Armádní Zpravodaj

Rusko deklaruje systém S-500 jako ultimátní zbraň protivzdušné obrany. Určitě bude vyspělá, ale její reálné schopnosti nikdo přesně nezná.

Pistole TK se do výzbroje Rudé armády oficiálně nedostala. Mnozí důstojníci ji však měli radši než TT-33 a bojovali s ní i během války.

Modernizace F-35 na verzi Block 4 nabrala oproti plánu veliké zpoždění, ale nakonec už odběratelé dostávají letouny plně vybavené.

Velká Británie postaví celkem 5 nových všeobecných fregat. Dostanou odpalovací systém schopný používat široké spektrum střel a raket.

Když došlo k odchodu posledních sovětských vojsk z území Československa, země i národ se konečně nadechla a zbavila se komunismu. Událost je připomínána 25. června.

Izrael je malá země s počtem obyvatel podobným Česku. Přesto je díky svým ozbrojeným silám považován za vojenskou velmoc.

Pokud má dron v podvěsu granátomet, může jím zničit nějakou pozici nebo obrněné vozidlo. Důležité je, aby byl schopen přesně zamířit.

Kvalitní protiraketová obrana má pro země s „nedobrými“ sousedy veliký přínos. Baterie MIM-104 Patriot zvládnou odrazit i větší salvu balistických raket.

Bombardér B-2 Spirit zvládne obrovské zatížení pumami nebo střelami, a navíc bude mít nepřítel problém ho na nebi detekovat.

Každý mírně poškozený tank je cenný, neboť ho lze opravit a znovu nasadit. Odtáhnout ho přitom může jenom další tank nebo speciální vozidlo.

Nejlepší strategický bombardér světa, B-2 Spirit, je drahý a pomalu stárne. Jeho nástupce je menší, ale mnohem levnější a vyspělejší.

Žádná protivzdušná obrana není stoprocentní, nějaká střela nebo raketa může proniknout vždy. V případě jejího přehlcení pak nespolehlivost stoupá.

Z ukořistěného amerického tanku může Rusko těžit propagandisticky, ale také se dozvědět některé konstrukční detaily a samo je do budoucna využít.

Americké letectvo je zdaleka nejmocnější na světě. Bombardér B-2 Spirit dominanci jenom podtrhuje, žádný lepší se dosud nenašel.

Systém protivzdušné obrany krátkého dosahu na mobilním podvozku může vojákům poskytovat významnou pomoc, pokud je vybavený účinnými střelami.

Moderní radar může být zhoubou pro stará i moderní děla a raketomety. Proto pokud se ho podaří objevit a zničit, znamená to mimořádný úspěch.

Írán má ve výzbroji známé i nepříliš „profláknuté“ zbraně, které mohou být velikou hrozbou. Udeřit dokáže z velké dálky, ale také se bránit houževnatěji, než se může zdát.

Kdyby Izrael odpálil na íránské hlavní město balistickou raketu Jericho II s jadernou hlavicí, mohla by zničit přes 6 milionů životů a zničit budovy v poloměru 7 km.

V minulosti mohla tma přesuny vojenské techniky skrýt, ale v moderní době ji snadno odhalí termovize, jíž jsou vybaveny i levné sebevražedné drony.

GBU-57A/B je extrémní penetrační bomba, která dokáže proniknout i desítky metrů pod zem, teda včetně íránského bunkru Fordó zakopaného až 90 metrů hluboko.

Řízená střela umožňuje letadlu útok i na velmi vzdálené cíle, aniž by ho ohrozila PVO. Pokud je navíc stealth a nese ji v pumovnici, může ho nepřítel přehlédnout.

Pokud má letoun těsně po startu nějakou závadu, může jít okamžitě k zemi. Pilot se může zachránit rychlou katapultáží, ale na to nemusí být vždy čas.

Klouzavé pumy umožňují letadlům držet se v bezpečí od protivzdušné obrany. Jejich přesnost záleží na naváděcím systému, Spice ho má špičkový.

Ubránit se útoku salv balistických raket je pro protivzdušnou obranu nesmírně složitý úkol. Dokáže to jenom několik systémů na světě; v Izraeli jsou hned dva.

Dron s optickým kabelem nejde rušit a poskytuje operátorovi skvělý obraz. Když se vlákno přeruší, dron se neřiditelně zřítí.

Z geografických důvodů spolu mohou vést Izrael a Írán válku jenom ze vzduchu. V oblasti letectva však nemohou Íránci nasadit proti Izraeli vůbec nic.

Íránský program balistických raket je velice vyspělý a vyprodukoval až neuvěřitelné množství typů. Některé teoreticky mohou prorazit izraelskou PVO.

Vyjet na motocyklu do útoku se může zdát jako velmi dobrý nápad, protože je rychlý. Na drony v rukách zkušených operátorů to ale platit nemusí.

Izrael i Írán patří mezi země s vysokým počtem dronů v aktivní výzbroji. A zatímco Shahed-136 mají silnější hlavici, izraelské jsou sofistikovanější.

Balistická raketa CM-401 proti lodím má výhodu vysoké rychlosti během útoku. Otázkou je, nakolik je efektivní, ale určitě by ji nebylo dobré podceňovat.

Odvézt nepříteli před nosem moderní obrněný transportér je veliká „frajeřina“, ale také to může být jenom propagandistický „fake“.

Japonsko má ve výzbroji vysoce pokročilou fregatu třídy Mogami, která je silná jak v útoku, tak v obraně. V jeho námořnictvu jich mají sloužit desítky.

Íránská protivzdušná obrana mí mít ve výzbroji velmi schopný systém Bavar-373. Parametry je skvělý, zničit má i stealth letouny F-35, které vidí na více jak 100 km.

Rusko se naučilo díky íránské technologii produkovat v licenci dálkové sebevražedné drony Shahed-136, které nyní samo vylepšuje, aby byly rychlejší.

Jakmile se na nekrytého pěšáka řítí sebevražedný dron, má jenom malou šanci mu uniknout. Exploze ho totiž může zabít i na několik metrů.

Lehký obojživelný tank se silným hybridním pohonem by se mohl v terénu Indonésie uplatnit, i když pro mnohé další armády by se asi moc nehodil.

K obraně vzdušného prostoru nad Amerikou si národní garda pořídila speciálně upravené letouny F-16 na verzi ADF, která byla postrachem bombardérů.

Ačkoliv mají dálkové drony obvykle relativně sofistikované navádění, nabízí se mnoho důvodů, proč nakonec nemusí cíl zničit.

Brazílie má velmi rozlehlé teritoriální vody a coby regionální mocnost je potřebuje zajistit. Fregaty třídy Tamandaré se k tomu zdají ideální.

I když je to atypické, může být dron z většiny vyroben ze dřeva nebo překližky. Takovou konstrukci přitom není radno podceňovat.

Schovat obrněné vozidlo do budovy je docela chytrý nápad – tedy za předpokladu, že ho tam neobjeví dron, který ho může na ránu zničit.

I starý íránský bombardér může být velmi nebezpečný, pokud vzlétne s naváděnou střelou, která by navíc mohla být přesná.

Zachytit drony před tím, než se dostanou k vlastnímu pancíři tanku či obrněného vozidla, lze i velmi jednoduchou síťovou konstrukcí.

Norská řízená střela JSM dává letounu F-35 nové možnosti, jak ničit nepřátelskou protivzdušnou obranu, ale i další méně odolné cíle.

Řízené střely se ukázaly jako velmi účinné proti tankům a obrněným vozidlům. Sovětská Maljutka si ostruhy vydobyla v mnoha válkách.

USS Enterprise byla základem námořní moci představované jadernými letadlovými nosiči. Ve službě vydržela mnohem déle, než bylo v plánu.

Drony řízené po optickém kabelu mohou mít omezený dolet, ale až na desítky kilometrů mohou zničit i silně obrněná vozidla.

Detekce malých dronů je jedním z prvních kroků, jak se proti nim bránit. Bělorusko za tímto účelem vyvinulo speciální radar Rodnik 3D.

Řízené střely s dlouhým doletem dělají bojové letouny ještě nebezpečnější, a navíc se tak mohou držet mimo dosah jakékoliv nepřátelské obrany.

Modernizací lze ze starého tanku udělat schopný stroj, což závisí ve velkém na vnitřních systémech nebo reaktivním pancéřování. Ale plechový „kabát“ moc smysl nedává.

Škála dělostřeleckých zbraní není ve světě zase tak veliká, aby je nebylo možné rozeznat. Ale na Ukrajině se objevil model, který svou konstrukcí mate.

Západoevropské země potřebovaly za studené války silnou střelu na sovětské tanky. Ty francouzské se povedly a mohly být umisťovány na vozidla i vrtulníky.

Vozidlo jedoucí po cestě je pro operátora dronu jednoduchým cílem. Staré sovětské obrněnce navíc nemají příliš vysoký stupeň ochrany.

Jugoslávie, a později Srbsko, si vybudovalo relativně kvalitní zbrojní průmysl mixující sovětské i západní systémy. Výsledkem je mj. docela schopný raketomet.

Sovětský letoun Su-27 se sice západním protějškům vyrovnal, pokud šlo o výzbroj a případný souboj, ale na rozdíl od nich dokázal operovat i z provizorních letišť.

Sebevražedné drony mohou ničit nejenom techniku, ale také útočit na jednotlivé vojáky. Ti je však mohou rušit a mnohým se tak ubránit.

Pokud vojáci obrněné transportéry dostatečně nezamaskují, jsou pro sebevražedné drony velmi snadným cílem, ať stojí nebo se pohybují.

Řízená střela s dlouhým doletem umožňuje zasahovat cíle na dlouhé vzdálenosti. Využívat ji přitom mohou i vrtulníky nebo drony, které tak zůstanou mimo dosah PVO.

Granátomet může působit jako neohrabaná zbraň, ale moderní systém si může poradit s celou řadou cílů, a to včetně dříve nemyslitelných dronů.

Motocykly mohou vojáky bezpečně dopravit na pozici, zatímco po nich střílí dělostřelectvo, ale když se na ně snesou drony, bude nejspíše během krátké chvíle po nich.