Jednotlivé zóny v hlavní místnosti bytu jsou vizuálně oddělené, přitom na sebe navazují a lze je snadno ihned propojit, když se sejde více hostů.

Kuchyň je po straně společenské místnosti, přesto je s ní provázaná a lze z ní snadno komunikovat s ostatními.

Kuchyň je v tomto bytě součástí společenské zóny.

V těsném sousedství kuchyňské části je jídelní zóna. V ní hosta jistě zaujmou hlavně zaoblené konce dřevěných podnoží jídelního stolu.

Vlastní varná zóna kuchyně je umístěna na ostrůvek, takže člověk, který právě vaří, má neustále výhled na ostatní.

Kruhový stůl v barovém koutku má desku ze dřeva stromu cumaru.

Panel, na němž je televize upevněna, není plochý. Je to ve skutečnosti úložný prostor přístupný z druhé strany.

Soukromější část společenské zóny odděluje od té veřejné sloup s televizí.

Barový koutek je organizován kolem menšího stolu s kruhovou deskou.

Hezkým nápadem je kamenný obklad na zdi. Žilkování kamene připomíná mapu.

Prostor obývací části se rozrostl o plochu balkonu, jenž byl integrován do interiéru.

Ložnice je zařízena jako místo klidu a míru. A také plná světla.

Za dřevěným čelem postele a stěnou nad ním je umístěna šatna.

V ložnici architekti majitelům vytvořili i čtenářský koutek. S křeslem, které doplňuje podnožka.

V křesle určeném hlavně k četbě lze pohodlně lenošit a třeba i jen tak nečinně odpočívat.

Ve světlých odstínech je zařízena také koupelna.

Zajímavým prvkem v koupelně je umyvadlo vytvořené z jednoho kusu kamene.