Nechceme z města udělat skladiště

Automatizace ve výrobě nezadržitelně postupuje. Haly se zvětšují a zaměstnanců v nich rapidně ubývá. Příkladem může být velká skladovací hala společnosti Bosch Powertrain v průmyslové zóně v Hruškových Dvorech. Svými rozměry patří k největším v kraji. Za ní by mohla vzniknout ještě jedna podobná hala, v níž by však byly zaměstnány pouze desítky pracovníků. O tom, jestli druhou mamutí logistickou halu povolit v územním plánu Jihlavy, se na posledním červnovém jednání téměř půl hodiny přeli městští zastupitelé. „Jedná se o halu Bosch, která tam už stojí, a když to zjednoduším, tak je to druhý objekt, který by měl stát za touto halou ve stejné velikosti,“ přiblížil náměstek jihlavského primátora Petr Piáček (KDU-ČSL). Jedná se o stavbu na soukromém pozemku společnosti LCJ Invest. Přesto musí město stavbu posvětit změnou v územním plánu. Změnu odsouhlasilo 24 z celkem 32 přítomných zastupitelů, proti byli tři zástupci PiFo. Hlasování se zdrželo pět zastupitelů (tři za STAN, jeden za PiFO a jeden za ODS). Jediný zástupce koalice, který se v otázce změny zdržel hlasování, byl radní David Beke (ODS). Jelikož má město nedostatek prostoru pro průmysl a výrobu, byl by radní rád, kdyby haly vznikající ve městě měly v regulativu nějaká omezení. Nechce například, aby to byly jen čistokrevně skladovací haly, které město zatíží jen dopravou, ale aby měly nějakou přidanou hodnotu. „Aby tam byla nějaká zaměstnanost nebo něco takového. Úplně bych nechtěl, abychom si z města udělali skladiště,“ zdůraznil Beke. Opoziční zastupitelka Tereza Kafková (PiFo) s poukazem na informace z Komise pro územní plánování uvedla, že půjde o halu o rozměrech téměř 4,5 hektaru a bude v ní pracovat okolo 40 zaměstnanců. Neví proto, co to Jihlavanům přinese. „Pro představu to je jako součet náměstí a Cityparku, ta plocha,“ srovnala Kafková. Piáček částečně oponoval s tím, že by nemělo jít pouze o skladovací halu, ale měla by i sloužit k nějakému lehkému průmyslu. Upozornili, že v dnešní době nejsou výrobní haly o tisících zaměstnancích, jako tomu bylo v minulosti. Zmínil, že jsou v podstatě plně automatizovány. „Obsluha, která tam je, tak je buď jenom technická nebo na vkládání nějakého materiálu. Většina lidí pracuje v kancelářích a nepracuje přímo ve výrobě,“ argumentoval náměstek primátora. Představu, že v nové hale bude dělat 2000 zaměstnanců, označil jako lichou. Kafková reagovala, že chápe, že probíhá automatizace. „Nemluvila jsem o tom, že tam má být 2000 zaměstnanců, ale opravdu ten poměr 4,5 hektaru a 40 osob mi přijde extrémní,“ zdůraznila. Zopakovala dotaz, co to přinese obyvatelům Jihlavy. Na to jí přímo nikdo z vedení města nedokázal odpovědět. „Rozumím, že je to průmyslová zóna, ale pokud to Jihlavě nic nepřinese, tak vůbec nevidím důvod, proč bychom si to pole měli zastavovat,“ podpořila svoji kolegyni z PiFo bývalá primátorka Karolína Koubová. Požadovala stažení bodu a jeho zpřesnění, aby stavba byla v souladu s tím, co chce město. Piáček stažení bodu odmítl s poukazem, že rozhodnutí nechce protahovat o další tři měsíce. Doplnil, že mu od nástupu do funkce jde o urychlení velkých investičních akcí ve městě. Upozornil, že schvalují pouze, jestli na území může takováto hala vůbec vyrůst. Ujistil, že pokud bude město chtít stavbu něčím omezit, bude moci do toho jako účastník řízení vstoupit. Podobný názor jako Piáček vyslovil koaliční zastupitel Zdeněk Faltus (ANO). Podle něho jsou haly z 90. let, kam lidé dojížděli z široka daleka, minulostí. Poukázal, že s rozvojem umělé inteligence (AI) ubudou i některé pozice v kancelářích. „Taky jsem proti zastavování polí, ale myslím si, že každá pracovní příležitost pro Jihlavu a okolí je dobrá,“ domnívá se