Účastníci „partyzánské“ akce mohli prozkoumat i dobové zbraně nebo jejich repliky.

Z výpravy po stopách partyzánů organizované žďárským Regionálním muzeem po okolních obcích

Člen partyzánské Brigády M. Jana Husa Nikolaj Šustov, jehož loupežné choutky a nezodpovědný přepad v hospodě Skryjových ve Světnově v březnu 1945 rozpoutal vlnu zatýkání mezi civilním obyvatelstvem.

Žďárští historici a badatelé vzali zájemce o válečné dějiny na výpravu po stopách partyzánů. Na snímku před památníkem v Cikháji.

Zájemce o partyzánské dějiny Žďárska provedl historik Miloslav Lopaur (na snímku).

Původně německá sklářská osada Nová Huť se za druhé světové války díky své odlehlosti proměnila v oblíbené místo partyzánů.

Jeden z mnoha partyzánských pomátníků na Žďársku je u osady Nová Huť.

Jeden z dočasných táborů měli partyzáni brigády M. Jana Husa na Kamenném vrchu u osady Nová Huť.

Členové Klubu vojenské historie Arco předvedli u partyzánské osady Nová Huť vybavení ruské armády.

Trosky domu Vajsových v Cikháji, které zůstaly po vypálení německými jednotkami v lednu 1945.

Historik Pavel Elbl ukazuje dva různé vzory německých přileb.

Členové Klubu vojenské historie Arco předvedli v tomto případě vybavení německých jednotek.

Členové Klubu vojenské historie Arco předvedli vybavení německých jednotek.

Americké džípy Willys sehrály svoji roli i na východní frontě, připomněli členové Klubu vojenské historie Arco.

Americké džípy Willys sehrály svoji roli i na východní frontě.

Z výpravy po stopách partyzánů organizované žďárským Regionálním muzeem po okolních obcích

Protinacistickému odboji pomáhala řada hajných z okolí. Revírník Karel Němec z hájovny Borky u Vojnova Městce kvůli spolupráci s partyzány strávil konec války ve vězení.

Hájovna na Borkách u Vojnova Městce, kde bydlel nadlesní Karel Němec, zapojený jako řada hajných z okolí do partyzánského odboje.

Členové Brigády M. Jana Husa (v horní řadě uprostřed nechvalně proslulý Miroslav Pich Tůma), která začala působit na českomoravském pomezí po výsadku v říjnu 1944. Tragické bylo pro brigádu obklíčení 26. března 1945 u Leškovic na Havlíčkobrodsku, kde zahynulo sedm členů včetně velitele Fomina.