Meteocentrum

Zimní počasí v Česku ani v druhé polovině února nekončí. Po vydatnějším sněžení, které na začátku týdne komplikovalo dopravu na většině území, nás čeká další vlna srážek. Tentokrát ale bude sněžit jen v jižní části republiky a už nepůjde o tak vydatné srážky.

Až do pátku bude počasí v Česku v zimním módu, kdy noční teploty mohou v pátek klesat i k -10 °C. Od soboty se bude postupně oteplovat, ale přibude oblačnosti i srážek. V první polovině příštího týdne se teploty mohou v nejteplejších oblastech dostat až k +15 °C.

Nad Antarktidou bude možné pozorovat zvláštní jev, který je známý jako "ohnivý kruh" nebo také odborněji prstencové zatmění Slunce. Nastává tehdy, když Měsíc prochází mezi Zemí a Sluncem a je zdánlivě menší, než právě sluneční kotouč. V důsledku toho ho nezakrývá úplně, zůstává pouze jasný světelný kruh okolo měsíčního disku.

Počasí v tento týden bude jako na houpačce. Nejprve začne velkou oblačností i se sněžením, postupně bude oblačnosti ubývat a to umožní i výrazný pokles teplot v nočních hodinách. Během soboty však dorazí oteplení, po které se teploty budou dostávat až na 10 °C, vrátí se ale dešťové srážky.

V České republice je na horách na tuto roční dobu stále malá sněhová pokrývka. Sobotní sněžení sice situaci mírně zlepšilo, nicméně ne ve všech pohořích stejně. Například v severních pohraničních horách připadlo jen pár jednotek cm sněhu, v Beskydech to bylo až k 25 cm. Přinášíme přehled aktuálního stavu sněhové pokrývky.

V sobotu čekáme na většině území České republiky sněžení, někde i vydatné. Zpočátku se sice budou vyskytovat smíšené nebo dešťové srážky a sníh bude odtávat, postupně se ale skupenství srážek bude měnit a vytvářet se bude pokrývka souvislá. Nejvíce sněhu připadne na Moravě a ve Slezsku, ne ale všude stejnou měrou.

Když se řekne "pravé poledne", pro většinu lidí je to jednoduše čas 12:00. Jenže to je špatný výklad tohoto termínu, protože pravé poledne je ve skutečnosti okamžik, kdy je slunce nejvýše na obloze z celé dne. A to se rozhodně nemusí vůbec shodovat s polednem na hodinkách.

Nejnovější výpočty o několik hodin posunuly víkendový vpád studeného vzduchu do Česka. Projeví se to hlavně v sobotu, která bude oproti původním předpokladům chladnější a sněžit díky tomu začne už v sobotu odpoledne nebo večer. I v nížinách...

V některých částech Středomoří spadlo za poslední měsíc více srážek, než je normál za celý rok. Oblastí přechází jedna bouře za druhou a každá s sebou nese vydatné deště. Ve Španělsku napršelo na jednom místě za 6 týdnů tolik vody, kolik v Praze zaznamenáme v součtu za pět let!

Teploty vzduchu se v tomto týdnu dostávají po delší době výrazně nad nulu, ale zima rozhodně ještě neskončila. Podle výpočtů modelů to vypadá, že nás v závěru týdne vcelku náhle překvapí. Sníh se nejspíš opět objeví i v nížinách a taky se vrátí mráz.

Pro nás Česku je mrazivé zimní počasí spojeno s dopravními komplikacemi, ale jsou místa v Evropě, kde teploty pod nulou naopak přináší nové možnosti. Na zamrzlých jezerech vznikají cesty pro automobily, které mají dokonce své vlastní dopravní předpisy.

Po více než týdnu velké oblačnosti, srážek a nízké oblačnosti se v předpovědí modelů objevuje naděje na výraznější projasnění oblohy, i když jen na chvíli.

Pohoří na celém světě čelí bezprecedentní míře oteplování, které postupuje mnohem rychleji než například v nížinách. Nová studie varuje, že dramatický úbytek ledovců a související kolaps horských ekosystémů přímo ohrožují zdroje pitné vody pro až miliardu lidí z celého světa a nejen to je jedním z problémů.

O víkendu bude převládat na celém území pokračující zatažená obloha a občasné srážky. Zároveň k nám začne od jihovýchodu proudit teplejší vzduch, už v neděli se ale karta obrátí a začne se od severu na celém území postupně ochlazovat.

Evropa se v těchto dnech stala místem velkých rozdílů v počasí. Zatímco jih a jihozápad Evropy si užívá příjemných předjarních až jarních teplot, sever a východ kontinentu zůstává v sevření arktické vzduchové hmoty. Ještě lépe rozdíly ilustrují mapy, kde se i v rámci jedné země objevují velké teplotní kontrasty.

Během poloviny týdne začne nad Česko proudit ve výšce vzduch s teplotou nad bodem mrazu, dole u země se ale bude ještě udržovat chladnější vzduch. Zároveň s tím přijdou od jihovýchodu srážky, které přinesou velmi zajímavou a rozmanitou zimní situaci.

V noci z pondělí na úterý zesílí jihovýchodní až východní vítr, který v kombinaci s mrznoucími mlhami bude vytvářet silnou námrazu. Nízká oblačnost bude mrznoucí námrazu tvořit zejména na návětří Vysočiny, ale také v některých dalších regionech nebo pohořích. K námraze se také může přidat sněžení a mrznoucí mrholení, což riziko ještě zvyšuje. Výstraha platí do středečních 20. hodin.

Únor 2026 bude podle klimatologických subsezónních a sezónních výstupů pravděpodobně teplotně podprůměrný. Teprve až v závěru měsíce na přelomu s březnem by do Česka mohlo zavítat jaro. Mezi modely ale pro tento měsíc panuje poměrně významná neshoda - vše bude záležet na vývoji tlakových útvarů a převažující povětrnostní situaci.

K pondělí 2. února se váže známá pranostika „Na Hromnice o hodinu více“, která symbolizuje citelné prodlužování dne a pomyslný zlom zimy. Světla už přibývá, Slunce vystupuje výše nad obzor - ale bude tomu odpovídat i počasí? Nejbližší dny ukážou kontrast mezi doznívající zimou na severovýchodě a postupnou oblevou v ostatních částech republiky.

Do prostoru severní a východní Evropy pronikl velmi studený arktický vzduch, který v Polsku a Pobaltí přináší teploty hluboko pod −25 °C, lokálně až k −30 °C. Českou republiku tato masa vzduchu zasáhne jen okrajově, přesto ale výrazně rozdělí počasí - zatímco severovýchod čekají celodenní mrazy, v Čechách budou teploty i nad nulou. Jak výrazné budou rozdíly například mezi Ostravou a Prahou?

První měsíc v roce 2026 se do světa zapisuje ve znamení extrémů počasí. To podtrhuje důležitost včasné a přesné předpovědi a nutnost funkčnosti varovných systémů. Extrémy počasí si vyžádaly těžkou ekonomickou, environmentální a lidskou dan v průběhu tohoto měsíce.

Většinu Česka ve čtvrtek zasypal sníh, ale meteorologické mapy už začínají ukazovat, že za týden bude počasí diametrálně odlišné. Podle některých výpočtů by se denní teploty mohly dostat dokonce až k +10 °C.

Podle nejnovějších výpočtů zasáhne během čtvrtka pás sněžení o něco severnější oblast, než se zdálo ještě před pár dny. Hlavně na jihu Moravy ale může při teplotách nad nulou i pršet. Hodně bude záležet i na nadmořské výšce.

Podle nejnovějších výpočtů zasáhne během čtvrtka pás sněžení o něco severnější oblast, než se zdálo ještě před pár dny. Hlavně na jihu Moravy ale může při teplotách nad nulou i pršet. Hodně bude záležet i na nadmořské výšce.

Předpověď počasí na závěr tohoto týdne je poněkud nejistá, každý nový výstup modelů ukazuje trochu jiný obrázek. Jako vysoce pravděpodobné se ovšem jeví, že ve čtvrtek 30. ledna přinejmenším část republiky opět zapadne sněhem.

Nejteplejším regionem na Zemi je v těchto dnech Austrálie zejména její vnitrozemí. Výrazná tlaková výše zde vytvořila tzv. heat dome, tedy tepelnou kopuli, jev přinášející zničující teploty. V Austrálii navíc s vedry přichází další, ještě o něco větší nebezpečí...

Více než poloviny obyvatel USA se týká varování před mimořádnými projevy počasí. Severní Amerikou totiž nyní prochází jedna z nejsilnějších zimních bouří za poslední desítky let. Přináší přívaly sněhu i nebezpečně krutý mráz a to i daleko na jih.

Původně to vypadalo, že většinu Česka zasáhne v neděli a pondělí vydatné sněžení nebo mrznoucí srážky s tvorbou ledovky. Nakonec to ale nebude tak horké a sníh uvidí jen na západě a jihu Čech, na zbytku území bude většinou pršet a v pondělí se teplota dostane vysoko nad bod mrazu, ukážou se navíc i sluneční paprsky.

Začátek následujícího týdne nabídne velmi zajímavou zimní situaci, která ale ještě může dopadnout všelijak. Naše území bude vzdálene ovlivňovat tlaková níže nad Středomořím, která do střední a východní Evropy pošle pásmo srážek. Ty budou na části území sněhové a naopak někde dešťové nebo i mrznoucí s tvorbou ledovky.

Po sérii mrazivých dní nás čeká postupná změna v charakteru počasí. Inverzní počasí, které ještě o začátku víkendu ovlivní Česko postupně vystřídá vliv brázdy nízkého tlaku vzduchu od Balkánu spojený se srážkami.

Po sérii mrazivých, ale často slunečných dnů začne od čtvrtečního dne na většině území opět úřadovat typická zimní inverze. Sluneční paprsky si tak užijí převážně jen lidé ve vyšších horských polohách, které budou nad mořem nízké oblačnosti a mlh.

Středomoří čelí v příštích dnech hrozbě ničivých záplav a extrémních srážek. Nad neobvykle teplým mořem Itálie se prohlubuje hluboká tlaková níže, která do regionu přinese extrémní srážkové úhrny přesahující 300 mm.

Každý rok Země na své oběžné dráze dosáhne bodu, kdy je nejblíže Slunci - tento okamžik astronomové označují jako perihelium. Intuitivně by se mohlo zdát, že právě tehdy by mělo být na Zemi nejtepleji. Skutečnost je ale překvapivě jiná. Jaký vliv má perihelium na počasí a proč naše roční období řídí úplně jiný mechanismus?

Druhá polovina ledna bude podle aktuálních střednědobých výstupů modelů postupně ve znamení typicky „fabiánsky“ chladného počasí. Nejprve nás čeká několik převážně jasných dnů, kdy se v noci a ráno budou teploty místy propadat hluboko pod nulu. Ke konci týdne by se pak do střední Evropy mohl dostat vlhčí vzduch, což zvyšuje šanci na sněžení – tentokrát nejen na horách.

Předpověď počasí na více než týden dopředu je často terčem kritiky. S každým dalším dnem totiž klesá její přesnost a výhled na měsíc je tak mnohdy označován za pouhé „věštění z koule“. Jenže subsezónní a sezónní předpovědi nevznikají náhodou – a už vůbec se nesnaží říct, jaké bude počasí v konkrétní den. Jaký je jejich skutečný smysl a proč mají v meteorologii své pevné místo?

V Česku se při teplém jižním až jihovýchodním proudění ve vyšších hladinách vytvořila teplotní inverze. Zatímco v nížinách se udrží chladno a často i nízká oblačnost, na horách budou teploty většinou nad nulou. Dojem z počasí ale výrazně zhorší silný vítr, který místy srazí pocitovou teplotu o několik stupňů níže. Nejvýrazněji se projeví v Krušných horách, Krkonoších, v Brdech a na Vysočině, kde navíc v kombinaci s mrznoucími mlhami podpoří i tvorbu námrazy.

Numerické modely počítají po oblevě s novým vpádem studeného vzduchu do prostoru střední Evropy, včetně České republiky. Shoduje se na tom již více modelů zároveň, což pravděpodobnost tohoto scénáře zvyšuje. Studený vzduch se při nejmenším projeví v nočních hodinách, kdy budou teploty opět klesat k -10 °C a méně. Vrátí se také ledové dny.

Po delším období poměrně silnějších mrazů přišlo od jihozápadu oteplení, ale to se neprojevuje všude stejně rychle a stejně výrazně. Vznikají poměrně značné teplotní rozdíly mezi jednotlivými regiony, které v nejbližších dnech přetrvají.

Máme za sebou několik dnů s celodenními mrazy, které vyvrcholily nocí z neděle na pondělí. Ta byla na většině území nejchladnější. I když některé naměřené teploty vypadají opravdu mimořádně, v kontextu minulých desetiletí je to vlastně slabý čajíček.

Poměrně silné mrazy budou už v nejbližších desítkách hodin nahrazeny příchodem výrazně teplejšího vzduchu od jihozápadu. Počáteční sněžení se promění v déšť, ten bude dopadat na promrzlý zemský povrch - a nebezpečí je na světě.

Po delší době opět pociťujeme, jak vypadá pravé zimní počasí. To samozřejmě nezasáhlo jen nás, silně mrzne a vydatně sněží i v okolních zemích. Obzvlášť výrazný je úder zimy na východ od nás - v Polsku, na Slovensko, v Maďarsku i na Balkáně.

Česko v tomto týdnu prožilo několik nocí s poklesem teplot pod -10 °C na většině území, ale zdá se, že ta nejstudenější noc a především ráno je teprve před námi. S velkou pravděpodobností by mohlo jít i o nejnižší teploty celé této zimy.

Česko v pátek zasáhlo sněžení, které způsobilo značné komplikace v dopravě. Už během soboty dorazí od západu další vlna sněžení, kterou navíc doprovodí silnější vítr a prudké ochlazení.

Nadcházející sobota přinese do Česka drastickou změnu počasí, kterou ale pocítíme v odpoledních a večerních hodinách. Od severu k nám totiž začne proudit velmi studený, původem arktický vzduch, který dostane na celém území teplotu hluboko pod bod mrazu. Denní maximum tak často nastane už ráno nebo dopoledne.

Česko čeká v pátek výrazná změna počasí a sněžení, které se objeví i v nížinách. Zatímco na západě a na horách napadne až 20 cm sněhu, na východě Moravy zůstane silný mráz a srážek méně. Riziko ledovky bude ale nakonec mírnější, než se původně očekávalo.

Nejen hory, ale i nížiny zažijí během příštích dnů nejchladnější dny letošní zimy. Na řadě míst budou noční teploty klesat až k -10 °C a ani přes den sníh nebo led nebude kvůli ledovým dnům tát.

Středomoří obdobně jako na podzim potrápí v příštích dnech silné srážky, které do oblasti přináší tlaková níže nad střední Itálií. Někde za několik dní spadne tolik srážek, jako v Česku za necelý půlrok.

Situace se sněhem se v českých horách konečně začala zlepšovat. Po extrémně nízké výšce sněhu v prosinci, se česká pohoří konečně zbělala. Přinášíme Vám přehled, jak mocná vrstva leží na sněhoměrných stanicích. Z našich hor jsou na první příčce tradičně Krkonoše.

Letošní rok začne rovnou nebeským divadlem - První úplněk roku 2026 nastane v době, kdy bude přirozený satelit Země neobyčejně blízko. Výsledkem bude takzvaný "superměsíc", který je působivější, jasnější i větší než je u úplňků obvyklé.

Teploty vzduchu budou v průběhu víkendu a příštího týdne postupně klesat. Čeká nás mrazivé počasí, ale také proměnlivá oblačnost se srážkami. Na začátku příštího týdne se navíc mohou teploty v noci propadat i pod -10 °C v závislosti na množství oblačnosti.

První měsíc roku 2026 bude podle klimatologických modelů teplotně spíše pod normálem a srážkově normální až lehce pod normálem. Vychází to na základě sub-sezónních předpovědí klimatologického modelu ECMWF. Situaci si rozebereme v jednotlivých týdnech měsíce jak pro Českou republiku, tak v případě zajímavosti i pro zbytek Evropy.

Dynamický přechod studené fronty, zesílený vítr a výrazný střih větru dokážou „nakopnout“ konvekci i v zimě. Výsledkem mohou být intenzivní sněhové (nebo smíšené) přeháňky, které občas vyprodukují i bleskové výboje - tedy zimní bouřky. Ty sice bývají méně časté a často i méně nápadné než letní bouřky, o to více však umí překvapit. Při přechodu fronty 30. prosince byly zimní bouřky zaznamenány také na území Česka.

Počasí na přelomu roku letos opravdu není nudné. Silvestr a Nový rok nám během pár desítek hodin nabídnou postupně poměrně silný mráz, pak citelné oteplení, k tomu sněžení i nakonec pak i silný vítr. Jsou vydány také oficiální výstrahy!

Zatímco prosinec nám příliš zimní počasí nenabídl, i když se to ve svém závěru snaží ještě zachránit, tak leden vypadá v tomto směru mnohem zajímavěji. Přinejmenším jeho první třetina, kam už teď vcelku spolehlivě vidí oko meteorologa.

V posledních dnech tohoto kalendářního roku přinese počasí poměrně zajímavé otočky. Vpád studeného vzduchu těsně před Silvestrem bude nakonec jen krátkodobý. Sníh se objeví i v nižších polohách, ale většinou ho nebude mnoho.

V posledních dnech tohoto kalendářního roku přinese počasí poměrně zajímavé otočky. Vpád studeného vzduchu těsně před Silvestrem bude nakonec jen krátkodobý. Sníh se objeví i v nižších polohách, ale většinou ho nebude mnoho.

Řada lidí vyráží strávit poslední dny roku na hory. Pokud jsou cílem Krkonoše, tak jejich hřeben je v tuto část roku považován za sázku na jistotu z hlediska dostatku sněhu třeba na běžkování. Letos je však všechno jinak.

V poslední době v Česku vzbudil pozornost výrok nového českého ministra o konci klimatické krize v Česku. Nebudeme se pouštět do politických vod, ale čistě odborný pohled na tuto problematiku je jistě v současné době velmi žádoucí.

Letošní oslavy konce roku se po delší době ponesou v zimním duchu. Do střední Evropy bude proudit arktický vzduch, který přinese mrazivé počasí, sněžení i do nížin. Pocitovou teplotu navíc výrazně sníží silnější severní vítr.

Letošní oslavy konce roku se po delší době ponesou v zimním duchu. Do střední Evropy bude proudit arktický vzduch, který přinese mrazivé počasí, sněžení i do nížin. Pocitovou teplotu navíc výrazně sníží silnější severní vítr.