České stavby

Tyčí se nad západním Londýnem jako monument ze sci-fi filmu a dlouhá léta budila spíše strach než obdiv. Dnes je jednatřicetipatrová Trellick Tower jednou z nejvýraznějších architektonických památek britské metropole. Cesta od odsuzovaného experimentu sociálního bydlení k vyhledávané adrese milovníků designu však trvala desítky let a byla plná dramatických zvratů.

Na první pohled působí robustně. A možná až příliš drsně, seveřansky. Ale to vlastně k domu, který se skrývá uprostřed divoké přírody, patří. Rezidence Buckrail na břehu jezera Coeur d\'Alene v americkém Idahu ale ukazuje i to, že za drsnou fasádou z recyklovaného dřeva se nachází překvapivě citlivě propracovaný interiér.

Střešní zahrada bývá přílepek na stavbě, hezký bonus navíc. U rodinného domu v Tokiu se ale zeleň na střeše stala ústředním motivem celého projektu – a rodina se sedmi členy má uprostřed metropole 115 metrů čtverečních zahrady.

Možná jste si jich na stěnách domů, zídkách nebo v rozích verand všimli také. Dlouhé tenké nohy, drobné tělo a zdánlivý klid. Sekáči patří k běžnému koloritu konce léta a podzimu. V posledních letech se však v české přírodě i městech začíná prosazovat nový, exotický hráč. Jde o sekáče rohatého či vidlonohého (Dicranopalpus ramosus), který na sebe v tuzemsku strhává stále větší pozornost odborníků i veřejnosti. Ačkoliv pro člověka nepředstavuje žádné nebezpečí, pro biology a ekology jde o fascinující, ale i varovný fenomén. Noví sekáči se totiž šíří nebývale rychlým tempem.

Když se tady míč ocitne mimo hrací plochu, nebývá to klasický aut. Většinou to šplouchne a kopačák už vlny nesou pryč. Možná je to ale lepší, než když se daleký výkop obratem vrátí útočníkovi, protože se odrazil od hradní věže. Vítejte na Igrališti Batarija, nejslavnějším chorvatském fotbalovém hřišti. A díky internetu dnes možná i na jednom z nejslavnějších hřišť světa.

Ačkoliv byl poválečný architektonický vývoj v Československu svázán plánovaným hospodářstvím a diktátem prefabrikace, pod povrchem normalizační šedi vyrostly stavby, které předběhly svou dobu o celá desetiletí. Domácí tvůrci dokázali reagovat na světovou vlnu kosmického věku, high-tech i brutalismu a přetavit je do specifického, neopakovatelného vizuálního jazyka.

Domy na Azorech zpravidla nepatří k největším, ale tenhle mezi nimi opravdu vyniká. Projekt Mini Atalhada totiž vznikl přestavbou a rozšířením malého skladu a jeho zastavěná plocha činí pouhých třináct metrů čtverečních.

Česká republika se dlouhodobě pyšní pověstí premianta v nakládání s odpady. Podle statistik společnosti EKO-KOM aktivně třídí téměř tři čtvrtiny obyvatel a barevné popelnice bereme jako samozřejmost. Přesto tuzemské odpadové hospodářství prožívá nejbouřlivější transformaci za poslední dekády. Pod tlakem evropských směrnic a balíčků cirkulární ekonomiky přibývá nových povinností: od zpoplatnění skládkování přes povinný sběr bioodpadu až po povinný sběr textilu pro všechny obce od roku 2025.

Někdy stačí jen maličkost a chyba je na světě. I z nedomyšlených detailů pak vznikají dost zásadní komplikace. Svět je plný příkladů takových selhání. A nemusíme za nimi chodit daleko. Stačí i to, co je k vidění na obyčejných toaletách. Někdy jde o neobyčejný zážitek.

Podzimní stromy se prohýbají pod tíhou švestek, jablek či hrušek a v hlavě nejednoho zahrádkáře zraje stejný plán, proměnit přebytečnou úrodu v čirou tekutou radost. Pěstitelské pálenice jedou touto dobou na plné obrátky. Než ale naložíte kvas nebo alespoň sklizené ovoce do kufru auta, vyplatí se znát přesná pravidla hry. Stát totiž pěstitelům nabízí lákavou poloviční daň, její čerpání má však přísný strop, který celní správa hlídá nekompromisně. Tak důsledně, že se nedá obejít, leda domácím pálením načerno, které samozřejmě nemůžeme nikomu doporučit.

Jubilejní pětadvacátý ročník oblíbené celonárodní ankety Strom roku dospěl do svého absolutního vrcholu. Z původní desítky nominovaných dřevin zbyla pětice nejúspěšnějších kandidátů, kteří v dosavadním průběhu oslovili nejvíce příznivců. Aby byl závěr co nejdramatičtější, vstoupila soutěž do režimu přísného utajení – počítadla hlasů jsou pro veřejnost skrytá a o držiteli mimořádného titulu rozhodne závěrečný nápor hlasujících až do pondělí 5. října 16:00. Na vyhlášení vítěze si pak bude nutné počkat do 20. října.

Existují odvážné experimenty architektury, které se i přes úvodní rozpaky do historie zapíší chvalně. Jsou experimenty, které úplně úspěšné nejsou. A pak je tu ještě Romanita. Unikátní panelová stavba z moldavského Kišiněva, která si i mezi neúspěšnými projekty vytváří svou svébytnou kategorii.

Záchranáři tráví velkou část služby čekáním na výjezd – a od kvality jejich zázemí se odvíjí, v jaké kondici do akce vyrážejí. Jihomoravský kraj proto nahradil šest zastaralých základen zdravotnické záchranné služby novými budovami v pasivním standardu. Všechny mají stejný půdorys, vlastní fotovoltaiku, tepelná čerpadla s vrty a navíc si mezi sebou sdílejí vyrobenou elektřinu.

Plesnivá jádra ořechů ve skořápkách představují v českých domácnostech jedno z nejvíce podceňovaných zdravotních rizik. Zatímco plesnivý krajíc chleba většina lidí bez váhání vyhodí do koše (přestože se stále najdou tací, kteří jej i sní), u ořechů přetrvává všeobecná benevolence. Lidé často špatnou část jednoduše odkrojí, napadená jádra zamíchají do těsta na bábovku nebo je použijí do vánočního cukroví v mylné víře, že trouba vše sterilizuje. Skutečnost je však alarmující. Plísně napadající ořechy totiž produkují vysoce toxické a chemicky odolné látky zvané mykotoxiny, které nelze zničit běžnou kuchyňskou úpravou ani omytím pod tekoucí vodou.

Na okraji pražského Hloubětína stál několik let železobetonový skelet supermarketu, který nikdo nedostavěl. Vydavatelství deskových her Czech Games Edition v něm místo problému uvidělo příležitost: skelet zachovalo, obalilo ho úspornou obálkou, pod podlahu zavrtalo tepelná čerpadla a na místo plánovaného asfaltového parkoviště vysadilo stromy, keře a jedlou zahradu. Vzniklo sídlo, které se v létě nepřehřívá a déšť si nechává pro sebe.

Rozšíření a renovace jsou věčné téma, ale uchopit je lze různě. Klient britských architektů nechtěl jen víc metrů, chtěl zvýšit „adaptovatelnost“ domu – požadavek netradiční, ale praktický, protože nereaguje jen na přítomnost, ale i na budoucnost.

Postel, jídelní kout, kuchyň, úložné prostory i koupelna na ploše pouhých 20 metrů čtverečních? Do apartmánu v polském Gdaňsku se všechno vešlo díky tomu, že designérka nepřistupovala k návrhu jako ke zmenšenému běžnému bytu. Zařídila ho jako prostor pro krátkodobé pobyty: praktické zázemí soustředila ke vstupu a hlavní pokoj věnovala pohodlí a odpočinku.

S příchodem podzimu a zkracujícími se dny dochází v interiérech k výrazné změně mikroklimatu. Pokles intenzity přirozeného světla v kombinaci se zahájením topné sezóny představuje pro většinu pokojových rostlin zátěžovou zkoušku, na kterou je třeba včas reagovat. Úspěšné přezimování spočívá především v přizpůsobení zálivky, ukončení výživy a vytvoření optimálních světelných i teplotních podmínek podle konkrétních fyziologických nároků jednotlivých druhů pokojových rostlin.

Postavit si dům s výhledem na Atlantik zní jako nezbytná položka na seznamu splněných životních snů. Jenže na kanadských Magdaleniných ostrovech dostává taková romantika docela drsné obrysy reality. Jak zde stavět, bydlet a žít?

Vzpomínáte na svůj první letní tábor? Chatky vonící dřevem a plísní, stany s podsadou, první noc pod širákem. Časy se mění a s nimi nároky dětí i rodičů. Nová škola v přírodě z Číny ukazuje, jak může dětský tábor vypadat v budoucnu – a jak vypadá, když ho pro městské děti navrhnou architekti.

Co vám symbolizuje slovo Sopoty? Těm starším možná socialistické soutěže v popovém zpěvu; i místními jsou přitom Sopoty dosud vnímány – řečeno slovníkem mladých – jako místo ‚kalby‘. Ve svatém trojměstí Gdaňsk, Sopoty a Gdyně hrají Sopoty roli města lázeňského a kulturního, místa odpočinku a zábavy, zatímco Gdaňsk je symbolem pobaltské historie a poválečné novoměsto Gdyně především ohromným přístavem s několika funkcionalistickými skvosty, které přežily válečné hrůzy. Už když se v devatenáctém století sjížděla evropská smetánka na baltské pobřeží, chtěla dýchat léčivý mořský vzduch, ale rozhodně u toho nechtěla mrznout. Odpovědí stavitelů v polských Sopotech se staly půvabné dřevěné verandy a vyřezávané arkýře, které dodnes visí na zdejších vilách jako elegantní ptačí budky pro milovníky odpoledního čaje. A přistavují se nadále i k novostavbám, při velmi bohatém prosklení de facto můžeme hovořit i o přistavěných zimních zahradách, které mohou mít až tři podlaží. Tento styl je dokonce patrný i v moderní bytové výstavbě. Skutečně jsem při svých procházkách s fotoaparátem v ruce po přímořských uličkách Sopot nemohl tyto skvosty přehlédnout. Vlastně mne hned praštily do očí a objektivu. Nyní se při studiu materiálů dokonce dozvídám, že ony dřevěné stavbičky jsou dokonce jedním z největších architektonických zážitků, které polské pobřeží Baltu vůbec nabízí. Bingo!

Každý miluje žebříčky a všemožná srovnání. Proč tedy nepřipravit srovnávací žebříček něčeho, co nikdo nemiluje? Zhruba tak jde zjednodušeně popsat motiv, který stojí za celým tímto krátkým článkem o rekordně předlouhých kořenech plevelů.

Od trnitého divocha na svazích starověké Asie až po dokonalý šlechtitelský klenot moderních parků, růže je živoucí kronikou lidské touhy po kráse. Její okvětní lístky voněly v ložnicích římských císařů, staly se němým svědkem krvavých britských válek o trůn a nakonec zažehly botanickou revoluci, která proměnila evropské zahrady v kvetoucí ráje.

Naši dědové nasypali zralé ovoce do sudu a zbytek práce nechali na přírodě. O tom, že jejich pálenka chutnala dobře, pochyb není. Dnes bychom ale podle některých návodů potřebovali k dosažení téhož výsledku celou laboratoř. Co je při zakládání kvasu opravdu nezbytné, co může pomoci ? A co už je jen moderní alchymie navíc?

Chytrá zařízení pronikla do našich domovů hlavně pod příslibem vyššího komfortu, úspor energie a bezpečí. Samozřejmě se bez nich nemohou obejít na každém kroku mnozí hračičkové a techničtí fandové, o profesionálech v oboru nemluvě. Moderní domácnost dnes běžně spoléhá na robotické vysavače s laserovou navigací, chytré zásuvky měřící spotřebu, automatické roboty pro stříhání trávníku, motorizované rolety i dálkově ovládané zámky dveří. Každý takový přístroj však generuje nepřetržitý tok dat a otevírá další komunikační kanál do soukromého prostoru. Pokud tato zařízení nejsou dostatečně zabezpečena, přestávají sloužit obyvatelům domu a stávají se tichým pomocníkem organizovaného zločinu. Opomenout nelze ani fakt, že vaše data mohou archivovat například tajné služby nějaké vzdálené země. Když se ale vrátíme k fyzicky reálným lupičům v naší možné blízkosti, klasické tipování domů podle plné poštovní schránky ustupuje do pozadí – moderní zloděj sleduje digitální stopu.

Čekání na to, až hrušky konečně dozrají? To by se vám na podzim taky úplně nemuselo vyplatit. Tohle chutné ovoce se totiž povětšinou nesklízí v plné konzumní zralosti. Dozrává totiž od středu jadřince, zevnitř. A až by uzrály, pak by na jejich sklizeň bylo už pozdě. Od září do října je tedy trháte „dřív“ a „zelené“, a pak je necháváte dojít. Jak? S tím vám pomůže třeba obyčejný papírový sáček.

Jahody, maliny, rybíz a angrešt, možná ještě ostružiny, tvoří pevnou kostru většiny tuzemských zahrad, alespoň co se drobného ovoce týká. Ačkoliv jde o osvědčené stálice, současní zahrádkáři se často zbytečně ochuzují o druhy, které dříve patřily k běžnému inventáři našich předků, nebo o plodiny, jež k nám doputovaly z drsných severských a horských biotopů z jiných koutů světa. Tyto méně známé keře a polokeře přinášejí do zahrad nejen výraznou chuťovou rozmanitost a vysokou nutriční hodnotu, ale především výjimečnou odolnost – zpravidla netrpí běžnými chorobami, nepotřebují chemickou ochranu a bez úhony snášejí i extrémní holomrazy.

Přijmout, co je nevyhnutelné. Ať už jde o horko nebo svažitý terén, tato rodinná rezidence se s obojím vyrovnává po svém. Z toho, co by se zdálo být komplikací, pak umí udělat svou přednost.

Baja California je ráj surfařů, ve vnitrozemí ale vyprahlá poušť, kde letní teploty šplhají ke čtyřicítkám ve stínu. Bez klimatizace se tu bydlí těžko – a její provoz bydlení prodražuje. Rodinný dům TLP House od studia T38 ukazuje, jak vedro zvládnout hlavně architekturou: rozdělením do tří hranolů, orientací a betonem.

Česká startupová scéna definitivně překonala kutilské začátky a profiluje se jako lídr v oborech s vysokou přidanou hodnotou. Devatenáctý ročník prestižní soutěže Nápad roku přilákal 189 začínajících projektů, v nichž rezonovala témata pokročilého strojového učení, decentralizovaného zdravotnictví, biotechnologií a vesmírného inženýrství. Absolutním vítězem se stala společnost PangeAI s modelem propojujícím geoprostorová data s autonomními AI agenty. Finálová sestava však ukázala, že špičkové inovace s globálními ambicemi vznikají napříč celým spektrem naší současné ekonomiky.

Starý kamenný dům v portugalské Orce dostal nový život. Přestavba a rozšíření mu přidaly prostor, výhled do zeleně i komfort. Projekt od architektů ze studia dbA tím názorně dokládá, že není třeba zdánlivě neužitečné staré domy bourat, abyste se dobrali moderního bydlení.

Představa laika o typické středoevropské louce je idylická: divoká příroda, kde vedle sebe v harmonii kvetou kopretiny, zvonky a šalvěje. Pohled moderní botaniky a krajinné ekologie je však podstatně pragmatičtější. Drtivá většina středoevropských luk představuje antropogenní polopřirozený ekosystém. Z biologického hlediska jde o dlouhodobě udržovanou technickou památku, která bez specifického agrotechnického zásahu člověka nevyhnutelně zaniká.

Na první pohled může působit nenápadně, přesto v sobě rodinný dům v Epsomu v hrabství Surrey, na jihozápadním okraji Londýna, ukrývá řadu chytrých architektonických řešení. Jeho autoři místo výrazného solitéru navrhli stavbu, která přirozeně reaguje na okolní zástavbu, využívá tradiční materiál a současně nabízí uvnitř překvapivě velkorysý prostor.

Konec léta mívá zrádný scénář. Přes den ještě chytáme bronz, ale meteorologická aplikace už varuje, že teploměr v noci nebezpečně olízne nulu. Většina pěstitelů v panice tahá těžké terakotové truhlíky přes práh a mění obývák ve skladiště. Přitom jde o zbytečnou dřinu – před jednorázovým teplotním šokem ochrání zeleň věc, kterou má každý v prádelníku: vyřazené bavlněné povlečení, prostěradla a jiné prodyšné textilie.

Na špatně položenou otázku se správná odpověď nehledá dobře. Ta špatná otázka v tomhle případě zní: „Kdy už jste příliš staří na vytrhávání plevele?“ A správná odpověď? Ve skutečnosti vůbec nesouvisí s vaším věkem. Ale s vaší technikou vytrhávání a pletí.

O Rezidenci Diorit v Brně-Komíně jsme už psali jako o příkladu, že město může růst do vlastních jizev místo do volné krajiny. Teď, když je dům rok obydlený, se dá říct i to, jak funguje v praxi: kolik vody zachytí, jak se chladí, co stojí měsíční správa a co developera překvapilo. Projekt navíc postoupil do finále soutěže Adapterra Awards 2026.

Než regály hobbymarketů zaplavily uniformní lesklé sáčky s hybridními semeny, bylo semenaření pro české hospodyně a pěstitele otázkou naprosté samozřejmosti i holého přežití. Tradice uchovávání vlastního osiva sahá hluboko do historie selského hospodaření a venkovských zahrad. Semena se předávala z generace na generaci v pečlivě popsaných papírových kornoutech, plechových krabičkách od bonbonů nebo plátěných pytlících zavěšených na suché půdě. Ženy instinktivně vybíraly ty nejranější, nejchutnější a nejodolnější plody, čímž vznikaly unikátní krajové odrůdy přizpůsobené typu půdy a odolné vůči místním chorobám. Adaptované na specifické mikroklima dané lokality, často jenom jedné vesnice.

Není to jen zahrada a není to ani klasický památník. Rozsáhlý komplex na ostrově Awaji vznikl na místě, které člověk ovlivňoval tak dlouho, až tu příroda ovlivnila člověka – přírodní katastrofou. Dnes zde betonová geometrie, stovka terasovitých zahrad a výhled na Ósacký záliv vytvářejí působivou krajinu, v níž se příběh tragédie mění v téma obnovy.

Jak dostát svých práv a uspět při reklamaci nekvalitně odvedené práce řemeslníků? Do kdy lze vytknout skryté vady stavby, co znamená převzetí díla s výhradami a na jaké lhůty má nárok spotřebitel? Aktualizováno podle občanského zákoníku a zákona o ochraně spotřebitele ve znění platném v roce 2026.

Podzimní pokles venkovních teplot každoročně signalizuje blížící se náběh vytápěcích systémů do plného provozu. Přechod na zimní režim však pro majitele i správce nemovitostí představuje komplexní soubor technických a legislativních povinností, jejichž opomenutí může vyústit nejen v ekonomické ztráty a nečekané poruchy, ale i v ohrožení zdraví obyvatel či vysoké sankce ze strany kontrolních orgánů. Jaké technické náležitosti, legislativní povinnosti a revizní lhůty souvisí s přípravou otopné soustavy na sezónu? Jaký je nezbytný předsezónní servis vytápění? Komplexní předsezónní diagnostika zahrnuje především důkladnou revizi zdrojů tepla, otopné soustavy, odtahů spalin i regulačních prvků.

Přemýšleli jste někdy o tom, jaké by to asi bylo obývat malý domek přímo na pobřeží? Užívat si toho prosoleného povětří a každý večer se nechávat ukolébat šuměním vln? Příběh z Norska vás možná z těch romantických představ vyvede.

Na statek u Tálinského rybníka jezdí jeho majitel odpočívat. Když mu sousedova novostavba zastínila výhled na oblíbený kopec, tři roky váhal a pak oslovil Huť architektury Martina Rajniše. Výsledkem je prosklená dřevěná přístavba s odsouvacím lamelovým pláštěm, v níž má dnes vlastní hvězdárnu i pozorovatelnu.

Převzetí nového bytu nebo domu je radostná chvíle, ale zároveň poslední moment, kdy máte developera nebo stavební firmu pevně v ruce. Co si zkontrolovat sami, co zapsat do předávacího protokolu, kdy se vyplatí inspektor nemovitostí a jak postupovat, když se vady objeví až po nastěhování?

Řidiči i chodci na ně v posledních letech narážejí stále častěji. Dva bílé čtverce, dotýkající se jedním rohem, vypadají na první pohled jako šifra, recese nebo nepochopené dopravní značení. Ve skutečnosti jde o klíčový geodetický prvek, bez něhož by nevznikly moderní digitální mapy s přesností na centimetry.

S příchodem podzimu a opadem listí nastává pro pěstitele jedno z nejdůležitějších období roku. Začíná vegetační klid – chvíle, kdy školkaři konečně smějí bezpečně vyrýt stromky ze země a zahradnictví zaplní prostokořené sazenice. Tyto dřeviny mají obrovskou výhodu: v porovnání s kontejnerovanými rostlinami jsou výrazně levnější, disponují nezkrouceným kořenovým systémem a díky podzimní půdní vláze stihnou do jara perfektně zakořenit. Než na jaře vyrazí první pupeny, stromek už pevně sedí v zemi a neztrácí čas adaptací.

Podzim je tady. Takže už je čas konečně namotat hadice a odstavit je do kůlny k zazimování, stejně jako konve? Určitě ne. I když se to může zdát kontraintuitivní, i na podzim je na zahradě co zalévat. Vlastně si toho teď o vodu říká docela dost. Byť je tedy „útlum zálivky“ opravdu na programu, se zaléváním ještě zdaleka nekončíme.

Zatímco srpen byl o plných košících a odpočinku, září je měsícem zahradnické strategie. Teplá půda, chladnější noci a ranní rosa vytvářejí ideální mikroklima pro zásadní kroky, které nelze odložit na jaro. To, co zahradě věnujete během těchto čtyř týdnů, přímo určí stav půdy, vitalitu stromů i jarní kvetení.

Benátky se topí, Jakarta se propadá a Peking klesá kvůli tomu, že z jeho okolí mizí podzemní voda. Tři světové metropole, tři různé podoby stejného problému: půda pod městy přestává být spolehlivou oporou. Zatímco v Benátkách jde především o záchranu unikátního historického dědictví, v Jakartě a Pekingu jsou ve hře osudy desítek milionů lidí.

Mladý pár se přestěhoval z Portlandu do New Yorku, konkrétně do Brooklynu. Spolu s nimi dorazili také dva velcí psi a vybavení z celého domu. Slunný brooklynský loft se jim zalíbil na první pohled, brzy však bylo jasné, že mu chybějí dvě zásadní věci: samostatná ložnice a dostatek úložných prostor. Architekt Brandon Dean však našel řešení v jediném velkém prvku z březové překližky.

Pokud nejste milovníci dlouhých horkých koupelí nebo máte příliš malou koupelnu, pak je pro vás ideálním řešením sprchový kout, který vám poskytne dostatek pohodlí i během sprchování.

Tvrzení, že u nás nejsou žádné invazní druhy hub, rozhodně neplatí. Aktuálně se studuje invazní potenciál tuláka z Ameriky, hřibu štíhlotřenného. To je však jen mediálně nejvděčnější druh. Proč? Protože chutná, má klobouk a houbaři si ho nosí domů. Ekologicky nejdestruktivnější druhy hub jsou však téměř neviditelné mikroskopické organismy. Pojďme si je představit, začneme však přece jen nejpopulárnější z hub, novým hřibem v českých lesích.

Jiný kraj, jiný mrav. Co k tomu dodat víc? Snad jen to, že zatímco jinde by tomu říkali naprostý a bulvární kýč, v Rusku je to považováno za vrchol vybraného vkusu. A snad pro tento názorový kontrast se tato realitní nabídka dostala i na stránky magazínů po celém světě jako hodně špatný příklad toho, jak si zařídit bydlení.

Stromy ve městech nejsou jen estetickým doplňkem, ale fungují jako přirozená klimatizace, čistička vzduchu i houba na dešťovou vodu. Pro samosprávy však bývá obhajoba nákladů na jejich výsadbu a údržbu před veřejností často složitá. Do České republiky proto letos poprvé přichází celoevropská iniciativa TreeTag. Ta převádí ekologické funkce dřevin do konkrétních, snadno pochopitelných dat a prezentuje je přímo v ulicích formou informačních cedulek.

Zatímco hobbymarketové letáky tlačí jaro jako jediný správný čas na osázení zahrady, zkušení zahradní architekti a trvalkáři dělají pravý opak: to nejcennější sázejí v září a říjnu. Klíčový proces se neodehrává na povrchu, odehrává se o dvacet centimetrů hlouběji. Půda má totiž na rozdíl od vzduchu obrovskou tepelnou setrvačnost.

Stovky pohádkových zámečků, které měly nabídnout luxusní bydlení klientům z Perského zálivu, dnes stojí opuštěné v turecké krajině. Projekt Burj Al Babas měl být městem snů, místo toho se proměnil v bizarní město duchů. Příběh jeho vzniku a krachu přitom ukazuje, jak snadno se může představa o luxusu změnit v architektonický kýč a velkolepý záměr v developerský propadák.

Základní a mateřská škola v Červené Vodě na Orlickoústecku měla kolem sebe zpevněné, málo užitečné plochy. Během sedmi let z nich vznikla zahrada o rozloze zhruba 2 000 metrů čtverečních, kde děti sledují koloběh vody v tůni, starají se o včely a ochutnávají ovoce starých krajových odrůd. Na střeše školy zatím pracuje fotovoltaika a uvnitř rekuperace.

V malebné krajině mezi řekami Mázou a Válou v nizozemské provincii Gelderland leží vesnička Appeltern. Právě zde se nachází fenomén, který nemá v evropském zahradním světě obdoby: Zahrady Appelternu (nizozemsky De Tuinen van Appeltern, nověji přejmenované jako Bloemenpark Appeltern). Nejde o klasickou botanickou zahradu ani o historický zámecký park s přísnou symetrií. Appeltern je živou, neustále se proměňující encyklopedií zahradního designu, kde na ploše přesahující 22 hektarů koexistuje více než dvě stě samostatných vzorových zahrad.

Dveře jsou možná tou nejmenší, ale zároveň nejvýmluvnější částí domu. Dokážou napovědět, kdo za nimi bydlí, jak o svůj domov pečuje i jaký vztah má k ulici a veřejnému prostoru. Londýnská fotografka Bella Foxwellová z nich dokonce udělala hlavní motiv svého osobitého dokumentárního projektu.

Brněnské Černovice nikdy neměly náměstí. Měly zanedbaný park na ulici Řehořova, kterému se lidé spíš vyhýbali. Krajinářská architektka Eva Wagnerová a architektka Miroslava Zadražilová z něj během jednoho léta udělaly místo, kam se chodí čekat na autobus, hrát si u vody i posedět ve stínu starých stromů. Déšť tu zůstává v zemi, cesty jsou z mlatu a lavičky stojí na žule vysbírané z brněnských ulic. Park je finalistou soutěže Adapterra Awards 2026.

Zatímco většina běžných trvalek zvládne středoevropskou zimu bez sebemenšího zásahu, existuje početná skupina zahradních klenotů, které by bez cílené podzimní péče jaro nespatřily živé. Úhyn rostlin přitom málokdy způsobuje holomráz sám o sobě. Hlavními viníky bývají zimní přemokření těžké půdy, hniloba kořenového krčku pod mokrým sněhem, střídání mrazu s prudkým zimním sluncem nebo vymrzání mělce uložených hlíz.