TVguru

Prodavačku Annu Holubovou ze seriálu Žena za pultem i kriminalistu majora Zemana ze seriálu Třicet případů majora Zemana bychom rádi opět viděli v televizi. Některé seriály by naopak měly upadnout v zapomnění, včetně seriálu, jehož hlavní hrdina je tou nejotravnější postavou.

Dnes večer budou české obýváky plné slz. Na vině je jeden z nejdojemnějších animovaných filmů všech dob, který dostane i ty méně empatické diváky. Příběh o lásce, ztrátě a hledání má zkrátka vše. A věřte, nebo ne, po jeho zhlédnutí už nikdy nepodceníte sílu, která se skrývá v jednom malém tvorovi.

Mezi Čechy a Italy leží nejen Alpy, ale také propastný rozdíl v chápání humoru. Když naši západní sousedé zhlédli jednu z našich nejoblíbenějších komedií, většina z nich vydržela sotva deset minut před obrazovkou, a to se u nich film dokonce natáčel.

Příběh, který končí slzami místo svatby. Tenhle český pohádkový klenot nás jako děti učil, že láska někdy bolí a ne každý dostane, po čem touží. V době přeslazených animáků a bezbolestných happy-endů působí tahle sedmdesátková pohádka jako z jiného světa.

Nejsilnější pouto někdy vznikne až po podpisu rozvodových papírů. Aspoň tak to vypadá u Demi Moore a Bruce Willise, kteří spolu sice nežijí už čtvrt století, ale jejich vztah je teď pevnější než u mnoha sezdaných párů.

Z české televizní tvorby 90. let pochází řada pohádek, které nezapadají do standartního modelu načančaných princezen a statečných hrdinů, kteří je zachraňují. A když zabrousíme do úplných hlubin téhle nestandartní škatulky, najdeme tam pohádky, které v době svého uvedení dokonce děsily děti u televizních obrazovek napříč domácnostmi.

Na první pohled působí klidně. Čistě. Neurazí, neláme trendy, „hodí se ke všemu“. I proto patří mezi nejoblíbenější barvy v českých domácnostech – od ložnic přes obývací pokoje až po kuchyně. Jenže právě ona může podle psychologů tiše podrývat vaši náladu, vitalitu i motivaci. A jak se ukazuje – čím více jí je v interiéru, tím více ubývá radosti. O kterou barvu jde?

Chlebíčky s vlašákem, křupavé topinky s tatarákem, tlačenka s cibulí a octem, vepřenky polité majolkou, to vše zapíjené lacinou kořalkou či poctivým pivem. Takhle se slavilo za dob našich rodičů a prarodičů. Automat Koruna byl oblíbeným místem na dolním konci Václaváku, kde se denně scházely tisíce Čechů všech společenských vrstev, aby se za hubičku nacpaly k prasknutí.

Člověku se občas stane, že když něco vidí poprvé, je tím unesen a připadá mu to legrační. Když se k tomu však po nějaké době vrátí, zjišťuje, že to není zas takové terno, jaké si pamatuje. Tenhle princip se netýká jen životních událostí a momentů, ale také médií. Jsou zkrátka takové filmy, které jsme svého času sjížděli pořád dokola. Možná to bylo dáno i tím, že zkrátka nebylo tolik na výběr. Když se však k některým snímkům vracíme dnes, už neobstojí.

Pohádka na dobrou noc je rituál. Po dni plném her a pohybu přichází chvíle ztišení, klidu, usínání. Televizní Večerníček k tomu přispívá už 60 let a jeho rozmanité pohádkové série tak zanechávají hluboké stopy v kolektivní paměti. Po těch stopách přicházela vždy pohoda. Už z podstaty věci. Existují však pozoruhodné výjimky. Večerníčky, kterých jsme se jako děti báli.

Studna plná hrůzy, rozbitá hlava a otec se sekerou v ruce. Tenhle televizní seriál někteří Češi a Slováci milovali, jiní jej nemohli vystát. Ale co se stane, když jej ukážete cizincům bez povědomí o normalizační propagandě?

Reklama v socialistickém Československu byla nedílnou součástí státní ekonomiky. Nepropagovala žádné značky. Její cíle byly jiné. Patřila k všudypřítomné propagandě. Nikoho proto nepřekvapí, že jejím cílem bylo mimo jiné vychovávat tehdejší obyvatele.

Naše generace to neměla s cestováním do zahraničí zrovna jednoduché. Když už se rodině podařilo naspořit potřebnou sumu, tak nedostala výjezdní doložku nebo devizový příslib. Anebo ano, ale jen pro některé členy rodiny.

Pohodlná polohovatelná křesla, jídlo servírované přímo do sálu a bezchybný zvuk, takový je standard v amerických kinech. Když pak zámořští hosté zavítají do některých českých kinosálů, jejich šok často hraničí s infarktem.

Některé věty spustí lavinu obdivu. Jiné z vás během tří sekund udělají člověka, kterého si už nikdo nebude brát vážně. A právě jedna konkrétní věta má podle psychologů mimořádně toxický účinek – a přesto ji Češi říkají každý den, často bez přemýšlení.

Horoskopy rozdělují lidi do dvanácti znamení, ale co když vám někdo řekne, že právě to vaše má pověst nejhloupějšího? Psychologové, astrologové a statistici se nedávno podívali na zoubek jednomu znamení, které je v Česku mimořádně rozšířené. Výsledek? Překvapivý, možná i pobuřující.

Většina z nás má již svá středoškolská léta za sebou a tím pádem i složenou maturitní zkoušku. Jak se však doba vyvíjí a čas plyne, mezi lidmi se často šíří dojem, že dnešní znalosti žáků napříč předměty rapidně klesají. Často probíraným tématem v tomto ohledu je právě matematika, která se během letošních maturitních zkoušek stala skutečně kontroverzním tématem. Jak tuto situaci ale zlepšit?

Lidé ji nazývali princeznou lidských srdcí. Proslula nejen svou krásou, ale především hojnou charitativní činností. Její život ukončila v pouhých 36 letech autonehoda. V srdcích mnoha lidí však zůstává dodnes. Jeden z mnoha jejích fanoušků použil umělou inteligenci k tvorbě jejího současného portrétu.

Romantická vášeň, hokejová horečka a srdceryvná loučení. Zatímco Nova a Prima tasí odpolední telenovely plné exotických intrik a lásky, večerní program ustupuje hokejovému mistrovství. A jako kdyby toho nebylo málo, někteří televizní oblíbenci se s námi letos navždy rozloučí. Co všechno nám následující dny přinesou a odnesou?

Tři oříšky pro Popelku jsou pohádkou, která u nás dlouhou dobu držela prvenství na pozici nejoblíbenějšího českého filmu. Samozřejmě, že co se týče Vánoc, je každoroční stálicí, kterou jen tak něco nenahradí. Pokud se ale bavíme obecně o nejoblíbenějších filmech, našly by se i takové, které Popelku překonají. Pojďte se na ně podívat.

Jsou jména, která zmizí s dobou. A pak taková, která se jako šepot táhnou dějinami a v každé generaci mají svou silnou tvář. Tvář, která neprosí o pozornost, a přesto je středem. Jedno jméno bylo v socialistickém Československu něčím víc než jen občanským záznamem. Bylo výsadou. A často i šifrou.

Meteorologové sledují neobvyklý jev. Mezi Saharou a pohořím Atlas se rodí tropická cyklóna, která míří do Evropy. Na jihu Itálie očekávají extrémní srážky a silný vítr. K nám dorazí jen studený vzduch z východu, který výrazně sníží teploty. Léto si na nás zkrátka bude muset ještě počkat.

Zatímco u nás patří k vánoční klasice jako kapr a stromeček, Britové při jejím sledování nevěřícně poulí oči. Námi milovaný snímek ze sedmdesátých let, oblíbený v celé střední Evropě, se nedávno dostal pod drobnohled britských diváků. Ti mimo jiné nemohou uvěřit, že hlavní hrdinka přežila jízdy v zimě na koni v plesových šatech. A to je jen první z věcí, které by dnes podle nich zaujaly sociální služby.

Chcete tip na letošní nejžádanější komoditu? Není to zlato ani kryptoměny, ale docela obyčejná voda. Česko se potápí do historického sucha, které již nyní překonává kritický rok 2018. Meteorologové kroutí hlavami, za posledních šest měsíců spadla jen třetina obvyklého množství srážek.

Některé filmy se vám líbí. Některé vás pobaví. A pak jsou tu takové, které se vám vryjí tak hluboko pod kůži, že je nemůžete setřást i několik let. Zanechají vás v naprostém tichu, zaražené, s nepříjemně svíravým pocitem.

Hokej jede v plném proudu a většina národa tak směřuje pozornost právě tímto směrem. Pokud však patříte do skupiny, která sportu příliš neholduje a hledáte jiný způsob, jak trávit večerní čas, nezoufejte. Televizní program totiž zůstává nabitý a zrovna ve čtvrtek se vám naskytne možnost strávit u televize příjemný večer u hezkých, celovečerních snímků. Pokud byste si s rodinou rádi udělali pěknou chvilku, je to pro vás skvělá příležitost.

Znáte pojmy jako vekslák nebo bony? Otestujte si své znalosti v našem kvízu. Zdá se to jednoduché, ale většina lidí příliš bodů nenasbírá.

Jak se doba mění, je mnohdy až s podivem, jak se mění také přístup ke dříve každodenním reáliím. Z věcí, nad kterými se v dobách socialismu člověk příliš nepozastavoval, se postupem času staly symboly doby. Řada takových předmětů navíc v průběhu dekád nabyla na hodnotě - a to zejména pro sběratele. Člověk tak často může vidět, jak se předměty, které dříve stály pár korun nebo se dokonce dostávaly zdarma, proměnily ve sběratelské artikly v hodnotě tisíců korun.

Pionýrská organizace a pionýrské šátky! Zajímavá vzpomínka. Tehdejším dětem nejspíš nevadilo být členem jakési organizace, která nás učila být pracovitými a čestnými lidmi. To nás nakonec učil i Old Shatterhand.

Na první pohled nevinná věc. Často spojená s pohodlím, nostalgií nebo tradicí. Máme ji doma téměř všichni – a většina z nás si ji hýčká, aniž by tušila, že podle výzkumů může podvědomě ovlivňovat náš vztah k penězům. Řeč je o nepořádku, chaosu a starých věcech bez užitku. A ano – většina Čechů to miluje.

Žába v pohádce může být buď zakletý princ, nebo večeře, záleží na tom, v jaké zemi se díváte. Když se jedna temná česko-německá fantasy dostala do Francie, vyvolala úplně jiné reakce, než tvůrci zamýšleli. Namísto úžasu z kouzelné proměny tamní diváci počítali porce a nechápali, proč nikdo nesahá po kuchařském noži.

Možná ji máte doma právě teď. Na stěnách, závěsech, sedačce. A možná si myslíte, že působí elegantně, klidně nebo neutrálně. Jenže podle psychologů a odborníků na vnímání prostoru může právě tato barva blokovat nejen náladu – ale i tok financí. A Češi? Ti ji používají s oblibou.

V tehdejším ČSSR nebylo zase tak jednoduché dostat se na nějaký film. A pokud už jste v kině byli, často se jednalo a propagandistické snímky. Nic moc cenzurou neprošlo. Tenhle snímek to ale na chvíli zvládl a pár tisíc vyvolených ho stihlo vidět. Ostatní měli smůlu a museli čekat až na uvolnění po pádu režimu. Pojďte se společně s námi podívat, o jaký snímek se jedná.

Češi ho milovali víc než jejich vlastní celebrity, Němci ho zbožňovali jako národní poklad a Jugoslávci hrdě ukazovali místa, kde se natáčely jeho filmy. Jeho jméno se stalo synonymem pro čest a spravedlnost a děti po něm pojmenovávaly své psy a kočky.

Večerníčky od počátku byly a dodnes jsou pro spoustu českých dětí večerním rituálem, kdy se usadí v pyžámku před televizi a těsně před spaním se podívají na dobrodružství svých animovaných hrdinů. Krátká desetiminutová stopáž je plná veselých barevných postaviček, přátelství, moudrosti a mnohé z nich rozvíjejí dětskou fantasii.

Představte si jméno tak vzácné, že ho v naší zemi nosí méně lidí, než kolik má Praha hospod. Zatímco Aničky a Markéty potkáváme na každém rohu, toto jméno zahlédnete jen jednou za uherský rok. Přitom jeho nejslavnější nositelka měla na český jazyk a kulturu větší vliv než leckterý národní buditel.

V socialistickém Československu se stály fronty na kdeco, povětšinou se navíc nejednalo o věci kdovíjaké kvality, ale tenhle film byl jenom pro smetánku. Tenhle sci-fi snímek byl navíc točen pro stranickou elitu, dneska byste ho nikomu asi nepustili ani za trest. Přehnaná propaganda by asi neuspěla ani v povinných školních projekcích.

Po více než deseti letech se Michael Schumacher, legendární pilot Formule 1, připomněl světu. Ne osobně, ale prostřednictvím vzácného podpisu. Osudová nehoda na lyžích v prosinci 2013 způsobila, že jeden z nejslavnějších sportovců planety zmizel z očí veřejnosti, což vyvolává nekončící spekulace o jeho skutečném stavu.

Jako malé děti jsme u toho s nadšením seděli celé dopoledne. Dnešní děti by u toho nevydržely ani pět minut. My jsme to však milovali.

Něčím, co má každý člověk na světě, je jeho jméno. Pro mnohé je to něco, co nosí s hrdostí a pýchou a u některých lidí jméno slouží jako základní pilíř jejich identity. Existují však jména, která se pojí s určitým historickým a ideologickým škraloupem. Některá jména se tak během minulého režimu nevyhnutelně spojovala s věcmi, na které dnes již nikdo nepamatuje. A mnoho lidí tak tato jména nosí, aniž by si uvědomovali, co svého času znamenaly.

Často se stává, že snímky natočené pro jednu generaci u druhé nenajdou pochopení. Mnohdy je to dáno tím, že film pracuje s odkazy na dobové reálie, které další generaci jednoduše již nemohou oslovit, protože tyto odkazy nemá na co vztáhnout. Stává se ale i to, že snímek, který je pro někoho krásnou pohádkou, je pro někoho jiného téměř hororovým filmem. A existuje pohádka, která tyto kritéria splňuje do puntíku.

Možná se domníváte, že největší hity socialismu byly filmy jako Marečku, pojdete mi pero! nebo S tebou mě baví svět, ale jste na omylu. Největší peckou československého filmu v tomto období bylo něco zcela jiného. Tento snímek zná skoro každý a hlášky z něj se u nás používají takřka denně. Pojďte se podívat, jakou legendární komedii máme na mysli.

Ten šarm, ta elegance a ten dokonalý frak. Za první republiky stál na jevišti a dámy z vyšší společnosti se mu dívaly většinu času jen na ústa. Byl pánem svého života a vážili si ho i režiséři. Po komunistickém převratu strávil rok ve vězení a pak dřel na stavbě Stalinova pomníku.

Pamatujete si ještě na ty časy, kdy nám rodiče před spaním pouštěli televizi? Dívali jsme se na pořady, které by dnešní děti už nevydržely sledovat ani chvíli.

Když říkáme „mužské megery“, máme samozřejmě na mysli mužské protějšky mytických Fúrií - bohyní hněvu a pomsty, známých také jako Erinyes. Tyhle dámy byly neúprosné, hlučné a nikdy se nevzdávaly. V našem případě jde o nadsázku pro herce, kteří byli v zákulisí slyšet víc než gong, rozdávali příkazy rychleji než režisér a jejich přítomnost budila respekt (a někdy i paniku). Prostě takové naše „božské bytosti s hlasem, co pronikne i přes dvoje kulisy“.

Film režisérky Marie Poledňákové S tebou mě baví svět patří mezi patří mezi naše nejúspěšnější komedie. Přestože od jejího natočení uplynulo více než čtyřicet let, je mezi českými televizními diváky stále oblíbená. Cizinci však kroutí hlavami nad tím, proč tuto komedii tak milujeme.

Matka dvou dětí Lisa Flom se stala virální hvězdou za jednu noc. A to poté, co zveřejnila na TikToku svoji rodičovskou vychytávku, která měla vyřešit častý problém matek po celém světě. Video nasbíralo přes 20 milionů zhlédnutí a komentáře uživatelů se doslova rojí.

Na společenský zvyk, který naše babičky považovaly za nedílnou součást dobrého vychování, se dnes díváme tak trochu skrz prsty, vždyť ani ve světě to není zrovna zvykem. Ve zlaté éře československé kinematografie tento znak však symbolizoval úroveň a eleganci.

Král obýváku, trůn pro hlavu rodiny, místo s nejlepším výhledem na televizor. Za dob Husáka jsme na něm sledovali všechny filmy, zprávy i pohádky. Byl v každé normalizační domácnosti a vypadal prakticky stejně. Byl masivní, mohutný a s vysokými opěrkami.

Postarší vagabund s ošlehanou tváří opouští vězení v nevalném oděvu, aby vybaven jen skromným ruksakem doputoval na osamělou chatu kdesi v Sudetech. Tam vzpomíná na své mládí, plné splněných ambicí, zakončených drastickým zvratem. Tohle není zahraniční velkorozpočtové drama, ale kultovní snímek Obsluhoval jsem anglického krále, kde se Oldřich Kaiser jako starý pán Dítě. Perfektně ztvárněná role někoho, kdo všechno ztratil, ale z očí mu čiší zkušenosti.

Je to fenomén. Živelná, charismatická, zábavná. Herečka, kterou diváci znají z divadelních prken, filmového plátna i televizních obrazovek. Ať už hraje vážné role nebo humorné postavy, má jedinečný dar – být vždycky autentická.

Ratanový nábytek je velice oblíbený pro svůj elegantní vzhled i jednoduchou údržbu. Vystačíte si s prachovkou a navlhčeným hadříkem. Nevadí mu krátkodobé rozmary počasí, nedoporučuje se však nechat ho celé dny venku. Slunce i déšť ho totiž mohou poškodit.

Pohádky si většina z nás spojuje s hodnými princeznami, statečnými hrdiny a šťastným koncem, kde dobro zvítězí nad zlem. A ono to tak v těch televizních pohádkách obvykle bývá. Nicméně jsou výjimky, kdy v nás nezanechají jen pozitivní emoce, ale po jejich skončení zůstanou i dospělí sedět s otevřenou pusou a zvednutým obočím v údivu z toho, co právě viděli. Pojďme se detailně podívat na jeden takový rozpačitý pohádkový zážitek podle předlohy Boženy Němcové, na který devadesátkové děti pamatují s hrůzou ještě dnes.

Uniknout z šedi panelákových sídlišť velkých měst do oázy klidu, mít pro sebe alespoň kousek přírody a večer si udělat buřty nad ohněm a poslouchat klid lesa. Pro generace Čechoslováků byl víkendový únik na venkov něco jako malý rituál.

Československý filmový průmysl dokázal vyrobit desítky skvělých komedií i dramatických filmů. Zavzpomínejte s námi v kvízu na hlášky, které postupem času zlidověly.

Dnešní večer se můžete těšit na velkolepou filmovou podívanou. Historický velkofilm, který se zapsal do paměti diváků snad všech věkových kategorií. Úspěch tohoto filmu byl svého času natolik velký, že si v nedávné době po téměř čtvrt století vysloužil pokračování. Zároveň byl tento snímek oceňován i filmovými kritiky a vyhrál 5 Oscarů. A k tomu celou řadu dalších ocenění.

Na obrazovce jsme ho mohli vidět v několika ráznějších rolích, které bychom do něj ani neřekli. Ve skutečnosti takový ale není. Tento oblíbený český herec si získal srdce mnoha diváků.

Tato pohádka patří k těm nejoblíbenějším všech dob. Jen málokdo ale ví, jak moc si vytrpěla herečka v její hlavní roli. Tohle by nikdo z nás nepřežil.

Když se řekne Ranč u Zelené sedmy, většině z nás se vybaví prázdniny, teplý čaj v hrníčku s krtečkem a večery strávené u televize s celou rodinou. Tenhle český seriál, který se poprvé objevil na obrazovkách v roce 1998, se rychle stal kultovní záležitostí.

V době, kdy televize vysílala jen dva programy a fronty na banány byly delší než čekání na autobus byla jednou z nejvýraznějších tváří československé televizní zábavy.