Zdravotnický deník

Slovensko má problém. I když zavedlo onkologické screeningy, neumí vyhodnocovat jejich výsledky, takže nemá šanci poznat, jestli některý z nich nenastavilo špatně.

Fyzioterapeuti a ergoterapeuti nemohou během hospitalizace předepisovat pacientům pomůcky ani rozhodovat o terapii, přestože na to mají vzdělání a často znají potřeby pacientů lépe než lékaři. Volání terapeutů po jasném vymezení zásadních kompetencí, které by většinově uvítali i lékaři, zaznělo na konferenci Zdravotnického deníku Kompetence nelékařských zdravotnických pracovníků.

Nováček v dohodovacím řízení o úhradách péče pro příští rok, tedy segment jednodenní péče, v přípravné fázi letošního jednání nenašel s plátci společnou řeč. I když ale příliš není šance domluvit se se svazovými pojišťovnami, nelze vyloučit, že by se ještě tento týden mohlo povést uzavřít parciální dohodu se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP).

Českému zdravotnictví hrozí superbouře, varuje ředitel Fakultní nemocnice Brno Ivo Rovný. O tom, kde jsou v českém zdravotnictví neefektivity, jaký problém dnes představují dvojciferně rostoucí náklady na centrovou péči a co jeho nemocnici přineslo dodržování zákoníku práce, si povídal se Zdravotnickým deníkem. V segmentu nemocnic to v rámci dohodovacího řízení vypadá na nedohodu.

Jako vysokoškolsky vzdělaní specialisté vstupují do systému zdravotnictví fyzioterapeuti a ergoterapeuti. Přístup lékařů, kteří o postupech terapie často rozhodují za ně, ale některé z nich silně demotivuje. Problém je ale i na straně některých terapeutů, kteří se bojí chopit nabízených příležitostí. I to zaznělo na konferenci Zdravotnického deníku Kompetence nelékařských zdravotnických pracovníků.

Křehké a pomalu rostoucí nehty na nohou, žluté uzlíky u očí, na loktech či kolenou nebo hrbolky na hýždích – i takové jsou příznaky vysoké hladiny cholesterolu, která může vést ke kardiovaskulárnímu onemocnění, tedy vůbec největšímu zabijákovi v Česku.

Klíčová světová instituce pro posuzování vstupu léků a terapií na trh má nového šéfa a s ním přichází i politika MAHA (Make America Healthy Again, volně přeloženo Vraťme Americe zdraví). Jedním z jeho prvních kroků je zbrklé zavádění umělé inteligence, která ale dělá chyby a neumí si poradit s jednoduchým úkoly.

V Česku v posledních letech přibyly nové screeningy – rakoviny prostaty, rakoviny plic, výdutě břišní aorty a osteoporózy. Zároveň ministerstvo zdravotnictví pracuje na tom, aby se i v regionech zvyšovala jejich dostupnost. O tom, co všechno bychom měli zlepšit, aby byla profit ze screeningů co největší, debatovali odborníci na 5.

Pokrytí diabetologické péče funguje dobře, část pojištěnců ale žádá plátce o pomoc s jejím zajištěním, a to často z pohodlnosti. Systém komplikuje i to, že velká část praktiků péči o prediabetiky a diabetiky pojišťovnám vůbec nevykazuje. Ředitelka Odboru smluvní politiky VZP Helena Sajdlová to řekla na sympoziu Zdravotnického deníku Ekonomika a management diabetologie.

Vedle gynekologů a stomatologů dnes uzavřeli dohodu o úhradách pro příští rok i lékárníci. Přistoupili na nulový nárůst signálního kódu za výdej receptového léku a zachování stávajících bonifikací pro odlehlé a pohotovostní lékárny. „Dohodli jsme se na základě racionálního posouzení finančních možností systému. Jsem rád, že jsme našli společnou řeč.

Senát dnes schválil stěžejní zdravotnické změny. Po dlouhé diskusi nakonec požehnal novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která mimo jiné zavádí změny ve fondovém hospodaření zdravotních pojišťoven, a jeho souhlas získala také úprava, jež má konečně elektronizovat české zdravotnictví. Do diskuze k novele zákona o veřejném zdravotním pojištění (více o ní např.

Podaří se v Česku vybudovat moderní instituci zaměřenou na veřejné zdraví? Podle bývalého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha by bylo na místě propojit Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) a Státní zdravotní ústav (SZÚ), takže by se sesbíraná data rovnou analyzovala a na jejich základě se navrhovaly intervence. Vojtěch to řekl na 5.

Použít v oblasti vstupu vakcín do úhrad postup, jakým vstupují léky pro vzácná onemocnění, změnit způsob distribuce vakcín do ordinací praktiků pro dospělé, aby nebyli vystavováni takovému finančnímu riziku, nebo spočítat, zda by se vyplatilo rozšíření kohorty hrazeného očkování proti chřipce.

Sněmovní zdravotnický výbor včera schválil velkou novelu zákona 48/1997 o veřejném zdravotním pojištění a také vyčlenění kategorizačního stromu zdravotnických prostředků na poukaz do zvláštního zákona. Padla přitom už i avíza na pozměňovací návrhy.

Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR) propojuje expertní síť napříč republikou a poskytuje přehled o akademické onkologii pod jednou střechou, říká jeho ředitel Aleksi Šedo. Na Evropské onkologické konferenci Zdravotnického deníku vyzdvihl spolupráci nejen s pracovišti klinického výzkumu, ale také s farmaceutickými firmami, pacientskými organizacemi, vzdělávacími institucemi i významnými infrastrukturami v rámci Evropy.

Senátní Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost na své včerejší schůzi podpořil návrh na změnu zákonů týkajících se fungování zdravotních pojišťoven tak, aby bylo jednodušší jejich sloučení.

Evropská komise ve středu představila svůj akční plán, jehož naplnění by mělo vést k posílení kybernetické bezpečnosti nemocnic a dalších poskytovatelů zdravotní péče.

Češi vnímají výši své spoluúčasti za zdravotní služby a pomůcky většinově jako vysokou. Většina oslovených by si nicméně zřídila připojištění, které by jim přinášelo vyšší úroveň služeb. Systém více pojišťoven Čechům většinově, uvítali by, ale větší rozdíly v nabídkách jejich programů.

Nedodržování mechanismu novely zákona o léčivech distributory a neschválení návrhu na zavedení chráněného distribučního systému vidí jako hlavní neúspěchy loňského roku předseda představenstva Grémia majitelů lékáren Marek Hampel. V bilanční anketě Zdravotnického deníku říká, že letos očekává další zhoršení v dodávkách léčiv, což je trend, který podle něj stále sílí.

Čerstvě skončené maďarské předsednictví Rady EU vzbudilo rozdílné reakce českých europoslanců. Zatímco Ondřej Krutílek (ODS) oceňuje pokrok v oblasti zdravotnické legislativy a závěry k dárcovství orgánů, Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) kritizuje nedostatečnou koordinaci a politické kontroverze spojené s maďarským premiérem Viktorem Orbánem.

Senátní sociální výbor včera jako garanční schválil změnový zákon o sociálně zdravotním pomezí v podobě, jakou navrhla Poslanecká sněmovna. Diskuze se točila mimo jiné kolem změn, které v rámci pozměňovacích návrhů odsouhlasili poslanci. Podle nich by některé ošetřovatelské úkony (například podávání léků, konkrétní podoba ale ještě bude stanovena vyhláškou) mohli provádět i vyškolení nezdravotníci.

Blížící se předčasné parlamentní volby v Německu rozdají nejen nové politické karty pro sestavování spolkové vlády, ale mohou mít také zásadní vliv na zdravotnický systém. Se svými požadavky nově přišly německé nemocnice, na které dopadne reforma nemocniční sítě prosazená dosluhujícím kabinetem kancléře Olafa Scholze.

Nemocnice aktuálně čelí problémům s dodávkami infuzních roztoků, klíčového zdravotnického materiálu, který je nezbytný pro podávání léků či doplňování tekutin a iontů. Situace se začala komplikovat už na podzim loňského roku a před Vánoci se ještě zhoršila.

Je tomu přibližně rok, kdy byl ze zákona o léčivech vypuštěn chráněný distribuční kanál, který měl zajišťovat realizaci objednávek od distributora do všech lékáren bez rozdílu. Krátce nato se o jeho návrat do legislativy pokoušel poslanec Jan Kuchař (STAN), nicméně neúspěšně. Nyní chce institut chráněných dodávek resuscitovat znovu.

Zájem o distanční konzultaci je u některých psychiatrů pro děti a dorost velký. Za rok jich však může proběhnout jen omezené množství, navíc z hlediska zvýšení kapacit pomáhají pouze částečně. „Služba nevyřešila nedostatek lékařů a zvýšenou poptávku po pedopsychiatrické péči,“ říká pro Zdravotnický deník místopředsedkyně Asociace dětské a dorostové psychiatrie (ADDP) Šárka Bínová.

Právě probíhající každoroční a stále se prohlubující „zimní krize“ v anglické Národní zdravotní službě (NHS) opět dokazuje, jak velký problém bude mít labouristická vláda s napravováním systému, který paradoxně Britové považují za svou chloubu. Péče poskytovaná na chodbách, sáhodlouhé pořadníky i prehistorické IT systémy ovšem určitě nejsou něčím, co by Angličanům někdo záviděl.

Jsou investice do prevence dostatečné a není stále vnímána jen optikou nákladů? Jaké jsou v ní největší systémové mezery? A pomůže zlepšující se prevence zvyšování průměrného věku dožití tuzemské populace? Na tyto a další otázky hledali odpovědi účastníci závěrečného diskusního panelu sympozia Zdravotnického deníku Zdravé stárnutí v Česku.

Královéhradecká lékařská fakulta Univerzity Karlovy zařadila do své nabídky nový volitelný předmět s názvem Zdravotnická záchranná služba. Jako první v Česku umožní studentům získat hlubší vhled do problematiky urgentní medicíny ve specifických podmínkách záchranné služby. ČTK o tom dnes informovala mluvčí Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje (ZZS KHK) Lucie Hanušová.

Lidí s nadváhou a obezitou přibývá a již tvoří 65 procent populace Česka. Mnozí vážně obézní se přitom potýkají s diskriminací, a to i ze strany zdravotníků.

Chaos ohledně prodloužených certifikátů u některých zdravotnických prostředků nebo povinnost pro výrobce a distributory hlásit výpadek půl roku dopředu – to jsou podle odborníka na zdravotnické prostředky z poradenské a vzdělávací společnosti Porta Medica Jakuba Krále dvě věci, které se v uplynulém roce na poli zdravotnických prostředků nepovedly.

Problém přetěžování sester fyzickou zátěží nemá v systému dostatečnou důležitost. Přestože je onemocnění bederní páteře od roku 2023 nemocí z povolání, na její uznání téměř nejde dosáhnout. Celý proces je totiž velmi zdlouhavý a kritéria jsou nastavena přísně. V rozhovoru pro Zdravotnický deník to řekla předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková.

Nejhodnotnější farmaceutická společnost světa, americká Eli Lilly, jedná o převzetí biotechnologické firmy Scorpion Therapeutics, která se zaměřuje na vývoj léků na rakovinu. Eli Lilly se tak podle vyjednávání blízkých zdrojů snaží využít zisky, které jí plynou z úspěšného tažení na trhu s léky proti obezitě.

Tuzemští pracovníci by nově měli mít přestávku nejpozději hodinu před koncem směny. Počítá s tím návrh novely nařízení o ochraně zdraví při práci, který po zapracováním některých připomínek podalo ministerstvo zdravotnictví a ve středu ho projedná vláda.

Ani pokud je asistenční pes seberoztomilejší, nehlaďte ho nebo se jinak nesnažte upoutat jeho pozornost. Můžete tím totiž hodně ublížit člověku, kterého pes doprovází. Čtyřnozí pomocníci potřebují pro výkon své práce klid a nevhodné zásahy okolí, byť mnohdy myšlené v dobrém, mohou způsobit velké problémy.

Na volné lůžko pro zahájení léčby závislosti čekají někteří pacienti i půlrok. I proto v poslední dekádě vznikají soukromá zařízení, kde není péče hrazená zdravotní pojišťovnou.

Na otázku, zda neplodnost ohrožuje vrcholové sportovkyně více než jiné ženy, nelze jednoznačně odpovědět. Podle výzkumnice v oblasti sportovních cvičení na Univerzitě v Loughborough Emmy Pullenové nedostatek informací jen potvrzuje to, jak nedostatečně jsou sportovkyně zkoumány ve srovnání s jejich mužskými protějšky.

Slovenské ministerstvo práce pod vedením Erika Tomáše (Hlas-SD) chystá nové digitální služby v sociálním pojištění. Cílem je úplné zavedení digitálních řešení pro různé životní situace. Půjde zejména o zjednodušení žádostí o dávky. Novinka odbřemení i lékaře, kteří v současnosti nejednou musí potvrzovat stejný údaj na více papírových žádostí o dávky.

V roce 2025 by mělo být klíčovým stimulem stability i rozhýbání pozitivních změn v českém zdravotnictví obnovení dohodovacího řízení, aby nastavení úhrad a zacílení priorit a potřeb zdravotního systému opět řešily a dohodnuly s poskytovateli pojišťovny.

Syntetická data mění způsob, jakým odborníci pracují s Národním zdravotnickým informačním systémem (NZIS). Díky tomuto inovativnímu přístupu, představenému na konferenci NZIP & NZIS Open vedoucím odboru informačních technologií na Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Danielem Klimešem, je nyní možné analyzovat data v bezpečném prostředí, aniž by bylo ohroženo soukromí pacientů.

Podpora atraktivity českého trhu pro klinické studie, zvýšení investic do prevence i edukace pacientů a zavedení předvídatelného systému úhrad v mnohem větší míře a nejen u léků.

Zahraniční politika? Bezpečnost, či snad dokonce ekonomika? Omyl. Tématem, které němečtí občané vnímají nejpalčivěji, je budoucnost zdravotnictví a ošetřovatelské péče. A podle většiny Němců jde rovněž o téma, které by mělo nejvíce rezonovat v kampani před předčasnými parlamentními volbami, které se v Německu budou konat již za měsíc a půl.

V některých nemocnicích mohou chybět infuzní roztoky, které se používají například po operacích a úrazech, případně se do nich přidávají další léky. Důvodem je výpadek výroby u klíčového producenta, společnosti Baxter, jejíž závod v Severní Karolíně loni na podzim zničil hurikán. Nemocnice, které dnes oslovila ČTK, výpadky potvrdily.

Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) a ministerstvo zdravotnictví spouštějí modul registru dárců krve a jejích složek, který by měl znemožnit obcházet kvůli penězům centra a darovat plazmu nad zákonem stanovený limit. Mezi jednotlivými odběry plazmy totiž musí uplynout minimálně dva týdny. Náhrada za jedno darování plazmy v soukromém centru bývá 900 korun.

Česká onkologie se v mezinárodním srovnání rozhodně nemá za co stydět. Pacienti mají k dispozici špičkovou péči i nejmodernější léky, k čemuž velmi přispívají také zdravotní pojišťovny. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) se navíc snaží zajistit onkologicky nemocným péči co nejblíže jejich domovu tím, že umožňuje podávání vybraných léků také v regionálních onkologických centrech.

Od 1. ledna 2025 se zvýšily základní platy všech zdravotníků v ústavních zdravotnických zařízeních. Jedná se o nemocnice, hospice, léčebny, domovy ošetřovatelské péče, lázně, zařízení biomedicínského výzkumu a ambulance záchranné zdravotní služby. „Pozitivně můžeme hodnotit valorizaci platů na základě zákona, i když není v očekávané výši pro všechny profese.

Jaký byl rok 2024 z pohledu prezidenta České lékárnické komory (ČLnK) Aleše Krebse? A jaká má očekávání od roku nastávajícího? Na to odpověděl v anketě Zdravotnického deníku.

Na základě evropského nařízení z poloviny loňského roku by nově měli výrobci a dodavatelé zdravotnických prostředků hlásit výpadky půl roku dopředu. Povinnost nyní ministerstvo zdravotnictví zahrnulo do návrhu novely zákona o zdravotnických prostředcích, který právě prošel vnějším připomínkovým řízením.

Hospodaření s plánovaným deficitem není a nemůže být standardem. Česká republika aktuálně neprochází krizí, není tedy důvod rozpouštět zbytky rezerv zdravotních pojišťoven. V bilanční anketě Zdravotnického deníku to říká výkonný ředitel RBP Antonín Klimša. Ten i v letošním roce – krom jiného – znovu očekává protesty zdravotníků kvůli nedostatečnému financování.

Od loňského roku mohou vybranou onkologickou léčbu kromě komplexních onkologických center (KOC) poskytovat i regionální onkologická centra (ROC). Do pilotního projektu delegované preskripce se ze zdravotních pojišťoven zapojila jen Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). Aktuálně má VZP v rámci delegované preskripce na stole podklady k dalším lékům, konkrétně k léčbě v oblasti hematoonkologie a karcinomů prsu.

Náměstkyně pro ekonomiku Soňa Habrovcová dočasně povede městskou Nemocnici Milosrdných bratří v Brně. Jmenovali ji dnes radní, informoval magistrát. Vedení města loni v listopadu vypsalo výběrové řízení na ředitele nebo ředitelku, neboť bývalému šéfovi Pavlu Pilerovi skončilo k 1. lednu pětileté funkční období.

Krajskou hygienickou stanici se sídlem v Ústí nad Labem prozatím zastupuje ředitel odboru obecné hygieny Roman Šťastný. Vladimír Možíšek, jenž hygienickou stanici v Ústeckém kraji vedl, se stal ředitelem pražských hygieniků po říjnové rezignaci Zdeňky Shumové. Ministerstvo zdravotnictví již vyhlásilo výběrové řízení na nové vedení krajských hygieniků, zjistila dnes ČTK.

Vláda by dnes na svém zasedání měla projednat výši finančních prostředků, které poskytne Českému Červenému kříži (ČČK). Jeho prezident Marek Jukl přitom na jaře loňského roku požádal, zda by příspěvek mohl být navýšen o 2,5 milionu. Vláda by tak dnes měla ve svém usnesení navýšit částku, kterou ČČK pošle, na 34,65 milionu korun.

Do Nemocnice Nymburk nastoupí v lednu jako strategická poradkyně pro řízení provozu nemocnice Jaroslava Němcová, bývalá ministryně práce a sociálních věcí za ANO. Po prosincovém odvolání jednatelky Nely Kvačkové, se kterým nesouhlasila část zaměstnanců a veřejnosti, má Němcová pomoci s koncepčním a strategickým řízením nemocnice a připravit výběrové řízení na nového jednatele.

Začátek roku je tradičně spojen s vyjednáváním o platech a mzdách zaměstnanců ve zdravotnictví a sociálních službách. Úhradová vyhláška pro rok 2025 zvýšila nemocnicím úhrady v průměru o 1,2 procenta s tím, že podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka mohou nemocnice využít své finanční rezervy z předchozích let – jenže podle odborů řada nemocnic žádné navýšení nechystá.

Novým předsedou představenstva holdingu Jihočeské nemocnice se stal ředitel českobudějovické nemocnice Michal Šnorek. Ve funkci nahradil Petra Studenovského. Nového předsedu holdingu zvolila rada Jihočeského kraje, která je jediným akcionářem nemocnic v kraji. V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí českobudějovické nemocnice Iva Nováková.

Zdravotní pojišťovny stále vnímají očkování spíše jako náklad, než jako prevenci. Míra proočkovanosti dospělých, včetně vakcinace proti chřipce, je přitom u nás jedna z nejnižších v Evropě, což značně zatěžuje náš systém zdravotní péče.

Polsko se v poslední době ukazuje jako ekonomický tygr bývalé východní Evropy. Od ledna se navíc ujalo předsednického křesla v Radě Evropské unie.

Vláda dnes projedná závěrečné vyhodnocení programu Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny fakultních nemocnic. Jde o historicky nejdéle trvající program ministerstva zdravotnictví, jehož realizace byla zahájena již v roce 2004 a během dvou desítek let v jeho rámci proběhlo 414 investičních akcí.

Již za necelé dva měsíce půjdou němečtí občané k volebním urnám a v hlasování do Spolkového sněmu vyberou novou vládní většinu. Ta současná se totiž rozpadla, a tak Německo čekají předčasné parlamentní volby. V programech kandidujících subjektů se již objevují návrhy na opatření, která se týkají zdravotnictví.

Data ve slovenském zdravotnictví budou za rok fungovat tak, jak by měla. Důležité však je, kdo převezme jejich vyhodnocení a aplikuje to v praxi. Měla by se přitom využívat především na celospolečenské úrovni. Na konferenci Healthcare Summit 2024, na jejíž realizaci participoval i Zdravotnícky denník, se na tom shodli slovenští a čeští analytici.