DoDlaně

BREM-1 je obrněný pracant pro chvíle, kdy tank zůstane stát. Vedle navijáku a jeřábu dnes spoléhá i na ochranu proti dronům.

Ruští vojáci využívají plynovod jako skrytou trasu. Drony a pozemní roboti ale ukazují, jaké technické slabiny podobný přesun má.

F-16 pro Ukrajinu může dostat zásadní technické úpravy. Nová konfigurace se zaměří na radar, výdrž ve vzduchu i širší možnosti nasazení.

Na první pohled připomíná Lancet, jenže technické řešení neznámého ruského dronu naznačuje, že jeho skutečný úkol může být úplně jiný.

Drony sledují bojiště téměř nepřetržitě a klasické zákopy už nemusí stačit. Podzemí proto znovu získává zásadní význam.

Gepard kombinuje dvojici 35mm kanonů, radary a rychlé řízení palby. Právě tato kombinace mu dává zajímavou roli proti proudovým cílům.

Su-30SM měl při vzletu jen minimum prostoru k manévrování. Právě těch několik kritických sekund dává pomalému dronu šanci.

Těžká hexakoptéra dokáže přepravit člověka i tam, kde selhává pozemní technika. Nejtěžší je udržet bezpečný let s živým nákladem.

T-80BVM má výkon i rychlost, ale proti dronům potřebuje nečekaně prostou ochranu. Právě tento kontrast na něm stojí za pozornost.

Lovci dronů musí být rychlí, přesní a levní. Právě v posledních sekundách letu se ale rozhoduje, zda celý systém vůbec funguje.

Drony sledují pěchotu z výšky a odhalují i drobné chyby v pohybu. Záběry z fronty ukazují, proč dnes samotný kryt často nestačí.

Běloruský Mirotvorets ukazuje, jak lze z proudového cvičného terče vytvořit rychlý útočný dron s nečekaně praktickým využitím.

BM-30 Smerč může operovat hluboko v týlu, jeho provoz ale závisí na dalším těžkém vybavení. Právě to drony dokázaly vypátrat.

FP-1 působí nenápadně, ale jeho konstrukce, dolet a způsob nasazení z něj dělají velmi nepříjemný problém pro protivzdušnou obranu.

Ukrajinský dron B-2 spoléhá na dlouhý dolet a nízký let. Právě díky tomu se může dostat tam, kde už obrana nemá mnoho času reagovat.

FPV drony dokážou pronikat i k dobře ukrytým cílům. Síť, kryt i vhodné místo pomáhají, ale samy o sobě bezpečí nezaručí.

Proti dronům nemusí F-16 vždy sahat po drahé střele. APKWS s laserovým navedením nabízí chytřejší cestu, která má ale i své limity.

Stačí krátký otevřený úsek, pár dronů a předvídatelná trasa. Pak se z obyčejného průchodu může stát místo, kterému je těžké uniknout.

Tu-160 si zachoval známou siluetu, jenže skutečný rozsah modernizace se skrývá uvnitř a sahá mnohem dál, než naznačuje jeho vzhled.

Malý dron se dostal až k ruskému Mi-28NM. Záběry ukazují, jak může levný interceptor ohrozit moderní bitevní vrtulník zezadu.

Ruský TOS-3 Drakon spoléhá na termobarické rakety a silnou ochranu. Blízkost fronty ale jeho konstrukci staví před úplně jiný problém.

Motocykly dávají pěchotě rychlost a volnost pohybu, jenže proti FPV dronům záleží na terénu, počasí a několika rozhodujících sekundách.

U starší protivzdušné techniky rozhoduje hlavně to, co z ní ještě lze vytěžit. Buk, Kub a AIM-7 mají v jednom systému překvapivou logiku.

Bradley pořád působí jako známý veterán, ale moderní střely a chytrá integrace mu dávají schopnosti, které by u něj čekal málokdo.

Mobilní radar Irbis spoléhá na rychlost, elektroniku a podvozek KamAZ. Jakmile ale zůstane stát, situace se začne rychle komplikovat.

Rychlost kolem 600 km/h dává proudovým Geranům úplně jiný charakter. Při jejich zachycení začíná být každá sekunda mimořádně drahá.

Nové video z fronty přibližuje zákulisí dronové války, kde o výsledku nerozhodují jen stroje, ale také výcvik, zázemí a zkušenosti.

Su-34 ve vzduchu působí sebejistě, na letišti ale začíná jiný příběh. Satelity zachytily slabinu důležitou pro jejich další nasazení.

Proudový Geran-4 létá rychlostí až 500 km/h a jeho zachycení není tak jednoduché, jak krátké video na první pohled naznačuje.

Vysokozdvižné plošiny, MANPADS a nízko letící drony. Technický pohled na neobvyklou obranu Moskvy, její možnosti a limity.

Mi-28NM spoléhá na senzory, rušení a novou ochranu proti dronům. Malý FPV dron ale prověří i obranu, která na papíře vypadá přesvědčivě.

Výroba moderních raket stojí na citlivé síti dodavatelů, elektroniky a infrastruktury. Azov ukazuje, kde mohou vznikat slabá místa.

Rusko buduje obří kryty pro strategické bombardéry Tu-160 a Tu-95MS. Jejich konstrukce naznačuje víc než jen ochranu letadel.

Geran-5 letí tak rychle, že na chybu skoro nezbývá čas. Proudové interceptory proto spoléhají na přesné navedení, senzory a rychlé reakce.

Severokorejská KN-30 překonala 900 kilometrů. Její konstrukce, hlavice a trajektorie ale naznačují mnohem zajímavější technický příběh.

Ruská kolona bez tanků působí nezvykle, ale motocykly, čtyřkolky a lehká auta mají v prostředí plném dronů svou jasnou logiku.

Abrams dnes připomíná ocelového ježka. Za zvláštním vzhledem stojí snaha chránit těžký tank před levnými FPV drony.

Pogy, Tamagoči, VHS kazety i první internet patřily k dětství v 90. letech. Připomeňte si věci, které tehdy zabavily na celé hodiny.

Malé proudové motory dávají interceptorům rychlost, která u vrtulových dronů chybí. S vyšším výkonem ale rostou i technické nároky.

Brazilský záchranář Mamba přenesl civilní praxi do ukrajinské armády. Vojenský výcvik ale ukázal, jak odlišné jsou podmínky v boji.

Jihokorejský hypersonický kluzák je technicky fascinující projekt. Nejvíc otázek přitom vzbuzuje jeho nosič a možnosti celého systému.

P-3 Orion AEW spojil dlouhou vytrvalost s radarem z Hawkeye. Výška mu dávala zajímavou výhodu při sledování nízkých cílů.

Rusko testuje proudový interceptor DF-1 s rychlostí až 500 km/h. Lehká konstrukce míří na nový způsob levnějšího boje s drony.

Český Skyfox a polský FA-50 řeší podobné úkoly úplně jinak. Jeden sází na výkon, druhý na jednoduchost a úspornější provoz.

T-90M a T-80BVM2 mají k sobě technicky blíž než dřív. Společná věž a systém Arena přidávají do jejich ochrany zajímavou novou vrstvu.

Ruské proudové drony míří k rychlosti 900 km/h. Vyšší výkon ale přináší technické limity, které rozhodnou o jejich skutečných možnostech.

Polsko skládá své letectvo z rozdílných typů strojů. FA-50 v něm dostává roli, která dává vedle F-35 překvapivě dobrý smysl.

Když stojí tank, houfnice a zásobovací technika příliš blízko sebe, stačí málo a z dobře ukrytého místa je rázem velmi lákavý cíl.

Ruský dron KVS s prstencovým křídlem vypadá jako UFO. Jeho neobvyklá konstrukce ale skrývá promyšlené technické řešení.

FP-1 ukazuje, kam až může dojít jednoduchá konstrukce dálkového dronu. Za dlouhým doletem stojí chytrá technická řešení.

T-54 urazil tisíce kilometrů, aby se dostal na frontu. Proti FPV dronům ale musel spoléhat na pancíř a improvizovanou ochranu.

Sargan 3000 je námořní dron s těžkým kulometem, chytrým zaměřováním a síťovým řízením, které mu dávají nečekaně široké možnosti.

Šáhid narazil nad mořem na nečekanou hrozbu. Palba přišla z malé bezosádkové platformy, která spojuje senzory, stabilizaci a těžký kulomet.

Nové video zachycuje střet pozemního robota s FPV dronem. Rozhodující chvíle přišla ve chvíli, kdy už měl útočící dron cíl téměř jistý.

Hořící tanker není jen masa oceli a ropy. Uvnitř fungují nádrže a ochranné systémy, které mají omezit požár i následné škody.

Na tyto „počítače“ z tržnice vzpomínám dodnes. Hlavně na ten pocit, že v jedné plastové krabici čeká hromada her a pořád bylo co objevovat.

FP-2 není jen další úderný dron. U průmyslových cílů záleží na doletu, přesnosti a na tom, kam bojová část skutečně dopadne.

Pozemní roboti a UGV zvládají stále více úkolů. Jejich skutečné limity se ale projeví při přesné manipulaci a práci v náročném terénu.

Molnija-13 vypadá jednoduše, ale skrývá víc, než naznačuje její vzhled. Nejzajímavější je to, co jí větší konstrukce a čtyři motory dovolí.

Nové záběry zachycují požár u Volodarské. Za plameny se ale skrývá mnohem zajímavější příběh o palivu, potrubí a logistice.