EpochaPlus

Píše se rok 1942, ale do pouště kousek od starobylého libyjského města Syrta dlouhé prsty druhé světové války nedosáhnou. Z beduínského stanu zvaného khaim potaženého kozí a ovčí kůží se konečně ozve křik novorozence.

Když se řekne Isaac Newton, většina lidí si představí gravitaci, padající jablko a základy moderní fyziky. Jenže slavný vědec skrývá ještě jednu tvář. Po nocích zavírá dveře své laboratoře, taví kovy, zapisuje šifrované poznámky a studuje staré hermetické texty.

Obchodníci počítají na tržišti ve starověkém Uruku osly. Město, kterému vévodí třípatrový zikkurat, smrdí jako oslí zadnice. Jako milion oslích zadnic. A to obchodníka rozptyluje tak, že nedokáže pořádně spočítat, kolik toho prodává a kolik má dostat peněz.

Teprve vyhlíží 15. narozeniny, když v Buckinghamském paláci prvně potká o 16 let staršího kapitána Petera Townsenda (1914–1995). Ten má zrovna jednání s jejím otcem, králem Jiřím VI. (1895–1952). „Byla tak nevýrazná, jak jen 14leté dívky bývají,“ zavzpomíná později Peter na princeznu Margaret (1930–2002).

Potřebujeme do života vzdělání? Anebo stačí jen talent, píle či trocha štěstí? Nejspíš jak u koho… Někteří čtou hory knih, jiní zkoušejí nejrůznější experimenty. A také dobře pozorují svět kolem sebe. Ti, kteří v tom byli nejvytrvalejší, se i bez škol dokázali zapsat do historie!

Křupou v miskách po celém světě, děti si je sypou do mléka po hrstech a reklamy z nich dělají symbol pohodových rán. Jenže původ Cornflakes je mnohem podivnější, než se zdá. Za jejich vznikem nestojí chuť na sladkou snídani, ale strach z lidských vášní.

Úzká skalní římsa, pod ní stovky metrů prázdna. Tam, kde by člověk neudělal ani krok, stojí kozorožec naprosto jistě. Bez zaváhání se pohybuje po strmých skalách a balancuje na výstupcích, které jsou sotva patrné.

V letmé záři luny vklouzne do zemské prolákliny. Je srpnová noc roku 1836, chvíli po půlnoci. Oním muže je nadšený cestovatel po českých zříceninách, Karel Hynek Mácha. Vzápětí zpozoruje výjevy k nepochopení: Současnost! Podle pověstí můžete najít ve skalní průrvě pod hradní kaplí Housky bránu do pekel!

Dnes leží v každé koupelně a většina lidí mu nevěnuje téměř žádnou pozornost. Jenže hřeben patří mezi nejstarší předměty, které člověk pravidelně používá už tisíce let. Jeho příběh začíná dávno před vznikem prvních měst, v době lovců mamutů a pazourkových nožů.

Být hlavou státu může být občas poněkud riskantní práce. I korunovaná hlava totiž může padnout k zemi. A někdy doslova, jak by mohly vyprávět pamětí mistrů popravčích. Na vlastní hlavu to zjistí například francouzský král Ludvík XVI.

Jedna z největších hvězd renesanční vědy náhle umírá po podivné hostině v Praze. Dánský astronom Tycho Brahe prý několik hodin nevstane od stolu, aby neurazil svého hostitele. Krátce nato přicházejí nesnesitelné bolesti a po jedenácti dnech agonie vědec umírá.

Vypadají jako roztomilé mořské hvězdy z dětských knížek. Jenže hvězdice patří k nejpodivnějším tvorům oceánu. Nemají mozek, nemají krev, některé si dokážou znovu vypěstovat ztracené rameno a přežívají už stovky milionů let.

Dnes do něj nacpeme notebook, mikinu, powerbanku i svačinu na celý den. Batoh taháme do hor, do školy, na letiště i na festivaly. Jenže tenhle nenápadný vynález má překvapivě dobrodružnou historii. Od pravěkých lovců přes vojáky až po hipstery v kavárnách, batoh se mění spolu s lidmi a jejich způsobem cestování.

Píše se rok 1934. Krom řady dalších událostí stane i jedna, kterou vůdce hbitě zamete pod koberec. „Muž z lidu“ totiž obdrží obsílku z finančního úřadu. Jeho hvězda stoupá a ještě nedávno prázdné kapsy se utěšeně plní.

Kdysi byly tenisky jen obyčejné boty na sport. Dnes v nich lidé běží maraton, jdou na rande, sedí v kanceláři i tančí na festivalu. Jak se z nenápadných „kecek“ stává módní ikona, kterou nosí prezidenti, rappeři i děti do školy?

Evropa poloviny 15. století připomíná dobu, kdy jsou knihy luxusem dražším než dům. Mniši opisují texty ručně, jedna bible vzniká celé roky a vzdělání se schovává za zdmi klášterů. Pak ale přichází Johannes Gutenberg a spouští informační explozi, která převrací svět vzhůru nohama.

Klidné podzimní odpoledne se pro Ann Hodgesovou během vteřiny změní v noční můru. Prudká rána, bolest v boku a díra ve střeše. V úleku ji napadne, že explodovala plynová kamna. Pak si všimne černého kamene, ležícího vedle pohovky.

Kdysi dávno si lidé vyměňují slepice za obilí, kožešiny za sůl a někdy i tři kozy za jeden pořádný meč. Jenže zkuste si jít koupit dům s pytlem mušlí nebo tahat na trh sto kilo mincí. A tak lidstvo přijde s geniálním nápadem: „Co kdyby místo zlata stačil obyčejný papír?“ Zní to jako podvod století.

Auto pomalu projíždí ulicemi města. Vstane, narovná se a pozdraví. Nemusí nic říkat, stačí jen zvednout paži a všichni už ví. Rozvášněný dav mu oplácí stejnou mincí. Hajlování je zkrátka pevnou součástí nacistického režimu.

Naši dávní předkové byli oproti nám mnohem chlupatější. Hlavně na obličeji nám ochlupení už dávno odstranila evoluce. Zapomněla ale na dva úzké proužky nad očima! Nejsou dnes už opravdu zbytečností? Ani náhodou!

Zní to jako sci-fi nebo nepovedený internetový vtip. Existuje ale drobný mořský tvor, který dokáže něco, o čem lidé sní od pradávna, vrátit čas. Medúza druhu Turritopsis dohrnii se umí v určité chvíli svého života doslova „omladit“ a začít znovu.

V čínském císařském paláci se rodí vynález, který změní svět víc než jakákoli zbraň nebo říše. Papír. Lehký, obyčejný na pohled, ale revoluční v důsledcích. Otevírá dveře vzdělání, moci i šíření informací a zároveň se kolem něj začíná šířit legenda o tajemství, které se mělo chránit až za hranici života a smrti.

Krvavý mlýnek karpatsko-dukelské operace mele od 8. září do 28. října 1944. Vyznamená se v něm krom jiných i Ludvík Svoboda (1895–1979). Ale právě tady se dozví hroznou zprávu: jeho syn Miroslav (1924–1942) byl v necelých 18 letech zavražděn v koncentračním táboře Mauthausen!

Každý den se v éteru minimálně jednou ozve tísňové volání Mayday. V ohrožení se ocitají námořníci, horníci i obyvatelé oblastí zasažených zemětřesením či požáry. Jedno z nejznámějších volání se ozve v roce 2010 ze zlatoměděného dolu San José.

V letech 1946–1949 probíhala v Řecku občanská válka. Specifickým způsobem se dotkla i bývalého Československa. Právě na naše území tehdy proudily tisíce řeckých uprchlíků. Nový domov našli Řekové zejména v moravských a slezských lokalitách.

Začíná jako podivný sirup z lékárny, který má pomáhat proti bolestem hlavy a nervům. Dnes ji znají lidé téměř v každém koutě planety a její červenobílé logo patří k nejslavnějším symbolům světa. Příběh Coca-Coly je směsí náhody, chytrého marketingu i amerického snu.

Tradiční perský svátek Nourúz, ve kterém najdete kus takřka ze všech z u nás známých oslav – z Mikuláše, Vánoc, Silvestra i Velikonoc. A nejde o žádnou okrajovou oslavu na výspě světa. Slaví se na Balkáně, jižním Kavkazu, v povodí Černého moře, Asii a skrze íránské národy takřka po celém světě.

Po Vinohradské ulici přijíždí od Vršovic tank. Na bocích má černé kříže. Ale tank až k rozhlasu nedojede. Národ českých Švejků, který se šest let pokorně krčil, už toho má dost. Zaútočí. Umírají, ale ani tak se nevzdávají.

Období druhé světové války poskytuje i zajímavý vhled do řešení problémů, kterým tehdy čelila automobilová doprava. Obecný nedostatek benzinu v celé Evropě přinutil konstruktéry sáhnout k nouzovému řešení.

V úplné tmě, kde lidské oči selhávají, netopýři bez zaváhání prolétají mezi větvemi, loví hmyz a vyhýbají se překážkám. Jejich tajemství se jmenuje echolokace, mimořádně přesný biologický sonar, který z nich dělá jedny z nejlepších „navigátorů“ v přírodě.

Narodí se do chudé rodiny ultrakatolické matky, která je učitelkou, a kováře. Benito Mussolini je odmala pořádné kvítko. Šikanuje spolužáky a pedagogy ignoruje. Když ho zoufalí rodiče pošlou na striktní náboženský internát, pobodá spolužáka – a stejně tak na další škole.

V době studené války vzniká legenda o červeném telefonu, který zajišťoval přímé spojení mezi vrcholnými představiteli Spojených států amerických a Sovětského svazu. Mělo se jednat o jednu z posledních pojistek v časech, kdy svět balancoval na hraně jaderné války.

Dětský prstík šťouchne do dvou červených ploštic. „Mamí, koukej jak běhají, chudáčci, oni se k sobě přilepili zadečkem a nemůžou od sebe! “ Maminka se nervózně pousměje a táhne holčičku pryč: „No vidíš to.

Je noc z 21. na 22. září 1788 a jedna z největších armád Evropy táboří v dnešním Rumunsku u města Karansebeš. Nepřítel nikde. A přesto se spustí bitva, která vstoupí do dějin jako nejbizarnější vojenský omyl všech dob.

Sny nás provázejí od dětství až do posledních let života. Mění se stejně jako my: dětem se zdá o zvířatech, teenagerům o pádech a dospělým o tom, že nestíhají. Proč si sny někdy vybavíme a jindy ne? Pamatujete si své sny? Někdy jsou jasné jako film, jindy se rozplynou dřív, než otevřeme oči.

Jedno useknuté ucho, sklenice s krví a hrozba. Tak podle legendy začíná jedna z nejpodivnějších válek evropských dějin. Konflikt mezi Británií a Španělskem v roce 1739 vstupuje do historie jako „Válka o Jenkinsovo ucho“.

Vypadají roztomile, pomalu šplhají po stromech a prospí skoro celý den. Jenže koaly ukrývají jedno z nejpodivnějších tajemství zvířecí říše, mají otisky prstů téměř stejné jako lidé. Ano, opravdu. Kdybyste pod mikroskop položili lidský prst a koalí tlapku, i zkušený odborník by mohl chvíli tápat.

Máslo se zkazí během několika hodin, maso začne zapáchat a mléko zkysne ještě před večerem. Dnes stačí otevřít lednici a problém mizí. Po většinu lidských dějin ale elektřina neexistuje a lidé musí bojovat s časem, horkem i bakteriemi jinak.

Při válečné anabázi, během které se polské vojenské jednotky v roce 1942 ocitly na území Íránu, se začala rodit legenda o medvědím vojákovi jménem Wojtek. V temných časech se zrodilo pevné pouto mezi zvířetem a lidmi, které stále budí zájem a vyvolává úsměv, a to navzdory kulisám, v nichž se odehrávalo.

Na první pohled obyčejná věc. Kousek dřeva a černé „cosi“ uvnitř. Jenže tužka je jedním z nejdokonalejších vynálezů historie, jednoduchá, levná a téměř nezničitelná. Jak se z náhodně nalezeného kamene stal nástroj, který používáme dodnes?

Ochridské jezero, o které se nyní dělí Albánská republika a Republika Severní Makedonie, poskytuje konstantní podmínky k životu nepřetržitě již miliony let. Lze jej bez nadsázky označit za třetihorní relikt s množstvím endemických živočišných druhů, které jinde nenajdeme.

Čokoláda dnes působí jako samozřejmost, sladká odměna po obědě, rychlá útěcha i „lék na špatný den“. Jenže její historie je mnohem divnější, drsnější a překvapivější, než by se zdálo. V některých obdobích byla penězi, v jiných léčivem a jindy zase nápojem, který by dnešní člověk možná vůbec nedokázal vypít.

V roce 1918 propukla na rakousko-uherské námořní základně v Boce Kotorské, dnes na území státu Černá Hora, největší námořní vzpoura v dějinách. Účastnilo se jí na 40 lodí a přes 6000 námořníků. Významnou úlohu ve vzpouře sehráli i námořníci z Čech.

Gustáv Husák se nenarodí jako Gustáv, jeho původní křestní jméno zní Augustín. Své druhé manželství uzavře narychlo a potají, a to roku 1973. Je totiž pozván i s manželskou na oficiální návštěvu Indie. Jeho vyvolenou se stane slovenská novinářka a překladatelka z francouzštiny a němčiny Viera (1923–1977).

Mořské želvy jsou z evolučního hlediska velmi starou skupinou živočichů. Existovaly i v časech dinosaurů. Želvy však přežily vymírání těchto druhohorních obrů a můžeme se z jejich společnosti těšit i v současné Evropě.

Když papoušek poprvé řekne nějaké slovo, působí to skoro magicky. Jako by rozuměl, jako by mluvil s námi. Ve skutečnosti se ale v jeho mozku odehrává mnohem složitější proces než obyčejné napodobování a vědci dodnes zkoumají, proč právě papoušci dokážou něco, co je v říši zvířat tak vzácné.

Čtyři muži se setkají ve stínu hradeb. Jen měsíční světlo dopadá na rovný plácek. Všichni jsou zachmuření, tiší. Není potřeba slov. Pak snědý dlouhán s hustými kadeřemi odhodí plášť a vezme do ruky kord. „Jsem připraven, pane,“ pronese.

Památky na dějiny Maltského souostroví neleží pouze na souši, ale i v okolním moři. Týká se to i tamního ostrova Gozo. V jeho vodách se potopily nejen lodě dávných Řeků, Féničanů a Římanů, ale překvapivě i plavidla postavená v loděnicích bývalé Německé demokratické republiky.

Zní to neuvěřitelně, ale je to pravda, žraloci jsou skutečně starší než stromy. Jejich evoluční příběh sahá stovky milionů let do minulosti a opírá se o pevné vědecké důkazy z fosilního záznamu. Jak je možné, že tito mořští predátoři plavou oceány déle než existují lesy? Žraloci se objevují v oceánech už před více než 400

Bohové přicházejí a odcházejí společně s civilizacemi, které je uctívají, existují jich tisíce, ale těch, kterým se podařilo uvíznout v paměti lidí po celém světě je jen pár. Jako třeba indický aristokrat, který pochopil.

Hostina vrcholí. Marcus Antonius se usmívá, tolik přepychu už snad ani nelze překonat. Jenže Kleopatra se jenom klidně natáhne pro perlu, která zdobí její ucho … a všichni v sále náhle ztichnou. To, co udělá vzápětí, vstoupí do dějin jako jeden z nejodvážnějších symbolů moci a bohatství. „Deset milionů sesterciů za jedinou večeři,“ pronese egyptská

Co nám pomůže, když je nám nejhůř? Skoro vždy funguje obyčejné lidské objetí! Je v tom nějaké kouzlo? Jen fyzika a chemie! Pokud potřebujme obejmout, většinou vyhledáme někoho blízkého. Ať už jde o objeti partnerské, rodičovské či přátelské, udělá se nám lépe!

Z pracovních kalhot pro zlatokopy se stává módní ikona, která nikdy nevyjde z trendu. Džíny přežívají generace, revoluce i módní výstřelky a pořád drží. Jak se zrodila legenda z modré látky? „Potřebuju něco, co vydrží,“ říká zlatokop v polovině 19. století v Kalifornie.

V období mezi první a druhou světovou válkou si polská metropole Varšava, díky elegantnímu urbanistickému řešení a prosperitě, vysloužila označení Paříž severu. Potom však přišla krutá léta nacistické okupace, která si vyžádala nezměrné utrpení obyvatel města.

Olše mohou být stromy i keře a vědce zarážejí úžasným obsahem látek, které bojují proti rakovině. A to není vše, některé druhy dokážou chránit játra a zkoumá se také pozitivní vliv v boji proti HIV. Olší si ale váží již naši prapředci.

Romantická představa o tučňácích, kteří se vzájemně „žádají o ruku“ kamínkem, zní jako pohádka. Ve skutečnosti ale stojí na zajímavé směsi pravdy a mýtu a realita je možná ještě složitější a neuvěřitělnější.

Tepající srdce newyorského Manhattanu. To je Times Square, monstrózní křižovatka mezi Broadwayí a Sedmou avenue. Jeden průzkum dokonce tvrdí, že 22 centů z každého dolaru utraceného turisty v nejlidnatějším městě USA začíná svůj koloběh právě zde.

Hlavní město rakouské spolkové země Salcbursko má dlouhou a zajímavou historii. Do kroniky Salcburku se zapsaly i události dramatické, byť v současnosti takřka zapomenuté. Patří k nim i rozsáhlý požár, který toto město postihl v roce 1818.

Z jemných kapesních hodinek ukrytých ve vestách aristokratů se postupně stává každodenní společník na zápěstí a dnes i digitální asistent, který nám šeptá do života. Náramkové hodinky neukazují jen čas.

Píše se rok 1938 a Emil Hácha (1872–1945) se z funkce předsedy Nejvyššího správního soudu chystá do důchodu. Zemřela mu milovaná manželka Marie (1873– 1938), která byla zároveň jeho sestřenicí, a jejich dcera se rozvádí.