jim vyměřil národní park za nepovolený koncert kapely MIG 21.

Dosud poslední spor došel k tomu, že se majitelé rozhodli Luční boudu zavřít pro turisty. Údajně proto, že kvůli pokutám za vjezd pro řemeslníky nemohou zajistit chod boudy.