Kraj má nejnižší nezaměstnanost po Praze, ale výrazně vysoký podíl OZP bez práce

Pardubický kraj - Pardubický kraj se může chlubit druhou nejnižší nezaměstnaností v České republice. Srpnových 4,1 procenta potvrzuje sílu regionální ekonomiky i vysokou poptávku po pracovní síle. Jenže za optimistickými čísly se skrývá problém, který nelze přehlížet: až 15,3 procenta všech nezaměstnaných tvoří osoby se zdravotním postižením. Sociální podniky, které kraj podporuje, pomáhají jen části z nich — a statistiky jasně ukazují, že současná opatření nestačí pokrýt skutečné potřeby více než dvou tisíc lidí s hendikepem. Pardubický kraj se ocitá v paradoxní situaci: na jedné straně patří mezi regiony s nejnižší nezaměstnaností (aktuálně druhá nejnižší hned po Praze), na straně druhé má výrazně vysoký podíl lidí, kteří se na trhu práce uplatňují jen obtížně (každý šestý nezaměstnaný je OZP). Zatímco většina uchazečů si práci nachází rychle, osoby se zdravotním postižením zůstávají v evidenci Úřadu práce často dlouhodobě — kvůli zdravotním omezením, nedostatku vhodných míst i obavám zaměstnavatelů z administrativy či úprav pracovního prostředí. Sociální podniky samy nestačí Právě proto kraj zdůrazňuje roli sociálních podniků. ERGOTEP, Vitapur i Broome dokazují, že zaměstnávání lidí s hendikepem může být smysluplné i ekonomicky udržitelné. Jejich kapacita je však omezená: zaměstnávají desítky lidí, zatímco v kraji jsou více než 2 200 osob se zdravotním postižením, které práci stále hledají. Sociální podnikání tak představuje důležitý pilíř podpory, ale nemůže být jediným řešením. [[img:chrn_fullwidth:29032:Ilustrační snímek, ÚP Chrudim. Foto: Chrudimské noviny]] Outplacement pomáhá, ale jen částečně Mimořádně úspěšný je outplacement — 89 % zapojených lidí si díky němu našlo novou práci ještě před propuštěním. Jde o účinný nástroj prevence nezaměstnanosti, který může pomoci i části OZP. Jeho limit je však zásadní: pomáhá jen těm, kteří už práci mají. Pro více než dva tisíce OZP v evidenci Úřadu práce je proto potřeba širší systémová podpora. Je to výzva pro zaměstnavatele i veřejnou správu Zaměstnávání osob se zdravotním postižením není jen sociální téma, ale i téma ekonomické. V kraji je dlouhodobě nedostatek pracovní síly, a přesto zůstává významná skupina lidí mimo pracovní trh. Pokud chce region využít svůj pracovní potenciál naplno, bude muset hledat nové způsoby, jak zapojit i ty, kteří se dnes uplatňují obtížně. Pro více než 2 200 osob se zdravotním postižením v evidenci Úřadu práce — tedy 15,3 % všech nezaměstnaných v kraji — je potřeba širší podpora, která přesahuje rámec outplacementu. Ta zahrnuje úpravy pracovních míst, lepší motivaci zaměstnavatelů, cílené rekvalifikace, větší zapojení běžných firem, aktivnější roli Úřadu práce, více částečných úvazků, posílení chráněného trhu práce a podporu digitálních či domácích pracovních míst. Příloha: pak_tz_nezamestnanost_srpen_26_fin.pdf číst dál