Železná pěst stepi: Každodenní život válečníka Čingischánovy hordy
Před 4 dny
Slunce ještě nestihlo spálit uschlou trávu, ale tábor – kuren – už bzučel jako rozrušený úl. Probuzení nukera, vojína z oddílu mongolského chána, nebylo rozmarem, ale drsnou nutností. Nezačalo to výkřikem herolda, ale samotným životem kolem: frkáním tisíců koní, hrdelním křikem stráží, zápachem kouře a kyselého kumysu, který přes noc vychladl. Spánek pod širým nebem nebo ve stísněné jurtě, na tvrdé plstěné podložce, byl krátký a citlivý.