Čtyřiadvacetiletý Sam Chekwoi z vesnice Ayoreri tvrdí, že kvůli nepředvídatelným dešťům a suchu je pro něj stále těžší uživit své dvě ženy a jedenáct dětí. „Dříve jsem farmařil, ale slunce mi sežehlo úrodu potravin. Tehdy jsem se rozhodl začít chytat ty ptáky, abych zajistil jídlo pro sebe a své děti,“ líčí. (Lovec ptáků ve vesnici Ayoreri v okrese Kween, 17. dubna 2025.)

Agentuře AFP ukázal, jak místní svou kořist loví: Nejprve chytí myš, zabijí ji a do tlamy jí nalijí směs alkoholu a jedu na krysy. Zvíře pak pohodí na poli, aby si jí všiml nějaký pták.

Ptáci se snesou dolů a jakmile mrtvolu chytí, rychle pocítí účinek jedu. Pokusí se odletět, ale nedostanou se daleko, vesničané je pronásledují a uloví.

Za tuto činnost hrozí v Ugandě vysoké pokuty, ale lovci mají pocit, že nemají na výběr. „Kdyby existovala alternativa, udělal bych to,“ řekl Chekwoi.

Pětačtyřicetiletý Joel Cherop, farmář a ochránce přírody, v oblasti vyrostl a snaží se ostatní od této praxe odradit. (Značky některých ulovených ptáků pocházejí z Polska nebo Maďarska, 17. dubna, vesnice Ayoreri v Ugandě).

Odhaduje, že od začátku tohoto roku snědli vesničané asi 3000 bílých čápů.

Podle Cheropa jsou ptáci „jediným zdrojem bílkovin“ pro mnoho lidí v oblasti. Jednoho čápa lze prodat za přibližně 2000 šilinků, tedy za necelý dolar, uvedl.

Přestože kočovné komunity v regionu znehodnotily půdu kácením příliš velkého množství stromů na dřevěné uhlí, Cherop s nimi soucítí. Uvědomuje si, že je trápí zhoršující se sucho.

„Není pochyb o tom, že neúroda je v této komunitě v posledních deseti letech tématem číslo jedna,“ řekl agentuře AFP. (Hlodavec přichystaný k nalákání ptáků na poli, Ayoreri, 17. dubna).

Podle něj je obzvláště nespravedlivé, že změna klimatu je důsledkem průmyslových postupů v jiných částech světa.

Cherop začal kolem své farmy vysazovat tisíce ovocných stromů ve snaze obnovit půdu a zaměstnává tolik místních obyvatel, kolik jen se svými omezenými prostředky dokáže. (Žena se sazenicí na místě, kde byly předtím vykáceny stromy kvůli výrobě dřevěného uhlí, Ayoreri v Ugandě, 17. dubna).

Říká, že vesničané se prostě snaží přežít. „Jsou to hladoví mladí lidé, kteří nemají co jíst, a tak našli alternativu,“ dodal Cherop v rozhovoru pro agenturu AFP.