Moje psychologie

Každého z nás občas vytočí nějaký zvuk. Skřípání křídy o tabuli nebo vidlička drhnoucí o talíř jsou nepříjemné pro většinu z nás. Co když vám ale pocit naprostého šílenství, vzteku a touhy utéct způsobuje zvuk, který ostatní ani nevnímají?

Dnešní mladá generace je rozmazlená, sněhové vločky, to my jsme dostali pár pohlavků a bylo jasno... Takové názory nezřídka zaznívají ve veřejném prostoru, takzvané výchovné pohlavky obhajují při debatách o fyzických trestech dětí i někteří poslanci. A zároveň s tím se volá po tom, že děti by měly být odolnější. Je současná generace opravdu méně odolná než jejich rodiče? O čem vlastně hovoříme a jak odolnost u sebe i u dětí pěstovat?

Meduňkový čaj, dechová cvičení, hrnek teplého mléka… Když se noc co noc převalujete v posteli a spánek nepřichází, „osvědčené“ rady rychle ztrácejí své kouzlo. Nespavost neboli insomnie není jednorázový problém s usnutím. Je to zdravotní problém, který umí výrazně zhoršit kvalitu života.

Zhubnout podle něj není otázkou vůle, své stravování by každý měl prozkoumat pečlivě ze všech úhlů pohledu. Terapeut Martin Cvrkal pomáhá svým klientům se ztrátou kil, které zažil na vlastní kůži: „Vím, o čem klient mluví a asi mám větší empatii. Zároveň je těžké nenutit lidem vlastní zkušenosti s něčím, co mi fungovalo. U každého je to jinak,” říká úvodem.

Zakázané ovoce nejlíp chutná. A milostné vztahy na pracovišti to splňují dokonale. Ať už se jedná o lásku, nebo jen vzrušující sex. Víme, že bychom neměli, a že si nejspíš způsobíme problémy, jenže někdy je tak těžké poslechnout střízlivý rozum a pravidla firemní kultury.

Páchali bombové útoky, přepadli velvyslanectví a kolem jejich sebevražd ve vězeňských celách v roce 1977 dodnes panuje stín pochybností. Když skupinu s neoficiálním názvem „Baader-Meinhof“, kterým byla první německá Frakce Rudé armády označována, probíral v devadesátých letech s kamarády jistý Terry Mullen, nenapadlo ho, že tento zapadlý výraz uvidí druhý den v novinách.

Co si o vás myslí ostatní lidé? Upřímně, většinou nic moc. V emočním světě těch druhých hrajeme menší roli, než si myslíme. A věřte, že je to vlastně dobrá zpráva.

Vztahy jsou tak trochu vyšší dívčí. Po bláznivě romantickém poblouznění zcela logicky nastanou momenty, kdy nám to neklape tak lehce jako před lety. Druhý nám může někdy tak pekelně lézt na nervy, že najednou přestáváme vidět, proč s ním vůbec jsme. Možná i váháme, jestli má vůbec smysl ve vztahu pokračovat. Čeho se chytnout jako záchranného lana? Co jsou jasné a povzbudivě blikající signály, že náš drahý či drahá jsou pořád tou největší výhrou v partnerské loterii?

Kde je hranice mezi rituálem a závislostí? Proč závislost není otázkou vůle? A jak to, že nám některé druhy závislostí přijdou zavrženíhodné, zatímco jiné prakticky oslavujeme? Spadnout do nich přitom můžeme všichni bez výjimky.

Červen je měsícem duševního zdraví mužů. Ptáte se, proč něco takového jako společnost potřebujeme? Muži si podle Českého statistického úřadu berou život až čtyřikrát častěji než ženy, přesto se o jejich psychických potížích mluví spíš málo. Cílem tohoto měsíce je nejen upozornit na alarmující nedostatek prevence, ale také otevřít debatu o společenském tlaku a stigmatizaci. Obojí totiž mužům brání ve včasném podchycení jejich problémů.

Sedíte u stolu s kolegou, obědváte a on se najednou natáhne přes stůl a vezme si do ruky váš telefon. Co to s vámi udělá? Jste samozřejmě naštvaní. Je to, jako by bez souhlasu sáhl na vás, že? Telefon se stal tak silnou a intimní součástí našich životů, že už si to bez něj nedokážeme představit. Jste si ale stoprocentně jistí, že to ještě máte pod kontrolou?

Cítíte se večer jako na kolotoči myšlenek, který se nechce zastavit? Převalujete se, a i když jste unavení, spánek nepřichází? Nejste v tom sami. Stres je jedním z největších zlodějů spánku. Dobrou zprávou je, že i když nemůžeme stres vždy úplně odstranit, můžeme se naučit, jak jeho vliv na náš spánek omezit.

Jednoduché, čisté, pohodlné a zároveň nepřehlédnutelné. O čem je řeč tentokrát? O obyčejném bílém tílku. Ať ho zkombinujete jakkoliv, budete vypadat skvěle. Je to přesně ten kousek, který dokáže všechno a přitom se o to ani nesnaží.

Zná to téměř každý z nás. Malá chyba v práci a v hlavě se okamžitě roztáčí spirála negativních myšlenek. Partner neodpovídá na zprávu a mozek hned maluje ty nejčernější scénáře. Těmto automatickým a často zkresleným vzorcům myšlení říkáme myšlenkové pasti. Jste vůči nim imunní, nebo se stáváte jejich ideální kořistí?

Rozhodli jste se zkusit jíst zdravěji a více se hýbat, protože byste chtěli mít o pár kilo méně? „Každá motivace a každý čas je správný. Pokud to tak cítíte, je na to správný čas," říká Martin Cvrkal, terapeut, který se kromě jiného zaměřuje i na psychiku při shazování váhy. Co je podle něj nejdůležitější, aby člověk zvládl změnu a dosáhl konečně svého cíle?

Chyby nás posouvají vpřed, tvrdí nejen koučové, ale i řada úspěšných lidí. Většina z nás si ale při představě, že šlápne vedle nebo se mu něco nezdaří, nepřipadá komfortně. Proč se tolik bojíme selhání? A dá se s tím něco dělat?

Naše společnost je mononormativní. Máme tendenci předpokládat, že vztah tvoří dva lidé, a pokud se v nich objeví někdo třetí, čtvrtý, pátý, máme jasně co do činění s nevěrníky, kteří jsou prostě do větru. Jenže co když existuje třetí alternativa? Může mít člověk víc než jeden romantický nebo sexuální vztah se souhlasem a podporou všech zúčastněných? Seznamte se s konsenzuální nemonogamií.

Šéfové, kteří byli pyšní na to, že dokážou svoje podřízené seřvat, byli bezpochyby v 90. letech v podstatě moderní. Dodnes na některých pozicích zůstávají. Je ale zjevné, že se vývoj ubírá jiným směrem.

Zatímco ještě před několika lety bylo single cestovatelů jako šafránu a většinu z nich tvořili muži, v poslední době tento trend stoupá a cestovat samy se odvažuje stále více žen. Přicházejí totiž na to, co muži už vědí dávno. Single cestování dává velkou svobodu.

Muzika mu pomohla překonat nejtěžší chvíle, přesto ho neživí jen koncerty a potlesk. Frontman Chinaski Michal Malátný promluvil o tom, proč už se rozhovorům nebrání, jak se naučil využívat své emoce na pódiu a proč se po vystoupení někdy raději schová pod stůl.

Všichni toužíme po harmonických vztazích, ve kterých se cítíme přijímaní a v bezpečí. Jenže ne vždy se nám daří najít rovnováhu mezi vlastní samostatností a touhou po blízkosti. Kde se tyto potíže berou? Proč pro někoho není problém svěřit se druhému, zatímco jiný v podobných situacích reaguje stažením se do sebe nebo obranou?

„Mám pocit, že to utíká nějak rychle.“ Kolikrát jsme už slyšeli tuhle větu od příbuzných, od přátel, případně i od sebe, společně s tím, že nejvíc to člověk vidí na dětech. To, že nám čas utíká s přibývajícím věkem rychleji a rychleji, je popsaný fakt. Proč tomu tak je? A jak to zastavit?

Mezi oblíbené internetové kratochvíle dozajista patří výčty přinejmenším anekdotických důvodů proč je ta či ona generace lepší než všechny ostatní. My jsme měli rockovou hudbu, tamti neumí vyexportovat PDF na počítači a tihle se zase příšerně oblékali na párty. No a generace dnešních dvacátníků vypadá na padesát, dávají mileniálové šach mat.

„Jsi hodná, jenže kdo tenhle stres nezažil… V tomhle mě, Leo, nemůžeš úplně pochopit, nemyslím to zle,“ našlapuje Iva ve snaze mi šetrně sdělit, že nerozumím nesnázím spojeným s nedostatkem peněz. Iva pracuje v knihovně, její muž je v částečném invalidním důchodu a vychovávají dva školáky. Září pro ni, stejně jako pro mnoho rodičů, znamená začátek nekonečného přepočítávání peněz. Kluky je třeba vybavit do školy, ale stejně tak pokrýt každoměsíční výdaje. S Ivou se vídáme tak dvakrát ročně. Nejsme přítelkyně v pravém slova smyslu. Zpravidla mě osloví ve chvíli, kdy jí přijde pod ruku kniha, která by mě mohla zajímat.

Postupně zjišťujeme, jak hluboce nás proměnila pandemie, která před pěti lety zastavila svět. Nejen na osobní, ale i celospolečenské úrovni. Například trávíme více času v online prostoru, stále častěji posloucháme podcasty a také se více sociálně izolujeme. Lidé se nyní cítí osamělejší než před rokem 2020, možná mezi ně patříte také. Zkuste ve třech krocích zhodnotit, jak svou osamělost vnímáte, možná zjistíte, že to není tak zlé.

Cítíte se někdy, jako byste se narodili do jiné doby? Každá retro éra měla svůj nezaměnitelný šmrnc a atmosféru. Udělejte si náš zábavný kvíz a odhalte, která z nich nejlépe souzní s vaší osobností.

Ze stárnutí máme přirozený strach. A není divu. Většinou se ale soustředíme hlavně na tělo: vrásky, ochablou pokožku nebo bolavé klouby. Jenže stárne i náš mozek. Dá se s tím něco dělat? Dobrá zpráva je, že ano. Jedním z nejsilnějších nástrojů, jak zpomalit změny mozku spojené s věkem, je jídlo. Některé živiny totiž dokážou ovlivnit záněty, podporují funkci neuronů a pomáhají udržet mozek v kondici. Které to jsou a jak je zařadit do jídelníčku?

Ačkoli sociální sítě díky sdílení osobních příběhů podporují širší povědomí o duševním i fyzickém zdraví a zbavují naše problémy stigmat, vedou často také ke zjednodušení, misinformacím nebo vyloženým lžím. Zejména TikTok se stal zásadním zdrojem informací o zdraví a dal vzniknout kultuře autodiagnostiky. Posledním výstřelkem těchto tendencí je „cortisol face“ – kortizolová tvář.

Profesí je Lenka Graf zpěvačka, konkrétně sopranistka, která si zazpívala třeba i se členem populární skupiny Lucie Michalem Dvořákem. Podstatnou část svého času věnuje svému třetímu dítku – Nadačnímu fondu Energie. Ten se soustředí hlavně na vzdělávání, zdravý životní styl, ale i divadelní nebo hudební aktivity pro děti v celé republice.

Cítíte často potřebu všem vyhovět, a to i na vlastní úkor? Říkáte „ano“, i když byste nejraději řekli „ne“? Možná jste se chytili do pasti hodné holky nebo hodného kluka. Tento vzorec chování, známý také jako people pleasing, sice může na první pohled působit neškodně, ve skutečnosti ale může vést k úzkostem, vyhoření a nezdravým vztahům. Co za tímto syndromem vězí a jak najít cestu k vlastní autenticitě a psychické pohodě?

Dokázat řídit své emoce, to je dovednost snů. Kdo chce mít šanci, potřebuje jim v prvé řadě porozumět. Paradox šimpanze je tomu nápomocný.

Pískání v uších, které jen tak neustane. Tinitus postihuje čím dál víc lidí a mnozí z nich slyší od lékařů větu: „S tím se nedá nic dělat, musíte si zvyknout.“ Filip Rojík, který s tinitem sám více než čtrnáct let žije, se rozhodl, že se s tím nespokojí. Založil pacientskou organizaci Neticho, která šíří osvětu, poskytuje informace a propojuje odborníky i pacienty.

Tohle jsi překroutila, to sis vymyslel, neblázni, to si moc bereš. Slyšeli jste někdy podobné věty od kolegy v ráci nebo od partnera či partnerky? Možná na vás vyzkoušel takzvaný gaslighting, pomocí kterého se vás snaží dostat tam, kam potřebuje. Co to přesně je, jak totu strategii rozeznat a jak se účinně bránit?

Už vůbec není jako dřív. Zavírá se ve svém pokoji, nemluví s vámi, vypadá, že se trápí. Jsou to jenom běžné trable dospívání, nebo je namístě vyhledat pro vašeho teenagera odbornou pomoc?

Jedna z nejpozoruhodnějších a nejkontroverznějších studíí účinků psychedelik se uskutečnila před desíti lety na Univerzitě Johnse Hopkinse v Baltimoru. Zhruba třicítce dobrovolníků – z řad náboženských představitelů – tehdy byly nabídnuty dvě silné dávky psilocybinu. Jde o látku, která se vyskytuje v lysohlávkách a má různé účinky. Od euforie až po halucinace. Účastníci popisovali „duchovní orgasmus“, ale i setkání s „propastí“.

Představte si, že každé písmeno má svou vlastní barvu. Nebo že při poslechu oblíbené písničky nevnímáte jen tóny, ale doslova explozi tvarů před očima. Možná vám některá slova chutnají nebo cítíte dotek, když slyšíte určitý zvuk. Zní to jako sci-fi? Ve světě synestezie je to ale každodenní realita.

Politika je možná to poslední, co nás napadne, když mluvíme o lásce a partnerských vztazích. Ale právě ta může v mnoha případech rozhodnout o tom, zda vztah přežije, nebo ztroskotá. Zvlášť v dnešní rozdělené společnosti. Jak se doma nezpolarizovat, když svět kolem nás vře? A co dělat, když milujeme někoho, kdo to vidí úplně jinak? Na to dpovídá terapeutka Ema Sikora z Institutu Moderní láska v pořadu Moje psychologie.

Mozek v podstatě ví, že junk food tělu ubližuje, přesto prahne po jídle z fast foodu, mražené pizze, ostrých instantních polévkách, brambůrkách, oplatkách a vše by nejraději zapil kolou. Proč to dělá a jak mu můžeme v jeho sebevražedné misi zabránit?

Mlčení, rezervovanost, jedovatost, křik, konec a také hluboká psychická rána. V mnoha případech se takových konců můžeme vyvarovat a ušetřit si hodně trápení. Chce to ovšem jednu podstatnou věc: Naučit se v krizi smysluplně komunikovat. Mnoho z toho, co funguje ve vztazích s rodinou, lze přitom použít i v případě přátel a kolegů.

Všichni chceme šťastné a zdravé vztahy. Stačí si najít přesnou drahou polovičku, která doplní naši osobnost a máme to vyřešeno? I když „toho pravého“nebo „pravou“ najdeme, nečeká nás dokonalost až do smrti a pohádková láska bez práce. Pokud chceme nebo hledáme co nejlepší vztah, musíme přijmout tři zásadní skutečnosti, které mají k pohádce daleko.

ADD známá také jako porucha pozornosti s deficitem hyperaktivity, je neurovývojová porucha, která se vyznačuje potížemi s pozorností, soustředěním se a impulzivním chováním.

Dříve vnucovali důchodcům hrnce, dnes nabízejí návod na život v blahobytu, zázračné uzdravení, životní lásku i štěstí. Za nehorázné sumy prodávají zaručeně léčivé křišťálové hůlky, talismany, obrazy, živou vodu i kurzy sebepoznání či spasení. Manipulativní taktiky mají v malíčku, a dokud budete platit, budou vás přesvědčovat o tom, že vám změní život. Zní vám to povědomě? Pak máte tu „čest“ s ezošmejdy.

Připadáte si občas jako akrobat na laně, který balancuje mezi pracovním stolem v kuchyni a kancelářským stolem v open-space? Nejste sami. Hybridní pracovní model, který kombinuje práci z domova s docházkou do kanceláře, se stal pro mnohé z nás každodenní realitou.

Je známý jako politický komentátor, který si pamatuje úplně všechno. Novinář Jindřich Šídlo je ale také otcem tří dcer, kterého v životě ovlivnily silné ženy. A jedna z nich mu doslova zachránila život.

Jak je na tom vaše vnitřní bytost? Cítíte dostatek ženské energie? A co vy, pane? Nekastrujete svoji mužskou energii? Jste prostě vůbec dost chlap nebo dost ženská?

Přestože výraz „posttraumatická stresová porucha“ zní velmi klinicky a velmi moderně, stejně jako hromada dalších duševních poruch i tohle svinstvo je s námi v podstatě od nepaměti. Jak říká Ron Perlman: „Válka se nikdy nemění.“ A lidé se navzájem traumatizují, co jsou lidmi. U stresových poruch se proměňuje v podstatě jen názvosloví a to, jak krutí jsme k lidem, kteří jimi trpí.

Samota není osamělost. Ta první se může stát lékem, druhá tísnivým pocitem, který člověka přepadá i uprostřed davů lidí. Osamělost má ovšem řadu odstínů, které si žádají jiné řešení, proto ji experti rozdělili do sedmi základních typů.

Divadelní a televizní herec Daniel Krejčík není žádný začátečník ani u dabingu. Nejnověji namluvil audiovizuální pouť, na které se můžete stát Siddhárthou, hlavní postavou fascinující novely spisovatele Hermanna Hesseho. Premiéra se uskuteční 5. června v Hostivaři.

Raper a producent Sean „Diddy“ Combs je od 12. května před soudem kvůli obviněním z organizovaného zločinu a obchodování s lidmi. Ve všech bodech obžaloby trvá na své nevině. Jedno z nejsledovanějších svědectví podala jeho bývalá partnerka Cassie Ventura, která se rozhodla vypovídat veřejně, bez zachování anonymity.

Člověk závislý na droze nežije ve vzduchoprázdnu, spolu s ním trpí i jeho rodina. Čemu čelí blízcí lidé závislých a co jim může pomoci?

Cítíte se občas jako vyždímaný hadr a vaše dobrá nálada jako by vyhlásila celozávodní dovolenou? Nejste v tom sami! Nikdo nemáme dny plné radost pořád, je ale důležité vědět, jak si dobít baterky. Náš zábavný kvíz vám pomůže zjistit, kde byste zrovna vy měli hledat zdroj pozitivní energie.

Většina z nás vnímá svého šéfa jako autoritu, nebo se o to alespoň snaží. Dodržujeme termíny, uzávěrky, děláme, co máme, a často i něco navíc. Snažíme se plnit svou práci tak, aby byl šéf spokojený. A on chvíli je, chvíli není. Občas se chová jako největší kamarád, občas jako psychopat.

Kočka jako symbol svobody, samoty a předsudků. Co se skrývá za označením „crazy cat lady“ a proč ženy, které mají rády kočky, i dnes čelí stigmatizaci?

Svět by byl spravedlivější, kdybychom byli slepí vůči barvě kůže, pohlaví a tělesným proporcím. Máme ale oči, a tak i předsudky. Předpojatost vůči lidem s vyšší váhou je realita a obyčejný tuk vzbuzuje nejrůznější silné emoce. Jako strach. Z tloušťky vlastní i cizí. Diagnóza: fatfobie.

Pohled na včelí plástev, bublinkovou folii nebo rozkrojené granátové jablko jako spouštěč strachu, odporu nebo úzkosti. Co všechno lidem s trypofobií vadí a je možné se jí zbavit?

Opalovací krémy není třeba představovat. Není nutné ani zdůrazňovat nutnost se jimi na jaře i v létě pečlivě natírat. Nicméně, sáhněte si teď do svědomí, kdo z vás takový krém aplikuje i mimo pobyt u vody? A kdo na něj nezapomene, i když je deštivo a zamračeno? Ptáte se, proč byste to měli dělat?

Občas máme dojem, že i když bychom se ve vztahu mohli navzájem povzbudit k pozitivnímu růstu, předáváme si spíš ty horší návyky. Studie, která se zaměřovala na novomanželské páry, naznačila, že nástup sdílené deprese a úzkostných symptomů může mít na svědomí přenos ústního mikrobiomu.

Vzpomínám si na dobu svého dospívání: když jsem dostala menstruaci, chodila jsem si kupovat vložky do obchodu na druhé straně sídliště. Bála jsem se, že bych mohla potkat některého kluka z naší třídy, který by mohl zahlédnout, co se mi skrývá na dně nákupního košíku. Dneska nevím proč, ale tenkrát jsem se za svoji menstruaci styděla. Nechtěla jsem, aby se mi spolužáci smáli, že mám „krámy“. Na záchody ve škole jsem mířila s pokoutně ukrytou vložkou pod mikinou. Moje dcery menstruují už několik let a já přemýšlím, jestli se za tu dobu něco změnilo. Platí pořád mizogynní přesvědčení, že menstruace je něco nečistého a musí se skrývat?