Classic Praha

V brněnské vile Engelsmann se 6. června poprvé divákům představí tanečně divadelní inscenace Já Plisecká. Náhled do života, tanečního umění i osobitého náhledu na něj přináší ProArt Company. V působivé inscenaci inspirované příběhem slavné primabaleríny vystoupí Klára Trojanová, Petra Padriánová a Martin Dvořák. Pražská premiéra se uskuteční 9. června ve Werichově vile.

Do nové dekády vyplují Dny Bohuslava Martinů na vlně zpěvu Kühnova smíšeného sboru. Sál Martinů Lichtenštejnského paláce ve dnech 10. 11. – 9. 12. na podiu přivítá excelentní sólisty, novou nahrávku Martinů hudby v podání ansámblu Pavel Haas Quartet či Karlovarský symfonický orchestr.

Pražští symfonikové uvedou 11. a 12. června v Obecním domě slavné Debussyho Moře, Ravelovu skladbu La Valse a cyklus písní Letní noci Hectora Berlioze, ve kterém se představí mezzosopranistka Ester Pavlů. S francouzskými autory bude kontrastovat severský Jean Sibelius symfonickou básní Labuť z Tuonely. V sóle na anglický roh se představí Jan Hoďánek a dirigovat bude Sascha Goetzel.

Poměrně málo úspěchů sklidil během svého nedlouhého života francouzský hudební skladatel období romantismu Georges Bizet. V současnosti je znám především svou operou Carmen, která je jednou z nejznámějších a nejhranějších oper vůbec. Zemřel před rovnými 150 lety, 3. června 1875.

Poslední čtyři červnové koncerty celoročního cyklu Hudební výlety 2025 se odehrají na místech, kde hudba běžně nezní – ale kde její přítomnost získává nový význam. V industriálních památkách, architektonických perlách i na netradičních pódiích zazní klezmer, dechová harmonie i historické basetové rohy. Cyklus, jehož cílem je propojit hudbu s geniem loci Moravskoslezského kraje, nabízí posluchačům autentický a silně emoční zážitek.

V sobotu 7. června 2025 od 20.30 hodin proběhne na druhém nádvoří litomyšlského zámku „Velká zkouška“, která prověří možnosti SmetaNOVÉHO sálu. Tento prostor, navržený architektem Josefem Pleskotem a scénografem Davidem Bazikou, představuje moderní koncertně divadelní scénu, jež respektuje historický charakter zámku a zároveň splňuje nejvyšší technické standardy. „Velká zkouška“ nabídne divákům příležitost zažít jeho atmosféru ještě před oficiálním zahájením 67. ročníku Národního festivalu Smetanova Litomyšl.

Výjimečný a neuvěřitelný životní příběh Stephena Hawkinga, který na svém velmi nemocném těle nosí jednu z nejchytřejších hlav, jakou kdy lidstvo poznalo, vypráví britské životopisné drama Teorie všeho.

Rodný dům Antonína Dvořáka opět ožívá historií – v sobotu 7. června bude dějištěm dalšího setkání z cyklu „Rok na vsi“, tentokrát s podtitulem Letnice. Návštěvníci se seznámí se zvyky a tradicemi spojenými s obdobím počátku léta na českém venkově v 19. století. Hned o týden později, v sobotu 14. června, rozezní Rodný dům klavírní tóny v podání třináctileté virtuosky Magdalény Kovářové, která v březnu vystoupila v newyorské Carnegie Hall.

Od 6. do 15. června 2025 se Kutná Hora opět promění v centrum světové komorní hudby. Umělecký ředitel festivalu renomovaný violoncellista Jiří Bárta zvolil pro osmnáctý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Kutná Hora skutečně originální téma. Letos vzdává poctu jedné z nejvýraznějších hudebních osobností 20. století – ruskému skladateli Dmitriji Šostakovičovi.

Hostem pořadu Hudba v miléniu je tento týden hráčka na zobcové flétny Michaela Koudelková, která nedávno vydala své první sólové album se sonátami Arcangela Corelliho a Georga Friedricha Händela.

Nové album nabízí 80 minut Šostakovičovy hudby, která na koncertních pódiích není běžně k slyšení a v řadě případů dosud ještě ani nebyla nahrána.

Snad každý, kdo se alespoň trochu zajímá o klasickou hudbu obecně a o operu zvlášť, dokáže vyjmenovat několik operních divadel v Itálii. Milánská Scala, neapolské Teatro di San Carlo nebo benátské La Fenice. To jsou jedny z nejslavnějších. Jenže špička vždy vyrůstá ze široké základny, nerodí se na pusté pláni. A pokud pro zemi ve tvaru holínky platí, že je opravdu „matkou oper“, pak to dokládá nejen bezpočet operních děl a působivý výčet operních skladatelů. Svůj velký význam má i široká síť operních domů, divadel.

Od konce května představuje Národní galerie Praha veřejnosti první soubornou přehlídku ženské umělecké tvorby. V České republice jde o první tak velkou výjimečnou retrospektivu. Výstavu Ženy, mistryně, umělkyně 1300–1900 připravila kurátorka a ředitelka Sbírky starého umění NGP Olga Kotková ve Valdštejnské jízdárně. Nabídne prezentaci umělkyň, které působily ve střední Evropě, v Nizozemí a na území Itálie od středověku do konce 19. století.

Suity z oper Kavalír s růží a Elektra natočil Pittsburský symfonický orchestr s dirigentem Manfredem Honeckem.

Červnové večery přinesou i díla Antonína Dvořáka, Josefa Suka, Bohuslava Martinů, Fryderyka Chopina či Dmitrije Šostakoviče.

Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae proběhne letos od 31.5. do 27.6., motto letošního ročníku zní Rondo Festivo.

Viola ‘Tuscan-Medici’ z dílny Antonia Stradivariho má hodnotu 30 milionů dolarů. Americká Knihovna Kongresu ji měla od roku 1977 pouze zapůjčenou, nyní ji získala do svých sbírek.

Poslední novinkou letošní sezóny ve Švandově divadle je LásKKKa!, inscenace scenáristy a režiséra Adama Steinbauera. Napínavý příběh z amerického jihu byl inspirován knihou Katarzyny Surmiak-Domańské Ku-klux-klan. Tady bydlí láska, která u nás vyšla v českém překladu Jarmily Horákové. Na divadle ji nyní uvidíme v originálním ztvárnění mladého inscenačního týmu pod vedením Adama Steinbauera. Premiéra bude 31. května ve Studiu Švandova divadla.

Žákem a zetěm skladatele Antonína Dvořáka, členem Českého kvarteta a jedním z dovršitelů českého romantismu byl jeden z nejvýznamnějších českých skladatelů a mistrů orchestrální kompozice Josef Suk. Od jeho úmrtí 29. května 1935 letos uplyne rovných 90 let.

Všude pusto, tma a smrt.” Slova, která pronáší hrabě z Kentu v závěru Shakespearovy tragédie o králi Learovi, sice v opeře německého skladatele Ariberta Reimanna doslova nezazní, jeho expresivní hudba je ale plně vystihuje. Státní opera uvede toto dílo v české premiéře, v režii Barbory Horákové Joly a v hudebním nastudování Hermanna Bäumera. Premiéry se uskuteční 7. a 12. června 2025 ve Státní opeře.

Režisér Dmitrij Krymov vytvořil inscenaci inspirovanou vzpomínkami na dětství a dobrodružnými romány Alexandra Dumase a Julese Verna.

Soubor, založený v roce 1975 Pavlem Šmokem, ohlásil přerušení své kontinuální činnosti z finančních důvodů, a to od 1. června 2025.

Již tuto sobotu 31. května se pro děti od šesti do sedmnácti let, zejména pro ty náctileté, otevřou ve 14 hodin brány Anežského kláštera Národní galerie Praha v projektu SpringTEEN Pražského jara. Rodinným odpolednem plným hudby a společného tvoření provedou mladé diváky dramaturgyně projektu Klára Boudalová, herec a zpěvák Jan Cina a hudebníci SpringTEEN Bandu, sestaveného z mladých filharmoniků a brilantních jazzových hráčů speciálně pro tuto příležitost.

Když v roce 1999 proběhla mezi operními kritiky anketa o nejvýznamnějšího zpěváka století, umístil se Dietrich Fischer-Dieskau na druhém místě, hned za vítězným švédským tenoristou Jussi Bjoerlingem. Tento německý barytonista byl významným propagátorem písňové tvorby, natočil komplet všech písní Franze Schuberta a celkový počet jeho gramofonových nahrávek se šplhá k pěti stovkám.

Rokokovým šarmem, lehkostí a optimismem se vyznačuje styl italského komponisty druhé poloviny 18. století Luigiho Boccheriniho. V jeho skladbách je patrný i vliv španělského temperamentu, který si přinesl ze země, kde prožil druhou část svého života. Zemřel před 220 lety.

Se svým souborem Capella Mariana vyhrál Vojtěch Semerád Cenu Anděl za rok 2024 v kategorii Klasika. A to s albem Pilgrimage aneb Hudební pouť Kryštofa Haranta do Jeruzaléma, které natočili společně se souborem Constantinople.

Zářivě barevný obraz Václava Špály Berounka a kopce, gotickou pietu českého řezbáře nebo vzácný dopis Napoleona Bonaparta napsaný těsně před slavnou bitvou u Slavkova. Zahradní aukce v Arthouse Hejtmánek nabídne tentokrát umění napříč staletími a styly v různých cenových relacích, které je určeno pro široký okruh zájemců. Aukce se koná 5. června od 16 hodin v bubenečské usedlosti. Dražit se budou nejen obrazy, ale i sochy, starožitnosti, nábytek, design, sklo, hodiny nebo starožitné koberce. Předaukční výstava se uskuteční od 23. května do 4. června v sídle Arthouse Hejtmánek v Goetheho ulici 17 v pražské Bubenči. V aukci je celkem 240 položek za více než 14 milionů korun.

K vrcholům celostátní přehlídky ZUŠ Open bude i letos patřit odpolední program ve Valdštejnské zahradě, který tentokrát proběhne v sobotu 31. května.

Letošní Klášterní hudební slavnosti zahájí vzácný host. První dáma České republiky, paní Eva Pavlová, přijede 12. června do Šumperka a také 25. srpna do Karlovy Studánky, aby osobně podpořila 19. ročník tohoto oblíbeného hudebního festivalu. Svou účastí naváže na loňskou návštěvu, která byla pro celý festival velkým povzbuzením i poctou.

Hollywoodský skladatel James Newton Howard má za sebou historický koncert s Vídeňskými symfoniky. Na pódiu se představil nejen jako autor hudby, ale také jako klavírista a dirigent. Další Hudba stříbrného plátna připomene některé z nejslavnějších projektů tohoto skladatele, hudebního aranžéra a producenta, nositele Ceny Grammy pro rok 2009 a držitele osmi nominací na cenu Americké filmové akademie Oscar.

Klavírista a jediný koncertní hráč na šestinotónové harmonium na světě Miroslav Beinhauer vydal nedávno dvojalbum s kompletním dílem českého skladatele Aloise Háby pro běžný půltónový klavír.

Letošní 80. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro míří do svého třetího festivalového týdne, který nabídne největší žánrovou pestrost od začátku festivalu. Ze světa francouzské hudby konce 17. století se přes velká romantická díla Richarda Strausse či Antonína Dvořáka v závěru posune k šesti světovým premiérám českých a slovenských skladatelů. V sobotu 31. května se také otevřou brány Anežského kláštera nejmladším divákům v projektu SpringTEEN.

Nahrávka s Corelliho a Händelovými sonátami vyšla 9. května u Supraphonu.

Muzea, která se soustřeďují na oblast klasické hudby, se dají dělit do několika skupin. A ne že by jedna byla lepší než druhá – každá z nich má něco do sebe. Velikost muzea a jeho sbírky je důležitým měřítkem; na první pohled zřejmým, nikoli ovšem vždy rozhodujícím. Vždyť efektní a objemná podívaná ještě nezaručuje zážitek, jaký si může návštěvník odnést z menší, ale svým dopadem emotivnější expozice. Podstatné je také to, zda se její tvůrci vydali tradičním směrem, kladoucím důraz na „předměty ve vitrínách“, anebo jestli využívají moderních audiovizuálních možností.

Dva vynikající čeští interpreti – varhaník Aleš Bárta a hornista Radek Baborák – vystoupí společně na mimořádném koncertě v cyklu Pražských komorních sólistů, a to v úterý 27. května 2025 od 19:00 v kostele sv. Anežky České na Spořilově. Spojení varhan a lesního rohu v podání této umělecké dvojice slibuje jedinečný večer plný duchovní i romantické hudby.

Komorní tvorbu „českého Bacha“ hraje Ensemble Berlin Prag.

V pátek 23. května 2025 se Praha opět připojí k celorepublikovému projektu Noc kostelů, jehož cílem je zpřístupnit veřejnosti sakrální prostory a nabídnout možnost jejich poznání nejen po duchovní stránce, ale i skrze kulturu a umění. Letošní ročník nese tematické motto „Naděje“, které se promítne do řady koncertů, výstav, přednášek i klidných zastavení v chrámech a kaplích napříč hlavním městem.

Koncerty bez smokingu na Classic Praha přinesou v závěru května i hudbu Antonína Dvořáka, Sergeje Prokofjeva, Claude Debussyho, Dmitrije Šostakoviče, či Johanna Sebastiana Bacha.

Sedm mimořádných koncertních programů se odehraje v Kostele sv. Šimona a Judy v rámci cyklu Stará hudba, které pro sezónu 2025/26 připravilo koncertní jednatelství FOK. Vystoupí renomované české i zahraniční soubory a znít bude hudba od anglické renesance, přes skladby barokních velikánů Bacha, Zelenky, Bibera až po díla skladatelů 17. a 18. století, které pocházejí z významné a ojedinělé sbírky hudebního archivu Kroměřížského zámku.

Nový pražský festival komorní hudby proběhne letos od 19. do 23. června na řadě malebných míst včetně Trojského zámku a botanické i zoologické zahrady.

Festival současného tance, hip hopu a nového cirkusu KoresponDance se letos uskuteční již potřinácté. Míří premiérově do Jihlavy, tradičně do Žďáru nad Sázavou a podruhé i Nového Města na Moravě.

Kapelníkem dvorní kapely knížete Johanna II. z Lichtenštejna na zámku ve Valticích byl zakladatel vídeňské operety Franz von Suppé. Na svém kontě má více než 300 větších či menších hudebních děl. Zemřel 21. května 1895.

Krátká melodie, která rezonuje hudebním světem už téměř století. To je Bolero, ikonická skladba francouzského skladatele Maurice Ravela, od jehož narození letos uplynulo 150 let. Zrod jeho nejslavnějšího díla v období tvůrčí krize nyní v novém filmu rekonstruuje francouzská režisérka Anne Fontaine. Její snímek Bolero je nejen příběhem impozantního díla, ale také citlivým a elegantním portrétem umělce, který se navždy zapsal do dějin klasické hudby. Bolero do českých kin nyní přináší společnost Film Europe.

Už poosmé byly v Ostravě vyhlášeny výsledky Moravskoslezských uměleckých Cen Jantar, které jsou určeny umělcům s vazbou na Moravskoslezský kraj. Slavnostní večer proběhl v pondělí 19. května. Ocenění za celoživotní přínos obdržel hudební skladatel a umělecký ředitel Ostravského centra nové hudby Petr Kotík a odborná veřejnost ocenila také Smetanovský operní cyklus Ostrava 2024.

V loňském roce oba dva zabodovali v Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech, přestože se pro ně den finálového kola změnil ve skutečný boj o život.

Filharmonie Brno vstupuje do jubilejní 70. sezony, kterou symbolizuje slovo propojení. Propojuje totiž pohled do minulosti i budoucnosti. A propojuje také koncerty mezi sebou, které tak nejsou jednotlivými hudebními zážitky, ale sítí utkanou z vazeb mezi skladateli, skladbami, sólisty a výročími. „Mimořádný prostor letos dostávají také sólisté z řad našich hudebníků nebo díla, která jsme hráli ve své první sezoně,“ uvedla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.

Zahajovací koncert letošního 75. ročníku Janáčkova festivalu nazvaný „Dva hudební buřiči – Janáček a Beethoven“, který se uskuteční 2. června ve 20:00 v Divadle Antonína Dvořáka v Ostravě, je již zcela vyprodaný. Pro všechny zájemce, kteří si nestihli koupit vstupenku, ale festival otevřel novou možnost. Jedinečnou příležitost zúčastnit se veřejné generální zkoušky, která proběhne v ostravském Dvořákově divadle tentýž den od 17 hodin a bude ve stejném duchu jako večerní koncert.

Od úterý 20. května se Brno znovu stává hlavním městem nejen českého divadelního světa, začíná přehlídka vybraných divadelních inscenací. Mezinárodní festival Divadelní svět Brno pro diváky připravil až do 21. června více než 70 představení a dalších akcí, které jinak není možné v Brně běžně zažít – a to již po šestnácté.

17. prosince 2027 se vrátí na filmová plátna Sméagol, fiktivní postava vytvořená spisovatelem J. R. R. Tolkienem. Poprvé se objevil v Tolkienově fantasy románu Hobit, později se stal důležitou vedlejší postavou v autorově trilogii Pán Prstenů. Jeho původní jméno bylo Sméagol, pozdější jméno Glum dostal podle zvuku, který vydával svým hrdlem. Jeho postava ožila díky novým počítačovým CGI technologiím, které byly poprvé vyzkoušeny ve filmu Jurský park.

Od května do října 2025 bude Praha hostit prestižní mládežnické orchestry z celého světa v rámci koncertního cyklu Musica Orbis. Letošní ročník nabídne v rámci čtyř koncertů ve Smetanově síni Obecního domu v Praze a v kostele sv. Šimona a Judy špičková tělesa z USA, Německa a Turecka. V pestré dramaturgii nebude chybět ani česká hudba, které je věnován závěr cyklu.

Klavírista převezme uvolněnou funkci už od konce aktuálního školního roku. Jako vítězka konkurzního řízení přitom byla minulý měsíc oznámena Veronika Höslová, která se měla stát historicky první ženou na této pozici.

Od podzimu roku 2027 se má německý dirigent André de Ridder stát hudebním ředitelem Anglické národní opery. Ta je poslední dobou provázena rozpočtovými problémy a do roku 2029 by se navíc měla přestěhovat z Londýna do Manchesteru. Předchozí hudební ředitel Martyn Brabbins na svou funkci rezignoval předloni, a to na protest proti zvažovaným úsporným opatřením.

Její pastorkyňa, strhující drama o lásce, pýše, ale i o schopnosti odpustit to, co je stěží odpustitelné, je jednou z nejpůsobivějších a nejuznávanějších oper Leoše Janáčka. Národní divadlo ji nyní uvádí v novém nastudování v režii Calixta Bieita a pod hudebním vedením Stefana Veselky. Premiéry se konají 22. a 24. května 2025.

Hostem pořadu Hudba v miléniu je tento týden americký producent, baskytarista a výkonný ředitel společnosti PARMA Recordings, která kromě hudebního vydavatelství (převážně soudobé klasické hudby) poskytuje i řadu dalších produkčních služeb. Nedávno tato firma zahájila provoz ve Studiu Martínek na pražském Smíchově a na nahrávkách často spolupracuje i s českými interprety.

Dominik Vodička, držitel Ceny Thálie a výrazná osobnost české taneční scény, se po čtyřech letech znovu představí v hlavní roli oceňované inscenace Kytice. V neděli 25. května 2025 uzavře v Divadle na Vinohradech symbolicky nejen jednu kapitolu své kariéry, ale i úspěšnou cestu tohoto výjimečného baletního díla. Publikum bude mít poslední příležitost vidět Kytici také o týden dříve, v neděli 18. května. Obě představení začínají v 19 hodin a jsou již zcela vyprodaná.

Již tuto sobotu zavítá Lípa Musica na jedno z nejstarších mariánských poutních míst litoměřické diecéze. Do Hejnic se festival vrací po šesti letech od legendárního vystoupení The King’s Singers, Pro koncert věnovaný hned dvěma významným výročím: 80 let od konce druhé světové války a 300 let od vysvěcení poutního kostela Navštívení Panny Marie, spojil festival síly s Českým rozhlasem Vltava. Do Hejnic přivezou Symfonický orchestr Českého rozhlasu.

Novinkou týdne je tentokrát album, na které komorní orchestr Kremerata Baltica vedené legendárním Gidonem Kremerem natočil významná díla českého skladatele Viktora Kalabise.

Starořecké Athény jako symbol už u nás – coby přezdívku - v souvislosti s jedním městem máme. S odkazem na dávné sídlo vzdělanosti i kulturnosti se jím vesměs právem dlouhodobě pyšní hanácká Kroměříž. Což je poměrně známé. Nejen na Moravě, ale i v Čechách však existuje sídlo, kterému reminiscence na staré Řecko sluší. A to jak vzhledem k minulosti, tak – po jistém odmlčení – dnešku. Řeč je o „Athénách východních Čech“ neboli o Chrudimi. Uvelebené na rozhraní Železných hor, zrovna tak nenápadných jako krásných. A rozložené na březích řeky Chrudimky, která pramení v další půvabné, a v tomto případě dokonce chráněné lokalitě jménem Žďárské vrchy.

V roce 1787 měla v tehdejším nově otevřeném Nosticově divadle za účasti samotného autora premiéru opera Wolfganga Amadea Mozarta Don Giovanni. U zrodu nového divadelního stánku stál český šlechtic z hraběcího rodu Nosticů František Antonín z Nostic-Rienecku, celým jménem František de Paula Antonín Josef Jan Nepomuk hrabě z Nostic-Rienecku. Narodil se 17. května 1725.

Koncerty bez smokingu na Classic Praha budou v dalším týdnu patřit i dílům Maxe Brucha, Michaela a Josepha Haydna, Wolfganga Amadea Mozarta či Leonarda Bernsteina.