Pestrá zahrada

Letní řez švestky po sklizni bývá mezi zahrádkáři často diskutovaný. Jedna skupina ho bere jako užitečný způsob, jak korunu odlehčit a prosvětlit, druhá se mu raději vyhýbá, protože se obává oslabení stromu. Praxe ukazuje, že pravda bývá uprostřed.

Největší riziko jedovatých rostlin často nevzniká v tropickém pralese, ale klidně na zahradě, u plotu nebo při procházce kolem cest. V české přírodě i v parcích se vyskytují druhy, u nichž může otravě stačit pár bobulí, malé množství semen, případně neopatrná manipulace. Některé toxiny působí téměř okamžitě, jiné tělo poškozují postupně a příznaky se mohou rozvíjet celé dny.

Ovocné stromy jako granátovník, olivovník nebo fíkovník si většina lidí spojuje hlavně s prázdninami u moře. Jenže počasí se mění a v řadě oblastí Česka už léto připomíná podmínky, na které jsou tyto dřeviny zvyklé. Právě proto se stále častěji objevují i v našich zahradách, kde mohou překvapit nejen vzhledem, ale i plody.

Štípnutí nebo bodnutí hmyzem bývá ve většině případů nepříjemné, ale ne nebezpečné. Přesto má smysl vědět, co udělat hned, protože správná první pomoc umí výrazně zmenšit bolest, otok i svědění. Kolem domácích postupů navíc koluje řada rad, které někomu pomohou, jiným však mohou kůži zbytečně podráždit, a některé jsou vyloženě nevhodné.

V srpnu se po sklizni raných plodin začínají uvolňovat záhony, ale zahradní sezóna ještě nekončí. Právě tehdy má smysl vysít další dávku kopru. Když mu dáte vhodné podmínky, můžete sklízet mladou, jemnou a výrazně voňavou nať během září a často i v říjnu, dokud nepřijdou silnější mrazy.

Letní posezení na terase se v srpnu často mění v neustálé odhánění hmyzu. Právě ke konci léta bývá populace vos i sršňů nejsilnější. V hnízdech je těsno, larvy potřebují potravu a dospělí jedinci intenzivně shánějí cukry i bílkoviny.

Tuje patří mezi nejčastěji vysazované jehličnany v zahradách, protože dobře snášejí počasí, drží tvar a celoročně zůstávají zelené. Právě proto dokáže vyděsit moment, kdy si všimnete, že uvnitř keře nebo uprostřed živého plotu jehličí zasychá a hnědne. U tújí se problém často rozjíždí nenápadně, ale když se přehlédne správný okamžik, může dojít k odumírání výhonů a postupnému řídnutí celé rostliny. Včasná reakce však většinou znamená, že se dá situace zvládnout a tuje znovu zpevní i zazelenají.

Když se řekne karafiát, mnoha lidem naskočí obraz květiny, která byla kdysi všude. Tím ale jeho příběh ani možnosti zdaleka nekončí. Karafiáty jsou ve skutečnosti překvapivě pestré, dlouho vydrží a při správné péči dokážou zdobit byt i zahradu mnohem déle, než byste čekali.

Muškáty jsou stálicí okenních parapetů, balkonů i zahradních nádob. Díky výrazným barvám a dlouhému kvetení dokážou rozzářit celý dům. Právě v létě ale často přichází největší zkouška: vysoké teploty, rychlé vysychání substrátu a zároveň riziko, že to s vodou přeženeme.

Ibišek patří mezi keře, které umí nabídnout opravdu výrazné a velké květy. U některých druhů mohou mít květy průměr připomínající talíř, a při dobré péči se rostlina dokáže obsypat poupaty na dlouhé týdny až měsíce. Přesto se stává, že květy opadávají rychle, poupata zasychají nebo je kvetení slabé.

Dýně Hokkaido, botanicky Cucurbita maxima, patří mezi oblíbené zimní tykve. Je ceněná hlavně pro výraznou chuť a snadné pěstování. Pochází ze severního japonského ostrova Hokkaidó, kde se podle historických zmínek začaly v 19.

Od srpna 2026 začínají pro majitele domů a zahrad platit úpravy, které se dotýkají jak běžných zahradních staveb, tak nakládání s vodou. Zjednodušení se týká hlavně menších objektů, jako jsou pergoly, altány nebo zahradní domky. Naopak přísnější přístup státu dopadá na studny a domovní čistírny odpadních vod, kde se klade větší důraz na odbornost, bezpečnost a ochranu podzemních zdrojů.

Hortenzie patří mezi nejoblíbenější okrasné keře, protože dokážou vytvořit velká a výrazná květenství v jemných i sytých odstínech. Mnoho pěstitelů ale překvapí, že výsledná barva není vždy daná jen odrůdou. U některých hortenzií se dá odstín květů cíleně ovlivnit, a to hlavně tehdy, když je rostlina v dobré kondici, má vhodné stanoviště a půda kolem ní se dlouhodobě udržuje ve správných parametrech.

Po sklizni rajčat často končí velká část natě v koši nebo na hromadě bioodpadu. Přitom právě listy a odstřižené boční výhony mohou na zahradě ještě dobře posloužit. Zkušenější pěstitelé je neničí zbytečně, protože vědí, že rajčatová nať obsahuje přirozené látky, které některým škůdcům nevoní, a současně může dodat půdě cenný organický materiál.

Gardénie patří mezi okrasné rostliny, které si lidé neoblíbí jen pro lesklé, sytě zelené listy a elegantní květy, ale hlavně pro intenzivní, sladkou vůni. Během kvetení dokáže naplnit balkon, terasu i část zahrady aromatem, které působí až nečekaně výrazně. Právě kvůli této vůni se květy gardénie uplatňují i v parfumerii a při výrobě vonných olejů.

Množení rostlin může být překvapivě snadné, pokud si vytvoříte podmínky, ve kterých řízek neosychá a zároveň má stálý přístup k vlhkosti. Následující postup využívá jednoduchý princip uzavřeného vlhkého prostředí, díky němuž dokáže mnoho druhů rostlin vytvořit kořínky rychleji, než byste čekali. Výhodou je, že nepotřebujete žádné speciální přípravky ani květináče, stačí běžné věci z domácnosti.

Hadi jsou přirozenou součástí přírody a ve většině případů se lidem spíše vyhýbají. Přesto není příjemné potkat je přímo na vlastním pozemku, zvlášť pokud se po zahradě pohybují děti nebo domácí zvířata. Dobrá zpráva je, že výskyt hadů často souvisí s prostředím, které jim na zahradě nevědomky připravíme.

I když se teploty na čas sníží, další vlna horka může přijít rychle a zahrada pak vyžaduje mnohem intenzivnější péči. Růže v takových dnech snadno zasychají, vadnou a místo bohatého kvetení působí unaveně. Dobrá zpráva je, že několik správně načasovaných kroků dokáže rostliny výrazně podpořit a často je doslova zachránit.

Alstromérie patří mezi výrazné, exoticky působící trvalky s květy připomínajícími lilie. Je to vytrvalá bylina bez dřevnatých nadzemních stonků, která při správné péči vydrží na jednom místě kvést mnoho let. Hodí se do záhonů i do květináčů na terasu a balkon, protože umí dlouho a spolehlivě nasazovat poupata.

Třezalka tečkovaná, latinsky Hypericum perforatum, je bylina se sytě žlutými květy, která se objevuje v tradičních léčebných systémech už po staletí. Zmiňuje se o ní antická řecká tradice, využívala ji také medicína islámských zemí i vybrané směry tradičního léčitelství v Asii. Lidový název odkazuje na svátek Jana Křtitele, protože rostlina často kvete na přelomu června, kdy se tento svátek připomíná.

Krtek dokáže zahrádkářům pořádně znepříjemnit život, často i tím, že nové krtince přibývají doslova ze dne na den. Jeho přítomnost se pozná snadno podle hromádek hlíny na trávníku nebo v záhonech. Přestože se o něm někdy mluví jako o škůdci, ve skutečnosti obvykle nežere kořeny rostlin.

Jakmile jsou bobule otrhané, mnoho pěstitelů keře ponechá bez další pozornosti až do podzimu nebo dokonce do jara. Právě to ale bývá důvod, proč rybíz v dalším roce zeslábne, méně nasazuje květní pupeny a úroda pak výrazně klesá. Období po sklizni je přitom pro keř zásadní, protože si v něm ukládá sílu na další sezonu, dokončuje růst výhonů a zakládá pupeny, které rozhodnou o tom, kolik plodů sklidíte příště.

Citrónová tráva je známá hlavně z asijské kuchyně, ale její možnosti tím zdaleka nekončí. Hodí se do jídel, na přípravu jemně povzbuzujícího a zároveň uklidňujícího čaje, může posloužit i jako voňavá složka domácích čisticích prostředků nebo jako přírodní osvěžovač vzduchu. Navíc vypadá dekorativně, takže dokáže zkrášlit balkon i terasu.

Mandloně se pěstují buď jako menší okrasné dřeviny ceněné hlavně pro bohaté jarní kvetení v bílé až narůžovělé barvě, nebo jako středně velké stromy, které dávají jedlá semena známá jako mandle. Aby strom začal spolehlivě plodit, obvykle potřebuje několik let růstu, zpravidla kolem pěti sezon, než zesílí a dosáhne plodné zralosti.

Srpen je období, kdy se léto láme do své pozdní fáze a v krajině rychle přibývá jedlých pokladů. Dozrávají plody v živých plotech i na okrajích lesů, byliny jsou plné chuti a některé rostliny už začínají nasazovat na semena. Kdo rád sbírá, má teď skvělou příležitost využít vše, co je dostupné, ještě než se naplno přihlásí podzim.

Kopr si mnoho lidí spojuje hlavně se začátkem léta, ale jeho pěstování tím zdaleka nekončí. Když ho vysejete ještě v srpnu, můžete mít čerstvou, voňavou nať k dispozici i během podzimních týdnů. Důležité je nespoléhat jen na jeden jarní výsev. Starší rostliny totiž poměrně rychle přecházejí do květu a přestávají tvořit jemnou listovou nať, kterou...

Se dřevem pracuji řadu let a u venkovních výrobků je krásně vidět, jak se v čase mění. Všichni tak nějak počítáme s tím, že déšť, mráz a UV záření povrch postupně unaví. Překvapivě se mi ale opakovaně potvrzuje, že nejrychlejší a nejviditelnější škody na některých konstrukcích nezpůsobí počasí, nýbrž vosy.

Dlouhé vlny horka bez deště, ostré slunce, časté chození po zahradě i třeba bazén poblíž dokážou trávník rychle vysušit. Když se místo sytě zelené plochy objeví žluté stéblo, proschlá místa nebo v koutě mech, většinou nejde o definitivní zkázu. Trávy často pouze přejdou do letního útlumu, odborně do letní dormance.

Udržet bazén průzračný a příjemný na pohled nemusí být složité. Nejčastější chybou bývá snaha řešit všechno najednou nebo naopak údržbu odkládat, dokud se problém neukáže naplno. Přitom stačí držet se několika opakujících se kroků, které zaberou jen pár minut denně a trochu času jednou týdně.

Srpnem zahradnická sezona zdaleka nekončí. Naopak, je to měsíc, kdy se sklízí první velké výsledky, zároveň ale přibývá práce, která rozhodne o tom, jak dlouho budou záhony v kondici a jak hladce rostliny zvládnou horko. Kdo chce mít zahradu pěknou až do podzimu, měl by se zaměřit na kombinaci řezu, průběžné sklizně, výživy a chytrého hospodaření s vodou.

Růže patří mezi nejvděčnější okrasné rostliny, protože dokážou zahradu proměnit během pár dní v pestrou přehlídku květů. Právě v létě bývají v nejlepší kondici, jenže současně čelí největší zátěži. Horko, prudké slunce a nepravidelná zálivka se rychle projeví na listech i květech.

Česnek z vlastní zahrady bývá výraznější, voňavější a v kuchyni nenahraditelný. O to víc zamrzí, když po sklizni špatně uložené palice začnou měknout, vysychat, ztrácet chuť nebo dokonce plesnivět. Právě způsob skladování rozhoduje o tom, jestli budete mít kvalitní stroužky jen pár týdnů, nebo zásobu na dlouhé měsíce.

Ještě před pár dny vypadaly plody zdravě, pak se ale na jejich špičkách začaly tvořit velké hnědé, propadlé skvrny a část paprik postupně měkne až zahnívá. V posledních dnech se podobné fotografie množí i na sociálních sítích a pěstitelé často váhají, zda nejde o nebezpečnou chorobu, která by mohla zničit celou úrodu. Diskuse bývají bouřlivé, protože jedni viní houbové onemocnění, druzí extrémní horko a další radí okamžitě přidat vápník.

Šišák bajkalský, latinsky Scutellaria baicalensis, patří mezi rostliny využívané v léčitelství po stovky let a významné místo má i v tradiční čínské medicíně. Řadí se mezi takzvané adaptogenní rostliny, tedy druhy, u nichž se zkoumá schopnost podporovat odolnost organismu vůči zátěži. Zároveň se o něj zajímá věda kvůli možnému uplatnění v podpůrné péči u některých závažných onemocnění.

Bylinky patří mezi nejvděčnější rostliny, protože dokážou růst na zahradě i na okenním parapetu a často jim stačí základní péče. Do kuchyně přinášejí svěží chuť, výraznou vůni a široké využití v teplých i studených jídlech. Mezi nejoblíbenější stálice se řadí bazalka, která vyniká aromatickými listy a univerzálností.

Orchideje patří mezi nejoblíbenější pokojové rostliny, ale zároveň jsou citlivé na změny podmínek. Po odkvětu se může stát, že přestanou růst, netvoří nové stvoly nebo působí unaveně. V takové chvíli obvykle nepomůže jen častější zálivka, spíš je potřeba podpořit vitalitu a zároveň zlepšit hygienu listů i stav kořenů.

V srpnu se u rajčat láme chleba. Plody začínají ve velkém dozrávat a to, jak se o rostliny právě teď postaráte, se rychle projeví na chuti, velikosti i vzhledu úrody. Správná péče také rozhoduje o tom, jak dlouho budete sklízet až do podzimu.

Svilušky patří mezi drobné roztoče příbuzné pavoukům a klíšťatům. Na rostlinách se často objeví nenápadně, rychle se množí a dokážou je oslabit tím, že z listů vysávají rostlinné šťávy. Nejčastěji je trápí suchý a teplý vzduch, proto se s nimi lidé potýkají jak v parném létě venku, tak i v zimě v bytech, kde topení vysušuje prostředí.

Domácí hnojivo je nejčastěji tekuté rostlinné krmivo, které si připravíte z běžně dostupné organické hmoty, například z měkkých zelených částí rostlin, plevelů, kompostu nebo chlévské mrvy. Princip je jednoduchý: živiny se při rozkladu nebo louhování uvolní do vody, vzniklý výluh se následně naředí a použije k zálivce. Výsledkem je přirozené, chemicky nezatížené hnojení, které zároveň podporuje myšlenku zahradničení s minimem odpadu.

V době dozrávání stačí krátké zaváhání a z jednoho napadeného jablka nebo švestky se během dne stane ohnisko, které nakazí plody vedle. Typický scénář je nenápadný: ráno strom vypadá zdravě, večer už na větvi visí měkké plody s hnědnoucí slupkou a světlými nažloutlými polštářky. Jde o moniliovou hnilobu plodů, velmi rozšířenou chorobu ovocných dřevin, kterou způsobují houby rodu Monilinia.

Situace je pro zahrádkáře frustrující: fazole bohatě kvetou, ale pod listy se netvoří lusky a na zemi přibývá opadaných květů. Ve většině případů nejde o chorobu ani o napadení hmyzem. Jde o reakci rostliny na teplotní stres.

Trvalky patří mezi nejoblíbenější rostliny pro běžné zahrady, protože se po zimě znovu probouzejí a není nutné je každý rok znovu vysazovat. Kdo navíc nechce trávit léto neustálým zaléváním, ocení druhy, které snášejí sucho a dokážou fungovat i tehdy, když neprší tak často. Právě suchovzdorné trvalky se hodí do teplejších oblastí, na slunné záhony, k novostavbám se sušší půdou i do zahrad, kde není zavlažování samozřejmostí.

Borůvky patří mezi ovocné keře, které umí být na pěstování překvapivě náročné. Nejde ani tak o složitou péči, ale spíš o dodržení několika zásad, bez nichž rostlina sice může růst, jenže plodů bývá málo a keř je oslabený. Základním požadavkem je kyselé prostředí v půdě, protože právě v něm dokážou borůvky nejlépe přijímat živiny.

Rajčata nepatří mezi přehnaně choulostivé druhy zeleniny a velkou výhodou je, že k pěstování nepotřebují záhon. Dobře prospívají i v přenosných nádobách na balkoně, terase nebo v truhlíku na parapetu. Přesto se může stát, že se jim letos nedaří, rostliny strádají a plodů je málo.

Voňavé bylinky a aromatické trvalky patří k nejpříjemnějším způsobům, jak si v létě zpříjemnit pobyt venku. Levandule, bazalka, rozmarýn, máta nebo citronelová tráva umí provonět terasu, přilákat opylovače a zároveň mohou prostor kolem posezení udělat pro komáry méně lákavý. Je ale důležité počítat s tím, že samotná výsadba nevytvoří neviditelný štít.

Mnoho lidí bere oplocení jako samozřejmou součást pozemku a předpokládá, že když plot stojí na jejich hranici, nemá do toho nikdo co mluvit. Jenže právě u plotů se často ukazuje, že i zdánlivě drobná chyba dokáže spustit nepříjemné správní řízení. V krajním případě může dojít nejen na výzvy k doplnění dokumentace, ale také na sankce, které se mohou vyšplhat velmi vysoko.

Dlouhé horko a nedostatek srážek neohrožují jen záhony, ale velmi výrazně zasahují i ovocné stromy. Riziko se týká čerstvě vysazených stromků stejně jako starších kusů, které už mají rozsáhlou korunu. Když strom nemá k dispozici dostatek vody, přehřívá se, kořeny ztrácí schopnost přijímat vláhu a celá rostlina se dostává do stresu.

Okurky patří mezi plodiny, které z půdy odebírají velké množství živin. Často se traduje, že jakmile se objeví první plody, rostlina už si poradí sama a další přihnojování není nutné. Ve skutečnosti je to naopak.

Právě během horkého léta je nejlépe vidět, kde se zahrada přehřívá a která místa by potřebovala více stínu nebo vláhy. Pokud vás trápí rozpálená terasa, vysušený trávník nebo nepříjemné horko u domu, je ideální čas naplánovat změny na podzim nebo příští jaro. Zahrada se totiž neochlazuje jediným řešením, ale promyšlenou kombinací stromů, keřů, mulče, správně zvolených rostlin a povrchů, které se tolik nepřehřívají.

Mnoho pěstitelů bílého zelí má na přelomu léta zažitý postup, že v srpnu odstraní spodní listy, aby záhon vypadal čistěji a hlávky údajně lépe narůstaly. Tahle praxe se často dělá na začátku nebo v polovině srpna, jenže ne vždy je pro rostlinu výhodná. Spodní listy totiž nejsou jen přebytečná zeleň u země, ale důležitá část celého systému, který hlávku vyživuje a chrání.

Řebříček obecný (Achillea millefolium) patří mezi trvalky, které dokážou nabídnout dlouhé kvetení i tam, kde jiné rostliny selhávají. V zahradách ve venkovském stylu, v přírodních výsadbách i na slunných záhonech je ceněný hlavně pro svou odolnost vůči suchu, nenáročnost a schopnost držet barvu po velkou část léta. Vytváří ploché, okolíkovité chocholíky drobných květů, které se výrazně vyjímají nad jemně členěnými, kapradinově působícími listy.

Psí výkaly nejsou jen nepříjemná věc na chodníku nebo v trávě. Obsahují bakterie a parazity, které mohou ohrozit lidi, další domácí zvířata i volně žijící živočichy. Když se nechají ležet, mohou se při dešti spláchnout do kanalizace a vodních toků, nebo kontaminovat půdu v parcích a na dětských hřištích.

Během horkých letních týdnů bez deště se trávník často zbarví dohněda a téměř přestane růst. Na pohled to může působit jako vážný problém, ale ve většině případů jde o přirozenou obrannou reakci. Nadzemní část stébel může zasychat, zatímco kořeny u staršího, dobře zakořeněného trávníku obvykle zůstávají živé. Jakmile se vrátí pravidelné srážky, tráva zpravidla znovu...

Ibišek patří mezi keře, které umí v zahradě doslova zastínit ostatní rostliny velikostí i barvou květů. Některé druhy, například velkokvěté vytrvalé ibišky, dokážou vytvořit květy o průměru připomínajícím velký talíř. Přesto se pěstitelé často ptají, jak zařídit, aby kvetení nebylo jen krátkou epizodou, ale trvalo co nejdéle.

Sušení patří k nejstarším a zároveň nejspolehlivějším způsobům, jak si uchovat lesní úlovky i dlouho po skončení sezóny. Správně usušené houby si drží výraznou vůni, koncentrovanou chuť a v kuchyni dokážou rychle zvednout úroveň běžných jídel. Díky nim si připomenete bramboračku, kulajdu, krémovou omáčku nebo houbové rizoto i v době, kdy je les prázdný.

Túje byly po mnoho let nejčastější volbou pro živé ploty, protože rychle vytvoří souvislou zelenou stěnu a působí upraveně. V posledních sezonách se ale v řadě zahrad opakuje stejný scénář: porost začne řídnout, špičky větví zasychají a celé části plotu postupně hnědnou. Důvodem obvykle nebývá jediná choroba, ale kombinace stresu z nedostatku vody, nevhodného stanoviště a zimního vysychání.

Drobné ovoce si mnoho lidí spojuje hlavně s rybízem, maliníkem nebo angreštem. Podle ovocnáře Ľudovíta Vašše je to ale mnohem širší skupina rostlin, do níž lze zařadit i méně tradiční druhy, například mučenku, hlošinu, plodové hlohy nebo další netypické keře a liány. Právě pestrost sortimentu je velkou výhodou, jenže zároveň platí, že bobuloviny a podobné druhy bývají náročnější na pravidelnou péči než ovocné stromy.

Kachny si mnoho lidí zamiluje na první pohled. Jsou roztomilé, zábavné na pozorování a jejich povaha bývá překvapivě společenská. Zároveň ale platí, že kachňata nejsou jen milý doplněk dvora.

Mnoho pěstitelů bere řez ovocných stromů jako práci, která patří výhradně na jaro nebo na podzim. Letní řez má ale svoje pevné místo, protože v této době je na stromě nejlépe vidět, co mu skutečně škodí. Snadno rozpoznáte výhony, které rostou špatným směrem, zbytečně zahušťují korunu a berou živiny plodům.

Rozmarýn patří mezi typické středomořské byliny, které si snadno získají místo v kuchyni. Má výraznou vůni, hodí se k pečenému masu, rybám i zelenině a často se používá také na dochucení brambor. Dobrou zprávou je, že nejde o nijak náročnou rostlinu.