EpochaPlus

Dnes si do něj nalijeme kávu, zmuchláme ho a pošleme do koše. Na začátku 20. století je ale papírový kelímek skoro převratnou hygienickou pomůckou. Vzniká totiž v době, kdy se lidé o veřejný hrnek dělí poněkud bez zábran a bakterie mají večírek, na který je nikdo nezval.

Děti nevymýšlejí jen lumpárny, jak se může zdát z rodičovských stesků nebo našich vzpomínek na dětství. Některé děti přicházejí s nápady, které se mohou proměnit ve velmi zdařilé vynálezy. A některé jejich nápady jsou tak úspěšné, že změní svět.

Zákopy, hromady mrtvých, špína, bahno, šrot a beznaděj. Řady děl a kulometů čekají na své další oběti. Německá vize, že bleskovou válkou smete protivníka, se již dávno zbortila. A zákopová válka nikam nevede, fronta se v podstatě nemění.

Člověk by čekal, že když úřady zakážou na pláži nahotu, lidé se jednoduše obléknou. Jenže rok 1974 ukazuje, že lidská vynalézavost funguje trochu jinak. V Los Angeles se zavádí zákaz nahého opalování a návrhář Rudi Gernreich na něj reaguje způsobem, který by úředníky možná nenapadl ani ve snu: vytvoří plavky, které zakrývají přesně to, co

Počasí mu tehdy nepřeje, a tak pokus odloží do šuplíku. Když si na experiment vzpomene, vytáhne snímek a nestačí se divit. Místo lidí na fotografii na něj zírá černota. Slunce do zásuvky nesvítilo, a tak jediným viníkem musí být uran!

Jeho celé jméno zní Arthur Ignatius Conan Doyle a svět ho dnes zná hlavně díky jeho geniálním detektivním příběhům o Sherlocku Holmesovi. EpochaPlus.cz si posvítila na perličky, které nám ve škole obvykle neřeknou… Občas se ještě dozvíme, že byl slavný spisovatel původním povoláním lékař.

Usedají ke stolu a sliny se jim sbíhají, až ochutnají vychvalované čínské nudle. Obsluha se k nim bezděky přitočí a při té příležitosti přihraje na stůl drobnou láhev. Jeden z hostů se ušklíbne a odtuší, že to je ona pověstná omáčka, která se vyrábí z brouků.

Ještě před pár týdny byly koruny stromů zelené. Pak se dny začnou krátit, noci prodlužovat a listy náhle vzplanou žlutou, oranžovou, červenou i vínovou. Není to jen půvabná podzimní podívaná. V každém listu právě probíhá důmyslná chemická úklidová akce, při které strom rozebírá své „sluneční elektrárny“, zachraňuje cenné živiny a připravuje se na zimu.

Dnes je to bezstarostný turistický ráj. Historie řeckého ostrova Korfu však v sobě ukrývá mapu, kterou jistě nenajdete v žádném turistickém průvodci. Červené kroužky na ní označují místa, kde došlo k ověřeným útokům velkého bílého žraloka na člověka.

Oči jí svítí radostí, včera tatínkovi ukázala kostkovaný sešit se zapínáním a dnes ho jako náhodou dostala k 13. narozeninám. Hned večer k němu usedá a začne ho plnit zápisy. Netuší, že jednou její zdánlivě nudné řádky budou hltat miliony lidí.

Zvuk je všude kolem nás, přesto ho nevidíme. Umí se odrážet, ohýbat, zrychlovat i zpomalovat, a zatímco vzduchem se žene rychlostí asi 343 metrů za sekundu, ve vodě je z něj hotový sprinter. Pojďme se podívat, co všechno tenhle neviditelný posel dokáže.

Generál Francisco Franco vládl Španělsku až do sedmdesátých let minulého století. Navzdory autokratické vládě v domovské zemi se snažil na mezinárodní scéně vystupovat jako pragmatický politik. Dlouhá desetiletí se o něm vytvářel i mýtus, že v době holocaustu za druhé světové války chránil židovskou komunitu na území Španělska.

Je malá, levná a většinu času tak nenápadná, že ji objevíme až ve chvíli, kdy potřebujeme spojit tři papíry a sešívačka je zrovna na druhém konci kanceláře. Kancelářská sponka přitom skrývá překvapivě zamotaný příběh.

Temné nebe opanují ohňostroje, svět vstupuje do roku 1993, jenže pro Česko i Slovensko jde o historický mezník. Poprvé ochutnávají samostatnou existenci. „Posíláme pozdravy naši přátelům do Prahy,“ řeční politici na náměstí v Bratislavě, novém hlavním městě.

Představte si, že někdo zmáčkne obří kosmické tlačítko a místo Slunce se uprostřed naší soustavy objeví černá díra, přesně stejně hmotná jako naše hvězda. První překvapení? Země by se nikam nezřítila. Žádné okamžité „šup a jsme uvnitř“, žádný kosmický vysavač. Planeta by dál poslušně obíhala po své dráze.

Světový den prevence sebevražd každoročně připomíná zásadní věc: nestačí lidem v krizi říkat, aby se nebáli říct si o pomoc. A co hůř, Česká republika je v míře sebevražednosti nad průměrem EU. EpochaPlus.cz se na tuhle smutnou statistiku podívá očima čísel. 107 086 Tolik lidí se pokusilo jen za prvních osm měsíců kalendářního roku

Tunisko není jen relaxace na pláži. Krajina této severoafrické země v sobě skrývá řadu zajímavých překvapení. Co může nabídnout? Na poušti památky Hvězdných válek a pod hladinou tajemné vraky lodí. Dá se zaměnit filmařská kulisa s památkami na válečné peklo?

Ráno zazvoní budík, do odchodu do práce zbývá dvacet minut a vlasy vypadají, jako by přes noc prošly fritovacím hrncem. Sprcha? Ani náhodou. Naštěstí existuje suchý šampon. Jenže tenhle kosmetický záchranář rozhodně není výdobytkem Instagramu.

Stroje dnes dokážou hrát šachy lépe než kterýkoli člověk. Nikdo se nad tím nepozastavuje – technologie kráčejí mílovými kroky vpřed. Ale co v 18. století? Představte si stroj tak vyspělý, že sám myslí. Tehdejší svět žasne.

Byl téměř hluchý a jeho životní styl občas připomínal poustevníka. Navíc byl jeho život ohraničený letopočty 1857–1935. Může se někdo takový zaníceně dívat ke hvězdám? Ano, Konstantin Eduardovič Ciolkovskij je považován za průkopníka kosmického věku.

Jen na Velkém bariérovém útesu žije na 1500 druhů ryb, desítky druhů mořských hadů, plžů, mlžů a dalších živočichů. Místa, která se dostanou nad vodu, poskytují útočiště ptákům. Dohromady tvoří složitý ekosystém, kterému by mohly konkurovat jen deštné pralesy.

Dnes ho najdeme v každém penálu a jeho obsluha je tak jednoduchá, že ji zvládne i školák se zavřenýma očima. Jenže ořezávátko není žádný pradávný pomocník. Když se první tužky objevují, o nějakém roztomilém plastovém udělátku není ani řeč. Tupá tužka znamená nůž, trochu trpělivosti a také slušnou šanci, že místo hrotu vznikne v prstu

Mozek nebolí. Hlava ano. Zní to jako hádanka, ale právě tady začíná fascinující příběh bolesti hlavy. Samotná mozková tkáň totiž nemá receptory bolesti, takzvané nociceptory. Když nás tedy rozbolí hlava, mozek si ve skutečnosti nestěžuje na vlastní bolest.

Všichni víme, že hvězdy spadnout nemohou. Žhavé plynové koule obíhají po svých drahách kolem středu galaxie, a pokud je tedy nepohltí černá díra, žádné místo ani směr, kam by mohly padat, ani není! Proč nás tedy „padající hvězdy“ inspirují i matou už tisíce let?

Zavře knihu a dlaní setře slzy z obličeje. „Tak silné. Ta vůle k životu je obdivuhodná,“ povzdechne si. Tak obvykle vypadá hodnocení knihy Martina Graye (rodným jménem Mieczysławe Grajewskiho, 1922–2016) Jménem mých blízkých.

Dnes ji hodíme do kávy, zamícháme a za pár vteřin na ni zapomeneme. Jenže malá kostka cukru má za sebou příběh, který začíná obrovskou homolí, sekáčkem, poraněným prstem a nejspíš i pořádně podrážděnou manželkou.

Rostock je bývalé hanzovní město, které najdeme v severním Německu. Důležitý obchodní přístav je spojený s legendou o magických sedmičkách. O co se jedná? Číslo 7 mělo mít ve středověku významnou symbolickou funkci.

Deštný prales v nitru rovníkové Afriky patří jen zvířatům a několika málo domorodým kmenům. V téhle odlehlé části světa žijí lidé v izolovaných vesnicích, nikoho nezajímají, a kdyby se zde neobjevil nejnebezpečnější smrtící vir v moderních dějinách, nejspíš bychom o vesnici Yambuko a řece Ebola dodnes nevěděli.

Děti nevymýšlejí jen lumpárny, jak se může zdát z rodičovských stesků nebo našich vzpomínek na dětství. Některé děti přicházejí s nápady, které se mohou proměnit ve velmi zdařilé vynálezy. A některé jejich nápady jsou tak úspěšné, že změní svět.

Dnes bez nich nevyrazíme na pláž, do hor ani na zahrádku. Sluneční brýle ale nezačínají jako módní doplněk, nýbrž jako docela zoufalý pokus přežít v krajině, kde slunce odrážející se od sněhu dokáže člověku pořádně zatopit.

Zatímco člověk dokáže kvůli dortu zapomenout na dietu, kočka by nad čokoládovým dortem nejspíš jen důstojně ohrnula nos. Ne proto, že by byla rozmazlená, ale protože sladkou chuť prakticky neumí vnímat.

Tanec jako příběh vyprávěný mužem a ženou? Zapomeňte na romantiku! Tanec může být také smrtelnou choreografií kopů, úderů a krytů. Taneční kreace, které byly ve skutečnosti maskovaným bojovým uměním, se zrodily i na karibském ostrově Kuba. El Juego de Maní, nebo jen zkráceně „maní“, to je název bojového umění vytvořeného na Kubě v průběhu

Zářijové lesy voní houbami a košíky se plní hřiby, bedlami i liškami. Jenže mezi nimi může čekat nenápadný zabiják. Muchomůrka zelená patří k nejjedovatějším houbám na světě a její největší zbraní není nápadná barva ani odporný zápach.

Slovo bazén v nás evokuje relativně bezpečné prostředí, kde je hloubka maximálně několik metrů. I bazény však mají své rekordmany, které je mění bez nadsázky na magické hlubiny. Nejsou určeny pro běžné plavce, ale pro potápěče a freedivery.

Bez něj by možná slavnostní přípitek vypadal úplně jinak. Korkový špunt se tváří jako obyčejný kousek kůry, který čeká na svůj osud v hrdle lahve. Ve skutečnosti jde o geniální přírodní materiál, který lidstvo používá k uzavírání nádob už tisíce let.

V roce 1944 připlouvá k pobřeží ostrova Daksa u Dubrovníku loď. Hned, jak utichly její motory, započaly hrůzné události, které rezonují v tomto regionu i v současnosti. Co se zde stalo? Daksa je pro Dubrovník jeho nejbližší ostrov.

Dnes leží v koupelně nenápadná kostka, která po pár sekundách pod vodou vytvoří pěnu a udělá z mastných rukou zase čisté ruce. Její předchůdci ale nemají s luxusní koupelnou mnoho společného. Mýdlo vzniká z tuku, popela a louhu, tedy ze surovin, které znějí spíš jako obsah popelnice než recept na hygienický zázrak.

Obří bílé tělo stoupá k hladině a okolní příroda utichá. Démon, strážce, duch vodního světa na nás milostivě okem spočinul. Raději ho nerušte. V evropské mytologii a folklóru je bílý sumec zjevením, které vyžaduje respekt.

Někdy stačí jedna neopatrnost, jedna pružina a podlaha, aby vznikla hračka, která baví celé generace. Richard James v roce 1943 nevyrábí žádnou dětskou zábavu. Pracuje na pružinách pro citlivé lodní přístroje.

Její životní příběh slyšel asi každý: Joanne Rowlingová běhá od nakladatele k nakladateli, ale nikdo její knihu nechce. Až přece. Všichni, kdo ji odmítli, musí následně pořádně skřípat zuby. Literární předloha se brzy přetaví ve filmy, které se stanou kasovním trhákem… Série osmi filmů začíná Harrym Potterem a Kamenem mudrců (2001) a končí Harrym

Na portugalské pláži Paimogo vědci v roce 1993 objevili hnízdo, které obsahovalo více než sto fosilizovaných vajec dinosaura druhu Lourinhanosaurus antunesi. I po mnoha letech tato skutečnost vědce udivuje a pokračují v jejím zkoumání.

Kde mají děti najít bezpečné útočiště před rušnými ulicemi a zároveň si zlepšit fyzickou kondici? V 19. století to znamená prostor pod dohledem trenéra, často i ukrytý v křoví, aby měli dospělí návštěvníci parku klid.

Voda působí jako jedna z nejnudnějších věcí na světě. Nalijete ji do sklenice, vypijete a hotovo. Jenže obyčejná H₂O je ve skutečnosti pořádný fyzikální rebel. Dokáže být současně ledem, kapalinou i párou, při ochlazování se nejprve smršťuje a potom zase rozpíná, a za určitých podmínek zůstane kapalná i hluboko pod bodem mrazu.

Děti nevymýšlejí jen lumpárny, jak se může zdát z rodičovských stesků nebo našich vzpomínek na dětství. Některé děti přicházejí s nápady, které se mohou proměnit ve velmi zdařilé vynálezy. A některé jejich nápady jsou tak úspěšné, že změní svět.

Ve třicátých letech minulého století se odehrála válka v Habeši. Fašistická Itálie zatoužila rozšířit svoje koloniální panství. Zaútočila na Etiopii, běžně tehdy označovanou jako Habeš. Vojensky slabá Etiopie byla rozdrcena.

Někdy stačí jedna rozbitá baňka, trochu chemie a pořádná dávka všímavosti. Francouzský chemik Édouard Bénédictus si všímá podivně poslušných střepů, které se po rozbití odmítají rozletět po laboratoři.

Ať je přečteme odpředu nebo odzadu, jsou stejné! Říká se jim palindromy (z řeckého palindromos, běžící pozpátku) a lidem nedají spát už od starověku. Možná proto, že v sobě ukrývají zákony našeho světa… Na několika místech bývalé Římské říše nalezli archeologové stejný latinský nápis: SATOR AREPO TENET OPERA ROTAS.

Vědci hledají lék na anginu pectoris, tedy bolest na hrudi způsobenou nedostatečným prokrvením srdce. Místo převratného srdečního přípravku ale během testování narazí na účinek, který je poněkud… nečekaný.

Skupinka zbylých důstojníků gratuluje králi. „Ještě jedno takové vítězství a jsme zničeni,“ odpoví jim prý jeden z největších soupeřů starověkého Říma, Pyrrhos. Vyhráli. Ale za jakou cenu? Králova věta vstoupí do dějin.

Na první pohled vypadají kosti jako něco, co tělo jednou vyrobí a pak už jen používá. Jenže uvnitř kostry je ve skutečnosti pořádný stavební provoz. Staré části se odbourávají, poškozená místa se opravují a na jejich místě vzniká nová kost.

Dnes stačí zmáčknout tlačítko a displej během několika sekund oznámí, jak vysokou máte horečku. Teploměr v autě zase nenápadně hlásí, zda venku mrzne, nebo se asfalt mění v rozpálenou pánev. Za touhle samozřejmostí se ale skrývá několik staletí pokusů, omylů a překvapivě chytrých nápadů.

Říká se, že diamanty jsou věčné, což se o tělesné schránce vašeho zemřelého příbuzného zrovna dvakrát říct nedá. Pokud navíc váš blízký miloval záři reflektorů, proměna v blyštivý drahokam je pro něj ideální šancí, jak být i po smrti středem absolutní pozornosti.

Dnes škrtneme zápalkou o krabičku a čekáme plamínek. V 19. století je ale zápalka mnohem divočejší tvor. Některé se dají zapálit prakticky o cokoliv, o stěnu, podrážku boty nebo kus nábytku a některé obsahují látky, které jsou nejen nebezpečně hořlavé, ale také jedovaté.

Hodiny na Zemi a hodiny vysoko nad jejím povrchem neodtikávají úplně stejným tempem. Zní to jako zápletka ze sci-fi, ve skutečnosti jde o jeden z nejlépe ověřených důsledků Einsteinovy relativity a také o praktickou věc, bez které by navigace v telefonu během krátké doby začala ukazovat úplně jinam.

Ráno nasypete do misky zlatavé křupavé lupínky, zalijete je mlékem a během pár minut je po snídani. Za jejich vznikem se ale skrývá příběh, který má k dokonalému kuchařskému plánu pořádně daleko. Dva bratři, sanatorium plné pacientů, obilí zapomenuté v kuchyni a experiment, který se tak úplně nedaří.

Spot v televizi přepneme, na internetu zavřeme okno, leták vyhodíme do koše. Kde by musela být reklama, kterou opravdu jen tak neodstraníme z očí? Vyrobíme vesmírný billboard! Takový nápad dostane v roce 1993 americký podnikatel Mike Lawson.

Zima skončila, led roztál, ale bruslařská vášeň nikoli. A tak někoho napadne geniální a trochu šílený plán: co kdyby se brusle opatřily kolečky a bruslilo se na suchu? První pokusy připomínají spíš domácí kutilství než sportovní vybavení.

Máte rádi ten pocit, kdy se žaludek stáhne strachy i očekáváním a za krkem a na rukou vyrazí husí kůže? Chcete se dnes bát a přitom být v bezpečí? EPOCHA Plus pro vás vybrala 7 hororů, které byste rozhodně neměli minout. Vymítač ďábla Věděli jste, že nás příští rok čeká remake tohoto nezapomenutelného

Autobus se sotva rozjede a některé děti už blednou. O pár sedadel dál jejich spolužáci bez problémů čtou nebo si hrají na mobilu. Proč někomu cestování nevadí, zatímco jinému se udělá špatně už po několika minutách?

Dnes z ní děti vyrábějí hady, dorty, příšerky i postavičku, která má připomínat tatínka. Slavná modelovací hmota ale má za sebou minulost, která je mnohem méně hravá. Původně se totiž nevyrábí pro děti, ale pro domácnosti, kde má odstranit saze na tapetách.