Zahrádkářská poradna

Na našich zahradách nechceme moc používat chemii, ale snažíme se v souladu s přírodou vracet do půdy přírodní hnojiva. Vyznáte se ale v jednotlivých produktech tak, jak se objevují na trhu?

Brambory patří k nedílné součásti naší stravy a nedokážeme si bez nich jídelníček představit. Abychom si vypěstovali vlastní bohatou úrodu, je zapotřebí řádně připravené a vyhnojené půdy. Jaké jsou nejčastější chyby při výsadbě a jakou techniku sázení můžeme zvolit?

Aby se zelenině i květinám dobře dařilo, musí půda obsahovat dostatek živin v dostupné formě. Díky intenzivnímu pěstování se půda vyčerpává a je proto zapotřebí živiny pravidelně dodávat a to ve formě hnojiv. Minerální hnojiva sice dodají základní prvky, ale neobohatí o humus a proto je vždy lepší se spolehnout na organická hnojiva, která jsou navíc i mnohem více ekologická.

Okurky můžeme směle zařadit mezi plodiny u nás nejpěstovanější a tím i nejoblíbenější hned vedle paprik a rajčat. Patří mezi zeleniny plodová a v našich podmínkách mají mnohaletou pěstitelskou tradici i významné odrůdy, které se udržely v sortimentu po celá desetiletí. Mezi nejrozšířenější patří pěstování nakládaček, dále salátovek  a hadovek, na ty ale potřebujeme skleník či fóliovník.

Čarověníky se  vzhledově blíží v mnohém k bonsajím.  Je jim vlastní přirozený zakrslý růst a nepodléhají takové přísné údržbě jako je tomu nutné u bonsají.  Připomínají svým růstem miniatury opravdových stromů. Čarověníky jsou proto ideální rostliny pro skalky a menší zahrady. Uplatní se také v nádobách.  Jejich původ má v sobě něco čarovného, jak napoví název.

Pokud máme na zahradě problémy s půdou, je unavená, neúrodná nebo hledáme možnost, jak její stav zásadně zlepšit, není lepší volby než ji zúrodnit pomocí rostlin. Přinášíme několik praktických tipů, jak půdu dostat do vynikající kondice.

Kolekce  nazvaná lákavě "pro mlsné jazýčky“ by měla uspokojit i toho nejnáročnějšího pěstitele. Je citlivě sestavena z devíti odrůd, které vynikají chutí, křehkostí plodů bulev či kořenů a jsou určeny nejen pro dospělé, ale především pro děti. Tak například drobnoplodé kukuřičky, závěsné jahody či malé mrkvičky si mohou právě děti zkusit vypěstovat sami.

Pokroucené dřeviny se hodí do předzahrádek, jako zahradní dominanta, mnohé se dají i velice dobře pěstovat v nádobách na terase nebo balkónu. Oproti barevnolistým a pestře kvetoucím rostlinám mají výhodu v tom, že jejich okrasná funkce je celoroční. Zajímavý tvar dřeviny vynikne v průběhu vegetační sezóny i v zimě. Zimní efekt se prohloubí zejména v případě opadavých dřevin.

Originální pítko z betonu ve tvaru listu bude ozdobou vašich zahrad. A výborné na tom je, že si jej můžete vyrobit sami a dát mu právě takový tvar, jaký se vám bude nejvíc zamlouvat. Ptáci vaši kreativitu jistě ocení, pakliže bude pítko funkční a vejde se do něj dostatek vody pro všechny ptáčky zpěváčky z celého okolí.

Kapradiny jsou tak trochu zvláštní rostliny, kterým je potřeba věnovat náležitou péči. Nedaří se jim všude. A protože nejideálnější čas na výsadbu je na jaře, můžeme se do toho pomalu pustit. Vysaďte si je nejen do zahrady, ale jsou využitelné i jako pokojové rostliny.

Práce na záhoncích je skvělý relax až do doby, než vás začnou bolet záda. Chcete-li si zahradničení zpříjemnit, řešení nabízí vyvýšený záhon. Jde o truhlík na stojanu, u něhož můžete pracovat ve stoje a zároveň tím zabráníte škůdcům, aby úrodu poškodili. Výroba takového záhonu zabere několik hodin. Nejvhodnějším materiálem je dřevo.

Donedávna jsme mezi popínavkami vybírat moc nemohli, většinou byl vrcholem snažení výsev okrasných fazolí, svlačce, hrachoru a modré povíjnice. Sortiment se ale stále rozšiřuje a je tak připravena celá škála nádherných pnoucích letniček, ze kterých si vybere určitě každý.

Levandulová zahrada nemusí být pouze snem, i v našich končinách si svou levandulovou zahrádku můžete vypěstovat. Pěstování levandule se nemusíte bát, je to nenáročná rostlina. Pokud přemýšlíte o tom, že byste si letos takovou zahrádku založili, a nevíte jak na to, poradíme vám.

Většina z nás ví, co je zahrada. Od poloviny týdne sledujeme předpovědi počasí, plánujeme, co všechno se musí za víkend udělat, nakupujeme semena a sazenice, abychom v pondělí přicházeli do zaměstnání zničenější, než když jsme z něj v pátek odcházeli. Ale proč si nevytvořit alespoň kousek vhodný pro odpočinek s minimální údržbou a ještě navíc sloužící celé rodině jako zdroj poučení a poznání.

Hlávkové zelí patří do skupiny nejpěstovanějších zelenin u nás nejen ve velkovýrobě, ale i na zahrádkách. Používá se k přímé spotřebě v čerstvém stavu, ale také se konzervuje nakládáním na nejrůznější způsoby. Sklizeň odrůd ke skladování a krouhání probíhá na podzim.

Pěstování ostružiníků je neprávem zanedbáváno, ačkoliv jejich plody mají vysoký obsah vitamínu A, minerálních látek i ovocných kyselin. Hodí se pro konzumaci zasyrova, k výrobě želé, sladkých moštů nebo dezertního vína. A proto vzhůru a jdeme pěstovat ostružiníky.

Bez ní v kuchyni neuděláte ani krok. Rozhodujete-li se, zda budete letos sázet ze semen nebo ze sazečky, zkuste určitě semena. Cesta k cíli je sice delší, ale cibule je odolnější, kvalitnější a můžete si vybírat z více odrůd. Které to budou letos?

Letošní jaro je oproti předchozím rokům o měsíc opožděné a výkyvy teplot, které v současné době panují, včelám neprospívají. Jak o ně pečovat?

Jaro představuje ideální čas na výsadbu stromků. Pravda, řada stromů se prodává v kontejnerech, takže je lze vysazovat prakticky celoročně, většina odborníků ale preferuje výsadbu prostokořennou, tedy tu, která probíhá právě teď nebo na podzim. Stromek s holými kořeny, který byl na podzim vyorán, si totiž dle všeho lépe zvyká na zeminu a nové stanoviště. Na druhou stranu ale vyžaduje péči a i samotný proces výsadby stromu není tak jednoduchý, jak by se na první pohled mohlo zdát. Umíte zasadit tak, že i sklidíte?

Pampelišku jedni zatracují, druzí milují. Ti první jsou zahrádkáři, kterým roste v trávě jako divoký plevel. Ti druzí naopak vědí, jak zázračná rostlinka to je a využívají její jedlý potenciál od kořínku po květ.

Milovníci květin a jejich pěstování v nádobách spojují tuto činnost s jarem a nejčastěji výsadbou letniček, ale existuje i celá řada trvalek, které je také možné pěstovat v nádobách, navíc jejich nesrovnatelnou výhodou je to, že je není třeba vysazovat každoročně znovu. Navíc je možné nechat je přezimovat venku, což vyhovuje hlavně těm pěstitelům, kteří nádobové rostliny nemají na zimní období kam ukrýt.

Na jaře rozkvetlá skalka je doslova explozí barev a krásy. Kdo si ji chce letos užít, má poslední šanci na výsadbu těchto půvabných a odolných rostlin. I na malé ploše se dočkáte velkého zážitku.

Na jaře je potřeba okrasné dřeviny a trávy prořezat stejně tak jako třeba ovocné stromy. Jen tak vám budou zase bohatě kvést. Podívejme se jak na takový zásah.

Polštářovité trvalky rozzáří nejen okraje záhonů, kamenné zídky či skalky, kde něžná krása pestrobarevných kvítků ostře kontrastuje v hrubostí kamene. V květinové výsadbě jsou nenahraditelné, navíc se snadno pěstují i množí. Pojďme si o nich říct více.

Pokud přemýšlíte nad živým plotem, tak právě na jaře a na podzim nastává ta nejlepší doba pro jeho založení. Živé ploty se dají dělat z nejrůznějších druhů rostlin, záleží jen na tom, co od výsledné zelené stěny požadujete a v jakém prostředí poroste.

Na zahradě a kolem domu mnoho z nás uvítá řešení jak ochránit rostliny a půdu před nepříznivými vlivy. Především jde o ochranu před nízkými teplotami, prorůstáním plevele nebo před ptactvem poškozujícím úrodu. Všechny tyto požadavky nám splní netkané textilie, které si vybereme v rozměru podle našich požadavků. Na následujících řádcích naleznete rady a tipy, jak s netkanou textilií pracovat a jak zajistit, aby i při opakovaném používání měla dlouhou životnost.

Kvalita půdy trápí mnoho majitelů zahrad. Bohužel můžeme očekávat, že tyto problémy budou čím dál tím častější také v zemědělské krajině. Ne vždy se totiž ke zlatu zahrady chováme tak, jak by si zasloužilo. Během dlouhých desetiletí jsme si totiž zvykli z něj spíše jen těžit a nepříliš mu dávat zpět. Samozřejmě nejlépe uděláme, když se budeme zabývat prevencí, co ale dělat, když už je pozdě a půda se mění v neúrodnou poušť?

Výsadba balkónovek se většinou odvíjí od ročního období a od toho, jaké rostlinky preferujeme. Teď na jaře ale můžeme vysadit jarní rostliny, které mají delší dobu kvetení a postupně k nim přidávat trvalky, abychom vytvořili zajímavou kompozici různých okrasných květin. I když by se řeklo, že vysadit do truhlíků a pěstebních nádob nějaké kytičky není žádný problém, můžeme udělat několik zásadních chyb, které budou mít na vývoj rostlin v nádobách vliv.

Na světě je asi 5 000 odrůd vinné révy. Většina z nich jsou stolní odrůdy a lze je úspěšně pěstovat i u nás. Možná si řeknete, že je to ale hodně složité a v našich podmínkách stejně víno neporoste. Pro domácí pěstování vyplatí se soustředit na odrůdy stolní, tedy takové, které jsou určené pro přímý konzum.

Půda je často přirovnávána ke zlatu každé zahrady, což rozhodně nelze vyvracet. Jakmile je půda zdravá, můžeme se těšit na funkční zahradu plnou skvělé úrody, jakmile je tomu ale naopak, může se také stát, že vám v ní neporoste téměř nic. Dobrým pomocníkem při péči o zahradu jsou ekologicky šetrná hnojiva, která dříve patřila mezi běžnou výbavu zahrádkáře. Kde dnes děláme nejčastější chyby a kdy používat jaký typ hnojiva?

Substrát v květináčích se vyčerpává stejně, jako půda na zahradě. I když přes sezónu dodáváme půdě živiny, po zimě je substrát "unavený". Ukážeme vám, jak jednoduše zajistit oživení substrátu v květináčích, abyste jej nemuseli měnit za nový a nepřidělávali si práci.

Okolo pěnišníků čili rododendronů mnoho ostatních rostlin spíše živoří, než spokojeně roste a kvete. Může za to půda, protože pěnišníky mají rádi substrát kyselejší a jsou vděčné za polostín až stín. Ale přesto existuje pár zástupců, kteří se s rododendrony velmi dobře snesou a tvoří symbiózu.

Naše informace, které vám nabízíme, jsou jakousi sondou do vědomostí o některých rostlinách a plodinách, které možná nevíte a o kterých by bylo dobré si povědět. Jde nejen o pěstování, ale také o informace o odrůdách některých plodin či okrasných rostlin.

Trávník je nedílnou součástí většiny zahrad. Vyžaduje ale určitá pravidla: dostatek světla a slunce, pravidelnou závlahu, sekání a hnojení. Pokud ale máme na zahradě místa, kde se trávníku evidentně nedaří, nemusíme se ještě smířit s holou plochou, kde se daří pouze plevelům.

Kořenová zelenina, především mrkev, petržel a celer, patří k nejpěstovanějším zeleninám vůbec. Vždyť také odrůdová skladba se rok od roku rozšiřuje a v současné době můžeme napočítat v listině povolených odrůd na 130 mrkví, kořenové petržele a celeru je sice méně, ale i zde každoročně několik odrůd přibývá.

Plevel je všudypřítomný a boj s ním nikdy neskončí. Zejména v na jaře a v létě, kdy je teplo, roste plevel jako o závod. Stačí týden a čistý záhonek se zase vesele zelená klíčícími rostlinkami plevelů. Neustálé pletí není zrovna zábavná práce a zejména pokud je vaše zahrada větší, budete mít o program postaráno.

Konifery neboli zakrslé jehličnany bývají ozdobou našich zahrad. Potřebují poměrně dost péče, aby prospívaly a byly opravdu zdravé a krásné. Může se ale stát, že i tyto jehličnany napadnou škůdci či houbové nebo jiné choroby. Podívejte se, jak rozpoznat nejčastější druhy chorob konifer a jak tyto choroby léčit.

Přesto, že patříme v počtu včelstev mezi světovou špičku, včelaři se každoročně potýkají s různými problémy. Včelstva ohrožují nejen nemoci, ale i nepřiměřené používání chemických postřiků v zemědělství.

Právě po zimě, kdy je krajina tak trochu pustá, vyniknou první kvítky na holé půdě o to víc. Pupeny stromů ještě nezačaly pukat a spousta trvalek se zatím jen nesměle hlásí prvními lístky. Jarní květiny jsou na záhoncích světlými, zářivými body, které nenechají nikoho bez povšimnutí.

Není zelí jako zelí, některý je zelíčko, některý je nemaštěný, některý jen maličko. Tak se zpívá v lidové české písničce. Pravdou ale je, že výroba kysaného zelí je věc náročná, staré receptury se v rodinách předávají a výsledný produkt je chloubou každého hospodáře.

V březnu máme již plnou hlavu toho, co všechno musíme zvládnout na zahradě. Abychom se připravili i na bohatou sklizeň, nezapomínáme ani na rajčata a jejich předpěstování. Mladé sazeničky si zvládneme vypěstovat sami v domácích podmínkách, musíme si ale dávat pozor na to, abychom se nedopustili některého z častých pěstitelských přešlapů.

Málokdo ze zahrádkářů nepěstuje na své zahradě jahodníky. A mít je můžete samozřejmě i v paneláku nebo na balkoně. Jak se o něj ale po zimě postarat, aby byla úroda bohatá? To si teď řekneme.

Nashi, lidově nazývaná jako asijská hruška, se nesprávně pokládá za křížence jabloně a hrušně. Z botanického hlediska jde však o samostatný druh Pyrus pyrifolia. Od evropské hrušně Pyrus communis se liší tím, že nemá na plodu kališní lístky.

Zatímco s jiřinkami či gladioly můžeme počkat s vysazováním až do května, ostatní druhy kvetoucích hlíz mohou být vysazovány už teď. Budeme se věnovat montbreciím, galtoniím a boubelkám. Že jste o takových květinách nikdy neslyšeli? Nevadí, právě proto vám je rádi představíme.

Jak na jaře pohnojíte, tak na podzim sklidíte. Možná vám to může připadat jako zbytečnost, obzvlášť u již vzrostlých stromů, ale věřte, že není. Přihnojovat by se měly všechny ovocné stromy, zejména ty slabě rostoucí, a obzvlášť teď na jaře. Nedostatečná výživa může způsobit, že jednoduše nebudou plodit, což by asi každý zahradník viděl jen nerad. Jak postupovat a které hnojivo bude to nejúčinnější? To se právě teď dozvíte!

Dračince patři k oblíbeným pokojovým rostlinám, které pěstuje téměř každý z nás. Když už se dny prodlužují, měli bychom jim ulehčit život a provést přesazení, které vám ukážeme krok za krokem. Kromě toho, že přesazujeme kusy v květináčích, rozmnožit si můžeme i rostliny, které se objevují i mezi řezanými květinami.

Pokojové rostliny potřebují čas od času přesadit, protože mají okolo sebe jen omezený prostor a velmi málo zeminy. Jakmile ale začnou pomalu vylézat z květináče, je potřeba je přesadit. A pokud jsou to rostliny velké a je potřeba je rozdělit do menších trsů, obvykle váháme, abychom je nepoškodili. Není to naštěstí nic složitého, pokud dodržíte pár dobrých rad.

Plevel v trávníku je nutné likvidovat hned na začátku ve chvíli, kdy teprve začne růst. Jestliže by se tomu totiž nestalo a vy péči o trávník na jaře zanedbali, budete se s ním pak trápit po celý rok. Trávník je zapotřebí řešit hned na jaře, protože spolu s trávou roste i plevel.

Milujeme naše zahrady a pravidelně si kultivujeme i okolí domu a příjezdovou cestu od plotu. Ale co okolí za plotem? Víte, že i toto okolí je pro nás prospěšné kultivovat? Jednak to bude vypadat mnohem lépe, zmírní se kontrast oproti skvěle upravenému prostoru uvnitř, ale také nám zbytečně nebude padat suché listí a jiný nepořádek do té naší krásně upravené zahrady, a omezíme i počet nepříjemných škůdců na minimum.

Zda jsou postřiky ovocných stromů nutné či nikoliv se vede letitý spor. Pravdou ale je, že když chceme sáhnout po vhodném přípravku, bývá většinou pozdě. Pojďme se tedy podívat, kdy a jak proti některým škůdcům a chorobám ovocných stromů zasáhnout.

Okolo svátku svatého Josefa je ideální čas na vysévání rajčat. V tuto dobu máte jistotu, že vám semínka vzejdou a v době, kdy bude venku již půda ohřátá, budete moci zasadit vzešlé sazenice do záhonů nebo skleníků. Vyberte si z nabídky odrůd rajčat ty, které vám budou nejvíc chutnat. A víte, proč je vhodné semínka rajčat namořit?

Svou zahradu a jídelníček můžeme obohatit i méně obvyklými druhy zeleniny. Takzvaná indická okurka, lagenárie, kalabasa, patří k vděčným, bujně rostoucím popínavým druhům tykví. Její plody lze jako mladé připravit na mnoho způsobů, vyzrálé jsou pak krásnou dekorací a slouží i jako nádoby.

Jarní přípravu sekačky nelze nijak zanedbávat. Je to stroj, který potřebujeme ze všech nejvíc, protože nám umožní pravidelně upravovat vzhled naší zahrady. Krok za krokem se nyní podíváme na úkony, které bychom zjara rozhodně neměli opomenout.

Zahrádka bez živin je jako poušť. Nezadrží v sobě vláhu, rostliny vlivem malého množství živin strádají nebo jsou nemocné a nás takový stav nerozveselí. Přitom výživa půdy je tak jednoduchá, protože kombinací několika materiálů, jejich zkompostováním a následným zapravením do zahrádky dáme našim plochám se zeleninou, květinami, stromky či keři to nejcennější, co můžeme. A také se nám naše zahrádka odvděčí bohatou úrodou. Kromě kompostu můžeme využít i hnojiva průmyslová, na co však musíme při výživě půdy tímto způsobem myslet, abychom nenapáchali více škody než užitku?

Brambory pěstovali prapůvodně Indiáni v Jižní Americe, především v Peru. Pokud bychom hledali konkrétní oblasti, lze říci, že brambory se jako tamní nenahraditelná potravina pěstovaly a pěstují jak v oblastech nížinných, tak ve vysokých horách. Do Evropy se brambory dostaly až v 16. století. První, kdo je vyzkoušel, byli Španělé. U nás se s jejich pěstováním velmi nesměle začalo až začátkem 18. století. Jejich obliba se stále zvyšovala a v současné době jsou naprosto neodmyslitelnou a nenahraditelnou součástí našeho jídelníčku.

Při předpěstování sadby zeleniny a květin nemusíme za každou cenu nakupovat hromady květináčků a sadbovačů, abychom měli všechno potřebné kam vysít. V dnešní moderní době se hledí na ekologičnost a recyklaci, proto neváháme a využijeme kartonové přenosky od vajec. Nemusíme je vyhazovat do odpadu a využijeme je tímto šikovným způsobem.

Bez opylovačů bychom nesklízeli ovoce, ani zeleninu. Včely dělnice opylují více než osmdesát procent všech kulturních plodin. Na zahradu je v potřebném množství přilákáte výsadbou medonosných rostlin. Pěstitelé dobře vědí, že bez včel by se nedočkali úrody – sklizeň ovoce i zeleniny je na nich závislá víc, než se zdá. Medonosné rostliny v zahradě poskytnou včelám pastvu v období, kdy přestanou kvést stromy.

Při vytváření nové zahrady se těšíme hlavně na konečný výsledek. Při zakládání si ale musíme počkat, až vše vyroste, a nejdéle čekáme samozřejmě na stromy a keře. Pro netrpělivé je tady možnost vysázení starších vzrostlých dřevin. Pro méně náročné se nabízí výběr z odrůd, které rostou rychle a už za pár let nám můžou krásně dotvořit celou zahradu.

Po pěstování vlastní zeleniny touží spousta z nás. Jenže jako nepřekonatelnou překážku často bereme v úvahu fakt, že nemáme vlastní zahrádku, kde bychom vlastní pěstitelské nápady úspěšně zrealizovali. Není však potřeba propadat panice. Pokud máme byt s balkonem nebo terasou, stačí si pořídit několik prostředků pro to, abychom mohli začít.

Jaro patří květinám. A pokud se chystáte na sázení a přesazování, podívejte se také po loňských hlízách begónií, co nevidět budou chtít do hlíny. Určitě znáte správný postup, jak begónie sázet, ale neuškodí, když si to připomeneme. Begónie patří mezi jedny z nejkrásnějších květin a byla by škoda se o jejich bohaté a barevné květy připravit.