AutoForum

Poslední šance získat legendární motor W16 je tu, ale připravte si astronomickou částku. Vyprodaný roadster Bugatti Mistral, kterého vzniklo pouhých 99 kusů, se nečekaně objevil na trhu s cenovkou v přepočtu přes 225 milionů korun.

Tohle je zas jednou důrazné připomenutí rizik spojených s podobnými systémy. Jistě, i lidský řidič může selhat, ale způsobí problém související s jedním autem, ne s tolika naráz. A to samé platí o případné snaze podobné potíže způsobit záměrně.

Pokud existují projekty, podle kterých se zaručeně pozná, že nějaká firma ztratila soudnost, pak tento musí být jedním z nich. Celé to vypadá jako žert, jde ale o skutečné „auto”, které Honda veze do New Yorku.

Na trhu je šest let, takže není zase tak starý, na modernizaci má ale nárok. Ta naštěstí není z největších, takže vůz dál můžete mít i s praktickým turbodieselem. A doufejme, že i s kabinou, která bude pořád připomínat hlavně automobil.

Je to obecně relativně malý trh a malá část světa, pro značky jako Ferrari, Bentley či Rolls-Royce jde ale o jakýsi houbařův ráj. Z tamního bohatství mohutně profitují, jenže z Dubaje či okolí teď mají jiné starosti než rozšiřovat své prostopášné sbírky.

Modrému oválu lze za jeho výkon zatleskat, ohromujícího času nedosáhl s žádným elektrickým poníkem pro jeden trik, který zvládne jediné ostré kolo a dál nic. Jenže bez triků jako takových si stejně nevystačil, tohle není zase tak výjimečný počin, jak firma naznačuje.

Míra neschopnosti „vynálezce automobilu” soustředit se při řešení vlastních problémů na jejich podstatu dokola bere dech. Modely jako EQS jsou propadák pro své základní technické řešení, možná i pro svůj vzhled. A firma je zkouší spasit novým volantem?

Co se asi jen může stát, když vezmete svůj bestseller líbící se prakticky každému, a nadělíte mu jako jedinou možnost pohon, který neimponuje téměř nikomu? Opravdu bychom rádi seděli na poradě, kde Porsche o tomto sebezničujícím kroku rozhodlo, byť teď říká, že dopady čekalo.

Doufejme, že se nám jaderná apokalypsa opět vyhne, svět k ní ale zas jednou nemá daleko. Pokud toužíte po autě, které nezastaví ani taková událost a jezdit bude ještě dlouho po ní, stěží seženete něco lepšího než tento dodnes zánovní „neprůstřelný Merkl”. (Petr Miler)

Auto působí dojmem, že Číňané vzali další slavný „západní” vůz a zkopírovali ho, přičemž v tomto případě jim ani nevadilo, že už se dávno nevyrábí. Realita je ale nakonec trochu jiná, byť výsledek je podobný.

Ani Mnichov se nechová racionálně, když cpe do popředí elektrické verze svých novinek, které prodává v násobně menších číslech než ty spalovací. Aspoň nám ale necpe jedno řešení, což bude platit i v případě nové řady 3. Debut spalovacího provedení byl už potvrzen, takto zní.

Japonci zjevně jako jedni z mála chápou, že některým potřebám elektrický pohon prostě nemůže vyhovět. Nehodlají před veřejnost vystupovat s utopickými vizemi elektrické budoucnosti, místo toho jasně říkají, že bez spalovacích aut to prostě nepůjde. (Petr Prokopec)

Něco přes 200 tisíc kilometrů není na motory moderních aut žádný velký zápřah, 400koňový pětiválec 2,5 TFSI ale není zrovna tuctový motor. A statisíce kilometrů s ním majitelé obvykle nenajíždí. Co s ním tedy takový zápřah provedl?

Člověk by ani neřekl, že se s moderním autem takového kalibru vůbec něco podobného může stát. A pokud ano, že to lze přežít bez větších zranění. Obojí je ale zjevně možné, jak ukazuje tato nehoda.

Pokud si chcete do auta nastěhovat trojského koně, ze kterého jednoho dne vyběhne ekvivalent krvelačných Danaů, volte hybridní pohon. A nedělejte si iluze, že když jste „ve vatě”, bude vám jedno, až jeho vysokonapěťová baterie odejde. Ani majitelům LaFerrari to jedno není.

Pokud si chcete do auta nastěhovat trojského koně, ze kterého jednoho dne vyběhne ekvivalent krvelačných Danaů, volte hybridní pohon. A nedělejte si iluze, že když jste „ve vatě”, bude vám jedno, až jeho vysokonapěťová baterie odejde. Ani majitelům LaFerrari to jedno není.

Dorazil teprve před 10 roky, takže opravdu nejde o staré auto. Hned úvodní zájem o něj byl enormní, nemalá ale byla i poruchovost raných kusů, která se postarala o jeho mizernou reputaci. Ta nyní vytváří prostor ke koupi lepších kusů s pozdějším datem výroby za zajímavé peníze, ty opravdu špičkové je ale nutné hledat. (Petr Prokopec)

Je to dnes protežovaná skupina účastníků silničního provozu. A někteří z nich zjevně mají pocit, že mohou všechno, ostatně je jim kolikrát prakticky všechno také dovoleno. O to víc se divíme, jak a kde s touto skupinou policie tímto způsobem naložila. (Petr Miler)

Že si přišel na 295krát větší gáži než průměrný dělník překvapit nemusí, ale za co? Pokud Ford něco loni definovalo, bylo to rekordní počet svolávacích akcí a totální fiasko elektrických plánů. Dostat rekordní prémie za zvýšení kvality a zájmu o bateriový pohon tak nutně zní jako vtip. (Petr Prokopec)

Němci si v poslední době na přidávání připodobnění svého loga na různá místa v autě potrpí, ale čeho je moc, toho je příliš. U těchto novinek už je vecpal i tam, kam pomalu nemohl, však kolik jich vidíte jen na této jedné fotce?

Je to tragický krok, i ten má ale svůj komický rozměr. Zástupce odborů v nastalé situaci dál říká, že „elektromobily jsou budoucnost”, to je neuvěřitelné. Možná jsou, jen tušíme, že zaměstnanci se budou chtít najíst spíš v současnosti. (Petr Miler)

Objemným motorům bez přeplňování doba v posledních letech nepřeje, některé automobilky ale zjevně neví, co si bez takových jednotek počnou. A tak vymýšlí způsoby, jak je udržet při životě oklikou. Ten, se kterým přichází Ferrari, je opravdu svérázný.

Bugatti známe prakticky jen jako dvoumístná kupé, v dobách nejambicióznějšího pokusu o návrat značky na výsluní byl ale dokončen i čtyřdvéřový supersedan. Jeho sériovou výrobu zastavil až krach firmy, tři auta se přesto podařilo dokončit. Tohle je jedno z nich.

Ani jsme nedoufali, že se někdy něco takového stane, ale stalo se to. Jedna z největších legend mnichovské automobilky mohla být ještě víc nesmrtelnou ikonou, kdyby vznikla jako kombík, k čemuž ale nakonec BMW nesvolilo. Až teď to za něj musel dotáhnout někdo jiný. (Petr Prokopec)

Tohle auto přijde i s povedenými nápady, řešení stěračů mezi ně ale nepatří. A divíme se, že se jím Škoda chlubí. I kdyby ale měla v předním kufru Aladinovu lampu a zlaté rouno, nic nezmění na tom, že v základu počítá s ekvivalentem 16litrové nádrže, a přesto bude stát miliony.

Tak trochu jsme doufali, že nedávný vývoj povede k tomu, že lepší alternativu dostane celý svět, ale přinejmenším v tomto případě a v této chvíli to tak nevypadá. A musíme si nad tím drbat hlavu. Opravdu si BMW myslí, že nesmyslná alternativa je něco, co zbytek světa ocení? (Petr Miler)

I z tohoto auta se v takovém stavu stal sběratelský artikl, o to víc překvapí jeho cena. Je to skutečně skoro muzejní kousek po jediném majiteli, v němž byste mohli jíst ze všeho, čeho je v autě běžně lepší se nedotýkat. Přesto opravdu nestojí nesmyslně moc.

Když nějaké auto začne stoupat na ceně, jeho majitelé jej obvykle začnou „sušit”, protože to je jediná cesta, jak na něm něco trhnout. Pak se ale najdou i takoví, kteří si s ním dál jezdí pro všechny ty důvody, pro které na ceně roste. A užijí si jich do posledního doušku.

I v tomto případě jsou limitem elektrických aut baterie, které jsou při své energetické hustotě příliš velké a příliš těžké na to, aby při rozumné hmotnosti dokázaly obsloužit potřeby jakkoli výkonnějšího modelu. Nápad Nissanu teoreticky smysl dává, v praxi si ale nedokážeme představit jeho rozumné fungování. (Petr Prokopec)

Slečna to jistě neměla v životě lehké, protože… Kdo to nakonec lehké má, že? Všechno je relativní, ať už je to jakékoli. Přesto vám nebudeme věřit ani sekundu, že dotyčné ani trochu nezávidíte.

Tušíme, že od pohledu byste tomuto muži dali peníze leda ve chvíli, kdyby si někde na ulici sedl s kloboukem a kytarou a zahrál intro z Krkonošských pohádek. Ve skutečnosti mu je ale lidé z celého světa cpali za jeho Porsche a hlavně další artefakty s nimi spojené.

A nejde jen o prosté přiznání pochybení, spolu s šéfem vývoje nechal v neobvykle otevřeném rozhovoru nahlédnout i pod pokličku toho, jak VW jednu z největších chyb ve své moderní historii udělal. Zdá se, že ji šéf skutečně napraví, na nápravu toho největšího omylu ale nemá odvahu.

Tato příhoda říká o automobilovém světě z mnoha úhlů pohledu tolik, až to hezké není. A to v dobrém i zlém. Konstrukce úzkoprofilově zaměřeného auta je zkrátka vždy umění možného, stejně jako pozdější péče o něj. (

V souvislosti s řešením docela běžných životních situací se v případě elektromobilů objevují další a další nepříjemná překvapení. V tuto chvíli bychom přinejmenším v Německu dělali maximum pro to, abychom se vyhnuli nehodám, účet za pouhé vrácení auta může být tučný.

Prodeje elektrických aut dnes na řadě významných trhů stagnují, v případě nabídky na trhu ojetin ale budou hrát chvíli hlavní roli vozy prodané před několika léty, které se dostávají do oběhu po konci leasingových smluv. A to není kombinace faktorů, která by těmto vozům svědčila.

Je třeba dokola opakovat, že elektromobily nepřichází dnes jako něco nového, opustily kdysi dominantní pozici na trhu kvůli tomu, co lepšího přišlo po nich. Zlomovým byl v tomto procesu vynález Charlese Ketteringa, některým autům přesto chyběl ještě těsně před příchodem nového milénia. (Petr Prokopec)

Ještě ani zdaleka neskončil, auto má za sebou jen 35 tisíc kilometrů. Přesto je jasné, jak moc slabým místem plug-in hybridní pohon tohoto vozu je. Ani snaha chválit jiné aspekty a zlehčovat jeho vysokou hmotnost, nestálý výkon nebo malý kufr realitu zastřít nedokáže. (Petr Prokopec)

EU míří k povinnému nařízení tohoto systému do všech nových aut v prodeji, z vlastní vůle si jej ale můžete do aut instalovat sami už dnes. Jeden takový provozuje společnost Intoxalock a jeho podstatou je pochopitelně neumožnit jízdu po požití alkoholu. Jenže před pár dny dojezdili i ti, kteří nepožili. (Petr Prokopec)

Německý automobilový průmysl vsadil na špatného koně. To se nakonec může stát, hlavní problém je v tom, že si to odmítá přiznat. A jeho situace bude jen horší kvůli tomu, že evropská ani čínská konkurence není tak zabedněná. Přitom bankroty a propouštění bolí už teď.

I z tohoto auta se v takovém stavu stal sběratelský artikl, o to víc překvapí jeho cena. Je to skutečně skoro muzejní kousek po jediném majiteli, v němž byste mohli jíst ze všeho, čeho je v autě běžně lepší se nedotýkat. Přesto opravdu nestojí nesmyslně moc. (Petr Miler)

Ptáte se, proč to Němci dělají, když si tím jen podřezávají větev, na které sami sedí? Protože se stejně jako už nejednou v historii snaží dostát povinnosti, nad jejímž splněním hlouběji nepřemýšlí, jinak se to vysvětlit nedá. Der Spiegel k tomu spočítal víc. (Petr Miler)

Na jednu stranu je to úsměvné a dobře dokážeme si představit frustraci těch, kteří jsou s takovým zacházením konfrontováni. Na tu druhou patří tak trochu k dobrému tónu oplácet firmě, která vám za vaše služby něco platí, podobnou měrou její štědrost.

Tím nechceme nijak shazovat jeho schopnosti, faktem ale je, že víc než co jiného dokázal být ve správný čas na správném místě. A dokonale se svézt na vlně iracionálního humbuku kolem budoucnosti, která nenastala. Přijít o pár let dřív nebo později, nebyl by tam, kde je.

Koncová hodnota těchto aut je zkrátka nula plus cena náhradních dílů, které z nich ještě půjde použít. To je nakonec obvyklé, problém je v tom, jak rychle se tomuto stavu přiblíží. „Normální” ojetina je po 10 letech perspektivním vozem, tady to neplatí ani zdaleka.

Nové auto za 300 tisíc Kč je dnes vnímáno jako zázrak a vzpomínky na vozy prodávané za 200 tisíc Kč působí jako dávná minulost. Tady jsme ještě hluboko pod touto metou, a přesto je to současná realita, navíc nejde o žádnou „no name plechovku”.

Tady někdo zas jednou neví, kdy je lepší mlčet. Mercedes dnes stěží popře, že ještě nedávno sliboval, že tento motor projde úpravami, aby splnil přísnější emisní normy. Teď jej přesto vyřadil z nabídky a hlásá, že každý krok, který dělá, je prozákaznický?

Na tachometr auta můžete napsat cokoli, tohle je ale stroj z dob, kdy nebylo zvykem přehánět a vytvářet nereálná očekávání. Tento vůz je opakem takového přístupu, ve své době to byl supersport převlečený za komfortní limuzínu. A dodnes umí ohromit.

Pokud jste zvyklí na to, že nové auto si můžete koupit klidně jen párkrát za život a s přiměřeným používáním vám jedno vydrží snadno dekády, je třeba si srovnat měřítka. Tahle Škoda Enyaq je po 3 letech a 2 měsících prakticky u konce s dechem. Také podle toho stojí. (Petr Miler)

Z kroků mnichovské automobilky to tak někdy nevypadá, ani ona ale nespatřuje v elektrických autech jedinou růžovou budoucnost. Vývoj tlačí více cestami a její nejnovější studie, kterou vypracovala s vědci z KIT, DBFZ a s lidmi z Freybergeru, maluje docela jiný scénář.

A nevytáhl žádný starý motor ze skladu, je to úplně nově vyvinutá jednotka, přesto má takový objem a koncepci. Jako první ji dostane nová Corvette v provedení Grand Sport, další novinky budou následovat.

Pokud jste se dosud sami sebe ptali, zda dát přednost hybridnímu M, nebo bude lepší vybrat čistě spalovací model, v případě dynamiky se zjevně vůbec není o čem bavit. A to dokonce ani v přímce, jednoznačnost výsledku je pro nás překvapením.

Připadá nám to jako pokus propagovat svíčkovou a pivo za pomoci Usaina Bolta, ale svět marketingu nezná hranic. Číňané doma stále více prodejně strádají, a tak zkouší svá auta prodat jinde. Daniel Craig má být klíčem k dalšímu rozmachu hlavně v Evropě.

Je to v roce 2026 skoro neuvěřitelná věc, navíc jde o tlačítko, nikoli položku v menu, která může zmizet při příští online aktualizaci. Jsme zvědavi, kdo další se přidá, neboť lidé ho milují už teď. A ještě víc ho milovat budou.

Jeho výrobci se dnes nadšenci už jen smějí, není to ale zase tak dávno, co i v takových lidech vyvolával velký respekt tím, co uměl. A když si k tomu přidáme, že tenhle kombík Volva platí i za bezpečné a skoro nezničitelné auto, nedivíme se, že je dnes takovou legendou. Stojí ale podle toho. (Petr Miler)

Pokud tohle skutečně zvládne, pak má nakročeno ke splnění amerického snu svého druhu. Pro zákazníky pochopitelně nebude úplně levný, ale silniční formule startující na 1,65 milionu korun? To zase nezní tak špatně, co říkáte?

Mercedes se rozhodl, že místo jedné verze auta, která nevyvolává touhu, nabídne takové hned dvě. A obě spojí s absurdně vysokými cenami. To je skutečně nápad hodný obchodního génia.

Je to výmluvný krok dokazující ztrátu konkurenceschopnosti nejen mladoboleslavské automobilky, ale celého evropského automobilového průmyslu v jiném než jemu na míru zregulovaném prostředí. Ze Škody se stává o poznání víc regionální hráč než dosud.

Co všechno ještě tohle auto dokáže porazit v dynamických soubojích? Kdyby stálo desítky milionů, nedivili bychom se, ono je ale levnější než u nás Porsche 911 GTS. A přesto dokáže nechat za zády i extrémní Dodge Challenger Demon 170 na speciálních pneumatikách. (Petr Prokopec)

Tato auta jsme označili za marnost, která nemá šanci na trhu uspět, Japonci ale museli celý projekt dotáhnout téměř do úplného konce, aby zjistili to samé. Do reálného prodeje tedy nepošlou nic, i když vozy už začali prodávat. Radši peníze vrátí a prodělají, než aby prodělali ještě víc. (Petr Prokopec)

Máte pocit, že tohle auto je atraktivní? Pak vám gratulujeme k vašemu vkusu, máme ale obavu, že mnoho dalších váš pohled sdílet nebude. Je to v podstatě jen nafouklý propadák jménem E5, proč by tedy model E7X měl dopadnout jinak?