Po válce byl Rüsselsheim obsazen americkou armádou. Vraždy byly nahlášeny a těla byla objevena 28. června 1945. Jedenáct obyvatel Rüsselsheimu, včetně Josefa Hartgena, bylo zatčeno a koncem července 1945 postaveno před soud. Na obhajobu obyvatel města bylo argumentováno tím, že ke zločinu byli podněcováni nacistickou propagandou, která německé obyvatelstvo vybízela k odvetným opatřením proti americkým letcům, a že obžalovaní by neměli nést plnou vinu za své činy. Podplukovník Leon Jaworski, který se proslavil o tři desítky let později jako zvláštní žalobce v aféře Watergate, trval na individuální odpovědnosti obžalovaných za vraždy. Argumentoval tímto: „Všichni byli dospělí muži a ženy. Pokud byli vyzváni, aby spáchali vraždu, a oni ji spáchali, nesou stejnou odpovědnost jako všichni ostatní vrazi.“...

Již delší dobu uvnitř české společnosti bublá nedůvěra a nenávist k elitám, vládě a politikům obecně. Instituce jsou znevažovány a důsledkem je krize víry v samotný stát. Bitcoinová aféra je pouze špičkou ledovce a zdá se, že bude hůř.