Memento Historia

Sultán Murad II. byl velice úspěšným vládcem Osmanské říše. Pro svoji zemi dobil obrovská uzemí, zejména na Balkáně. V roce 1440 se vydal na velkou výpravu s cílem dobít Bělehrad. Tažení skončilo neúspěšně po třech letech a sultán byl nucen podepsat desetileté příměří. Dočasný mír využil k tomu, aby doma urovnal problémy s lokálními revoltami a roku 1444 odstoupil z trůnu. Novým vládcem se stal jeho teprve dvanáctiletý syn Mehmed II.

Když se objevil vnější nepřítel, uměly se řecké městské státy sjednotit a bojovat společně. Peršané by o tom mohli vyprávět. Pokud však Řeky nikdo neohrožoval, jejich spolupráce obvykle neměla dlouhého trvání a brzy se objevily konflikty. Tím největším byla peloponéská válka, která trvala skoro 30 let. Na znepřátelených stranách stály dvě aliance vedené nejsilnějšími městy - Athénami a Spartou. V průběhu desetiletí se odehrálo mnoho a mnoho bitev. Jednou z nejzajímavějších byla Bitva u Délia.

Poprava 27 českých pánů na Staroměstském náměstí byla krvavou demonstrací moci. Ukázkou, která měla předvést nejen obyvatelům českých zemí, ale i všech okolních krajin, že Habsburkové se nenechají zastrašit a mají vše pevně v rukou. A také to zafungovalo. Jakékoliv myšlenky na revoltu na dlouhou dobu vymizely.

Třicetiletá válka, která se jako ničivá bouře prohnala Evropou v první polovině 17. století, přinesla nespočet bitev a lidského utrpení. Jen málo událostí této války však bylo tak krvavých, jako tzv. Magdeburská svatba – ironické označení pro brutální plenění německého města Magdeburg císařskými vojsky roku 1631. Název „svatba“ v sobě nese sarkastický podtón: odkazuje na dívku, kterou mělo město ve svém znaku a zároveň na jakýsi "vynucený sňatek" mezi svobodným protestantským městem Magdeburg a katolickým císařem Ferdinandem II. S tímto názvem pravděpodobně přišel samotný vrchní velitel císařských sil, hrabě Johann Tserclaes Tilly.

Francouzský požár Prahy není sice tak známý jako ten londýnský z roku 1666, přesto šlo o obrovskou katastrofu. Popelem lehlo Židovské město, ale i značné části Starého a Nového města. Na rozdíl od toho londýnského, kdy požár vznikl zřejmě náhodou, je v tomto případě příčina mnohem zajímavější. Žháři byli patrně tajní francouzští agenti. Jedná se tak doposud v podstatě o největší teroristický útok na naše hlavní město.

Omáčka Garum patřila mezi nejoblíbenější ochucovadla v antickém Římě. Svojí univerzálností ji můžeme přirovnat k dnešnímu kečupu, nebo hořčici. Přestože její původ nezní příliš chutně, vyráběla se totiž fermentací ryb, šlo o vyhledávanou lahůdku.

Roku 1645 se Brno stalo dějištěm jednoho z nejdramatičtějších okamžiků z celé třicetileté války. Švédové již vyplenili velkou část Evropy a jedno z posledních velkých tažení jejich vojevůdce Lennarta Torstensona se zastavilo před hradbami dnešní jihomoravské metropole. Brno se mělo stát další obětí a padnout jako desítky jiných měst.

Střelný prach znali staří Číňané zřejmě již ve starověku. Jeho příchod do Evropy však trval dlouhou dobu, ale nakonec si cestu našel. Velmi rychle a radikálně změnil dlouho zavedený způsob válčení a brzy umožnil evropským státům stát se dominantními velmocemi ve velké části světa. Jedni z prvních průkopníků vojenského využití v Evropě byli právě Češi.

Když se v noci roku 373 př. n. l. začala otřásat zem, nikdo tehdy ještě netušil, že během několika hodin zmizí z mapy jedno z nejvýznamnějších řeckých měst své doby. Heliké, hrdé centrum starověkého Řecka, se propadlo pod hladinu moře – brzy se mělo stát pouhou legendou. O jeho náhlém zmizení psali již antičtí historici. Moderní badatelé ji dokonce označili za "řeckou Atlantidu". Příběh tohoto města je fascinující ukázkou toho, jak křehká může být civilizace tváří v tvář přírodní katastrofě.

Za Vlády císaře Josefa II. trvalo nepřátelství mezi Rakouskou a Osmanskou říší již několik stovek let. Samotná Vídeň, hlavní město monarchie, byla hned dvakrát obléháno. Ke konci 18. století se císař rozhodl, že problém s expanzivním sousedem vyřeší jednou pro vždy.

Středověká Evropa je často nazývána také jako doba temna. Jedním z nejbizarnějších fenoménů, kvůli kterému se tento název používá, jsou soudní procesy se zvířaty. Ano, nejen lidé, ale i zvířata mohla být obžalována, souzena a také potrestána podle zákonů světských i církevních. Patrně neznámější událostí tohoto typu je proces s prasetem ve francouzském městě Falaise, ke kterému došlo roku 1386.

Středověká medicína byla často založena na pochybných znalostech lidského těla a také na víře v nadpřirozené síly. Lékaři, mastičkáři a ranhojiči prováděli řadu drastických zákroků, které měly nemocné uzdravit. Mnohdy však jejich stav zhoršili nebo je přivedly do hrobu. Pojďme se podívat na několik metod, které nám dnes připadají naprosto šílené, ale středověcí lékaři na ně nedali dopustit.

Patrně u nás není ikoničtějšího hradu než Trosky, jejichž siluetu pozná každý na první pohled. Ano, takový Karlštejn je zřejmě známější nejen u nás, ale zejména v zahraničí. Stále však jde o poměrně "standardní" hrad klasického vzhledu. Oproti tomu Trosky zaujmou na první pohled a jen těžko je lze zaměnit s jakýmkoliv jiným hradem na celém světě. Možná i proto si je jako svoji symbolickou stavbu zvolili tvůrci hry Kingdom Come: Deliverence II.

Dříve dva přátelé od dětství, nyní nepřátelé na život a na smrt. A důvod sporu? Jaký jiný, než žena. Když světské soudy selžou, nabízí středověk jiný způsob, jak spor rozhodnout. Souboj na život a na smrt - ať rozhodně bůh, na čí straně je pravda. Poslední soudní souboj v dějinách Evropy byl velkolepou podívanou.

V průběhu 16. století vznikaly na východním pobřeží Severní Ameriky ve velkém nové kolonie. Často jen sezónně a nešlo o trvalá osídlení. Jednou z prvních trvalých osad měla být kolonie Roanoke. Avšak ze dne na den všichni osadníci zmizeli bez jakýchkoliv známek vysvětlení. Dodnes jde o jednu z největších záhad v americké historii.

Velkolepé hostiny, kde se jedlo a pilo do sytosti i více, nebyly na středověkých hradech ničím výjimečným. Obvykle však takový večer končil v nejhorším případě silnou kocovinou pro všechny zúčastněné. Ovšem v německém Erfurtu v roce 1184 skončila taková hostina katastrofou doslova nechutných rozměrů.

Ve středověku věřili lidé různým pověrám, což často mělo neblahé následky. Vždyť jen čarodějnické procesy stály životy tisíce a tisíce žen. Obvinění z čarodějnictví bylo v průběhu historie asi to nejčastější, setkáváme se však i s jinými nadpřirozenými bytostmi než jen čarodějnice. Muž jménem Peter Stubbe byl obviněn z toho, že je vlkodlak a jeho život byl ukončen velmi krutým způsobem.

Temné století papežství bylo období na přelomu 9 a 10 století. Svůj název rozhodně nemá proto, že by v té době byla větší tma. V tomto století byl papežský úřad v úpadku. Během méně než 100 let se na papežském stolci vystřídalo 25 papežů. Jedním z těch nejpodivnějších a nejkontroverznějších byl papež Formosus.

Zatímco Římané byly zaměstnaní bitvami Druhé punské války, na východě se snažil slabosti věčného města využít makedonský král Filip V. Svoje mocenské choutky nasměroval na řecké městské státy. Ty se ovšem společně obrátili na římský senát s žádostí o pomoc.

Koncem 17. století si středověká Evropa myslela, že morovým útrapám je konec. Avšak na britské ostrovy, kterým se dříve díky odlehlosti dařilo epidemiím vyhýbat, to nejhorší teprve čekalo. Velký londýnský mor udeřil roku 1665 a zahubil téměř čtvrtinu všech Londýňanů.

Domitianus byl poslední císař z nepočetné dynastie Flaviů, který vládl Římu v letech 81–96 n.l. Přestože mu nelze upřít některé organizační a vojenské úspěchy, jeho jméno se do dějin zapsalo především kvůli nekompromisní vládě, stále sílící paranoie a krutým čistkám, které vyvolaly atmosféru strachu a nakonec vedly k jeho vraždě.

V průběhu 9. a 10. století opakovaně pustošily maďarské kmeny území střední a západní Evropy a staly se postrachem mnoha národů. Na dobitém území vraždily muže a staré ženy a z mladých dívek si dělaly otrokyně. Kvůli opakovaným nájezdům se dlouhodobě úplně vylidnily obrovské oblasti napříč kontinentem. V roce se 955 se muselo spojit půl Evropy, aby krvežíznivé Maďary zastavili.

Císař Heliogabalus, vlastním jménem Varius Avitus Bassianus, byl jedním z nejvíce kontroverzních císařů v historii antického Říma. A také jedním z těch, kteří vládli opravdu krátkou dobu. Jeho nedlouhá, ale skandální vláda v letech 218–222 n. l. byla poznamenána extravagancí, náboženskými reformami a nevídanými excesy, které z něj učinily jednoho z nejvíce odsuzovaných vládců antiky.

Sparťané dlouhé roky platili za neporazitelnou vojenskou velmoc v srdci antického Řecka. Na své umění války byli náležitě pyšní. Avšak i v tomto případě, pýcha předchází pád. V bitvě u Mantineie odvážní spartští hoplíté prohráli, což zcela změnilo rozložení sil v Řecku a otevřelo prostor pro vstup nové mocnosti - Makedonie.

Dne 15. března roku 44 př. n. l. byl římský diktátor a slavný vojevůdce Gaius Julius Caesar zavražděn skupinou spiklenců - senátorů, přímo na zasedání senátu v Pompeiově divadle. Jeho smrt šokovala celý Řím. Fascinující je ovšem množství varování, které Caesar před atentátem obdržel. Tato varování přicházela z různých stran, včetně jeho nejbližších, přesto všechna ignoroval. Kdyby tehdy naslouchal a odložil své ego, historie mohla vypadat úplně jinak.

Pád Bastily je jedna z nejdůležitější událostí v dějinách Francie. Mohutná budova, sloužící jako vězení sice "hostila" pouze pár vězňů, ale její symbolika byla ale mnohem důležitější. Šlo o symbol monarchie a její pád znamenal společenský otřes ve Francii. Strach ale budil i v dalších královských rodinách po celé Evropě.

V 19. století zuřila na našem území Prusko-rakouská válka. Ta si vyžádala značné množství životů a přinesla obyvatelstvu obrovské utrpení. Avšak to nejhorší mělo teprve přijít. Po prohrané válce se zeměmi prohnala epidemie cholery. Zákeřná nemoc nakonec sebrala stejné množství životů jako celá válka.

Když Kryštof Kolumbus v roce 1492 přistál na březích ostrovů v těsné blízkosti Ameriky, nepřivezl jen nové technologie a zboží. Dovezl také neviditelného nepřítele, který způsobil zkázu, jakou nový kontinent do té doby nepoznal. Epidemie evropských nemocí se ukázaly být ničivější než nejlepší zbraně dobyvatelů. Právě to sehrálo zásadní roli v osudu původního obyvatelstva Ameriky, jehož počty se během několika století dramaticky zredukovaly.

Atlantický obchod s otroky, který probíhal od 16. do 19. století, představuje jednu z nejtragičtějších kapitol lidských dějin. Miliony Afričanů byly násilně odvlečeni ze svých domovů, aby byli prodáni jako zboží a přepraveni přes Atlantik. Tam měli sloužit jako levná pracovní síla v evropských koloniích. Tento obchod byl ve své době extrémně výnosný, ale zanechal hluboké rány v historii celé společnosti, které přetrvávají dodnes.

Když 5. prosince děti dostávají od mikulášské trojice balíčky, málokdy přemýšlí, odkud se tato tradice vzala. Svatý Mikuláš, laskavý světec a oblíbený patron, je dnes známý hlavně jako pohádková postava, která přináší dětem radost. Jeho skutečný příběh je však také zajímavý a sahá až do antiky.

V období středověku stála hygiena na okraji zájmu. Přestože hrady a opevněné stavby byly domovem šlechticů a středověké elity, něco jako dnešní splachovací záchod bychom tam nenašli. Jeho předchůdcem byl prevét, dnes často označovaný jako výsernice.

Od antiky až po novověk se v historii velice často setkáváme s eunuchy. Tito vykastrovaní muži sloužili ve velkých počtech v královských a císařských palácích a často na nich závisel běh celé říše. Kde se tato tradice objevila? A proč se vládci napříč celým světem tak rádi obklopovali eunuchy?

Saturnálie, jedny z nejznámějších a nejvýstřednějších svátků starověkého Říma, byly obdobím nevázaných oslav. Tento festival, zasvěcený římskému bohu Saturnovi, patronovi zemědělců, měl původně připomínat zlatý věk hojnosti a míru, kdy vládl Saturn. Původně pohanské svátky byly tak populární, že se jich nedokázala zbavit ani nastupující vláda křesťanské církve.

Na počátku 11. století byla Byzantská říše v plné síle a ve svém regionu neměla žádného vážného mocenského konkurenta. V polovině století se ale na východě zjevila nová síla. Nomádské kmeny seldžuckých Turků přišly z Asie a jejich plány rozhodně nebyly mírumilovné. Císař Konstantin IX. velmi špatně vyhodnotil situaci a místo aby se novým nájezdníkům tvrdě postavil, chtěl je využít v mocenských bojích. Tak začala etapa dějin, která skončila pádem Konstantinopole i celé Byzantské říše.

Mezi lidmi budily posvátnou úctu a sami se nazývaly královými manželkami. Dahomejské Amazonky byla jediná skutečně kompletně ženská armáda v historii. Ovšem byla by chyba je kvůli pohlaví podceňovat. V boji se vyrovnaly mužům a jejich specialita bylo usekávání hlav nepřátel.

Vasa měla být švédskou chloubou. Nejlepší, nejlépe vyzbrojenou, nejobávanější lodí. Zkrátka klenot švédského námořnictva. Po slavnostním vyplutí se však na hladině udržela pouhých 18 minut, než následovala jedna z největších potup pro švédské námořnictvo, i královskou rodinu.

Janičáři budili strach ve východní Evropě prakticky celý novověk. Elitní osmanské jednotky pomohly rozhodnout nejednu bitvu. Nakonec se však ze špičkové pěchotní armády stala zastaralá struktura, která staletí bránila modernizaci celé Osmanské říše.

Dnes si již ani neuvědomuje, že slovo karanténa má původ v italském "quaranta giorni", což znamená čtyřicet dní. Co to má společného s karanténou a jak čtyřicet dní pomohlo zachránit tisíce životů? Musíme se podívat několik století zpět do středověku v Itálii.

V průběhu Druhé punské války uštědřil geniální kartaginský vojevůdce Hannibal Římu několik zdrcujících porážek přímo na území Itálie. První z nich se odehrála na řece Trebii a Římané zde pochopili, že tentokrát proti nim stojí minimálně vyrovnaný soupeř.

Míčové kolektivní sporty nejsou jen doménou moderní doby. Své týmové hry měli už staří Římané a někdy pěkně drsné. Nejoblíbenější mezi legionáři bylo Haspartum, předchůdce dnešního ragby.

Mořské národy - tak dnes nazýváme národ/y, které zničily několik mocných starověkých říší, téměř vyvrátily tisíciletou egyptskou říši a poté záhadně zmizely. A nikdy dále v historii se již, pokud víme, neobjevili. Co o mořských národech víme a existovaly vůbec doopravdy?

Mongolský vpád a krvavý teror v Evropě je poměrně známý. Věděli jste však, že se divoké hordy dostaly až na území českého státu? Po mnoha vítězných bitvách, kdy Mongolové srazili na kolena většinu armád států východní Evropy se dostali až na Moravu. Čechy se však nakonec řádění těchto divochů vyhnuli. Dá se říci, že díky náhodě.

Kdo by neznal slavnou báseň Máj od Karla Hynka Máchy, která se zařadila do povinné četby žáků mnoha generací? Příběh, kde je hlavním motivem otcovražda, aniž by dotyčný vrah vůbec tušil, že se obětí jeho činu stal jeho vlastní otec.

Město Pullman mělo být dokonalým vzorem toho, jak pečovat o blahobyt továrních zaměstnanců. Bylo navrženo jako ideální komunita s luxusními podmínkami pro bydlení.

Velký irský hladomor, známý i jako velký bramborový hladomor (Great Potato Famine) byl jednou z největších pohrom v historii Irska. Udeřil v roce 1845 a trval až do roku 1850. Kvůli nedostatku potravin zemřelo 1 500 000 lidí a zhruba 1 milion jich emigroval do zahraničí – převážně do USA, Kanady a Austrálie.

I poté, co se mormoni konečně usadili na místě, které se stalo jejich domovem, čekala je ještě celá série útrap. Museli se potýkat s řadou dalších skandálních odhalení, které prosákly na veřejnost. Jedním z nich byla tragédie s imigranty, které církev získala v rámci své misionářské činnosti z Evropy. Špatná organizace zapříčinila, že mnoho z těchto nově příchozích věřících při cestě buď umrzlo nebo zemřelo hlady. Dále se zástupci církve zpovídali z masakru migrantů, kteří přes jejich území mířili na západ. Vyšetřování navíc komplikovalo to, že probíhalo až dvacet let po této nešťastné události.

Málokdo asi dokáže vyjmenovat všechny děti, které se narodily Marii Terezii. Možná si vzpomenete na Josefa a Leopolda, pozdější císaře, snad také na Marii Antoinettu, ale co taková Marie Karolina? Málokdo ji zná navzdory tomu, že se stala významnou královnou a prožila velmi pozoruhodný život.

I když to ze začátku vypadalo, že se mormoni konečně usadí v novém okrese a budou žít v klidu a míru, čekala je ještě strastiplná cesta. Jedním z tragických milníků mormonského putování do země zaslíbené je tzv. Masakr u Haunova mlýna, kde byly zastřeleny skoro dvě desítky neozbrojených lidí, mezi nimiž byly ženy i děti. Do toho všeho přišla tragická smrt Josepha Smithe, proroka a zakladatele hnutí.

Mormoni si za svou krátkou existenci prožili vcelku dobrodružnou cestu. Několikrát museli měnit místo svého působiště a v jejich historii se objevuje řada, mnohdy i krvavých, konfliktů. Samozřejmě je neminuly ani skandály, ať už se týkaly provozování mnohoženství nebo náboženské vraždy

Objevy mořeplavců, ke kterým došlo v rozmezí do 15. do 16. století, měly zásadní význam pro zmapování zemského povrchu i získání nových území, z nichž plynuly ekonomické výhody pro evropské velmoci. Touha poznávat nové kraje neopustila lidstvo ani v pozdějších staletích. Příkladem je dánský kartograf a průzkumník Vitus Jonassen Bering, který na moře vyplouval pod vlajkou ruského cara. Jaké byly jeho životní osudy?

V předhůří Hostýnských vrchů necelých dvacet kilometrů od krajského města Zlína leží Holešov, jenž je takovou pomyslnou hranicí mezi Hanou a Valašskem. Za sebou má dlouhé dějiny, které sahají až do doby mladší doby kamenné. Vliv na ně mělo jeho strategické umístění na křižovatce Jantarové cesty, kdy jedna část cesty vedla do Uher a druhá do Slezska. Holešov v minulosti patřil mezi největší moravská poddanská města.

Lidstvo dostalo dar řeči, kterou rozvíjelo nástrojem zvaným jazyk. Není tím samozřejmě myšlen jazyk jako orgán, ale jazyk jako nehmotná struktura, která slouží k dorozumívání. Myslíte si, že byste si porozuměli s lidmi ze středověku nebo z nedávného devatenáctého století?

S kolonizací amerického území Evropany je neodmyslitelně spojený obchod. Velice výnosným byznysem byl obchod s kožešinami, které pocházely zejména z bobrů. Bobří srst byla skvělým materiálem pro výrobu plsti na klobouky. Evropské obchodní společnosti vysílaly své kupce za indiány, kteří výměnou za srst z bobrů a vyder obdrželi například pušky, nože a sekery. Kromě kovových nástrojů to byly také vlněné látky, pokrývky, cukr, káva, čaj nebo měděné nádobí. Vzhledem k tomu, že se jednalo o střet různých kultur, ne vždy bylo takové obchodování s indiány bezproblémové. Občas se bohužel neobešlo bez zničeného majetku a obětí na životech.

Když se řekne golem, spoustě z nás se jistě vybaví velký hliněný obr ze slavného filmového díla Císařův pekař – Pekařův císař s nesmrtelným Janem Werichem v roli habsburského císaře Rudolfa II. Tato povedená česká klasika je však jedním z mnoha zpracování, jejichž námětem je tato záhadami opředená bytost.

Caravaggio – mezi znalci výtvarného umění toto jméno vyvolá vlnu emocí; i ti, kteří dějinám umění příliš neholdují si možná vybaví některý z jeho slavných obrazů, třeba Hlavu Medúzy. Jeho život však byl možná ještě zajímavější než jeho obrazy: byl plný šarvátek, krásy, nenávisti, soubojů, úspěchů i bídy. A hlavně neskonalé vášni k umění.

Vášnivá láska Napoleona ke starší vdově Josefíně je známým příběhem francouzských dějin. Silnější než city, které Napoleon ke své první ženě choval, však byla jeho touha po dědici. Když po mnoha letech manželství pochopil, že Josefína už mu vytouženého syna nedá, rozvedl se s ní. Přesto však Josefínina krev z historie nezmizela – její vnuk se vepsal do dějin jako Napoleon III.

Víno z Champagne se stává synonymem luxusu. Při popíjení bublinek mají aristokraté pocit, že jsou něco víc než ostatní. Za jejich otce většina lidí považuje Doma Pérignona. Jenže když se na život tohoto mýty opředeného mnicha podíváme podrobněji, zjistíme, že to bylo trošku jinak. Pravdou není ani to, že byl slepý. Optometrické studie nic takového nepotvrdily.

Amazonky se jako hrdinné a neohrožené válečnice vyskytují v naší kultuře zcela běžně. Už staří Římané a Řekové nepochybovali, že skutečně existují. Nebojácné bojovnice se tak vyskytují v nejedné starořecké legendě. Ale skutečně Amazonky existovaly? A pokud ano, je na těchto legendách alespoň něco pravdy?

V celé starověké historii měl Řím jen několik několik nepřátel, před kterými se třásl strachy. Jména jako Hannibal, Boudica, Zenobia, nebo Arminius se navždy zapsala do dějin. Svého hrdinu, který se postavil mocnému Římu, měli i Galové žijící na území dnešní Francie. Jeho jméno bylo Vercingetorix a chybělo opravdu málo, aby pokořil samotného Julia Caesara.

Mohl to být mocný středověký panovnický pár – anglický král z rodu Plantagenetů a dcera římského císaře z rodu Lucemburků. Richard II. Anglický a princezna Anna, dcera Karla IV. a sestra Zikmunda Lucemburského. Osud však této dvojici opravdu zásadně nepřál. V životě je potkávalo jedno neštěstí za druhým.