EpochaPlus

Je to příběh, který dodnes fascinuje ekonomy i historiky. V nizozemských městech se během několika měsíců obyčejná cibulka tulipánu mění v jednu z nejdražších věcí na trhu. Lidé uzavírají obchody za částky, které odpovídají ceně luxusních domů, věří v nekonečný růst a bohatství na dosah ruky.

Vesmír se rozpíná stále rychleji. Jenže, jak je to možné? Současná fyzika je v koncích. Odpovědí by mohla být hypotetická temná energie. Právě na tu se zaměří pozornost dvojice zkušených astronomů. Namísto ní ale objeví něco mnohem hmatatelnějšího.

Zpráva dorazí jen pár dnů poté, co se Američané rozhodnou vykopat pod východní částí Berlína několik stovek metrů dlouhý tunel. Sověti na sobě nenechají nic znát a nechají nepřítele, aby si myslel, že je přechytračil.

Opice si dá banán, ježek jablko, myška sýr. A co zajíc či jeho blízký kolega králík? Ti si samozřejmě pochutnají na mrkvi! Proč jsou podobné představy o potravě zvířat často spíš mýty? Pokud máte doma králíka, mrkev mu dát můžete.

Otec mu zemře na tyfus, když je mu asi půl roku, a jeho otčímem se necelý rok poté stane Ludwig Geyer (1779–1821). Je o pět let mladší, než matka Richarda Wagnera (1813–1883) a podle nedochované korespondence je docela dobře možné, že Geyer není jen jeho otčím, ale rovnou otec.

Domy jsou opuštěné, borový les tiše hučí a večerní stíny se plazí mezi kmeny. Kolem osady je nově postavená palisáda, ale ani to nejspíš nedokáže osadníky zachránit. Muži, ženy, děti – všichni jsou pryč. Nadobro a navždycky!

Host v restauraci na Manhattanu vypadá pořádně vyděšeně: „Pod stolem je šelma!“, ukazuje do míst, kde má nedaleko sedící Salvador Dalí nohy. „Není důvod k obavám, to je obyčejná kočka přemalovaná v op art designu,“ uklidňuje ho malíř.

Nad zvlněnými kopci Provence se v letním horku vznáší nádherná vůně. Kam až oko dohlédne, táhnou se řady fialových květů, nad nimiž bzučí tisíce včel. Levandule se stala symbolem jižní Francie, romantických prázdnin i klidu venkova.

Dnes si bez ní neumíme představit oběd ani slavnostní hostinu. Když se však vidlička v raném středověku objevuje na evropských stolech, vzbuzuje pohoršení, posměch i strach. Mnozí duchovní ji označují za projev pýchy a zbytečného přepychu, někteří dokonce za nástroj ďábla.

Ghetto je část města, kde musí žít, většinou nedobrovolně, náboženská, rasová nebo národnostní menšina obyvatel. Bohaté historické zkušenosti mají s takovým životem Židé. Už od středověku jsou totiž v každou chvíli nuceni v nějakém žít.

Každé ráno nás nemilosrdně vytáhne z postele. Budík patří k nejběžnějším předmětům domácnosti, jeho cesta k dnešní podobě je ale překvapivě dlouhá. První lidé se probouzejí podle slunce, kohoutů nebo kostelních zvonů.

Jsou v každé domácnosti, kanceláři i kadeřnictví. Bez nůžek si dnes jen těžko představíme běžný život, přesto jejich příběh začíná dávno před vznikem papíru nebo knih. Od jednoduchých bronzových čepelí až po chirurgické nástroje a krejčovské skvosty.

Jedna z nejznámějších historek tvrdí, že obyčejné ramínko na oblečení vzniká v roce 1903 jen proto, že zaměstnanec americké továrny nenajde volný věšák na kabát. Je to ale skutečně pravda? Historici upozorňují, že příběh je zčásti legendou.

Na první pohled jde jen o drobný detail, kterého si většina lidí sotva všimne. Vroubkovaný okraj mince ale není ozdobou. Vzniká jako důmyslná ochrana proti podvodníkům, kteří po staletí okrádají státní pokladny i obyčejné obchodníky.

Představte si svět bez Spotify, podcastů nebo ranního povídání moderátorů. Horor, že? Na konci 19. století lidé pro zábavu maximálně tak zírali do zdi nebo louskali ořechy. Pak se ale pár geniálních mozků rozhodlo chytat neviditelné vlny ve vzduchu a zrodil se vynález, který navždy změnil lidské tlachání, a to je rádio.

Najdete ji téměř na každých džínách, přesto se do ní sotva vejde palec. Malá kapsička nad pravou přední kapsou budí zvědavost už celé generace. Někdo do ní schovává mince, jiný zapalovač nebo sluchátka.

Na první pohled jde jen o kousek ohnutého ocelového drátu. Kancelářská sponka nestojí téměř nic, používá ji celý svět a většina lidí jí nevěnuje jedinou myšlenku. Přesto za ní stojí překvapivě spletitý příběh plný vynálezů, patentů i omylů.

Dvě částice vzniknou společně, pak je od sebe oddělí třeba tisíce kilometrů. Přesto se při měření chovají, jako by mezi nimi existovalo neviditelné pouto. Albert Einstein tomu s jistou dávkou ironie říká „strašidelná akce na dálku“ a dlouhá desetiletí věří, že musí existovat jednodušší vysvětlení.

Každý den se v éteru minimálně jednou ozve tísňové volání Mayday. V ohrožení se ocitají námořníci, horníci i obyvatelé oblastí zasažených zemětřesením či požáry. V roce 2010 také 126 zaměstnanců ropné plošiny.

Dnes do něj bez přemýšlení ukládáme pečivo, ovoce nebo drobný nákup. Papírový sáček s plochým dnem působí jako samozřejmost, ve skutečnosti ale představuje jeden z nejvýznamnějších vynálezů 19. století.

Píše se rok 1859 a anglický osadník Thomas Austin vypouští na svém pozemku v australském státě Victoria dva tucty králíků divokých. Touží po lovu a domnívá se, že pár zvířat nikomu neublíží. To je ale velký omyl.

Zástup několika set zajatců kráčí k nákladním automobilům. Muži se vyšplhají na korbu a pak kolona opouští zajatecký tábor. Nejspíš jde o repatriaci. Možná konečně sovětským vojákům dochází, že nepřátelé jsou Němci a ne Poláci.

Zvířata ve válkách často nehrají jen roli pasivních obětí nebo pouhých dopravních prostředků. Historie opakovaně ukazuje, že když se vojenská strategie střetne s divokou přírodou, mohou zvířecí instinkty zcela zvrátit výsledek bitvy.

Požáry provázejí Prahu celou její historií a zanechávají za sebou nejen spálenou zemi, ale také zásadní proměny městské architektury. Dřevěná zástavba, úzké uličky, otevřená ohniště a absence moderní techniky v minulosti opakovaně mění kvetoucí metropoli v ohnivé peklo.

Pionýrský tábor Artěk na Krymském poloostrově je za dob Sovětského svazu líčen jako ráj na zemi. Pobyt v obrovském komplexu s vlastním stadionem i filmovým studiem se stane odměnou pro nejvzornější děti.

Katastrofální vlny sucha představují pro lidskou civilizaci mnohem plíživější a ničivější hrozbu než náhlé povodně nebo ničivá zemětřesení. Když z oblohy po dlouhé měsíce nespadne ani kapka vody a slunce nemilosrdně spaluje úrodu, mění se kvetoucí krajina v prach a nastává boj o holé přežití.

Vojenská historie starověku zná mnoho ničivých zbraní, ale málokterá děsí nepřátele tak jako bitevní sloni. Když tito giganti nastupují na bojiště, přinášejí s sebou zkázu a absolutní teror, kterému pěchota nedokáže odolat.

Ne vždy vidíme to, co je skutečně před námi. Občas si s námi mozek trochu pohraje. A my pak doslova nevěříme vlastním očím! Jak vznikají ty nejpodivnější optické iluze? Soustřeď se na to hlavní! TROXLERŮV EFEKT Náš mozek zvládne zpracovat hodně informací.

Maličký Georges Bizet (1838–1875) potají poslouchá za dveřmi, jak jeho otec vede hodinu zpěvu. To mu bude stačit k tomu, aby vše, co slyšel, zazpíval zpaměti a hlavně pochopil složité akordické struktury.

Česká kotlina ukrývá fascinující zahradnické unikáty, které svou majestátností, obřími rozměry i historickou hodnotou berou dech odborníkům z celého světa. Od tisíciletých stromů pamatujících dávné krále přes nekonečné kvetoucí sady až po neuvěřitelné výpěstky zapsané v České knize rekordů dokazuje naše země obrovskou zahradnickou vášeň.

Právě probíhá další z porad o vylodění Spojenců ve Francii. Generál George Smith Patton vykládá karty. Ne obrazně, ale doslova. „Občas jsem si připadal jako idiot. Svolám poradu, jede se mnou pět pobočníků, a pak spolu tři hodiny hrajeme karty,“ vzpomíná později.

Vzácná exotická koření mají v lidských dějinách tak závratnou hodnotu, že se vyvažují čistým zlatem a kvůli jejich kontrole vznikají krvavé globální konflikty. V dobách starověku a středověku nepředstavují vonné suroviny pouhé dochucovadlo v kuchyni, ale fungují jako prestižní platidlo, luxusní status vyšších vrstev a klíčový lék.

Jsou surikaty imunní vůči jedům? Zakrněly netopýrům zcela oči? Smějí se hyeny? Kojí se hrošíci pod hladinou? Známe odpovědi! Teplota klesá přes noc na pouhou nulu a první ranní paprsky již lákají roztomilou surikatu ven.

Když 26. srpna 1278 umírá na Moravském poli český král Přemysl Otakar II., mizí spolu s ním i některé z nejcennějších symbolů jeho vlády. Největší záhadou se stává panovnický meč. Skončil jako vítězná kořist Habsburků, byl ukryt věrnými rytíři, nebo se prostě ztratil v chaosu krvavé bitvy?

Z obyčejných keřů dokážou zahradní architekti vytvořit monumentální živá umělecká díla, která po celém světě ohromují svou gigantickou velikostí, rafinovanou důmyslností a tajuplnou atmosférou. Fascinující zelené labyrinty, jejichž tradice sahá od renesančních kratochvílí šlechty až po moderní rodinné atrakce, představují dokonalou symbiózu precizní botaniky a složité geometrie.

Proč někdo sfoukne sto svíček na narozeninovém dortu a stále si užívá života, zatímco jiný se potýká se zdravotními problémy o desítky let dříve? Tajemství dlouhověkosti fascinuje vědce už celé generace.

Příběh relikviáře svatého Maura dodnes fascinuje historiky i milovníky záhad po celém světě. Tato románská zlatnická památka ze 13. století je po českých korunovačních klenotech druhým nejcennějším movitým majetkem v České republice.

Na první pohled připomíná podivnou hroudu chapadel, ve skutečnosti ale patří k nejinteligentnějším tvorům oceánů. Chobotnice má tři srdce, modrou krev, dokáže během zlomku sekundy změnit barvu i tvar těla a protáhne se otvorem velkým sotva jako její oko.

Je 15. ledna 1919, krátce po poledni. V bostonské čtvrti North End se ozve dunění, které připomíná projíždějící vlak. O několik sekund později se ocelová nádrž naplněná více než osmi miliony litrů melasy roztrhne a ulicemi se valí obrovská lepkavá vlna.

Absolutní ticho neexistuje jako klidný stav, ale jako hrozba, kterou náš mozek vnímá s panikou, protože bez vnějších podnětů začne okamžitě produkovat vlastní děsivé iluze. Představte si místnost, kde zmizí veškerý šum světa. Žádné auta, žádný šepot, nic.

Chodit venku nahý je přestupek a někdy až trestný čin. Pokud tedy zrovna nejdete přes nudapláž! Kde se vzala tato útočiště u vody, v nichž platí zcela jiná pravidla než ve zbytku světa? V 19. století, s nástupem průmyslové revoluce, se mění i životní styl lidí.

V komnatách Pražského hradu se třpytí křišťály, astronomické přístroje i podivné alchymistické rukopisy. Císař Rudolf II. shromažďuje vše, co souvisí s tajemstvím přírody, hvězd i lidského poznání. Jenže po jeho smrti se jeho slavné sbírky začínají rozpadat a část z nich mizí navždy.

Dnes stačí otevřít chladničku a potraviny vydrží čerstvé celé dny. Ještě před necelými dvěma sty lety však nic podobného neexistovalo. Přesto lidé po staletí dokážou uchovávat maso, mléko i ovoce po dlouhou dobu.

Každý den se v éteru minimálně jednou ozve tísňové volání o pomoc. V ohrožení se ocitají obyvatelé oblastí zasažených zemětřesením či požáry, ale také námořníci. Všem vyráží na pomoc zkušené záchranné týmy, takže šance tu je.

Nebylo to první vládní letadlo poválečné Evropy. Přesto je příběh nizozemské vládní dakoty DC-3 mimořádný, protože vlil obyvatelům země těžce postižené válkou nový optimismus do žil. V březnu 1946 se letoun DC-3, původně provozovaný americkou armádou za druhé světové války, stal prvním oficiálním vládním letadlem Nizozemska.

Kdyby někdo nakreslil zvíře s kachním zobákem, bobřím ocasem, vydřími tlapkami a k tomu přidal jedovaté ostruhy i vejce, zoologové by si nejspíš mysleli, že jde o povedený vtip. Jenže ptakopysk je skutečný.

Říká se jí perla království. Nejbohatší město přemyslovské říše. Od roku 1995 je Kutná Hora zapsaná na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. A stala se dějištěm i herního hitu Kingdome Come Deliverance II.

Je duben 1815 a na indonéském ostrově Sumbawa vybuchuje sopka Tambora. Nikdo tehdy netuší, že oblaka popela a oxidu siřičitého změní počasí téměř na celé planetě. O rok později přichází něco, co dějiny zapíší jako „Rok bez léta“.

Australský kontinent začali Evropané objevovat a prozkoumávat až v polovině 17. století. Existuje však možnost, že by se o tento vzdálený kontinent mohly zajímat již evropské starověké civilizace, a to o 15 století dříve?

Prsty na nohou se zbarvují do temně fialova. Už se neuzdraví. Skousne ret, aby překoval bolest. Teploty se blíží téměř k nule a jeho rodiče nemají na boty. Vykročí k další vsi. Prodává sponky i mašličky, aby přilepšil rodinnému rozpočtu… Chlapec se jmenuje Hermann Kafka (1852–1931) a časem se vypracuje na movitého podnikatele.

Americký technologický vizionář Elon Musk se netají tím, že by svůj důchod mohl trávit například na Marsu. Patrně se bude jednat o nějaký bungalov s nezbytnou garáží pro elektrické vozítko. Než se tak stane, jeho elektromobily značky Tesla Motors se úspěšně šíří na všechny kontinenty.

Vojáci se vrhnou na nebohého a před zraky vlastní matky ho ubodají k smrti. Krev se rozlévá po mramorových dlaždicích a prsty za sebou zanechávají rudé otisky. Nejhorší na tom je, že za jeho smrt je odpovědný ten, kdo by mu měl být ze všech nejblíže… Krev není voda, říká se.

Králové a císaři rozhodují o osudech říší, vedou války i uzavírají spojenectví. Když se ale zavřou dveře paláců, často se mění v nadšence s překvapivými zálibami. Někdo pěstuje exotická zvířata, jiný se s chutí pouští do zubařiny nebo celé hodiny pečuje o svůj vzhled.

Budoucí vůdce třetí říše se letadlům nevyhýbal již v době, kdy usiloval v Německu o absolutní politickou moc. Proslulé byly například jeho přesuny letadlem v rámci předvolebních kampaní. Po uchopení moci už bylo jen otázkou času, kdy vznikne osobní Hitlerův letoun.

Stačí jediný pohled, úsměv nebo letmý dotek a svět se náhle promění. Srdce se rozbuší, dlaně se potí a myšlenky se neustále vracejí k jediné osobě. Romantici mluví o osudové lásce, neurovědci však vidí fascinující chemickou bouři, která se odehrává přímo v našem mozku.

Obvyklé představě partyzánského boje, jako aktivit malých vojenských formací, se vymyká osvobozenecký boj, který probíhal na území Jugoslávie v době druhé světové války. Zde byli partyzáni schopni vybojovat i velké bitvy.

Stačí několik tónů a člověku naskočí husí kůže. Oblíbená melodie dokáže vyvolat dávno zapomenuté vzpomínky, utišit úzkost nebo naopak dodat energii. Hudba provází lidstvo od pravěku a dnes už není jen uměním či zábavou.

Někdy se stačí jít vykoupat a začnou se otřásat základy státu. Tak tomu bylo v případě, kdy se Ivanka Trumpová, dcera amerického prezidenta Donalda Trumpa, plavila s manželem Jaredem Kushnerem na jachtě u břehů Albánie.

Lidé a koně spolu koexistují tisíce let, ale tajemství jejich hlasu rozluštili vědci teprve nedávno. Výzkumy ukazují, že koně při řehtání používají naprosto unikátní techniku. Dokážou totiž v jeden moment zpívat i pískat, kvůli čemuž jejich hrtan funguje jako dokonalý dechový nástroj. Řehtání je zvuk, který zná každý.

Elegantně kráčí ulicí, pevně sevřená korzetem a s nespočtem vrstevných spodniček. Když míjí postaršího muže, znervózní. Je solidně oblečený, ale nepokrytě na ni zírá jako nějaký obejda. Oním mužem je hudební genius Ludwig van Beethoven (1770–1827).