Ze závislosti k pomoci druhým

Ještě před pár lety bojoval se závislostí na alkoholu. Dnes pomáhá lidem, kteří jsou na podobné cestě, jakou si prošel on sám. Petr Kavalír, pracovník jihlavské organizace Káčko, která se snaží pomáhat lidem ohrožených závislostí a závislých na návykových látkách, loni získal ocenění Dobroch 2025 za svou dobrovolnickou činnost. Jeho příběh je důkazem, že i těžká zkušenost se může proměnit v sílu pomáhat druhým. Sen, který vznikl během léčby Myšlenka věnovat se pomoci lidem se závislostí přišla pro Petra Kavalíra v době, kdy sám podstupoval léčbu v Psychiatrické nemocnici v Jihlavě. Během jedné z přednášek vystoupili dva peer pracovníci (poznámka red. – peer pracovník je osoba, která si závislostí prošla a sdílením svého příběhu podporuje ostatní v cestě za abstinencí), kteří otevřeně mluvili o své minulosti se závislostí a cestě k zotavení. „Tehdy jsem si řekl, že pokud zvládnu abstinovat, chtěl bych jít podobnou cestou,“ vzpomíná Kavalír. Po ukončení léčby ambulantně docházel do Následné péče Jihlava, kde se také podle jeho slov začal rodit nápad, jak by mohl své zkušenosti předat dál. K organizaci Káčko se dostal zcela náhodou. Založil facebookovou skupinu „Šťastně abstinující alkoholici” pro lidi, kteří chtějí se závislostí bojovat. Při schvalování nových členů narazil i na profil Káčka, o jehož službách do té doby nevěděl. Začal si zjišťovat informace a organizaci nakonec sám oslovil s nabídkou spolupráce. Loni na jaře začal pro Káčko působit jako dobrovolník. Angažuje se ale i v dalších skupinách zaměřených na boj se závislostí. „Dobrovolnictví je pro mě součást cesty zotavení,“ říká. Kontaktní místnost i volnočasové aktivity Do Káčka dochází podle domluvy, nejčastěji ve dnech, kdy je otevřená kontaktní místnost. Klienti tam mohou přijít využít služby, poradit se nebo si jen popovídat. „Mohou se na mě obrátit s tématy, ve kterých si nevědí rady, nebo pokud je zajímá, jak jsem prožíval svou závislost a léčbu,“ popisuje Kavalír. Zapojil se také do volnočasových aktivit pro klienty. Vzpomíná například na přesazování květin nebo sázení rajčat. Právě při těchto činnostech podle něj často mizí počáteční ostych i předsudky. Připravil také vlastní aktivitu, při níž učil klienty plést košíky z pedigu. Za jeden z momentů, kdy si uvědomil smysl své práce, považuje zpětnou vazbu od klientky, která po společné aktivitě zvládla celý víkend bez alkoholu. „I maličký úspěch je obrovská věc,“ dodává Kavalír. Radost mu dělají i situace, kdy klienti odcházejí z aktivit spokojení a sdílejí, že to pro ně byl dobře strávený čas. Největší výzvou je netlačit Dnes abstinuje už pět let a během té doby aktivně podporuje ostatní na jejich vlastní cestě, ať už směřují k abstinenci, nebo jsou teprve na začátku změny. Nejtěžší pro něj bylo přijmout, že ne všichni klienti chtějí s užíváním návykových látek přestat. „Musím si hlídat, abych na ně netlačil. Každý je v jiné fázi,“ vysvětluje Kavalír. Zkušenost s lidmi, kteří aktivně užívají drogy nebo alkohol, pro něj byla nová. Sám byl zvyklý spíš na prostředí lidí po léčbě, kteří chtěli abstinovat. Díky podpoře kolegů se ale naučil lépe komunikovat a respektovat situaci klientů. Absolvoval také několik kurzů, které mu pomáhají rozvíjet komunikační dovednosti. Podle něj je klíčová především prevence. Ta by měla začínat už na základních školách. „Společnost je k alkoholu hodně benevolentní. Je dostupný a silně propagovaný. O to víc je potřeba o tom mluvit,“ upozorňuje. Do budoucna by se chtěl věnovat právě přednáškám o závislosti na alkoholu. Ocenění jako potvrzení smyslu Získané ocenění Dobroch 2025 pro něj znamená potvrzení, že jeho práce má sm