Nejdivočejší éra kinematografie. Historie italských „pokračování“, která zcela ignorovala copyright
Před 10 dny
Tvořit je krásné, ale krást, nebo si alespoň nepokrytě půjčovat nápady, je snazší. Italská kinematografie patřila po druhé světové válce k těm skutečně nejkrásnějším na světě, ale lidské ideály zbudované neorealismem v troskách druhé světové války vzaly za své s nástupem divokých sedmdesátek, kdy, jak si všímal slavný podnikatel a také filmový nadšenec Howard Hughes, italský film sám sebe pozřel. V záplavě brakových exploatačních filmů, z nichž jen pár bylo čirým uměním, se vylouply i komplexní zločiny proti umění ve formě plagiátorství. Specialitou se staly falešné a vychytrale propagované „sequely“ úspěšných hitů převážně z Ameriky, jejichž tvůrci copyright rozhodně neřešili a které si teď stručně představíme.