Heroine

„V momentě, kdy vám někdo říká to, co potřebujete slyšet, je velmi těžké se z jeho vlivu vymanit,“ podotýká Petra Mlejnková, která se na Masarykově univerzitě věnuje otázkám bezpečnosti. Pro incely to platí dvojnásob. V rozhovoru pro Heroine objasňuje, proč incelovství ve skutečnosti není ideologie, zda incelové stojí o průměrně vypadající ženy a co by se stalo, pokud by o muže z misogynní komunity, který ze své osamělosti viní feminismus, projevila zájem například vysoce postavená manažerka.

Radka Jelínková učí na prvním stupni základní školy ve Velkých Opatovicích v okrese Blansko. Její specialitou jsou prožitkové čtenářské lekce, ke kterým ráda zve i rodiče svých žáků a žaček. Ráda na sobě pracuje a inovuje výuku, díky tomu se letos dostala do finále učitelské ceny Global Teacher Prize. Mrzí ji ale, že podobně zapálených vyučujících není víc.

Jak vypadá predátor, kterému lidé tleskají? Nový český film Sbormistr s mrazivou přesností ukazuje, že nebezpečí se často skrývá za charismatem a mocí. Inspirací mu byla skutečná kauza Bohumila Kulínského. Film Ondřeje Provazníka odkrývá, že predátorské chování se nemění — jen my ho konečně umíme lépe vidět.

Norsko je po světě známé jako země, která sází na rovnost mezi lidmi. Ani tady ale není všechno jenom růžové – v hlavním městě Oslu existují čtvrti, kde mnoho rodin nemluví norsky, žijí tam chudší lidé a teenageři se buď dají na dráhu zločinu, nebo aspoň začnou už v brzkém věku pracovat, aby si vydělali na základní potřeby. Jak to vypadá na škole, kam chodí většina takových studentů a studentek?

Internetové bubliny, ve kterých se z feminismu dělá nepřítel, ženy jsou líčeny jako vypočítavé zlatokopky a muži se utvrzují v tom, že pokud nejsou „alfa“, nikdy nebudou mít lásku ani uspokojivé fyzické vztahy. I tak vypadá realita manosféry – toxického on-line prostoru, který posiluje stereotypy a šíří misogynii. V nové epizodě podcastu Hlas Heroine o tom s moderátorkou Ilonou Keníkovou mluví Johanna Nejedlová, zakladatelka spolku Konsent.

Už máte letos koupené plavky? Pokud ano, gratulujeme! Pokud ne, nejspíš se v hloubi duše také děsíte okamžiku, kdy v obchodě svoje tělo nasoukáte do miniaturních kousků elastické látky. Nákup plavek pro mnoho žen nebývá příjemnou záležitostí. Spíše se jedná o koncentrovaný útok na naše sebevědomí.

Říká si Fairy, své pravé jméno nechce prozradit, protože je pedofilka. Už v dospívání si uvědomila, že ji místo mužů přitahují prepubertální chlapci. Jak se jí s touto orientací žije na malém městě v severních Čechách? A může vůbec žít naplněný život bez možnosti mít partnerský vztah, jaký by si přála? Fairy vyzpovídal Lukáš Houdek pro svou knihu o pedofilech Mlčení.

České školství se potýká s mnoha problémy: nevyrovnanou kvalitou výuky, nedotaženými reformami, nedostatkem míst na základních i středních školách v některých regionech. Lidé mají pocit, že tyto problémy by mělo vyřešit ministerstvo školství. „Do každé třídy a na každého ze sto padesáti tisíc učitelů dosáhnout nemůžeme,“ říká Martina Běťáková, která na MŠMT pracuje jako ředitelka odboru podpory škol a zřizovatelů.

Úzkost i panika jsou přirozené emoce, ale pokud přesáhnou jistou míru, značně nám mohou zkomplikovat život. Své o tom ví Tímea Ochabová, která až po delší době zjistila, že potřebuje psychologickou i psychiatrickou péči. A také že letní vedra všechny její potíže výrazně prohlubují. V rozhovoru s Ivetou Tanoczkou na webu Heroine.cz líčí, jak s těmito nástrahami bojuje.

Ze státem zakázané akce se stal největší maďarský průvod hrdosti v jeho třicetileté historii. O víkendu prošel Budapeští zcela mimořádný pochod hrdosti, který zároveň představuje nebývale silnou demonstraci proti premiéru Viktoru Orbánovi a jeho vládě. Téměř 200 tisíc lidí pochodovalo výhrůžkám postihy a zákazu navzdory nejen za práva menšin, ale také za svobodu od vlivu Orbánovy konzervativní strany Fidesz. Jaká byla atmosféra na události, která se už teď zapsala do novodobé historie země? Prohlédněte si ji ve fotoreportáži očima fotografky Jany Plavec pro web Heroine.cz.

„Když ukážeš slabost, tvoje přítelkyně si najde někoho jiného. Chlap má být alfa. Bety si nikoho nenajdou, zůstanou samy.“ O manosféře a jejím vlivu na mladé muže se v poslední době mluví čím dál víc. V tom, co to manosféra vlastně je a jak souvisí s incely nebo třeba krajní pravicí, ale pořád často panuje zmatek. Osobní zkušenosti s jejím vlivem navíc sdílí málokdo. Zeptali jsme se studenta, jemuž manosféra rozvrátila osobní život a připravila ho o stabilitu a sebedůvěru.

Není divu, že si je lidé zejména na sociálních sítích často pletou. Obě se jmenují Naomi, obě jsou výraznými postavami severoamerické mediální a intelektuální scény, jednu dobu spolu dokonce v lecčems souhlasily a věnovaly se i podobným tématům. To už je sice dávno, ovšem lidé je zaměňují dál. A na faktu těchto záměn je postavena i nová kniha Dvojnice: Cesta do světa za zrcadlem, která právě vyšla v češtině, a která dokumentuje také vzestup ultrapravicové dezinformační scény.

Obstát v dnešním světě jako muž není jednoduché. Zatímco ženy se emancipují díky feminismu, pro některé muže je náročné držet krok s měnícím se světem. Obzvlášť, když jejich vlastní otcovské vzory zpravidla dnes jen těžko obstojí. „Často od svých klientů slyším, že nevědí, co mají dělat. Pracují na sobě, zapojují se do péče o děti, a stejně je všechno špatně,“ říká psychoterapeutka Adéla Klingelová. V organizaci Liga otevřených mužů vede programy, ve kterých se muži učí pracovat se svým vztekem.

České školství čeká revoluce – a bude to taková změna, že se o ní v obou komorách parlamentu hlasovalo několikrát a až do tohoto týdne nebylo vůbec jasné, že projde. Teď už se ale ví, že prvňáci a druháci od školního roku 2027/2028 nebudou dostávat na vysvědčení klasické známky. Experti změnu oceňují, ale čeští rodiče jsou konzervativní a známkám spíš fandí.

Na Petra Nečase veřejnost nevzpomíná jako na premiéra s problematickou sociální politikou, ale jako na člověka, který rozbil vládu, protože spal se svou podřízenou. Jiří Čunek málem skončil ve vládě nikoli kvůli rasismu, ale protože krátce bral sociální příspěvek, na který údajně neměl nárok. Petr Fiala by si možná měl nechat platit méně za post na Masarykově univerzitě, nebo by měl prostě přestat učit. A Eva Decroix si podle některých měla místo Mgr. před jméno psát něco jiného. Komentář Antonína Handla se strefuje do naší posedlosti morálním kreditem volených zástupců a vágní slušností namísto čitelných politických obsahů.

Pacientů s diagnózou zhoubného melanomu kůže v Česku každoročně přibývá. Znamená to, že pořád ještě podceňujeme ochranu kůže před slunečními paprsky. Přitom informací, jak se chránit, máme čím dál více, stejně jako moderních technologií a čím dál účinnější kosmetiky.

Vysvědčení v českých rodinách znamená jedno: bonusy za samé jedničky, nebo drobná dramata o tom, jestli si dítě zaslouží jít o prázdninách do kina. Ale co když známky, jak je známe, nejsou vůbec pro vzdělání podstatné? Novela školského zákona, které známkování v prvních a druhých třídách ruší, sice neprošla senátem, ale protože parlament rozhodnutí senáto přehlasoval, konec známkování a další změny nás čekají. V nové epizodě podcastu Hlas Heroine se učitelka Pavlína Loňková zamýšlí nad tím, proč děti jedničky nepotřebují, a co vše se skrývá za mýty o známkách. Zjistěte, proč jsou jedničky i pětky přežitek a jak bychom měli změnit způsob hodnocení, který odpovídá skutečným potřebám dnešních dětí.

Od chvíle, kdy Izrael zaútočil na Írán, se o letitém konfliktu mezi těmito dvěma státy, případně o nich samých, dočítáme mnoho jednoduchých soudů. Vnitřně rozrůzněné společnosti se jeví jako monolity, jako masa „našich“ a „nepřátel“. Novinářka a Moje Heroine roku 2023 Fatima Rahimi v komentáři pro Heroine.cz vyzývá, abychom také více než devadesátimilionovou íránskou společnost dokázali vnímat s jistou otevřeností a neřídit se vlastní neznalostí.

Máloco je ve společnosti tolik odsuzováno jako nevěra. Například podle loňského výzkumu sexshopu Yoo vnímá 58 procent Čechů a Češek i jednorázovou nevěru jako nepřijatelnou a jen třetina žen i mužů si myslí, že lze uvažovat nad tím, zda se nevěra odehrála za určitých polehčujících okolností. Proč vlastně svoje partnery podvádíme?

Často slýcháme, že mezi ženami panuje nedůvěra a pocit soutěžení nebo ohrožení. Přitom víme, že když se ženy spojí, dokážou cokoli. Zvládneme vnímat ty, kdo žijí zcela odlišný život, s úctou a respektem a nebrat je jako ohrožení svých vlastních postojů? Dnešní doba nám nabízí příležitost, jak najít synergii a postavit nový svět, o kterém sníme, píše patronka projektu Moje Heroine Lilia Khousnoutdinova ve svém komentáři.

Původně se chtěl stát vojákem, nakonec je učitelem – a nelituje, protože pro rok 2025 získal třetí místo v ceně pro inspirativní učitele Global Teacher Prize Czech Republic. Ondřej Nejedlý učí dějepis a několik dalších předmětů na Základní škole Kunratice v Praze, kde také dělá třídního. „Stát vyučující chápe primárně jako předavatele informací, ale přitom my jsme v uvozovkách laičtí terapeuti, koučové a lídři těch školních týmů,“ říká.

Europoslanec a hlavní tvář Motoristů Filip Turek čelí trestnímu oznámení. Podala ho na něj bývalá přítelkyně, která ho viní ze znásilnění a z psychického a fyzického týrání, uvedl server Page Not Found. Podle státního zastupitelství nyní probíhá první fáze řízení, tedy prověřování. Turek obvinění odmítá. Případ by nicméně mohl být vyhodnocený jako promlčený, protože k činům mělo podle výpovědi ženy dojít před 15 až 20 lety. Co promlčení vlastně znamená? Po jaké době se pachatel stane beztrestným? A nemělo by to být jinak? Nad tím se v textu pro Heroine.cz v minulosti zamýšlel právník Daniel Bartoň, který je zároveň v aktuální kauze advokátem oběti. Text nyní v souvislosti s případem Filipa Turka připomínáme.

Herec Lukáš Příkazký je v posledních letech v jednom kole. Zkouší a hraje v Dejvickém divadle, k tomu účinkuje v různých filmech i televizních seriálech. O svém přístupu k otcovství a výchově dětí vypráví v rozhovoru na webu Heroine.cz. Mluví třeba o tom, že péče o děti je až překvapivě namáhavá: „Určitě je těžší starat se o děti, to stoprocentně. Těžší je být nonstop s dětmi než být nonstop v práci,“ říká.

Při prvních pokusech o romantické vztahy si podle psycholožky Dany Grečnerové vytváříme jak nástroje pro zvládání životních výzev, tak upevňujeme vlastní identitu. Pro rodiče je tedy důležité nechat svým dětem dostatečnou volnost i pocit soukromí, ale současně je potřeba, abychom jim jako rodiče byli oporou, pokud se potřebují svěřit.

Končí školní rok, kdy jsme se toho hodně dozvěděli o šikaně a násilí mezi dětmi. Stali jsme se svědky výbuchů násilí imezi dívkami na základní škole. Kde se zvýšená agresivita mezi dětmi bere, a je možné, aby se dětští násilníci „napravili"? „Pokud bylo dítě například šikanováno, nenalezlo podporu, nevědělo kudy kam a ze zoufalství už nevidělo jinou cestu než vzít nůž a někoho bodnout, je to úplně jiná situace, než když si prostě chtělo zkusit, jaké to je, někoho zabít,” říká psycholožka Natálie Nevřelová z Národního ústavu duševního zdraví.

Jednačtyřicetiletá Irka Ailbhe Griffith si při studiích přivydělávala jako barmanka. Domů jezdila autobusem, bydlela čtyři minuty pěšky od zastávky. Jedné noci ji ale přepadl, zneužil zbil neznámý muž. Byl dopaden a odsouzen, ale Ailbhe to velkou úlevu nepřineslo. O devět let později se dozvěděla o restorativní justici a využila možnost se s útočníkem setkat, aby si traumatickou událost mohla uzavřít. Co o něm zjistila? A pomohlo jí setkání?

Všeobecné vzdělání chce čím dál víc rodičů i dětí. Kapacity zoufale nestačí, ale většina krajů na to nereaguje. Nejhorší situace je přitom v Praze, kde letos na veřejných čtyřletých gymnáziích nepřibylo jediné místo. Jana Černoušková a Karel Gargulák vysvětlují, proč se vzdělávací systém hroutí, jak těžké je najít školu pro dítě, i když má samé jedničky a proč nestačí říkat „měli si vybrat učiliště“.

Žila v New Yorku se svým americkým mužem a dvouletým synem, prosazovala se jako fotografka, plánovala další dítě – když jí diagnostikovali agresivní nádor v prsu. Češka Anna Rathkopf i její manžel v těchto těžkých chvílích brali do ruky fotoaparáty a dokumentovali, jak boj s rakovinou proměňoval samotnou Annu i její okolí. Za svůj projekt HER2 získali cenu od International Photographic Council OSN a plánují výstavu v Česku.

„Flaška“, hra „na pravdu“, líbání s vyučujícími nebo vedoucími. To všechno dřív patřilo ke koloritu letních táborů a školních výletů. Doba ale pokročila a dnes už by mělo být v pohodě říct, že se takových her účastnit nechcete, a přitom se nebát, že budete „trapní“. Je tomu skutečně tak? A co dělat, když vaše dítě políbí vyučující?

Parlamentní volby se blíží a kampaň už se rozbíhá. Některé strany už představily podrobný program, jiné se omezily na vize nebo obecné fráze. Předvolební seriál Heroine.cz mapuje, jak se politická uskupení, jež mají teoritickou šanci na vstup do Poslanecké sněmovny, staví k tématům, která jsou čtenářstvu časopisu blízká. Rovnoprávnost, péče o děti i další osoby, vzdělávání, sociální politika, postavení menšin, situace na pracovním trhu... A zaměřuje se také na to, jak si v daných oblastech politici těchto stran a hnutí počínali dosud. V prvním díle seriálu se analytička Kateřina Kňapová soustředí na otázky týkající se důchodů, dostupnosti bydlení a obecně sociální tematiky.

Od důchodové reformy po krizi bydlení – sociální politika se rýsuje jako jedno z hlavních témat podzimních voleb do Poslanecké sněmovny. Které strany chtějí investovat do výstavby bytů, kdo plánuje zastropovat věk odchodu do důchodu a kde zůstávají jen vágní sliby? Přinášíme srovnání programových slibů i konkrétních kroků osmi hlavních politických hráčů.

Mateřství bylo v minulosti často spojované hlavně s pocity naplnění a bezmezné lásky. Pokud se z něj žena z nějakým způsobem rozhodla vystoupit, případně dítě opustit, byla ve společnosti i kultuře většinou popisovaná jako naprosto selhávající, častěji pak jako naprosto šílená. Nyní se to ale mění. Autorka bestselleru Těla Klára Vlasáková vybrala hned několik knih o mateřství i dobrovolné bezdětnosti, které tento stereotyp nabourávají. A stojí za to si je přečíst.

Blíží se konec školního roku a s ním i uzavírání klasifikace. Je přijatelné, aby vyučující jako podklad pro hodnocení vyžadovali kompletní, rukou psané zápisky v sešitě za celý rok? A co když dítě sešit ztratí - musí ho tedy v červnu po večerech přepisovat? Čtenářstvo se ptá, odbornictvo odpovídá. Na EDUporadně s námi spolupracuje mentorstvo a členstvo z profesní organizace Učitelská platforma.

Nový výzkum mezi dvěma tisíci domácnostmi ukázal, co podle Čechů tvoří základ rodinného štěstí a bezpečí. Odpovědí není ani bohatství, ani dokonalá harmonie. Rodina může mít řadu podob a funguje, i když se její členové neshodnou, vysvětluje Lucie Urválková, finanční ředitelka Uniqa. Je ovšem několik důležitých bodů, které bychom si měli hlídat, popisuje v rozhovoru pro Heroine.

Lékař Tomáš Šebek je otcem čtyř dětí. První dvě jsou už dospělé, další dvě ještě malé. Mezi dvěma etapami jeho otcovství uběhlo téměř dvacet let. S mladšími dětmi se rodina zařídila úplně jinak než se staršími, které se narodily, když chirurg s manželkou ještě studovali. Čtyřicátník Tomáš Šebek je mnohem přítomnějším otcem. Těší ho, že má se svými mladšími syny blízký vztah, a těm starším se snaží vynahradit roky, kdy podle svých slov nebyl dobrým tátou.

Anna Babanová učí na běžné základní škole v pražských Nuslích. Se svými druháky tvoří těsně semknutou komunitu, kde platí jasná pravidla, každá věc má své místo, dny běží podle pravidelného rytmu a za svůj pokrok a znalosti jsou zodpovědné především samy děti. Letos si za své učitelské mistrovství odnesla druhé místo v ceně pro inspirativní učitele Global Teacher Prize Czech Republic.

Chcete se dožít dlouhého věku? Nespoléhejte na zázračné pilulky, nebo pouze na cvičení nebo pokroky v medicíně. Tou pravou ingrediencí pro dlouhý život jsou kvalitní a hluboké vztahy. Jejich pozitivní dopad je dokonce lépe prokázaný než výsledky užívání spousty potravinových doplňků. Tvrdí to psycholožka Kristína Pomothy, která mimo jiné pro slovenský Denník N vybírala knihy o dlouhověkosti.

Praha 7 je většinou braná jako takzvaná „dobrá adresa“. Jedna z nejhezčích a nejdražších čtvrtí hlavního města má ale také několik ubytoven pro cizince a sociálně slabé a i několik azylových zařízení. Mnoho dětí tu vyrůstá v nepříliš funkční střídavé péči. To všechno se odráží i ve školách, kterým poslední dva roky pomáhají sociální pedagogové a pedagožky, které platí městská část.

Rozhřešení, uklidnění, podpora v nemoci - nebo způsob, jak ženy odradit od interrupcí. Slovensko přišlo s kontroverzní novelou školského zákona, podle níž by duchovní mohli mít volný přístup do nemocnic i v případě, že si je žádná pacientka či pacient nepozvali. Co by nová legislativa znamenala pro slovenské ženy a jak zapadá do tamních snah o zpřísnění potratové politiky, vysvětluje v komentáři pro web Heroine.cz Gabriela Knížková.

Nejsme tak bohatí, abychom si mohli kupovat levné věci, řekl už kdysi údajně jeden z prvních slavných milionářů anglický bankéř Rotschield. Bohužel v Česku si jeho moudrá slova k srdci nebereme a rádi pořizujeme ledacos lacino. Třeba vzdělávání. A jaké to bude mít důsledky? Inu, to budeme řešit, až to přijde.

Přátelství, které vydrží dekády. Styl, který si pamatujete i po dvaceti letech. A vztahy, které jsou přinejmenším neideální. Sex ve městě se zapsal do dějin jako jeden z prvních mainstreamových seriálů, který ženy ukazoval jako samostatné bytosti s vlastními touhami, kariérou i zmatky. Obstojí tohle všechno i dnes? A jak se povedla třetí sezóna A jak to bylo dál...?

Můj domov je Praha a Česká republika, krví jsem ale Palestinka, říká o sobě umělkyně a aktivistka Yara Abu Aataya. V Gaze má dodnes příbuzné, se kterými je v kontaktu. Ví tak, v jak zoufalé humanitární katastrofě se nacházejí. Jak se žije někomu, jehož identita je v našem prostředí automaticky podezřelá? A nakolik je naše společnost připravena na umělecký aktivismus? Nejen o tom s palestinskou umělkyní mluvila kurátorka Zuzana Štefková.

Lidé v Gaze právě prožívají bezprecedentní míru násilí, ohrožení a zoufalství, a to už téměř dva roky, poté, co Izraelci zažili bezprecedentní útok na osady kolem Gazy a přišli o pocit bezpečí ve vlastní zemi. Právě kvůli stále probíhající, respektive rostoucí míře utrpení běžných lidí – izraelská rukojmí nebyla ještě všechna navrácena, mezitím Gazané čelí nepředstavitelné a stále se zhoršující dystopii – je těžké o válce mluvit. Mluvit bývá těžké ještě léta po každé válce, a násilí v Gaze a na Západním břehu a Palestině nejenže probíhá, ono se vyostřuje. Nad možností nacházet společnou řeč se ve svém komentáři zamýšlí Zora Hesová.

Když Šárce Homfray v říjnu loňského roku přišla zpráva od Kristýny Štarhové, že společně s Terezou Holubovou z dua Nebojsy chtějí vytvořit divadelní představení inspirované její knihou Proč jsme tak naštvané, netušila, co přesně má čekat. Teď, několik dní po dvou beznadějně vyprodaných premiérách, si troufá trochu uspořádat emoce v textu pro Heroine.cz. Není to recenze. Jak sama zdůrazňuje, není recenzentka a ani nemá ten luxusní odstup, který by recenzi umožnil. Je to spíš zápis pocitů. A ty pocity jsou silné.

I rodičovství má svá tabu. Jedním z nich je to, že pokud je v rodině víc dětí, rodiče mezi nimi často mají své favority. Děti, u kterých je výchova snadnější, děti s podobným temperamentem, jako má rodič, nebo třeba jen dítě stejného pohlaví. Jak s tím pracovat, aby si děti neodnesly do života zbytečná zranění? Iveta Tanoczská ze slovenského Denníku N vedla rozhovor se dvěma psychology – Janou Ashford a Martinem Milerem.

Čtenářstvo se ptá, odbornictvo odpovídá. Tentokrát pro vás máme téma, které je s blížícím se koncem školního roku čím dál víc aktuální: kdo zodpovídá za zranění dítěte na školní slavnosti, u které jsou přítomni rodiče? Na vaše otázky odpovídají vyučující a mentoři a mentorky z Učitelské platformy. Máte něco, co vás ve vzdělávací instituci pálí? Pošlete svůj dotaz a získejte odpověď od nejpovolanějších.

Výuka cizích jazyků se čas od času stane celospolečenským tématem. Většinou ve chvíli, kdy projde nějaký nový zákon, který zavádí povinnost učit se cizí jazyk dřív nebo víc než jen jeden. Někteří lidé se hned začnou obávat, že děti, které „ještě pořádně neumí ani česky“, nemají šanci víc jazyků zvládnout. Podle lingvistky Kateřiny Chládkové jsou to ale zbytečné obavy.

Tomáš Klus s manželkou Tamarou vychovávají dvě dcery a jednoho syna. Zpěvák a skladatel je považuje za nejdůležitější lidi ve svém životě a rád s nimi tráví čas. „Řekl bych, že mi děti asi zachránily život,“ přiznává a vzpomíná, jak dříve chodil na večírky a užíval omamné látky. Z bouřliváka se stal buddhistou a otcem, který chce jít dětem vzorem.

Nedostatek míst na středních školách a současný systém přijímacích zkoušek vedou někdy k tomu, že se na vysněná gymnázia a oblíbené obory nedostanou ani studenti, kteří pro ně mají předpoklady. Ve druhých a třetích termínech pak bojují o pár zbývajících míst na školách se zaměřením, ke kterému vztah nemají. A někdy ani tam neuspějí. Jak je to ovlivní? Co prožívají v následujících letech oni a jejich rodiče?

Střední škola Portobello High School se na začátku května stala první vzdělávácí intitucí ve Skotsku, která ve svých prostorech zcela zakázala používání mobilních telefonů. Opatření se netýká pouze teenagerů, kterých je na škole téměř 1500, ale také všech učitelů. Jak se odložení mobilů vymáhá? Jaké jsou první ohlasy? A jak se škola vůbec stala průkopníkem radikálního omezení, přímo na škole zjišťovala Kateřina Lánská.

Jak smysluplně zaměstnat deváťáky v hluchém období po přijímačkách, řeší asi většina českých základních škol. Kluci a holky jsou unavení po půl roce intenzivního učení a jakmile z nich spadne stres, dostaví se letargie. Vzbudit v nich nadšení pro cokoliv je téměř nemožné. Jednaákladní škola v Roudnici nad Labem už několik let vysílá své deváťáky na dobrovolnický projekt.

O pedofilii se veřejně nemluví – a když už, často jen s předsudky, strachem a stigmatizací. Novinář, fotograf a autor Lukáš Houdek se rozhodl to změnit. Ve své nové knize Mlčení dává hlas lidem s pedofilní orientací, jejich blízkým i odborníkům. V otevřeném rozhovoru pojmenovává tabu, které děsí, ale zároveň může vést k většímu porozumění – a tím i prevenci. V podcastu Hlas Heroine mluví i o vlastní zkušenosti se zneužitím v dětství.

Ve 23 letech má za sebou kariéru, jakou ji mnozí o generaci starší kuchaři můžou závidět. Vystudovala prestižní kulinářskou akademii v Londýně, pracovala hned ve dvou michelinských restauracích. Nedávno se Kristína Nemčková rozhodla z restaurace, jež se pyšnila titulem té nejlepší na světě, odejít. Chyběl jí tam prý adrenalin, a tak se rozhodla zkusit vlastní štěstí. Jako šéfkuchařka se spolu s přítelem chystá otevřít luxusní restauraci na Filipínách, mimo jiné s cílem získat svou vlastní hvězdu.

Olga Vlachynská a Martina Bechyňová nejsou expertky na ADHD, ale obě mají s poruchou pozornosti zkušenosti. Diagnózu si vyslechla jen Martina, která je na sociálních sítích známá jako Inkoustová tečka. Olga se rozhodla, že ji slyšet nepotřebuje. „Mám období, kdy jsem flegmatická, a pak období, kdy můj mozek ulítne na naprosto nepravděpodobných věcech. Těžko se s tím pracuje, aby to člověk nějak vybalancoval," říká v dvojrozhovoru pro časopis Heroine Vlachynská.

Sestavit si jednoduchý rozpočet, spočítat si nejvýhodnější cenu, porozumět tomu, jak fungují banky a jejich produkty, jako jsou účty, karty, investice nebo úvěry. To všechno by se mělo naučit žactvo základních škol v Česku. Finanční gramotnost je pro úspěšný život enormně důležitá, mnoho škol však tápe v tom, jak její výuku uchopit interaktivně a prakticky.

Má rudé vlasy, je jí 36 let a pochází z Česka. Momentálně ale tráví hodně času na frontě války na Ukrajině. Ostatní vojáci jí říkají Radouch. Pod jejíma rukama vzlétají drony, kterými Ukrajinci útočí na Rusy. „Není to nic příjemného. Pokud nejsi psychopat, musí tě k tomu vést přesvědčení, že to někdo dělat musí," popisuje.

Bývalý vicepremiér a expředseda Pirátů Ivan Bartoš se svou ženou Lydií vychovává dvě děti – její dceru z předchozího vztahu Amálii a společného syna Bertrama. Ten se narodil rok před tím, než Ivan Bartoš vstoupil do vlády, a tak péči o rodinu nesla a nese na svých bedrech především jeho manželka. „Vždycky se snažím dělat maximum a netrápit se moc tím, co nejde,“ shrnuje svůj přístup politik.

Československá stránka s erotickým obsahem působí jako sociální síť Facebook, slouží ale například k domlouvání nevhodného chování na veřejnosti. Obvykle se nejedná o nic nelegálního, ale na stránce jsou i příspěvky, které mohou porušovat zákon. O zvláštním chování, které může v určitých situacích představovat hrozbu, píše Kristina Böhmer.

Péči odborníka na duševní zdraví by podle současných dat potřeboval každý třetí dospívající. Psychiatrů a psychologů zaměřujících se na děti je ale nedostatek, na termíny se čeká týdny i měsíce. Scenarista Ivo Bystřičan tak s nadsázkou říká, že je jednoduše potřeba udržovat děti duševně zdravé. Jak děti vychovávat tak, aby byly odolné, zachovaly si optimismus, ale zvládly čelit překážkám? Nepřekvapivě je podle něj i expertů potřeba začít u sebe.

Položte Petru Kotoušovi otázku, proč loni změnil profesi a v pětačtyřiceti letech se stal zničehonic učitelem, a on si posune stetson do čela a jako Steve McQueen v Sedmi statečných procedí mezi zuby: „Znal jsem jednoho chlápka, co se svlíknul do naha a skočil do trsu kaktusů. A když jsme se ho ptali, proč to udělal, řekl, že mu to v tu chvíli přišlo jako dobrej nápad.“