Příroda

V Texasu se nedávno odehrál malý ornitologický zázrak. Vědci ve volné přírodě objevili křížence sojky chocholaté (Cyanocitta cristata) a sojky zelenavé (Cyanocitta yncas). Tato událost je mimořádně výjimečná i díky hluboké evoluční propasti, která oba rodičovské druhy odděluje. Jejich genetické linie se totiž rozešly před neuvěřitelnými 7 miliony let.

Na první pohled to vypadá jako příběh o udržitelnosti. Evropská unie se pyšní přísnými pravidly, která zakazují škodlivé pesticidy, které ohrožují naše zdraví i životní prostředí. Existuje však temné „tajemství“, které se skrývá za fasádou „zelené“ Evropy. Chemické giganty, které sídlí především v Německu, Belgii či Nizozemsku, tyto zakázané látky masivně vyrábějí a vyvážejí do zemí, kde regulace nejsou tak přísné. Tento „toxický koktejl“ se nám pak vrací zpět jako bumerang v podobě potravin.

Sezóna lesních požárů v roce 2025 překonala všechny dosavadní rekordy. Podle aktuálních dat evropských monitorovacích služeb Copernicus a EFFIS se stalo něco, co by nás mělo opravdu trápit: emise uhlíku z těchto požárů v Evropě dosáhly nejvyšší úrovně za posledních 23 let.

Sezóna lesních požárů v roce 2025 překonala všechny dosavadní rekordy. Podle aktuálních dat evropských monitorovacích služeb Copernicus a EFFIS se stalo něco, co by nás mělo opravdu trápit: emise uhlíku z těchto požárů v Evropě dosáhly nejvyšší úrovně za posledních 23 let.

Návrat vlků do evropské krajiny je jedním z největších příběhů úspěchu evropské ochrany přírody posledních desetiletí. S tímto triumfem však přichází i hořkost– rostoucí napětí mezi ochranáři a farmáři. Právě to vedlo k nedávnému, přelomovému rozhodnutí. Vlk byl na evropské úrovni přesunut do nižší kategorie ochrany. Co to znamená pro jeho budoucnost? Jak se k tomu staví Česká republika?

Emil je mediální hvězdou. Jeho strastiplnou cestu za územím, kde by mohl dlouhodobě žít a případně najít partnerku, sleduje už několik týdnů velké množství Čechů a Rakušanů. Jeho toulky Evropou patrně v těchto dnech končí. Co nám jeho cesta říká o krajině střední Evropy?

Od nepaměti se traduje, že jsou psi a kočky lékem na lidskou samotu a cestou ke štěstí. V průběhu pandemie Covid-19 si proto miliony lidí po celém světě pořídily domácího mazlíčka, aby tak zmírnily svůj stres a izolaci. Ale co když je toto přesvědčení o pozitivním efektu domácích mazlíčků na člověka jen pouhým mýtem?

Včela medonosná je často vnímána jako symbol zdravé a životaschopné přírody. Ale zatímco jsou včely oslavovány jako nejdůležitější opylovači, tak nejnovější výzkumy naznačují, že intenzivní včelařství má výrazný negativní dopad na jejich divoké „příbuzné“.

Rádi trávíte čas v přírodě a chcete její krásu zachytit přes hledáček fotoaparátu? Ať už vás zajímají široké krajiny, drobné detaily nebo zvířata ve volné přírodě, příroda nabízí spoustu motivů, které stojí za to zdokumentovat. V tomto článku se podělím o svůj pohled na tři oblasti fotografie přírody – krajinu, detail/makro a wildlife. Přidávám i své praktické zkušenosti s fototechnikou Canon, kterou sám při práci používám.

Elektromobil nemusí být jen dopravní prostředek, ale také obrovská mobilní powerbanka na kolech, která umí pomáhat celému městu. Přesně to se děje v nizozemském Utrechtu, který se stal prvním městem v Evropě, ve kterém elektromobily z carsharingu aktivně fungují jako energetická záloha.

Jak ukázala pozorování přímo v pralese, šimpanzi milují přezrálé, přirozeně fermentované ovoce plné ethanolu. Denně ho spořádají tolik, že to odpovídá dvanáctistupňovému ležáku. Může to souviset se zálibou v alkoholu u lidí?

Je správné klonovat živé organismy? „Jurský park“ nás učí, že to není dobrý nápad. Ale mravenci do knihovny nebo do kina pro poučení nechodí, a tak klonování klidně provádí. I když to zní neuvěřitelně, tak přesně takovou schopnost vědci objevili u jednoho evropského druhu mravence. Tento objev zásadně mění naše chápání toho, co je to vlastně „živočišný druh“ a jak funguje rozmnožování v přírodě.

V minulých dnech Správa Krkonošského národního parku vydala Opatření obecné povahy, které přichází s úpravami a zpřehledněním podmínek pro vjezd motorových vozidel do KRNAPu. Tou zásadní novinkou pro ubytované turisty je, že do níže položených lokalit už nebudou muset tisknout papír s povolenkou.

Bez magnetů, přesněji kovů vzácných zemin, které obsahují, se dnes neobejdou elektrické automobily, větrné turbíny, reproduktory nebo třeba i smartphony.

Snad v každé, především maminkovské, diskusi na téma šetrného a efektivního odstranění skvrn se dříve či později objeví rada „použij peroxid vodíku“ případně konkrétní přípravek na jeho bázi „nebo žlučové mýdlo či jedlou sodu“. Ovšem jde to i bez přípravků - světlem. Ne opravdu tu nebudu psát abyste to oblečení dali na sluníčko.

Prázdniny a dovolené jsou časem, kdy se Češi často vydávají k moři. Dá se tam ale „ekologicky“ dojet i elektromobilem? Je to přece strašně daleko, na takovou cestu by se „autem na baterky“ vydal jen blázen, ochotný každých pár kilometrů pomalé jízdy nabíjet. A nebo ne? Následující text, který je zároveň recenzí vozu i něčím jako „cestopisem“, se vám pokusí dát odpověď.

Člověk začal domestikovat první zvířata už někdy před 15000 - 11000 lety. Možná si řeknete, že právě v této době člověk začal výrazně ovlivňovat tělesnou stavbu, zejména hospodářských zvířat, ku svému prospěchu. Vědci dokázali, že to nastalo až mnohem později. Platí to i o divokých zvířatech. Co nám to vlastně říká? Jak tahle informace může pomoci do budoucna?

Příběh o tom, jak byla legendární Růžová zahrada Bílého domu prezidentem Donaldem Trumpem přeměněna z bujné zeleně na vybetonovanou plochu, obletěl svět a vyvolal bouřlivé reakce. Je to ale víc, než jen pouhá zahradnická úprava. Je symbolem kontroverzního přístupu k přírodě, historii a veřejnému prostoru.

Naší Škodovce se na poli elektromobilů poslední dobou velmi daří. Nově představený vůz Škoda Epiq by nadějné vyhlídky značky Škody do budoucnosti mohl ještě více upevnit. I když, malý problém s „Epikem“, který by mohl vše změnit, tu přece jen je.

Dva z problémů, které patří k těm nejpalčivějším z hlediska ochrany životního prostředí nejspíš vyřešili vědci z Kodaňské univerzity. Vyvinuli materiál, který efektivně zachycuje CO₂ i z horkých spalin. Tím materiálem jsou odpadní plasty.

Lesní požáry se stávají stále větší hrozbou, která pustoší rozsáhlá území po celém světě. Zatímco hasiči bojují s plameny pomocí letadel, vrtulníků a cisteren, tak příroda sama nabízí nenápadné, ale mimořádně efektivní řešení: divoké koně. Možná to zní neuvěřitelně, ale tito majestátní lichokopytníci se v některých částech světa stávají klíčovými spojenci v ochraně krajiny.

Čeští vědci z VŠB-TUO přišli s velmi zajímavým způsobem jak odstraňovat nano - mikro plasty z vody. Využili k tomu bakterie z kmene Magnetospirillum magneticum, které se umí orientovat v magnetickém poli a mohou být také ovládány vnějším magnetem. Navíc se na ně velmi ochotně lepí nano - mikro plasty. Máme tu tedy jakési bioboty, díky kterým dokážeme účinně likvidovat nano - mikro plasty ve vodě.

Včely miluje každý, protože opylují naše plodiny a dávají nám lahodný med. Co dávají, my si ho bereme. Včely ho produkují jako krmivo na zimu. Co se ovšem děje, když jim ho vezmeme? Musíme ho něčím nahradit. Doteď těmto náhražkám ale scházely důležité složky. Až nyní máme plnohodnotnou náhradu.

Včely miluje každý, protože opylují naše plodiny a dávají nám lahodný med. Co dávají, my si ho bereme. Včely ho produkují jako krmivo na zimu. Co se ovšem děje, když jim ho vezmeme? Musíme ho něčím nahradit. Doteď těmto náhražkám ale scházely důležité složky. Až nyní máme plnohodnotnou náhradu.

Světlušky, především tedy jejich večer svítíci zadečky známe asi každý minimálně z obrázků. K čemu jim vlastně tohle světlo je, jak toho využívají pavouci?

Elektromobily na dnešním trhu můžete dělit podle řady parametrů, ale ten základní je asi dojezd na jedno nabití. Osobně tu hranici vnímám jako „do 300 km“ a „výrazně nad 300 km“. Jak moc je ale dojezd elektromobilu do 300 km ve skutečnosti omezující?

Do ČR se dostala mutace viru, který jsme se jako lidé rozhodli použít jako biologickou zbraň proti extrémně přemnoženým, nepůvodním králíkům v Austrálii. Může zdecimovat zajíce. Bez rizika nejsou ani domácí chovy králíků.

Ano už dneska můžeme zejména v dětských pokojích vidět například svítící hvězdičky. Tohle má ale větší ambice. Možná jsme svědky revoluce v pouličním a dekorativním svícení. Na čínské univerzitě rozsvítily nebývale intenzivně sukulenty.

Částečně půjdeme po jedné z nejexponovanějších tras v Krkonoších, ale pokud vyrazíte dostatečně brzy, je to na pohodu. Značná část cesty ale povede i mimo frekventované trasy. Jediné větší stoupání je z Labské boudy nahoru na Sněžné jámy. I když hlásí i na horách letní teploty a jasno, doporučuji vzít alespoň mikinu. Nahoře to slušně fouká. Pokud nejste otužilci, bude vám zima.

Jakmile rozkvete měsíček lékařský, je to, jako by naši zahrádku nebo louku rozzářilo desítky, někdy i stovky malých sluníček. Jeho výrazné oranžové květy jen tak nepřehlédnete! Rozkvétat začíná obvykle na přelomu června-července, ale mnohdy vydrží dlouho do podzimu a není výjimkou kvetení i v prosinci, pokud je mírná zima.

Tahle Vančurova věta přesně vystihuje aktuální počasí u nás. Venku je počasí, že by psa nevyhnal. „Chčije a chčije“ vzpomeneme si na hlášku Josefa Kemra při pohledu z okna. A neměl by tu být spíš hic, když je to globální oteplování?

Poslední týdny se média plní informacemi ohledně připravovaných emisních povolenek pro domácnosti. Opravdu dojde k „ožebračení lidí“? Nemůže to náhodou s chudobou pomoci? To záleží na jednotlivých vládách.

Už několik let před sezónou pravidelně navštěvujeme projekt Bezkempu.cz. Tentokrát padla volba na Kroměřížsko. Hledali jsme něco s koupáním. Zalíbila se nám štěrkovna poblíž obce Zářičí. Zlákala nás nejen čistá voda, ale taky informace, že zde můžeme pozorovat hnízdící břehule. Pojďme si k těmto blízkým příbuzným vlaštovek něco říci.

Lichořeřišnici mnozí z nás znají pod názvem kapucínka nebo řeřicha. Kapucínka pro atypický vzhled jejích květů, které připomínají mnišskou kápi, řeřicha zase pro její palčivou chuť. Pozor však, název svádí k záměně s řeřichou, kterou známe v podobě klíčků především na jaře.

Jak už to tak někdy bývá, když člověk neplánuje, nakonec z toho vznikne krásný výlet, při kterém objevíme nová, ještě nepoznaná, místa. Stejně tak tomu bylo nedávno u nás.

Harachov na západě, Špindlerův mlýn ve středních a Pec pod Sněžkou ve východních Krkonoších, největší turistická střediska našich nevyšších hor, byla a jsou předmětem ambiciózních vizí na železniční propojení. Pojďte nahlédnout do hlavy hraběte Harracha, šéfů třetí říše i současných starostů.

Nápadná. Světle modře kvetoucí kytička, často rostoucí o samotě na okrajích luk a strání. Přesně odtud pochází její jméno – čekanka. Našim předkům totiž připomínala dívku čekající na svého mládence.

Z dlouhodobého hlediska jsme to hlavně my všichni. Samozřejmě existují i zájmové skupiny, pro které je to téma jejich byznysu, nicméně jejich vliv je celosvětově výrazně menší než například u uhlobaronů o kterých jsem psala v prvních dvou dílech.

Pro miliony lidí na sociálních sítích byla Mikayla Raines ztělesněním radosti. Byla to ta usměvavá mladá žena z Minnesoty, která s neuvěřitelnou lehkostí ve své záchranné stanici SaveAFox komunikovala se svými zachráněnými liškami. Její nejslavnější svěřenec, lišák Finnegan, se stal hvězdou sociálních sítí. Nyní ale přišel šok. Mikayla Raines spáchala sebevraždu.

Desítka aktivistů a aktivistek Greenpeace z několika evropských zemí nedávno pustila ze střechy budovy společnosti Tesla nedaleko Prahy transparent s nápisem "Náš svět není vaše hračka" Miliardáři a další vlivové skupiny dlouhodobě přímo či nepřímo ovlivňují i českou politiku a rozhodování českých úřadů. Vlastní média a prosazují různá opatření, která ohrožují ochranu životního prostředí i demokracii.

Mnozí z nás si řeknou, že lípu netřeba představovat. Národní symbol, léčivý strom, výborný lipový med. Každý to známe. Ačkoliv je však lípa využívána po staletí nejen v lékárnách našich babiček, stále dokáže překvapit svými schopnostmi.

Prachovské skály, nacházející se v malebném regionu Český ráj, jsou jednou z nejúchvatnějších přírodních krás České republiky. Není divu, že toto skalní město, tvořené bizarními pískovcovými útvary, láká turisty, horolezce i milovníky přírody z celého světa. Pojďte se mnou projít roklemi, průrvami i výhlídkami. V článku najdete 3d video.

Mateřídouška má mnoho poetických názvů. Duše Panny Marie, láska svatého Jana nebo právě vůně úsvitu v ráji. Není divu, mateřídouška byla pro naše předky velmi důležitou rostlinou. I v dnešní době se těší velké oblibě, ať už jako léčivka nebo okrasná rostlina. Co všechno tedy mateřídouška dokáže?

Zatímco se v minulých dnech dovezení koně prohánějí aklimatizační oborou, byli z ní vypuštěni do volné přírody ti loňští. Miroslav Bobek mluví o historickém okamžiku.

Ačkoliv se to může zdát podivné, mrkev je právem nazývána královnou zeleniny. Je totiž všestranně využitelná, a tak ji často najdeme i tam, kde bychom ji nečekali. Své využití našla od dětských příkrmů, přes instantní a sušené pokrmy, až po tradiční zeleninové směsi, ale i v kosmetice. Má léčivé účinky, a to nejen na náš zrak, jak nám bylo předkládáno ve škole. Mrkev toho totiž umí ještě mnohem víc a o tom všem se nyní dozvíme.

Dnes se ví, že nejen bílí čápi každoročně letí na zimoviště do Afriky. Evropané se to ovšem dozvěděli až na začátku 19 století. Do té doby vymýšleli nejrůznější legendy a teorie. Například, že ptáci hibernují na dně oceánu, na zimu se mění v jiné druhy ptáků či zvířat nebo umírají. Teprve v roce 1822 se situace dramaticky změnila.

O současném prezidentovi USA se dá říct hodně věcí, ale označení „ochránce a milovník přírody“ to určitě nebude. Trumpův chystaný „One, Big, Beautiful Bill“ nyní dokazuje, že předpoklady některých pesimistů na způsob jeho vlády byly až zbytečně optimistické. Zajímá vás, co vše prezident Trump pro americkou přírodu momentálně chystá?

Moc dobře si pamatuji, jak jsem jeden den školní praxe trávila na louce s myslivci. Snažili jsme se najít schovaná mláďata, aby je sekačka neposekala. Abychom je ochránili, brojíme proti jejich predátorům Ovšem důvodem není ochrana druhu jako takového, je v tom něco jiného.

Diviznu většina z nás zná ze zahrádek našich babiček, ale své místo postupně získává i jako okrasná rostlina v městských parcích, a to především pro svoje vysoké květenství, které je vidět na metry daleko. Její zářivě žluté květy jsou skutečně k nepřehlédnutí a k její užitečnosti se přidává i nemalý léčivý účinek. A není to jen bylina pro nachlazení a kašel. Co vše tedy divizna umí?

Co je to vlastně národní poklad? Někdo za náš největší národní poklad pokládá pivo. Jiní, a k něm se rozhodně přikláníme i my, pokládají za národní poklad krásy naší přírody. Budeme mít ale takovou přírodu i v budoucnu? Ředitelé našich národních parků se obávají, že by chystané změny v legislativě mohly díky několika poslancům stav našich nejvíce chráněných území nenávratně změnit. Zde je jejich otevřený dopis, ve kterém své obavy přesně popisují.

Hledali jste včera rozkvetlou třešeň abyste se pod ní políbili? Nejspíš jste ji našli jen ve vyšších nadmořských výškách. Tohle brzké kvetení však není problém jen pro nás polibku chtivé. Jedná se o problém mnohem hlubší.

Česká republika se prý zbavila závislosti na ruských surovinách, ale mnozí odborníci a veřejnost zůstávají skeptičtí. Tento proces, který byl urychlen zejména po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022, vyvolává mnoho otázek ohledně transparentnosti a skutečných motivů. Proč bychom měli věřit bruselským slibům a drahým investicím, když za tím může být jen další kšeft s předraženou ropou a plynem?

Málokdo si splete borovici. Její specificky dlouhé jehlice a červená borka jsou často k nepřehlédnutí. Původem pochází ze Sibiře a severských oblastí, ale postupem času se víc rozšířila i v našich podmínkách. Našinec ji má také často spojenou s Vánocemi, kde bývá oblíbenou dekorací v podobě vánočního stromečku nebo chvojí. Mnozí však netuší, že je také léčivá, a právě na tuto její stránku se teď podíváme podrobněji.

Vejce jako takové známe jako zázrak, který v sobě ukrývá nový život. Tři skupiny suchozemských obratlovců – obojživelníci, plazi a ptáci – kladou vejce, každá tato skupina má však vlastní unikátní řešení pro ochranu a výživu svých budoucích potomků, kteří se z vajec vylíhnou. Pojďme se podívat na fascinující rozdíly, které umožnili život na souši.

Ano , tak by to podle odborníků mohlo dopadnout, pokud projdou pozměňovací návrhy zejména poslance ODS Bureše.

Bazalku jistě všichni známe jako výborné koření nebo potravinovou přísadu, zejména pak v italské kuchyni. Nesmí chybět snad na žádné pizze nebo špagetách, skvěle se snoubí s rajčaty, a to jak v kuchyni, tak na záhonech, kde si vzájemně prospívají. Bazalka je však také skvělá léčivka, a nadšení z ní budou i včelaři, jelikož navzdory drobným květům poskytuje velké množství nektaru a je tak ceněným letním zdrojem potravy pro včely a další drobný hmyz. Co všechno tedy bazalka umí?

Nový americký prezident doslova rozdělil celý svět. Někdo ho miluje a obdivuje jeho „akčnost“, jiný nechápavě kroutí hlavou nad jeho těžko pochopitelnými rozhodnutími. Svou akčnost a zároveň i vztah k životnímu prostředí naposledy prokázal včera, kdy zrušil omezení týkající se plýtvání s vodou v domácnostech.

Látky o kterých se v článku zmíním, sice nemají takový účinek na savce jako organofosfáty, o kterých se hodně mluví, ale na hmyz obecně ano. I na ten potřebný. Každopádně i na těchto přípravcích je uváděna nutnost opatrnosti při aplikaci, protože mohou být toxické pro lidi, zejména při dlouhodobém vystavení této látce. A nemohou být tedy toxické i pro naše mazlíčky?

Netopýři jsou zajímaví nejen svojí schopností orientovat se a lovit pomocí ultrazvukových vln, zajímavé je i jejich rozmnožování. Páří se na podzim, k ovulaci a oplození dochází na jaře a mláďata se rodí začátkem léta.

Ne neotevřeli jste reklamu mrazíren. Zásadní je to, jak a kdy se potraviny sklízí a co se s nimi děje po té. Ale pozor neplést si mraženou potravinu a polotovar.