Pravda24

Smrt Jana Masaryka v březnu 1948 otřásla celým Československem. Tělo oblíbeného ministra zahraničí bylo nalezeno pod okny Černínského paláce a oficiální verze rychle hovořila o sebevraždě. Jenže tahle událost nikdy nezapadla prachem. Pochybnosti, spekulace a nové indicie se objevují i desítky let poté a Masarykův pád z okna zůstává jednou z největších záhad našich moderních dějin.

Krátce po atentátu, který se odehrál 27. května 1942 na Reinharda Heydricha, v autě zůstala jeho aktovka. Zatímco některé její části byly zdokumentovány, mnoho dokumentů z ní záhadně zmizelo. I po více než 83 letech zůstává tajemstvím, co všechno mohla aktovka skrývat.

Vzpomeňte si na nejlepší akční film, co jste viděli. Teď si představte, že to není film, ale skutečnost. Přesně tohle zažívali Římané každý den. Dva muži se bili navzájem jen proto, aby pobavili davy. Gladiátorské souboje začaly u hrobů jako oběť mrtvým, ale pak se z toho stala největší zábava v říši. Nejlepší z nich byli slavnější než dnešní fotbalisté a celé impérium znalo jejich jména. Někteří vybojovali svobodu a peníze, jiní skončili jako krmení pro šelmy. Tahle šílená show běžela skoro 700 let a dodnes nás fascinuje.

Ještě před sto lety nebyla svědectví o zjevení Panny Marie či Ježíše nic neobvyklého. Stačilo jedno vidění a vesnice se proměnila v poutní místo, kam proudily tisíce věřících. Dnes je ale ticho. Zázraky se buď nedějí, nebo je přestáváme vidět.

Korzety viktoriánské éry rozdělují veřejnost na dva tábory. Jedni v nich vidí nástroj ženského útlaku, druzí symbol elegance a ženské síly. Realita ale není černobílá. Za vosími pasy se skrývá nejen společenský diktát krásy, ale i spousta mýtů, předsudků a uměleckých přehánění.

Hildegarda z Bingenu rozhodně nebyla jen klášterní abatyší, která tiše šeptá modlitby pod kamennými klenbami. Byla to žena, která v sobě nosila zvláštní neklid. Měla vize, které ji provázely od dětství. Jiného by zničily, ona v nich ale našla sílu. Psala knihy, které ve své době působily jako zjevení. Zajímalo ji lidské zdraví, příroda i vesmír. Vymýšlela léčiva, skládala hudbu a posílala dopisy těm nejvlivnějším mužům Evropy.

Piráti jsou v populární kultuře často vykreslováni jako neohrožení mořští vlci, kteří bouřlivé vody oceánů a moří znají lépe než kdokoliv jiný. Filmy a seriály tyto postavy většinou vykreslují jako vousaté muže s páskou přes oko, papouškem na rameni a truhlou plnou zlatých mincí. Realita je však mnohem zajímavější.

Český odboj během druhé světové války nebyl jen záležitostí velkých jmen. Byl to spletitý příběh tisíců lidí, kteří nesli odpor v tichosti, často beze jména, bez nároku na slávu. Po atentátu na Heydricha rozjel nacistický režim krutou mašinérii odvet. Ve stínu známých tragédií jako Lidice se ztrácí stovky příběhů, zejména těch, jejichž hlavními postavami byly ženy.

Opium se získává z obyčejného máku, který běžně roste na polích. Zajímavý je ale jeho příběh, který se táhne tisíciletími. Dlouhá léta si ho lidé vážili, protože se používalo jako lék, který uměl zkrotit i tu nejhorší bolest. Jenže pak přišlo 17. století a všechno bylo jinak.

Když se po první světové válce rozhostilo ticho, nebylo to ticho míru. Bylo to ticho vyčerpaných hlasů, zlomených ideálů a ztraceného směru. A právě z tohoto ztichnutí se zrodila ztracená generace. Skupina autorů, kteří zažili hrůzy zákopů, ztratili víru ve starý svět, ale nabrali odvahu ho pojmenovat novými slovy.

Společnost Theranos chtěla změnit svět zdravotnictví. Měla nabízet rychlé, levné a spolehlivé krevní testy. Z jediné kapky krve měly být odhaleny i ty nejzávažnější diagnózy. Jenže realita byla jiná. Ukázalo se, že šlo o jeden z největších podvodů v dějinách Silicon Valley, jehož zakladatelka nakonec skončila před soudem.

Některé vynálezy byly natolik revoluční, že svět na ně ještě nebyl připraven. Měly obrovský potenciál, ale skončily dřív, než stihly změnit běh dějin.

Příběh o čachtické hraběnce, která se koupala v krvi mladých dívek, aby zůstala navždy mladá, zná asi každý. Je ale docela dobře možné, že šlo jen o vykonstruované obvinění těch, kterým překážela. Roky tedy věříme něčemu, co není pravda. Uherský král Matyáš si na svůj nekončící boj s Osmanskou říší půjčoval od Alžběty obrovské sumy peněz. Jenže když přišel čas dluh splatit, král otočil.

Kdysi měly své vlády, hymny, školní osnovy a státní svátky. Lidé tam žili, vyrůstali, budovali kariéry a plánovali budoucnost. Dnes už ale tyhle země neexistují. Nezmizely však beze stopy. Prusko, Sovětský svaz nebo Jugoslávie se sice rozpadly, ale zanechaly po sobě silné otisky. V paměti lidí, v hranicích současných států i v událostech, které nás dál ovlivňují.

Dokázali oklamat banky, podnikatele i úřady. Frank Abagnale a Viktor Lustig se zapsali do historie jako jedni z nejproslulejších podvodníků všech dob. Jejich příběhy dodnes fascinují – nejen svým rozsahem, ale hlavně vynalézavostí, s jakou své triky prováděli.

Druhá světová válka nebyla jen bojištěm tanků a pěchoty, ale také bitevním polem lží a falešných zpráv. Spojenecká operace Fortitude oklamala nacisty natolik, že zásadně ovlivnila průběh vylodění v Normandii – a nebyla zdaleka jedinou.

Jedno říjnové vysílání v roce 1938 způsobilo v Americe pořádný rozruch. Lidé opouštěli domovy, volali policii a hledali úkryt. Nešlo přitom o skutečný útok ani o přímé nebezpečí. Za vším stála rozhlasová hra, která byla podaná tak živě a přesvědčivě, že spoustě lidí nahnala opravdový strach. Lidé si to tehdy neověřovali. Co slyšeli v rádiu, považovali za realitu. A tak nebylo divu, že se v nich vzbudil strach, že to, co se děje, je opravdové a že planeta je v ohrožení.

Alfred Nobel vydělal obrovské bohatství na výbušninách. Jeho dynamit skutečně změnil svět – pomohl stavět tunely a doly, ale také zabíjel ve válkách. Brzy si ale uvědomil, jaký dopad má jeho vynález – a to ve chvíli, kdy si v novinách přečetl svůj vlastní nekrolog. Redaktoři se spletli a napsali o něm, že zemřel. Titulek byl katastrofální – Obchodník se smrtí je mrtvý. Od té chvíle věděl, že musí něco udělat se svou pověstí.

Lidé od nepaměti toužili vědět, co je čeká. Představy o budoucnosti vznikaly v chrámech i laboratořích, v pohádkách, románech i vědeckých teoriích. Někdy byly poháněny vírou, jindy strachem. Zatímco jedni snili o pokroku, který zlepší svět, jiní varovali před tím, co by mohl přinést.

Pokud si myslíte, že elektrickou žárovku vynalezl Thomas Edison, možná vás v dnešním článku překvapíme. Jelikož svět vědy koncem 19. století doslova žhnul soutěží o to, kdo jako první přinese světlo do našich domovů, o vznik žárovky se pokoušelo až dvacet vědců. A ani v současné době není jasné, který z vědců vymyslel žárovku jako první.

Ve středověku byla kniha pokladem, na který většina lidí mohla jen tiše hledět z dálky. Pak ale jeden zlatník z německé Mohuče přišel s převratným nápadem, jak slova šířit rychleji a levněji. Knihtisk změnil běh dějin a zpřístupnil vědění, které dřív patřilo jen vyvoleným.

Představte si tohle. Odjedete na dovolenou a když se vrátíte, je váš dům prázdný. Všichni sousedi zmizeli. Auta pryč. Věci na svém místě, ale nikde nikdo. Kapitán White zažil něco podobného v roce 1590. Vrátil se na ostrov Roanoke a celá jeho kolonie byla pryč. 115 lidí jako by se rozpustilo ve vzduchu. Jediné, co našel, bylo slovo vyryté do dřeva. Dodnes nikdo neví, co se tam stalo. Je to jedna z největších záhad historie vůbec.

Radarový výzkum během druhé světové války přinesl nečekané ovoce – jeden z nejoblíbenějších domácích spotřebičů vůbec. Mikrovlnka vznikla úplnou náhodou. Stačilo, aby se jednou Percymu Spencerovi v kapse roztekla sladkost.

Když se podíváme na některé starověké stavby, člověk si občas řekne: „Tohle fakt zvládli lidi bez moderní technologie nebo GPS?“ Od pyramid přes záhadné obrazce v poušti až po zvláštní artefakty, které připomínají něco úplně jiného, než bychom čekali. Někteří říkají, že je to důkaz kontaktu s mimozemšťany. A i když většina vědců to smete ze stolu, pořád je to fascinující představa, která uchvátila spoustu lidí.

Když se řekne římský císař, mnoha lidem se vybaví jméno Nero. A není divu – málokterý panovník zanechal v dějinách tak silnou stopu. Krutý, výstřední, milující umění, a přitom schopný vraždit vlastní rodinu. Jeho život připomíná antickou tragédii. A jeho smrt, ta je dodnes zahalena tajemstvím.

Vědecký pokrok má svou stinnou stránku. Za některými poznatky nestojí jen laboratoře a mikroskopy, ale i lidské utrpení. Ne všechny hrůzné experimenty se odehrály za nacistických režimů nebo za ostnatými dráty diktatur. Některé probíhaly tiše, bez větší pozornosti, v zemích, které se považovaly za vzor svobody a práva.

Když se řekne největší vynález všech dob, většině z nás naskočí elektřina, internet nebo třeba penicilin. Ale úplně nahoře v žebříčku stojí něco jiného: obyčejné kolo. Bez něj bychom totiž nikam nedojeli. A to doslova.

Představte si svět, kde symbolické činy, rituály, doslova tkaly předivo společnosti. Některé z nich, když se na ně podíváme dnešníma očima, nám můžou připadat naprosto šílené. Mluvíme tu o lidských obětech nebo způsobech pohřbívání, ze kterých mrazí.

Žlutá rodinka ze Springfieldu baví diváky už přes tři desetiletí, ale čím dál častěji si lidé kladou otázku, zda tvůrci Simpsonových neumí náhodou věštit budoucnost. Seriál totiž předpověděl až znepokojivě přesně řadu událostí, které se odehrály o mnoho let později.

Julian Assange nebyl nikdy jednoduchý na pochopení. Pro některé byl tím, kdo konečně rozsvítil v místnostech, ve kterých léta panovala tma. Pro jiné představoval problém, který se nedá kontrolovat. Někdo v něm viděl hrdinu, jiný jen potížistu, který rozvířil vody, co měly zůstat klidné. Jedno je ale jisté. Jeho příběh zasáhl do samotného srdce toho, čemu říkáme svoboda slova.

Anonymous je skupina, o které jste již pravděpodobně slyšeli. Komunita bez oficiální struktury a vedoucích, která stojí hned za několika vlivnými zásahy v kyberprostoru. Nejde o tradiční hackerskou skupinu, ale spíš o sdružení aktivistů a kybernetických odborníků snažících se zasáhnout tam, kde mají pocit, že klasická spravedlnost selhává.

Alcatraz je opravdu slavná věznice. Malý ostrov v Sanfranciském zálivu byl domovem těch nejhorších zločinců z Ameriky. Možná ale nevíte, že před příchodem prvních vězňů místní obyvatelé z kmene Ohlone se ostrovu vyhýbali. Šamani říkali, že tam bydlí zlí duchové.

Během druhé světové války byl šifrovací stroj Enigma jedním z nejlépe střežených tajemství nacistického Německa. Její rozluštění znamenalo zásadní zlom v konfliktu, přispělo k rychlejšímu ukončení války a zachránilo tisíce životů.

Česká literatura má štěstí na silné autorky. Některé tvořily v době, kdy ženy sotva směly psát pod vlastním jménem, jiné se prosadily v době, kdy svět byl ochoten naslouchat. Božena Němcová, Květa Legátová a Radka Denemarková každá jinak, ale všechny stejně silně, ovlivnily nejen české čtenáře. Jejich knihy vycházejí v překladech, sbírají ocenění a hlavně – stále mluví k lidem.

Barevné kostičky LEGO dnes najdete skoro v každém dětském pokoji – a často i v poličkách dospělých sběratelů. Dají se z nich postavit jednoduchá autíčka, propracované domy i celé fantastické světy.

Jsou krásné. Září, jako by v sobě schovávaly kousek hvězdného nebe a přitom nesou příběhy, které zdaleka nejsou jen o romantice a třpytu. Diamanty fascinují lidstvo už tisíce let, ale jejich minulost má často daleko k pohádce. Celý ten příběh má blíž ke kruté realitě než k romantickému vyprávění. Láska v něm často ustupuje do pozadí, zatímco hlavní roli přebírají moc, peníze a bohužel i lidské utrpení.

Černé díry i v současné době patří k největším záhadám vesmíru. Jsou neviditelné, nepředvídatelné a hrají zásadní roli pro naše chápání reality. A i když od jejich objevení uteklo už několik let a věda pokročila, stále zůstávají tajemstvím, které dráždí nejen naši zvědavost, ale i fantazii.

Pokud jste někdy mířili na operaci, asi vás zaujalo, že lékaře zajímá vaše krevní skupina. Málokoho dnes napadne, že taková samozřejmost stála v minulosti mnoho lidí životy, protože jejich tělo ne vždy přijalo krev od dárce. Krevní skupiny tedy významně přispěly k úspěšnému přežití mnoha zákroků. A byl to právě geniální český vědec Jan Janský, který jako první roztřídil lidskou krev do čtyř základních skupin – a tím zachránil miliony životů po celém světě.

Vznik internetu představuje jeden z nejzásadnějších milníků v historii moderní komunikace. Dnes je internet běžnou součástí našich životů, ale málokdo ví, jak a kdy vznikl. Vinton Cerf a Tim Berners-Lee jsou dvě významná jména vizionářů, kteří změnili svět tak, jak jej známe dnes.

Historie je někdy plná záhad. Je to, jako bychom četli napínavou knihu, ze které někdo vytrhl klíčové stránky. Možná vás ve škole učili o Komenském, ale nikdo vám neřekl, kde se narodil. A co teprve záhadná vražda posledního Přemyslovce, která by mohla být zajímavým námětem detektivního románu.

České pivo není jen lahodný zlatavý mok, ale také kulturní fenomén a součást národní identity. Náš národ je tak právem hrdý na svou pivní historii. České pivo je navíc tak oblíbené, že se těší velké popularitě i v zahraničí. Za jeho úspěchem nestojí jen staleté receptury, ale především špičkový chmel, který pivu dodává jeho charakteristickou chuť i vůni.

Zavřete oči a představte si, že vaše boty se boří do jemného rudého prachu. Vzduch je řídký, sotva byste popadli dech, a nad hlavou se klene narůžovělá obloha jako z jiného světa. Takový je Mars – náš záhadný soused, který fascinuje lidstvo od chvíle, kdy jsme poprvé vzhlédli ke hvězdám.

Na první pohled je vesmír plný světla. Září hvězdy, planety odrážejí sluneční svit a galaxie se rozprostírají do hlubin času. Ale to, co skutečně tvoří většinu vesmíru, zůstává zcela skryté – temná hmota. Zní to jako název z nějakého sci-fi filmu nebo jako cosi, co se potuluje na okraji reality. Jenže ve skutečnosti je to naprosto reálná věc.

Často se mluví o "Velké tichomořské odpadkové skvrně" jako o obrovském ostrově odpadků, který by se dal najít na mapě. Ale realita je trochu jiná a dost znepokojivá.

České sklo, které má za sebou staletou tradici, se ve světě těší velké popularitě. I když se dnes se sklem setkáváme denně, nebylo tomu tak vždy. V minulosti bylo sklo nesmírně luxusním materiálem.

Historie není jen příběhem objevů, ale i galerií podvodů, které ošálily i nejbystřejší mozky. Od bájných pokladů po falešné fosilie – to vše najdeme v pestrobarevné historii nejzajímavějších historických podvodů.

Objevy zlata v Kalifornii a později i na Klondiku spustily šílenství, které změnilo celé regiony. Lidé se hnali za vidinou bohatství, často jen s pytlem plným naděje. Davy se valily přes oceány, města rostla jak houby po dešti a společnost se obrátila vzhůru nohama.

Věda pokročila dál než kdy předtím. Umíme pozorovat vzdálené galaxie i rozluštit genetický kód. Ale uvnitř nás zůstává něco, čemu stále nerozumíme. Mozek – a především to, co ho dělá lidským – je jeho schopnost uvědomit si sám sebe.

Krajky, keramika, tkané látky nebo košíky z proutí. Výrobky, které po generace tvořily tvář českých domácností. Dnes je stále častěji nahrazují anonymní, strojově vyráběné produkty. Přesto se najdou místa a lidé, kteří za tradice bojují. A dokazují, že ruční práce má i v moderní době své nezastupitelné místo.

Umělá inteligence budí vášně už od chvíle, kdy se o ní začalo seriózně mluvit – a nejde jen o vědecký svět. Stačí si vzpomenout na kultovní Matrix nebo mrazivý seriál Black Mirror. Strach z AI prostupuje popkulturou desítky let. Ale dnes už nejde jen o fikci. AI zasahuje do oblastí, kde bychom to možná ještě nedávno nečekali – třeba do světa umění.

Ačkoliv se tomu těžko věří, kořeny naší milované Kofoly sahají až do 19. století, protože právě v té době začaly být oblíbené sirupy a nápoje obsahující extrakt ze semen kolovníku. Známý nápoj pak zažil největší boom ve 20. století, kdy v zemi nebyly dostupné obdobné výrobky od světových značek.

Deepfake už dávno není jen technologická hříčka pro geeky. V rukou šikovných lidí se z něj stává nástroj, který dokáže změnit realitu. A právě to je důvod, proč nás začíná děsit. Nezůstává totiž jen u celebrit. Míří i na obyčejné lidi jako jsme my.

Je konec 19. století, v českých zemích to ještě sviští koňmo, kolo je vrchol techniky a auta jsou spíš z říše fantazie. A právě v tomhle světě se rodí příběh, který jednou povede k tomu, že každé druhé auto na českém sídlišti bude mít na kapotě znak Škoda.

Je to už měsíc, co zpěvačka Katy Perry vzlétla spolu s dalšími ženami do vesmíru. Mise New Shepard Mission NS-31 je ale považována za jen předražený výlet celebrit. I po několika týdnech se musí umělkyně vypořádávat s nespočtem nenávistných komentářů.

Ještě pár desítek let zpátky to vypadalo, že to tu má příroda definitivně spočítané. Holé kopce, spálené lesy, šedivé nebe a vesnice, kde byste sotva potkali živou duši.

Pamatujete si ještě, jak vaše babička nedala dopustit na vysavač ETA nebo jak děda vyprávěl o botách od Bati, které vydržely věčnost?

Ingvar Kamprad nebyl žádný podnikatelský génius v obleku. Měl problémy s počítáním, jezdil starým autem a celý život se držel při zemi. Přesto se mu povedlo vybudovat značku, kterou dnes zná celý svět. IKEA není jen o nábytku – je o chytrých nápadech, jednoduchosti a filozofii, která vzešla z jedné skromné švédské vesnice.

Ještě před pár lety měl být Volkswagen symbolem německé preciznosti, inovací a čistější budoucnosti na čtyřech kolech. Jenže v roce 2015 prasklo, že ta slavná čistá nafta byla čistá spíš jen na papíře. A najednou bylo po image. Skandál, kterému se začalo říkat Dieselgate, otřásl nejen pověstí Volkswagenu, ale i vírou v to, že nám automobilky říkají pravdu.

To, že Češi patří na poli vědy k opravdovým špičkám, bylo v minulosti již několikrát úspěšně prokázáno. Je to zejména proto, že náš národ patří mezi největší kutily. České vynálezy lze nalézt napříč mnoha obory.

Dnes by nás ani nenapadlo, že by obyčejná angína nebo lehké poranění kolena mohly člověka stát život. Jenže ještě před sto lety byla situace úplně jiná – bakteriální infekce tehdy znamenaly skutečný strašák. Až do chvíle, kdy se na scéně objevil penicilin. Zcela náhodně.