Pestrá zahrada

Jahody patří k nejčastěji pěstovanému ovoci na světě a na zahradách mají výsadní místo i u nás. Málokdo si ale uvědomuje, jak dlouhou cestu tenhle voňavý plod v dějinách urazil. Podle archeologických nálezů lidé jahody sbírali už v pravěku a jisté je také to, že je znali staří Římané.

Rajčata si většina lidí nepěstuje kvůli okrasným listům, ale kvůli sladkým plodům, které dozrály na slunci. Přesto se stává, že rostliny vypadají na první pohled skvěle, mají silné stonky, mnoho tmavě zelených listů a působí zdravě, jenže květů je málo a plody se buď netvoří vůbec, nebo jen v minimálním množství. Takový stav obvykle není náhoda, ale reakce na podmínky pěstování, výživu, počasí nebo napadení škůdci.

Ke konci léta se to opakuje téměř každý rok. Listy okurek, cuket a dalších tykvovitých rostlin začnou vypadat, jako by je někdo posypal moukou nebo poprášil šedobílým povlakem. Mnoho pěstitelů to automaticky označí jako plíseň nebo hnilobu, jenže ve většině případů jde o něco jiného.

Červivost plodů v létě nemusí být samozřejmost. Právě na přelomu sezony se rozlétá druhá generace obaleče jablečného, jejíž housenky umí poškodit velkou část úrody. Kdo chce zasáhnout účinně a zároveň nestříkat zbytečně, měl by se řídit vývojem škůdce a pečlivě zvolit termín ošetření.

Akébie pětičetná (Akebia quinata) je neobvyklá popínavá rostlina původem z Japonska a Číny, která si postupně nachází místo i v českých zahradách. Na první pohled zaujme jemnými, dlanitě uspořádanými listy z pěti lístků na delších řapících. Ještě větší pozornost ale budí její tmavě purpurové květy netypického tvaru a později také protáhlé plody, které mohou připomínat menší okurky.

Červenec bývá měsícem, kdy se na zahradě potkává sklizeň s přípravou na další sezonu. Drobné bobulové ovoce se dá velmi dobře uchovat na zimu, nejčastěji mražením. Aby výsledek stál za to, má smysl vybírat jen zdravé, vyzrálé a nepoškozené plody.

Když si chcete v klidu sednout k jídlu nebo vyvětrat byt, stačí chvilka nepozornosti a v kuchyni se objeví mouchy. Láká je vůně jídla, zbytky na lince, sladké nápoje i otevřený koš. Mnoho lidí sáhne po chemických sprejích, jenže ty často dráždí dýchací cesty a jejich použití v prostoru, kde se jí, není každému příjemné.

Když se vám po letech zkoušení konečně osvědčí odrůda rybízu, která pravidelně dává bohatou úrodu a chutné plody, je škoda zůstat jen u jednoho keře. Právě začátek léta je vhodné období, kdy si můžete oblíbenou rostlinu jednoduše rozmnožit a získat další sazenice do zahrady nebo třeba pro rodinu. Rybíz se navíc pěstuje poměrně nenáročně a vejde se i do menších zahrad.

Ovocný strom obsypaný jablky nebo švestkami umí potěšit každého zahrádkáře. Jakmile ale strom roste u hranice pozemků a jeho větve zasahují k sousedovi, začínají otázky, kdo má na plody skutečně nárok. Nejde jen o slušnost a sousedské vztahy, v některých situacích může neopatrné trhání skončit jako přestupek a vyústit v citelnou pokutu.

Škvor obecný patří mezi hmyz, který v lidech často vyvolává odpor. Je nenápadný, rychle se schová do škvíry a jeho typické „kleštičky“ na konci těla vypadají jako zbraň. Právě tento vzhled stojí za rozšířenou představou, že škvor útočí na člověka, štípe a je škodlivý pro rostliny.

V Česku se znovu otevírá téma zákonného předkupního práva na zemědělskou půdu. V praxi by to znamenalo, že když se vlastník rozhodne prodat pole vybranému kupci, musel by nejprve dát možnost hospodařícímu zemědělci na daném pozemku nabídku dorovnat. Pokud by ji dorovnal, prodávající by musel prodat právě jemu.

Od jara až do konce léta se na mnoha zahradách opakuje stejný scénář. Přes den vypadají záhony klidně, ale jakmile se setmí a půda je po zalévání vlhká, slimáci začnou vylézat ze svých úkrytů a míří k nejkřehčím rostlinám. Nejčastěji to odnesou mladé sazenice, saláty, jahody nebo čerstvě vyseté řádky zeleniny.

Tulipány, narcisy, bledule i sněženky sice odkvetou už na jaře, tím ale péče nekončí. Ideální období pro vyzvednutí cibulí nastává ve chvíli, kdy listy přirozeně zatáhnou a začnou žloutnout. Právě tehdy se zásobní látky vracejí z natě zpět do cibule a rostlina si vytváří rezervu pro příští sezonu.

Letní zahrada umí být plná barev, vůní i hmyzího života, když jí dopřejete několik jednoduchých zásahů. Červenec je ideální období na drobné práce, které nezaberou mnoho času, ale projeví se dlouhým a bohatým kvetením, zdravějšími keři i čistší vodou v jezírku. Stačí myslet na pravidelnou péči o květy, rozumné hnojení a prevenci problémů, které se v horku zhoršují.

Mladé rostliny mají jemné pletivo a často rostou v teplém a vlhkém prostředí, které je ideální pro rozvoj hub. Typickým problémem je padání klíčních rostlin, kdy se stonek u země ztenčí, ztmavne a sazenice se položí. Stačí drobná nerovnováha v zálivce, horší cirkulace vzduchu nebo příliš hustý výsev a riziko plísňových chorob prudce roste.

Vytvořit zahradu, která je pro děti bezpečná a zároveň je bude bavit v různém věku, bývá jednodušší, než se zdá. Nezáleží na tom, jestli máte batole, školáka, teenagery, nebo k vám jen občas jezdí vnoučata či návštěvy s dětmi. I bez skluzavky, trampolíny a dalších pevných herních prvků může vzniknout prostor, který je krásný na pohled a přitom podporuje pohyb, fantazii i klidné chvíle.

Bazalka patří mezi nejoblíbenější bylinky do kuchyně, jenže aby opravdu prospívala, nestačí jí pouze teplé místo a pravidelná voda. Při pěstování v květináči na parapetu, na balkóně i na záhonu rostlina postupně vyčerpává živiny z půdy. Výsledkem pak mohou být bledší listy, pomalejší růst nebo menší hustota.

Okurky patří mezi zeleninu s vysokými nároky na výživu a pravidelnou zálivku. Nestačí je jednou přihnojit po výsadbě a čekat, že budou až do podzimu samy od sebe nasazovat plody. Když jim dáte vhodné živiny ve správné fázi růstu, odmění se dlouhou a stabilní sklizní.

Mech v trávníku není jen kosmetická vada. Jakmile se začne rozrůstat, postupně vytlačuje trávu, protože jí bere vláhu, živiny i místo pro kořeny. Zpočátku se může zdát, že se porost s mechem sám vyrovná, jenže to platí jen u opravdu malého výskytu.

Cukety patří mezi nejvděčnější letní zeleninu. Díky jemné a neutrální chuti je využijete do slaných zapékaných jídel, polévek i do sladkého pečení, kde těsto příjemně zvláční. Mají hodně vody a málo kalorií, takže zapadnou i do lehkých letních receptů.

Horké dny na přelomu jara a léta dávají zabrat nejen lidem, ale hlavně rostlinám na záhonech. Rajčata, která ještě nedávno rostla bez potíží a začínala nasazovat první plody, se při extrémních teplotách rychle dostávají do stresu. Mnoho pěstitelů v obavách z přeschnutí udělá dobře míněnou, ale zásadní chybu: začne zalévat příliš často nebo nárazově obrovským množstvím vody.

Chcete-li z tyčkových rajčat sklízet opravdu velké a sladké plody, nestačí jen zalévat a přihnojovat. Tyto odrůdy mají přirozenou tendenci růst pořád dál a vytvářet další a další boční výhony. Bez zásahu se z rostliny rychle stane neprostupná zelená masa, která sice vypadá mohutně, ale energii spotřebuje hlavně na listy a stonky.

S příchodem teplých dnů tráví lidé více času venku, jenže stejné období využívají i potkani. V teplu se rychle rozmnožují a na přelomu června a začátku července mladí jedinci opouštějí hnízda a hledají nové útočiště. Pokud na pozemku objeví klidný kout v kůlně, pod terasou nebo v hustém živém plotu, dokážou se tam usadit překvapivě rychle.

Pěstování okurek bývá vděčné, ale zároveň umí rychle ukázat chyby v péči. Problémy se často projeví vadnutím rostlin, zasycháním nasazených plodů nebo tím, že okurky zůstávají malé, křivé či celkově méně kvalitní. Výsledek je pak dvojí: sklidíme méně kusů a navíc nebývají v takové kondici, jakou od domácí úrody čekáme.

Fazol šarlatový patří mezi nejoblíbenější zeleninu do užitkové zahrady, protože se snadno pěstuje a při dobré péči poskytuje velké množství dlouhých zelených lusků. Sklizeň obvykle začíná v polovině léta a při pravidelném sběru pokračuje až do začátku podzimu. Kromě užitku je atraktivní i vzhledem, protože popínavé typy nesou nápadné květy v červených, růžových, bílých i dvoubarevných odstínech, po kterých se rychle tvoří celé shluky lusků.

Ne každá zahrada má ideální podmínky pro voňavé a užitečné bylinky. Někde je půda rozpálená a vysychá na přímém slunci, jinde pozemek sužuje vytrvalý vítr. Další zahrádkáři zase řeší dlouhá období deště a vysokou vlhkost.

Stočené nebo zkrabacené listy na rajčatech dokážou vyděsit i zkušené pěstitele. Tato rostlina ale často reaguje přehnaně na změny počasí, zálivky nebo zásahy při pěstování. Kroutění listů tak může být jen obranná reakce, kterou si rajče pomáhá přežít horko, sucho nebo jiný stres.

Muškáty patří k nejvděčnějším balkónovým rostlinám, přesto se u nich v průběhu léta často objeví typické signály únavy. Listy začnou blednout až žloutnout, rostlina působí ochable a kvetení se zpomalí, někdy se květy zmenšují nebo se nové stonky tvoří jen neochotně. Nejčastěji za tím nestojí žádná záhadná choroba, ale kombinace horka a vyčerpaných živin v substrátu.

Práce na záhonech v parném létě může být příjemná, ale zároveň zrádná. Vysoká teplota, ostré slunce a vlhký vzduch dávají zabrat nejen rostlinám, ale hlavně tělu. I když jste zvyklí trávit venku hodiny, v extrémním horku se vyplatí změnit tempo, plán i očekávání.

U paprik se podobně jako u rajčat objevují vedlejší, takzvané sekundární výhony. Na první pohled vypadají neškodně, jenže rostlinu zbytečně vysilují. Berou jí vodu i živiny, zahušťují keř a výsledkem bývá slabší nasazení plodů, menší papriky a pomalejší dozrávání.

Pěstování česneku trvá mnoho měsíců. Stroužky jste dali do země na podzim, rostliny přežily zimu i jarní výkyvy a na začátku léta se blíží rozhodující okamžik. Právě tehdy si řada pěstitelů všimne, že listy začínají rychle žloutnout a zasychat.

V zahradě se často najde kout, kam slunce praží od rána do večera a stín se tam prakticky neukáže. Právě taková místa bývají problémová, protože půda rychle vysychá a některé druhy v nich strádají. Dobrá zpráva je, že existuje řada rostlin, které plné slunce vyhledávají a zároveň nevyžadují složitou péči.

Když meteorologické mapy tmavnou do červených odstínů, netrpí jen lidé, ale také záhony, trávník, keře i rostliny v nádobách. V období úmorných veder se proto stále častěji řeší praktická otázka, kdy je nejlepší zalévat, aby se voda nevytratila dřív, než se dostane ke kořenům. Zatímco běžná doporučení často zmiňují ráno nebo večer, při extrémních teplotách se vyplatí dívat se na věc hlavně prizmatem účinnosti a dostupnosti vody pro rostlinu.

Jarní výsadba bývá loterie. Jeden den slunce, další den studený vítr, přízemní mrazíky nebo vytrvalý déšť. Mladé sazenice jsou v této fázi nejzranitelnější: mají jemné listy, slabší kořenový systém a jakýkoli stres je snadno zabrzdí v růstu.

Šťavnaté a příjemně nakyslé bobule rybízu patří k ovoci, které se v kuchyni neztratí. Hodí se do moučníků, na rosoly a marmelády, na šťávy, sirupy i domácí víno. Právě proto má rybíz na českých zahradách dlouhodobě své místo.

U malin a dalšího drobného ovoce se dá o část úrody přijít překvapivě snadno. Nejde jen o počasí nebo odrůdu, ale hlavně o řez, práci s výhony, půdu a běžnou údržbu během sezóny. Zkušenosti z ovocnářské praxe ukazují, že mnoho pěstitelů opakuje stejné přešlapy a keře pak zbytečně slábnou, málo přirůstají nebo rychle stárnou.

Konec června a začátek července často znamená, že okvětní lístky růží začnou opadávat a záhon působí unaveně. Ve skutečnosti jde ale jen o krátkou pauzu, během které si rostlina doplňuje síly. Když jí v této fázi pomůžete správnou péčí a letním řezem, nasměrujete energii do tvorby nových poupat místo do zbytečného dozrávání semen.

Rajčata patří mezi nejpěstovanější zeleninu na zahradách i na balkonech. Aby ale keříky nasadily co nejvíc plodů a zároveň je bez problémů dozrály, nestačí jen zálivka a hnojení. Důležitou roli hraje i průběžný řez, který se vyplatí udělat právě v průběhu července, kdy rostliny rychle rostou, houstnou a spotřebovávají mnoho živin.

Bolševník velkolepý patří k nejrizikovějším invazním rostlinám u nás. Na první pohled zaujme bohatými bílými květy ve tvaru deštníku a mohutnými listy, jenže jeho síla je v rychlém šíření a v tom, jak bezohledně vytlačuje ostatní vegetaci. Na zahradě i v krajině dokáže během krátké doby převzít kontrolu nad prostorem a proměnit pestrý porost v jednolitou zelenou masu.

Bohaté kvetení pelargonií není náhoda ani otázka jediné zázračné rady. Nejlepších výsledků dosáhnete tehdy, když zkombinujete několik jednoduchých kroků péče, které se navzájem doplňují. Jakmile rostlina dostane správné podmínky, začne rychleji růst, zhoustne do kompaktního keříku a už na začátku sezóny se objevují první vlny barevných poupat.

Papriky umí být na živiny náročné, zvlášť když sazenice stagnují, listy blednou nebo rostliny dlouho nasazují květy. Pomoci může jednoduché domácí hnojení, které dodá důležité prvky pro růst kořenů, tvorbu plodů a celkovou vitalitu. Výhodou je, že jde o čistě organický postup, který se hodí i pro zahrádkáře, kteří nechtějí používat průmyslová hnojiva.

V posledních letech je stále častější, že angrešt během vln veder náhle měkne, plody se zmenšují, ztrácejí šťávu a část úrody předčasně opadá. Nejvíc trpí keře na přímém slunci, kde se při teplotách nad 30 °C výrazně zvyšuje výpar vody z listů i z plodů. Rostlina se brání tím, že omezuje proudění vody do plodů, dužnina houstne, postupně vysychá a slupka přestává držet tlak.

V české přírodě se v posledních letech objevuje i klíště rodu Hyalomma, které se k nám nejčastěji dostává nepřímo díky migrujícím ptákům. Ti na sobě mohou přenést mladší vývojová stadia na velké vzdálenosti a po příletu do střední Evropy se parazit může v příznivých podmínkách dál vyvíjet. Výrazně mu v tom pomáhá také teplejší počasí a delší období bez mrazů, které usnadňuje přežívání v našich zeměpisných šířkách.

Švestky neboli slivoně mohou být letos doslova obsypané plody, jenže na přelomu června přichází období, kdy se do nich nejčastěji pustí obaleč švestkový. Když se zásah provede pozdě, škůdce dokáže znehodnotit velkou část sklizně. Místo zdravých slivek pak pod stromem končí předčasně zbarvené, červivé a zahnívající plody a na slupce se často objeví i typická lepkavá kapka pryskyřice.

Vodní prvek dokáže proměnit téměř každou zahradu. Přináší okrasný efekt, pracuje se světlem a odlesky, a hlavně přidává příjemnou zvukovou kulisu, která zjemní ruch okolí. Voda navíc podporuje biodiverzitu, protože se u ní rychle objeví užitečný hmyz a další drobní živočichové.

Okurky mohou být šťavnaté, křupavé a příjemně nasládlé, pokud jim od začátku dopřejete správný režim péče. Nejde jen o to je zasadit a občas zalít. O výsledku rozhoduje kombinace tepla v půdě, pravidelné vláhy, vyváženého hnojení a také včasné usměrnění růstu.

Kroucení listů patří mezi nejběžnější problémy při pěstování rajčat, a to jak u začátečníků, tak u zkušených zahrádkářů. Může se objevit jen na jedné rostlině, ale klidně i na celé řadě či záhonu. Dobrá zpráva je, že ve většině případů nejde o neřešitelnou situaci.

Maliny patří mezi ovoce, které se doma pěstuje překvapivě snadno a zároveň se rychle vrací investice. Za cenu jedné či dvou krabiček z obchodu často pořídíte sazenici, která dokáže plodit mnoho let. Kromě chuti mají maliny i výživovou hodnotu, obsahují vlákninu, vitamin C a další prospěšné látky.

Sečení trávníku je práce, po které je hned vidět výsledek. Tráva je rovná, zahrada vypadá upraveně a člověk má hotovo. Jenže pak často přijde druhá otázka: co s hromadou posekané trávy, která zůstala po sekačce?

Jaro se rychle mění v léto, slepice víc snášejí, některé začínají sedět a současně přibývá hmyzu i parazitů. Právě teď je nejlepší chvíle udělat pár zásahů v kurníku a ve výběhu, aby dlouhé horké dny nepřinesly pokles snášky, zdravotní potíže ani zbytečné zamoření. Když se prostředí připraví dopředu, hejnu se lépe dýchá, méně se šíří choroby a léto je pro chovatele klidnější.

Stračka je oblíbené okrasné jméno pro dvě blízce příbuzné rostliny z čeledi pryskyřníkovitých. Nejčastěji se setkáte se stračkou rodu Delphinium a se stračkou polní známou jako Consolida ajacis. Na první pohled vypadají velmi podobně, vytvářejí jemné kvítky uspořádané do výrazných, vzpřímených klasů a mají dekorativní, krajkovitě dělené listy.

Máte pocit, že mšice, ploštice nebo slimáci si z vašich záhonů udělali nekonečnou hostinu? Místo neustálého boje postřiky můžete využít postup, který zkušení pěstitelé berou jako nenápadnou, ale velmi účinnou fintu. Jde o takzvané rostlinné pasti, tedy výsadbu, která škůdce záměrně přiláká jinam, než kde máte hlavní zeleninu.

Udržet sytě zelený trávník bývá čím dál náročnější, protože delší období bez deště a vysoké teploty se stávají běžnou realitou. I když pravidelně sekáte a v suchu zaléváte, tráva se může dostat do stresu, zpomalí růst, ztratí barvu a postupně odumírá. Typickým výsledkem jsou žluté až hnědé mapy, které kazí dojem z celé zahrady a často se rozšiřují, pokud se podmínky nezlepší.

I obyčejný stroužek dokáže během jediné sezóny vyrůst v plnohodnotnou palici s výraznou chutí. Pěstování česneku je překvapivě jednoduché, nevyžaduje složitou péči a odměnou je vlastní úroda, kterou využijete v kuchyni prakticky každý den. Kromě bulviček se navíc dají jíst i jarní výhony neboli česnekové květní stvoly, které mají jemnější chuť a hodí se třeba...

Myrobalán, česky často označovaný jako slivka třešňoplodá, patří k dřevinám, které jsou u nás doma jak v zahradách, tak ve volné krajině. Zatímco klasické švestky si lidé spojují hlavně s velkými plody a pálenkou, myrobalán býval dlouho vnímaný spíš jako planější příbuzný. Teď se ale znovu dostává do popředí, protože nabízí kombinaci vlastností, které v době výkyvů počasí a tlaků chorob dávají překvapivě velký smysl.

Rajčata patří mezi nejoblíbenější plodiny na zahradě i na balkoně, jenže aby opravdu prospívala a odměnila vás plnými hrozny plodů, potřebují během sezony stabilní péči. Dobrou zprávou je, že podporu růstu, kvetení i vybarvování rajčat lze zvládnout i bez speciálních kupovaných směsí. Často stačí to, co už máte doma, na zahradě nebo v kompostu.

Cibule patří mezi nejpoužívanější suroviny v kuchyni, a proto se vyplatí mít na záhoně co nejjistější úrodu. Vypěstovat zdravé a velké cibule ale není samozřejmost, zvlášť pokud toužíte po opravdu mohutných kusech. Existují pěstitelé, kteří se na velikost cíleně zaměřují a na zahradnických soutěžích pak ukazují cibule s parametry, které připomínají spíš menší nákup než běžnou zeleninu.

Kohoutek věncový, botanicky Lychnis coronaria, je nápadná rostlina s jemně plstnatými, stříbřitě zelenými listy a sytě růžovými až magentovými květy. V zahradě umí udělat silný barevný akcent hlavně od poloviny do konce léta, kdy se květy objevují ve větších vlnách. Často se řadí mezi krátkověké trvalky nebo dvouletky, ale v praxi se chová velmi spolehlivě díky tomu, že se ochotně vysemeňuje.

U zhruba desetimetrového ořešáku vlašského je klíčové načasování. Nejlépe snáší řez v létě, obvykle od konce června do srpna. V některých případech lze pokračovat i do poloviny září, zejména pokud jsou letošní výhony delší, přibližně 50 cm a více.

Padlí patří mezi nejčastější choroby okurek a dokáže zaskočit jak ve skleníku, tak na venkovním záhonu. Typické jsou drobné bělavé skvrny, které vypadají jako jemná pavučinka a mívají kulatý tvar. Když se problém neřeší, skvrny se rychle spojují do souvislého moučnatého povlaku.