Euro

Má jít o největší stavbu v české hydroenergetice za posledních 30 let. A také v pořadí o čtvrtou velkou přečerpávací přehradu na území naší republiky, jejíž vybudování, respektive modernizace vyjde na celkem osm miliard korun.

Sdílení elektřiny se postupně stává stále běžnější součástí tuzemské energetiky. Jednotlivcům, domácnostem, firmám nebo bytovým domům totiž umožňuje využívat elektřinu vyrobenou například vlastní fotovoltaickou elektrárnou na jiném odběrném místě, díky čemuž mohou šetřit peníze. Sdílet elektřinu lze navíc nově napříč celou republikou bez ohledu na distribuční oblast, napěťovou hladinu, dodavatele energie nebo kategorii zákazníka. V praxi samozřejmě nejde o fyzické posílání konkrétní elektřiny například ze solárních panelů na chalupě do bytu ve městě. Sdílení funguje spíše jako účetní operace, při níž se na základě dat z průběhových elektroměrů porovnává výroba a spotřeba jednotlivých účastníků ve stejném patnáctiminutovém intervalu. Pokud tedy výrobce v dané čtvrthodině vyrobí více elektřiny, než kolik jí na jiném místě spotřebuje, nevyužitá část se jako sdílená elektřina nezapočítá.

V neděli 28. srpna 1988 se na americké letecké základně Ramstein v tehdejším západním Německu konala přehlídka Flugtag '88. Přišlo se na ni podívat kolem 300 tisíc lidí a pod jasně modrou oblohou to dlouho vypadalo na příjemně strávené odpoledne. Během pár vteřin se ale nad ranvejí srazily tři italské letouny, přičemž hořící trosky jednoho z nich dopadly přímo mezi diváky. Zahynulo 70 osob a stovky dalších utrpěly zranění. Přehlídku Flugtag '88 pořádalo NATO. Program začal již krátce po poledni, na zemi i na obloze se představila letadla z několika členských zemí, mimo jiné z USA, Německa, Francie, Nizozemska a Portugalska. Pomyslným hřebem této akce mělo být vystoupení v podání italské akrobatické skupiny Frecce Tricolori (Tříbarevné šípy).

Působení u jednoho zaměstnavatele nemá žádnou univerzální dobu „trvanlivosti“. Podle HR odborníků hraje roli hlavně to, jestli se člověk profesně rozvíjí, získává nové zkušenosti a má před sebou další možnosti růstu, potažmo v jaké fázi kariéry se nachází. Délka pracovního poměru sama o sobě o kariérním posunu příliš nevypovídá. V technologiích nebo marketingu je běžné častější střídání zaměstnavatelů, zatímco ve financích či managementu se zkušenosti i důvěra budují déle. HR specialisté tedy v tomto směru dávají jen obecná doporučení.

Americká vesmírná společnost SpaceX představila nové plány na výstavbu obřího kosmodromu ve státě Louisiana za sto miliard dolarů. Po dokončení projektu v roce 2029 by odsud mohlo odlétat více než tisíc raket Starship ročně, což by z místa udělalo nejrušnější kosmodrom na světě. Vznik rozsáhlé základny podporují také místní politici, kteří doufají, že to oblasti přinese nová pracovní místa a prosperitu. Výstavba nového areálu s názvem Starbase, Louisiana by měla podle CNN začít do konce příštího roku poblíž jižního pobřeží zmíněného státu v okrese Vermilion Parish. Bude se přitom jednat o vskutku obří komplex, jehož rozloha dosáhne 506 kilometrů čtverečních – tedy více než v případě Prahy. Kosmodrom má být zároveň plně soběstačný s vlastní výrobou pohonných hmot i energie, možnostmi lodní dopravy, zařízeními pro přípravu vesmírných lodí a pravděpodobně i letištěm.

Umělou inteligenci dnes využívá 59 procent českých firem, většinou ji ale zapojují pouze do jednotlivých činností, nikoliv do celého fungování společnosti. Vyplývá to z průzkumu poradenské skupiny Moore Czech Republic mezi 525 tuzemskými firmami. Nejčastěji AI pomáhá v administrativě a marketingu, kde ji využívá shodně 43 procent firem pracujících s touto technologií. Následují IT a vývoj s 29 procenty, účetnictví a finance s 18 procenty a personalistika s 11 procenty.

Elektromobily mají podle šéfa společnosti Bugatti Mateho Rimaca postupně ovládnout většinu automobilového trhu, jeho nejluxusnější část ale čeká zcela jiná budoucnost. Bohatí zákazníci podle něj budou i nadále vyhledávat exkluzivní vozy se spalovacími motory a ručně vyráběnými detaily. Samotné Bugatti proto vsadilo na nový šestnáctiválcový Tourbillon, přičemž konvenčního pohonu se nehodlá vzdát ani po roce 2035. Tento přístup ovšem vyvolává otázku, zda se budou požadavky na snižování emisí vztahovat na všechny stejně.  Rimac v rozhovoru pro CNBC uvedl, že trh se superrychlými auty vstupuje do své „fáze švýcarských hodinek“. Většinu tohoto odvětví v minulosti ovládly hodinky digitální a chytré, u bohatých zákazníků ale stále zůstávají oblíbené především drahé mechanické varianty vyrobené právě v zemi helvétského kříže.

Společnost Shein chce začátkem září vstoupit na burzu v Hongkongu, díky čemuž by mohla být oceněna na téměř 27 miliard dolarů. Oproti roku 2022 jde ovšem o výrazný propad, protože tehdy hodnota firmy dosahovala takřka čtyřnásobku. Stojí za tím především fakt, že se Shein v poslední době potýká s rostoucí konkurencí, rušením celních výjimek i dopady války v Íránu. Sídlí v Singapuru, ačkoliv všichni ji mají za čínskou – a vlastně se není co divit, když byla právě v Číně v roce 2008 založena. Obchodní model Sheinu stojí hlavně na rozsáhlé síti (převážně čínských) továren, které dokážou velmi rychle vyrábět nové zboží podle aktuálních trendů. Právě díky tomu se za uplynulých 18 let vypracoval mezi nejvýznamnější světové prodejce levného oblečení s 281 miliony aktivními zákazníky ve více než 150 zemích.

Již tuto sobotu se všem návštěvníkům pražského Obecního domu naskytne pohled, který jen tak neuvidí. V rámci chystané výstavy s názvem Poklady světové filatelie totiž budou moci na vlastní oči spatřit aktuálně nejvzácnější poštovní známku vůbec. Tou je Britská Guyana 1 cent Magenta, jediný dochovaný exemplář na světě, jehož hodnota je odhadována na astronomických 250 milionů korun. „Filatelie bývá vnímaná jako klidný koníček pro sběratele. Tahle výstava ukazuje něco jiného: obor, kde se točí…

Podzimní provoz Panamského průplavu bude kvůli nízkým srážkám způsobeným silným jevem El Niño značně omezen. Místo současných 36 lodí denně bude moci kanál využít maximálně 32 plavidel. V kombinaci s téměř uzavřeným Hormuzským průlivem to může představovat značnou komplikaci pro celou globální námořní dopravu. Panamský průplav je jednou z nejdůležitějších vodních cest světa, jelikož výrazně zkracuje čas a vzdálenost, kterou musí lodě urazit mezi Atlantským a Tichým oceánem. Uměle vybudovaný kanál je za normálních okolností v provozu 24 hodin denně po celý rok, díky čemuž jím každoročně propluje zhruba 14 tisíc lodí.

Jak z jejího názvu vyplývá, hlavním zaměřením prostějovské společnosti DT – Výhybkárna a strojírna (DTVS) je výroba železničních a tramvajových výhybek, kolejových konstrukcí a dalších specializovaných zařízení pro kolejovou dopravu. Své produkty vyváží do celkem 35 zemí světa, přičemž těží z bohaté historie, která se technicky vzato datuje až na samý přelom 19. a 20. století. A protože čas neúprosně letí i na železnici, rozhodlo se vedení moravské firmy některé své procesy významně…

Bitcoin má za sebou několik měsíců, které investorům znovu připomněly pověstnou kolísavost největší světové kryptoměny. Zatímco vloni jeho cena vystoupala přibližně až na 126 tisíc dolarů, letos se v jednu chvíli pohybovala i pod 60tisícovou hranicí. Situace by přitom podle některých údajů měla být úplně jiná. Počet nových bitcoinů totiž roste stále pomaleji a po posledním halvingu se podle ukazatele stock-to-flow stala kryptoměna přibližně dvakrát vzácnější než zlato.

S koncem srpna se domácnosti s dětmi vracejí k běžnému školnímu režimu, s nímž přichází i série nákupů, které bezprostředně po zpravidla finančně náročných prázdninách znamenají další velkou položku v rodinném rozpočtu. Návrat do lavic přitom neprodraží jen ceny sešitů, pastelek nebo aktovky, do konečného účtu je třeba započítat i obědy, družinu, kroužky, dopravu, oblečení a u starších dětí stále častěji i elektroniku či kapesné. Celkově se tak jednorázové náklady podle věku dítěte a typu školy mohou vyšplhat až na desítky tisíc korun. U žáků základních škol se podle analýzy českého fintechu Skip Pay tyto výdaje pohybují mezi pěti až patnácti tisíci korunami, u středoškoláků pak v rozmezí deseti až čtyřiceti tisíc – zvlášť pokud rodina pořizuje i nový notebook. Záleží ovšem na konkrétním typu vzdělávací instituce: zatímco studenti gymnázia se často vejdou do spodní hranice, odborné školy mohou vyžadovat kromě počítače i další specializované pomůcky nebo pracovní oděvy. Nejvyšší částky jsou přitom dle zmíněné společnosti spíše modelovým scénářem, kdy domácnost pořizuje většinu věcí nově.

Soukromé ostrovy, hotelová apartmá za statisíce dolarů, luxusní vlaky i letadla, kde má cestující vlastní ložnici. Dovolená pro nejbohatší už dávno není jen o pěkném hotelu a pláži s bílým pískem. Některé cestovatelské zážitky stojí částky, za něž by si většina lidí pořídila byt, a možná i celý dům. Ceny vybraných zážitků přitom často nejsou to jediné, co je od běžné dovolené odlišuje. Některé nabízejí cestování v naprostém soukromí, jiné stavějí na výjimečném servisu nebo na místech, kam se běžný turista jen tak nepodívá. Luxus se může skrývat nejen v samotném hotelu, nýbrž i cestě jako takové.

Česká společnost HealthyNess chce pomocí umělé inteligence usnadnit lékařům jednu z nejnáročnějších částí jejich práce – hledání a ověřování informací potřebných při rozhodování o diagnóze. Výhodou její nové platformy Nessesity má být fakt, že čerpá pouze z vybraných medicínských zdrojů a správnost nalezených údajů vzápětí důkladně kontroluje. Řešení nejprve zamíří k praktickým lékařům, postupně se ale rozšíří i na další odbornosti, přičemž část funkcí chce firma výhledově zpřístupnit také pacientům. Umělá inteligence se dnes pro mnoho lidí stává důležitým rádcem, kterého používají k řešení různých životních problémů, a to včetně těch zdravotních. Medicínské a diagnostické schopnosti veřejně dostupných chatbotů, jako je třeba ChatGPT, Claude či Gemini, mají ale v současnosti k dokonalosti daleko. Tyto modely totiž mohou čerpat i z nedůvěryhodných zdrojů a následně dělat chyby či halucinovat.

České sklářské studio Klimchi vstoupilo na americký trh, kde založilo vlastní distribuční společnost a navázalo spolupráci s místním partnerem. Jeho síť obchodních reprezentantů bude nyní značku zastupovat ve všech 50 státech USA a pomůže jí dostat výrobky do designových butiků a obchodních domů. Firma vstup připravovala více než dva roky a investovala do něj vyšší jednotky milionů korun. „Od vstupu do USA si slibujeme především to, že se výrazně přiblížíme našim tamním zákazníkům a celý…

Pravidelné kapesné dostává stále více českých dětí. Postupně se ale mění způsob, jakým jim rodiče peníze předávají. Zatímco ještě donedávna byla samozřejmostí především hotovost, letos ji poprvé těsně předstihly peníze posílané na bankovní účet. Vlastní kapesné má v současnosti 87 procent dětí ve věku od osmi do sedmnácti let, většina z nich si navíc alespoň část těchto peněz dá na spoření.  Nová data vyplývají z průzkumu společnosti Air Bank mezi 1 017 rodiči. Bez pravidelného kapesného podle nich zůstává pouhých třináct procent českých dětí, zatímco ještě loni to bylo o tři procentní body více. Samotná výše částek se však příliš nemění. Necelá třetina dětí dostává od 100 do 300 korun měsíčně, čtvrtina od 301 do 600 korun a zhruba 13 procent od šesti set do tisícovky. Vyšší částky jsou pak spíše výjimkou – přes pět tisíc korun měsíčně od svých rodičů obdrží jen 0,2 procenta dětí.

Moskva opakovaně tvrdí, že tamní hospodářství navzdory válce a západním sankcím zůstává odolné. Mnohem méně optimistický obrázek ale popsal dlouholetý hlavní ekonom státní rozvojové banky VEB Andrej Klepač, který varoval před technologickým úpadkem, rostoucími náklady na válku a sociální krizí. Krátce poté, co se jeho slova dostala do rusky psaných médií, ve své funkci skončil. Klepač působil ve VEB jako hlavní ekonom od roku 2014. Předtím strávil zhruba deset let na ruském ministerstvu hospodářství, z toho šest let jako náměstek ministra pro hospodářský rozvoj. Patřil tak mezi známé ruské makroekonomy s dlouholetou zkušeností ze státní správy.

Netflix a HBO Max patří v tuzemsku mezi nejpopulárnější streamovací platformy a každý měsíc nás zásobují desítkami nových seriálů a filmů. Proto přinášíme pravidelný přehled několika nejočekávanějších projektů, které si na obou službách můžete užít v průběhu následujícího týdne. Společně s nimi pak zařazujeme také ostatní streamovací platformy. Další tipy i spoustu zajímavostí ze světa seriálů najdete každý den na serveru Edna.cz, který stejně jako Euro.cz patří do portfolia vydavatelství Internet Info. A co si tedy na Netflixu a ostatních platformách pustit v týdnu od 24. srpna? Adaptace úspěšného románu Alexe Northa sleduje ovdovělého autora detektivek, kterému kdosi unesl osmiletého syna. Zoufalý spisovatel poprosí o pomoc svého otce, vysloužilého policejního detektiva, jehož léta neviděl. Společně zjistí, že únos souvisí s nedořešeným desítky let starým případem sériového vraha Našeptávače. V hlavních rolích se objeví Adam Brody, Michelle Monaghan a Robert De Niro.

Společnost Bolt spouští v Česku samoobslužné kiosky, na kterých si zákazníci objednají jízdu bez nutnosti mít chytrý telefon, aplikaci nebo mobilní data. Cílem je zpřístupnit lidem sdílenou mobilitu na frekventovaných místech, kde samotná digitální řešení nemusí stačit. První kiosek už funguje v pražském obchodním centru Westfield Chodov, další pak přibude od 1. září ve Westfield Černý Most. Postup při využití kiosku je podle Boltu jednoduchý: zákazník na něm zvolí cíl cesty, vybere kategorii…

Večer 21. srpna 1986 vypadal u kamerunského jezera Nyos úplně obyčejně. Lidé v okolních vesnicích povečeřeli a šli spát, nic zvláštního se nedělo. Pak se ale z vodní plochy zvedl neviditelný plyn a během několika desítek minut zabil 1746 lidí a skoro všechno živé v okolí. Šlo o takzvanou limnickou erupci – jev, který dokáže udeřit jen u několika mála jezer na světě. Vše začalo kolem půl deváté večer. Hladina se najednou zvedla a z jezera vyšlehl vodní gejzír, jenž podle pozdějších odhadů sahal skoro do stometrové výšky. Přes břeh se přehnala obrovská vlna, polámala stromy, zlikvidovala krajinu a odnesla všechno, co jí přišlo do cesty. To nejhorší ale mělo teprve přijít.

Boj proti rakovině se v současné době posouvá k léčbě šité na míru konkrétnímu pacientovi. Ukazuje to i experimentální personalizovaná terapie, kterou vyvíjí biotechnologická firma Moderna s farmaceutickou společností Merck a jež míří na melanom, jednu z nejnebezpečnějších forem rakoviny kůže. Jejich vakcína přinesla v první klinické studii třetí fáze pozitivní výsledky, čímž se přiblížila možnému podání žádosti o schválení. Zmíněná mRNA vakcína byla testována v kombinaci s imunoterapií Keytruda od Mercku na více než 1 100 pacientech s vysoce rizikovým nebo pokročilým melanomem, jimž byl nádor chirurgicky odstraněn. Právě tato kombinovaná léčba významně prodloužila dobu, po kterou pacienti žili bez návratu onemocnění, a zároveň snížila riziko, že se rakovina rozšíří do dalších částí těla. Studie třetí fáze bude nyní pokračovat a sledovat další ukazatele. „Je to velký okamžik pro medicínu, velký okamžik pro pacienty,“ uvedl šéf Moderny Stephane Bancel v rozhovoru pro CNBC.

Jižní pól Měsíce se má v příštích letech stát dějištěm jednoho z největších technologických soubojů současnosti. Spojené státy i Čína zde chtějí nejprve nalézt zásoby vodního ledu, následně sem plánují vyslat astronauty a výhledově počítají i s vybudováním stálé základny. A ačkoliv NASA plánuje návrat lidí na povrch jediné přirozené družice Země už v roce 2028, někteří odborníci upozorňují, že jednodušší čínský program může mít nakonec navrch. Nový vesmírný závod navíc otevírá otázku, podle jakých pravidel budou mocnosti na Měsíci těžit suroviny či stavět trvalou infrastrukturu. Peking v posledních letech výrazně navýšil tempo svých aktivit ve vesmíru. Podařilo se mu například zprovoznit vesmírný habitat Tchien-kung, což je moderní orbitální laboratoř, která může bez problémů konkurovat stárnoucí Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Druhá největší ekonomika světa zároveň získala první vzorky půdy z odvrácené strany Měsíce, což se od té doby nepovedlo žádné jiné zemi. To vůbec nejzásadnější ale Číňané teprve chystají – jejich hlavním cílem je do roku 2040 vybudovat na Měsíci základnu pro trvalý život lidí.

Chuej Kcha-jen patřil kdysi na samý vrchol žebříčku nejbohatších asijských podnikatelů. Coby zakladatel čínské developerské společnosti Evergrande, jejíž tržní hodnota v jednu chvíli přesahovala částku 50 miliard dolarů (přes bilion korun), se mohl těšit na brzký a pohádkový důchod. Z něj ale nakonec vůbec nic nebude. Městský soud v Šenčenu totiž nyní rozhodl, že šéf zkrachovalé společnosti, kvůli níž přišli o sen o důstojném bydlení miliony Číňanů, si zbytek života odsedí ve vězení. Zároveň…

Návštěva supermarketu bývala na dovolené spíše nutností. V poslední době se ale pro řadu lidí stává důležitým bodem programu. Zahraniční obchody je lákají na potraviny, které doma neznají, a nabízejí možnost nahlédnout do každodenních návyků místních. Zájem je tak velký, že na něj reagují i samotné řetězce. Japonský vaječný sendvič, sušenky s neznámou příchutí nebo regál plný řeckých jogurtů v zemi jejich původu nadchnou nejednoho zahraničního návštěvníka. Někteří si nákup v supermarketu užívají víc než prohlídku památek, jelikož jim dává možnost na vlastní oči vidět, jak se obyvatelé dané oblasti skutečně stravují.

Investiční skupina Českomoravská Nemovitostní (ČMN) oslavila první dekádu od svého založení. Za tu dobu se původně malá brněnská společnost změnila v třetího největšího pronajímatele kancelářských ploch v ČR se spravovaným portfoliem v celkové hodnotě bezmála 19 miliard korun. V budovách ČMN dnes sídlí téměř 190 společností a své peníze do firmy vložilo více než 20 tisíc investorů.

Nejdřív jsme si listovali encyklopediemi, potom jsme si zvykli hledat všechno na internetu, teď se ptáme umělé inteligence. A zatímco vyhledávače nám pomáhaly informace najít, generativní AI je rovnou vytváří – a může za nás také psát, počítat nebo hledat řešení. Není se proto čemu divit, že dle prvních výzkumů může její nadužívání oslabovat naše kritické myšlení, kreativitu i ochotu vytrvat u složitého problému. Na definitivní verdikt je ale podle odborníků zatím brzy. Takzvaný Google efekt, který popisuje situaci, při níž si lidé pamatují, kde danou informaci najít, spíše než informaci samotnou, je jev veřejnosti již poměrně dobře známý. Nové moderní nástroje v čele s umělou inteligenci a velkými jazykovými modely přitom mají potenciál učinit vše ještě mnohem jednodušší. Nejde už jen o to, že si nemusíme pamatovat, kde kýžená data hledat, nýbrž o to, že část práce za nás může technologie rovnou udělat.

Český spotřebitel je náročný. To, co si objednal na internetu, chce mít doma ideálně ihned. A platí to jak pro zakoupenou elektroniku, tak i v případě potravin. Vedení řetězce Tesco si je této skutečnosti vědomo a snaží se na ni reagovat. V rámci pilotního programu Tesco hned zavádí zmíněná společnost na území Prahy novou službu, jejíž cílem je doručovat prostřednictvím kurýrů firmy Wolt nákup už do 40 minut od objednání. A to z celkem 28 tamních prodejen. „Cvakněte“ si. Lidl rozšiřuje…

Lidstvo už od průmyslové revoluce využívá přírodní zdroje stále rychleji, než je planeta dokáže obnovovat. Nadměrná spotřeba ropy, dřeva a dalších surovin přispívá k rozsáhlému poškozování životního prostředí a podle řady vědců žijeme v době šestého velkého vymírání druhů. Jedním z dalších příkladů je i písek. „Krucipísek!“

Před pěti lety Vishal Garg propustil zhruba 900 zaměstnanců během jediného hovoru přes Zoom. Nyní o místo přišel on sám, když ho představenstvo hypoteční společnosti Better odvolalo z pozice generálního ředitele. Garg nicméně prohlásil, že ho jeho nástupce Daniel Lewis podvedl, a chystá se o návrat do čela firmy bojovat. Současný spor přichází v době, kdy se Better snaží vzpamatovat z propadu hodnoty, dlouhodobých ztrát a pošramocené pověsti. Indicko-americký podnikatel Vishal Garg se před pěti lety dostal na titulní stránky mnoha světových médií. Nebylo to ale způsobeno jeho manažerskými schopnostmi ani hospodářskými výsledky firmy, kterou řídil, nýbrž nechvalně známým krátkým online hovorem přes Zoom, během něhož bez slitování propustil zhruba 900 zaměstnanců, a to navíc těsně před začátkem Vánoc.

Výkonnost ekonomiky dané země lze měřit mnoha způsoby, klasický ukazatel hrubého domácího produktu je sice metoda zřejmě nejpoužívanější, rozhodně však ne jediná. Vedle tradičních metrik zde navíc existují i jiné, méně známé způsoby, které by mnohdy člověka ani nenapadly – jako třeba pomocí spotřeby kávy. Káva patří mezi nejoblíbenější nápoje vůbec, a to jak u nás v Česku, tak celosvětově. Dle údajů Mezinárodní kávové organizace jí Češi před třemi lety spotřebovali v průměru 3,26 kilogramu na osobu, což naši zemi řadilo na celkové pětatřicáté místo z osmaosmdesáti. Zároveň se jednalo o zhruba devítiprocentní nárůst ve srovnání s rokem 2013, kdy každý z nás vypil v průměru 380 šálků ročně.

Možností, jak zaplatit za nákup, v posledních letech rychle přibývá. Vedle hotovosti, platebních karet či mobilních peněženek se stále více prosazují také přímé platby z účtu na účet. Právě na tento trend nyní začal sázet i Lidl, který navázal spolupráci s českým platebním řešením Cvak, za nímž stojí Air Bank. To umožňuje zákazníkům uhradit nákup prostřednictvím mobilní bankovní aplikace bez použití platební karty a převést peníze přímo z účtu zákazníka na účet obchodníka. Novou platební…

Společnost Kardi Ai, která vytvořila zařízení a software pro dlouhodobý monitoring EKG, obdržela licenci pro vstup na indický trh. Tamních 1,46 miliardy obyvatel díky tomu získá přístup k řešení pomáhajícímu včas odhalovat arytmie, jež mohou vést k cévní mozkové příhodě či srdečnímu selhání. Provoz v Indii chce česká firma zahájit v posledním čtvrtletí letošního roku, a to ve spolupráci s místním distributorem i prvními zdravotnickými partnery. Do nejlidnatějšího státu světa se česká firma vydala hlavně proto, že poptávka po jejím řešení tam může být bez přehánění obrovská. Indie totiž kombinuje vysokou kardiovaskulární zátěž a nerovnoměrný přístup ke specializovaným lékařům. I kvůli tomu zde právě na tento druh onemocnění každý rok zemře více než 3,1 milionu lidí.

Paneláky, umakartová jádra, obývací stěny i pořadníky na státní byt. Bydlení v socialistickém Československu mělo řadu charakteristických rysů, z nichž mnohé ovlivňují podobu našich měst dodnes. A i když rozsáhlá výstavba nových sídlišť pomohla zajistit bydlení milionům lidí, získat vlastní byt rozhodně nebylo jednoduché. Ba naopak, mnohdy se na jeho přidělení čekaly dlouhé roky. Od druhé poloviny minulého století se začala v Československu výrazněji prosazovat panelová výstavba, která během následujících desetiletí zásadně proměnila celé městské čtvrti. Spolu s ní se do domácností dostala typická umakartová jádra, sektorový nábytek nebo mohutné obývací stěny. Každodenní život zároveň ovlivňovala specifická pravidla socialistického bytového hospodářství i centrálně plánovaná ekonomika, kvůli níž mohlo být některého vybavení nedostatek, zatímco jiné se hromadilo ve skladech. V následujícím kvízu si můžete vyzkoušet, jak moc se vám bydlení na socialistickém sídlišti vrylo do paměti.

Více než bilion dolarů a možné překopání některých nejznámějších funkcí sociálních sítí. Přesně o to hraje Meta v novém soudním sporu s 30 americkými státy, podle nichž firma záměrně navrhla Instagram a Facebook tak, aby na nich děti trávily co nejvíce času. Žalující strana proto požaduje například konec zobrazování počtu lajků, automatického přehrávání videí či zkrášlujících filtrů a také výrazné změny doporučovacích algoritmů. Meta obvinění odmítá, podobným sporům ale poslední dobou čelí stále častěji. Sociální sítě mají v mnoha ohledech negativní vliv na vývoj dětí a dospívajících. Různé výzkumy ukazují, že neustálé srovnávání se spolužáky a kamarády, například ohledně počtu „lajků“ pod jednotlivými příspěvky, může u teenagerů vyvolávat negativní pocity, jako je třeba odmítnutí či deprese.

První videorekordér formátu VHS byl uveden přesně před 50 lety japonskou firmou JVC. Do Československa dorazila tato technologie se zpožděním, přičemž zpočátku šlo o velkou vzácnost. Navíc jen málokdo si mohl dovolit nezbytný přehrávač, který stál i několik měsíčních platů. Než se černé plastové krabičky staly součástí českých obýváků, musel je někdo vůbec vymyslet – a to se stalo na druhém konci světa. Domácí sledování filmů umožnil souboj dvou formátů: v roce 1975 přišla Sony s Betamaxem, o rok později uvedla JVC konkurenční VHS, které se na americký trh dostalo v roce 1977.

Přestože je velká část věcí, které denně používáme, slepená dohromady, moderním lepidlům příliš pozornosti nevěnujeme. Tedy minimálně do té doby, než se nám odlepí podrážka na botě nebo si ulomíme ucho na oblíbeném hrníčku. Inženýři ale o nich přemýšlejí poměrně hodně, zejména pak ti, kteří se věnují podvodní infrastruktuře. Řada dnes používaných lepidel totiž pod hladinou příliš nefunguje, což komplikuje například údržbu podmořského potrubí. Důvodem je fakt, že molekuly vody vytvářejí na povrchu materiálů odpudivou bariéru, která lepidlu brání v přilnutí, a zároveň spojovací materiál narušují a odplavují. Nyní se ale zdá, že se podařilo tento problém částečně překonat. Uvádí to nová studie publikovaná v časopise Nature Communications, v rámci níž vědci představili mimořádně pevné a do určité míry znovu použitelné lepidlo, které funguje pod vodou a využívá princip znějící téměř jako ze sci-fi.

Počínaje pondělím 17. srpna mají čeští diváci k dispozici nový sportovní kanál. Postarala se o něj televize Prima, která jeho prostřednictvím chce fanouškům nabídnout širokou škálu domácích i zahraničních soutěží. Sportovní nadšenci se mohou těšit na zápasy fotbalové Chance Národní Ligy i hokejové Maxa ligy, kromě toho se zde objeví rovněž utkání florbalové Livesport Superligy nebo světového beachvolejbalu. Stanice zároveň přinese duely z předkol Evropské a Konferenční ligy či vybrané zápasy…

Umělá inteligence může v příštích letech výrazně proměnit pracovní trh a část lidí připravit o práci. Jenže zatímco v bohatých zemích je proto často vnímána jako hrozba pro zaměstnanost, v rozvojových ekonomikách může být její dopad překvapivě odlišný. Podle Světové banky mohou tyto země více získat a méně ztratit, uvádí její analýza, která se poprvé komplexně zabývá dopady AI na takzvané emerging markets, kde žije 6,8 miliardy lidí. Generativní AI může dle výpočtů zmíněné instituce automatizovat v bohatých státech asi 14 procent pracovních míst, zatímco v rozvojových ekonomikách je to zhruba o dvě třetiny méně. Pro chudší země tak může být umělá inteligence spíše nástrojem ke zvýšení produktivity než hrozbou pro zaměstnanost. Zároveň jim ale může přinést závislost na technologiích Spojených států a Číny, které samy nekontrolují.

Netflix a HBO Max patří v tuzemsku mezi nejpopulárnější streamovací platformy a každý měsíc nás zásobují desítkami nových seriálů a filmů. Proto přinášíme pravidelný přehled několika nejočekávanějších projektů, které si na obou službách můžete užít v průběhu následujícího týdne. Společně s nimi pak zařazujeme také ostatní streamovací platformy. Další tipy i spoustu zajímavostí ze světa seriálů najdete každý den na serveru Edna.cz, který stejně jako Euro.cz patří do portfolia vydavatelství Internet Info. A co si tedy na Netflixu a ostatních platformách pustit v týdnu od 17. srpna? Jeden z nejúspěšnějších netflixovských seriálů spěje do finále. V něm se Plebs vrací do finálního boje s Chandlerem Groffem a dalšími nepřáteli. Členové tohoto uskupení chudých prahnou po pomstě a svobodě. Tohle bude drsný konec!

Projekt podmořského kabelu mezi Walesem a Irskem narazil během příprav na překážku, kterou projektanti nečekali. Trasa Greenlinku měla zasáhnout místo na pláži Freshwater West, kde fanoušci Harryho Pottera vytvořili památník domácímu skřítkovi Dobbymu. Po stovkách stížností ji projektanti změnili. Greenlink patří mezi významné energetické projekty v oblasti Irského moře. Podmořský a podzemní kabel o délce zhruba 190 kilometrů a výkonu 500 megawattů, který je v provozu od února 2025, propojuje irskou rozvodnu Great Island v hrabství Wexford s britskou sítí v Pembrokeshire. Elektřina díky němu může proudit oběma směry podle momentální potřeby, přičemž propojení má usnadnit také využívání energie z obnovitelných zdrojů.

Území Bubny-Zátory mezi stanicemi metra Vltavská a Nádraží Holešovice je po dekády považováno za jednu z největších rozvojových lokalit v širším centru Prahy. K jeho proměně v moderní městskou čtvrť otevřel nedávno cestu nový Metropolitní plán. Na jejím rozvoji se nyní budou podílet čeští miliardáři v rámci firmy HoldCo Bubny, která vlastní klíčové pozemky ve zmíněné lokalitě. V ní získala poloviční podíl společnost Penta Real Estate, jež se tak stává se vedoucím developerem projektu. Dalších…

O tom, jak si země povedou v příštích letech, stále více rozhoduje jejich schopnost inovovat, investovat do nových technologií a proměňovat nápady v úspěšné firmy. Jenže právě v tomto ohledu má Česko problém, jak uvádí aktuální zpráva Evropské komise hodnotící výkonnost výzkumu a inovací. Podle nejnovějšího žebříčku European Innovation Scoreboard 2026 totiž skončilo až na 19. místě a meziročně si pohoršilo o 2,5 procentního bodu. Na čele žebříčku jsou především skandinávské země, přičemž lídrem zůstává Švédsko, za kterým následují Dánsko, Nizozemsko a Finsko. Rozdíly mezi evropskými státy jsou ale poměrně výrazné a meziročně si polepšilo pouze 15 členských zemí EU.

Velkých rodinných bytů vzniká v Praze čím dál méně, developeři dávají raději přednost menším dispozicím. Zatímco na tomto trendu se oslovení odborníci shodují, jeho příčiny a dopady už vidí odlišně. Podle některých se z velkých bytových jednotek postupně stává nedostatkové zboží, jiní upozorňují na omezenou kupní sílu zájemců. Rozdílná data mají realitní společnosti také o tom, zda se budou ceny velkých bytů za metr čtvereční postupně přibližovat garsonkám. Najít v Praze levný byt je už nějakou dobu velmi složitý úkol bez ohledu na to, kolik pokojů člověk potřebuje. Jednotlivé dispozice navíc nezdražují stejným tempem a zároveň se výrazně liší jejich zastoupení v nových developerských projektech. Velkých rodinných bytů ubývá, přičemž důvod je do značné míry ekonomický: menší dispozice umožňují developerům udržet nižší absolutní pořizovací cenu a současně po nich existuje silná poptávka ze strany lidí hledajících vlastní bydlení i investorů. A platí to jak pro novostavby, tak starší bytové jednotky.

Mark Walter vlastnil slavný klub Los Angeles Lakers, sedminásobné mistry NBA, jen něco málo přes rok. Za tu dobu ovšem na nich stihl vydělat to, co se řadě jiných bohatých a úspěšných byznysmenů nepovede za celý život. Když totiž organizaci před 14 měsíci kupoval, měla podle serveru ESPN hodnotu 10 miliard dolarů. Nyní jej však bývalému šéfovi společnosti Disney Bobu Igerovi a Joshu Kushnerovi, bratrovi zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa, prodává o 2,5 miliardy dráž. Dle dostupných…

Tokio a Ósaka se letos znovu zařadily mezi deset nejlepších měst pro život. K jejich vysokému hodnocení přispívá bezpečnost, zdravotnictví nebo infrastruktura, důležitou roli ale hrají i méně nápadné urbanistické prvky. Obchody a služby na dosah, přístupná veřejná doprava, respekt k tomu, co se ve městě osvědčilo, i ohleduplnost ve sdíleném prostoru usnadňují obyvatelům každodenní fungování. V čele žebříčku kvality života se dlouhodobě objevují evropské metropole jako Vídeň, Kodaň či Curych, výrazné zastoupení ale mají také Austrálie a Japonsko. V letošním Global Liveability Indexu společnosti Economist Intelligence Unit obsadila Ósaka sedmé místo, zatímco Tokio se posunulo o tři příčky na desátou pozici. Země vycházejícího slunce je tak v Asii jediná se dvěma zástupci v první desítce.

(KOMENTÁŘ) Zaměstnanci se bojí, že bez využití umělé inteligence ztratí na trhu práce konkurenceschopnost a přijdou o místo. Proto si svou produktivitu a úkoly často řeší po svém. Data z reportu Microsoft Work Trend Index za rok 2024 ukázala, že už tehdy si 78 procent uživatelů umělé inteligence do práce nosilo vlastní AI nástroje, aniž by o tom firemní IT oddělení vůbec vědělo. České firmy na tuto realitu velmi často reagují naprosto instinktivně a volně dostupné nástroje plošně zakazují. I když ale management zablokuje přístup k firemní síti, zaměstnanci problém reálně vytvářejí dál přes svá soukromá zařízení nebo skryté účty, říká v komentáři pro Euro.cz provozní ředitel české společnosti Applifting Martin Balák. V důsledku nastalé situace vzniká obrovská slepá skvrna, takzvaná shadow AI. Bezpečnostní týmy naprosto ztrácejí kontrolu nad tím, jaká citlivá data odcházejí z firmy ven, jaké jazykové modely je přesně zpracovávají a kde tato data nakonec končí. Zaměstnanci přitom do veřejných chatbotů běžně vkládají interní dokumenty, zdrojové kódy, zápisy z porad, nebo dokonce rovnou klientská data. Plošné zákazy tuto praxi nedokážou zastavit. Pouze lidi donutí skrývat, jakou technologii pro svoji práci reálně každý den používají.

Jen málokterá stavba v Praze prošla za poslední více než čtyři dekády tak výraznou proměnou jako zdejší kongresové centrum (KCP). Z někdejšího Paláce kultury neboli „Pakulu“, který se po sametové revoluci stal symbolem nákladného dědictví minulého režimu, postupně vznikl prosperující kongresový areál, jenž mimo jiné hostil prestižní zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v roce 2000. A letos, kdy si KCP připomíná 45 let od otevření, má za sebou nejlepší hospodářské výsledky od doby svého vzniku a zároveň zahajuje největší investici v historii: novou Výstavní halu za více než miliardu. Nová budova rozšíří areál o další tisíce metrů čtverečních výstavních prostor a umožní Praze pořádat prestižní mezinárodní kongresy, které dosud musela kvůli nedostatečné kapacitě odmítat. Načasování rozsáhlé investice však není náhodné. KCP vloni dosáhlo rekordních hospodářských výsledků, přičemž tržby vzrostly meziročně o sedm procent na 717 milionů korun, provozní zisk EBITDA se zvýšil o více než čtvrtinu na 234 milionů, zatímco čistý zisk dosáhl úrovně 138,9 milionu korun při 48procentním růstu.

Generativní umělá inteligence rozpoutala jednu z největších debat o autorských právech za poslední desetiletí. Nejde přitom o nic menšího, než je využívání hudebních nahrávek pro trénování AI bez souhlasu autorů. Kauza tak přerůstá z kulturního tématu ve významný byznysový a právní spor, v rámci něhož se po celém světě rozbíhají soudní řízení o nový trh s licencováním dat pro AI. A ani Česko není v tomto ohledu výjimkou. Tuzemský Ochranný svaz autorský (OSA) je v celé záležitosti pochopitelně velice aktivní. Aktuálně připravuje právní kroky vůči společnosti Suno, tvůrci AI hudebního generátoru – jde o precedens, který může ovlivnit nejen hudební průmysl, ale i média, nakladatelství či filmový sektor.

Česká Vafo Group podnikatele Pavla Boušky, která platí za jednoho z předních výrobců krmiv pro domácí mazlíčky v celé Evropě, hlásí významnou akvizici. Za blíže neupřesněnou částku pod svá křídla akvírovala berlínskou firmu Pets Deli s ročním obratem více než 40 milionů eur (asi 990 milionů korun). Rodinný podnik, jehož nabídka se zaměřuje především na suchá i mokrá krmiva pro psy a kočky, ale také pamlsky a doplňky stravy, bude nadále působit pod svým vlastním jménem. Od akvizice si jeho…

Pronájem lodí se mezi Čechy stává čím dál oblíbenějším způsobem, jak trávit letní dovolenou. Velmi populární jsou třeba plavby po Středozemním moři nebo po polských Mazurských jezerech, přičemž podle dat společnosti Boataround dávají zdejší zákazníci přednost výpůjčkám spolehlivých a cenově dostupných modelů. Na kratší pobyty a prodloužené víkendy pak stále více z nich vyráží také do hausbótů, které kombinují blízkost přírody s hotelovým komfortem. K letním prázdninám neodmyslitelně patří dovolená poblíž vody, a to bez ohledu na fakt, zda se jedná o venkovní koupaliště, břehy Máchova jezera nebo pláže v Chorvatsku. Kromě těchto „klasických“ destinací ale mnoho Čechů tráví čas či dokonce přespává přímo na vodě – ať už na vypůjčených lodích, výletních plavbách, nebo třeba v hausbótech.

Dna oceánů lidstvo odjakživa lákají podobně jako vesmír. I pod hladinou se nachází rozsáhlý a stále málo prozkoumaný svět, do něhož se člověk snaží proniknout už od 60. let minulého století. Éru podmořského průzkumu odstartoval průkopnický projekt Conshelf Jacquese-Yvese Cousteaua, po kterém následovaly další stanice ve Spojených státech, Evropě, Rusku i Japonsku. Všechny výše popsané výzkumy měly minimálně jedno stejné – poháněla je podobná ambice jako vesmírný program. Problém byl, že stísněné, spartánské a nákladné habitaty většinou fungovaly jen krátce, takže zájem o dlouhodobý pobyt lidí pod vodou postupně opadl. Nyní to ale vypadá, že se vše navrací.