Naše zdravotnictví

Nedostatek lékařů spolu se stárnutím těch, kteří pracují, je vedle nedostatku peněz patrně nejvážnějším problémem našeho zdravotnictví. Tuto skutečnost sice již prakticky nikdo nezpochybňuje, ale na vyřešení problému přesto stále čekáme.

Ženy, pozor. Docházíte ke svému gynekologovi každý rok na pravidelný cytologický screening, abyste mohly v klidu spát, že nemáte rakovinu děložního hrdla? Bohužel i přes tato vyšetření až u 30 procent případů není nemoc odhalena včas. Podobně jako v případě Elišky, jejíž příběh si můžete v článku přečíst. Jak je to možné? A co lze v takovém případě udělat lépe? Co funguje, a přitom stále není plošně aplikováno?

V polovině dubna se jednáním zástupců poskytovatelů rozběhlo dohodovací řízení pro úhrady péče v roce 2026 pro segment ambulantních specialistů (AS). Po úvodní schůzce s vytyčením hlavních tezí zástupců poskytovatelů pro letošní vyjednávání a po volbě koordinátora segmentu následovala schůzka zástupců poskytovatelů se zástupci zdravotních pojišťoven. O všech těchto věcech jsme hovořili s aktivním účastníkem dohodovacího řízení MUDr. Tomášem Hauerem, internistou a angiologem, jednatelem a vedoucím lékařem ambulantního zařízení Cévní Centrum České Budějovice, s. r. o.

Rozhovor s primářem sexuologického oddělení z Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem a místopředsedou nového výboru Sexuologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně MUDr. Markem Broulem, Ph.D., FECSM, MBA, začal největšími změnami v oboru sexuologie za posledních 30 let. Tam patří nejen nyní všude propagované testy pro muže na hladinu testosteronu, které jsou podle něj k ničemu, ale také třeba všude podsouvaná otázka transsexuality, ke které má vyjít dokonce novela zákona.

Za organizaci a zajišťování lékařské pohotovostní služby zodpovídají podle platného zákona kraje. Vláda sice schválila novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která by tuto zodpovědnost měla přenést na zdravotní pojišťovny, ale tento zákon dosud schválen nebyl. Některé kraje kladou povinnost zajišťovat pohotovostní služby na nemocnice, které zřizují, zejména na ty s urgentním příjmem. V konečném důsledku pak ambulantní pohotovost nezajišťují praktičtí lékaři, jak tomu kdysi všude bývalo, ale zaměstnanci nemocnic, pro které je to další povinnost navíc.

Ať už pracujete na zahrádce, procházíte se v přírodě, ve městě nebo se opalujete u přehrady či u moře, je důležité chránit svoji kůži. Ta je na ultrafialové záření velmi citlivá, což dokazuje i smutný fakt, že se výskyt zhoubného nádoru kůže za posledních 30 let zpětinásobil. Jak působí slunce na kůži? A co se stane, když se to se sluncem přežene? Na to odpovídala další odborná konference České lékařské komory z cyklu Rady pro zdraví s názvem Kam nechodí slunce, tam chodí lékař, která se konala 6. května v pražském Domě lékařů.

Paní Bohumila (68) se poprvé ocitla na plicním oddělení kolem dvacátého roku věku – „štěkavý“ kašel ji trápil už od dětských let, prakticky při každém nachlazení. Po třicítce si žena, která žije na Jižní Moravě, vyslechla podezření na astma, později však alergolog tuto diagnózu vyvrátil. „Stále jsem kašlala, ale brala jsem to jako součást svého života,“ vybavuje si dnes dáma, která vystudovala žurnalistiku a dlouhé roky pracovala v médiích.

Dostupnost zdravotní péče v České republice se zhoršuje a současně se stále více rozevírají nůžky v její dostupnosti pro obyvatele měst a venkova. To samozřejmě není spravedlivé, neboť všichni občané platí daně i zdravotní pojištění podle stejných pravidel.

Zbývá nám pět měsíců do parlamentních voleb. Politici už naplno rozjíždějí své předvolební kampaně, kde představují své postoje k nejrůznějším tématům. Otázkou však je, jestli politici mluví o tématech, která voliče zajímají nejvíce. Jak například vyplývá z výzkumu analytického ústavu STEM pro CNN Prima NEWS, pro dvě třetiny Čechů je dostupnost a kvalita zdravotnictví na prvním místě jejich zájmu. Politici ale moc rádi o tomto tématu nemluví. Dostanou ale příležitost v diskusi České lékařské komory (ČLK).

Už samotná sexuologická ambulance vyvolává v mnoha lidech obavy, jestli by se tam v případě zdravotních obtíží a problémů v sexuálním životě měli vydat. Podle primáře sexuologického oddělení z Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem a místopředsedy nového výboru Sexuologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně MUDr. Marka Broula, Ph.D., FECSM, MBA, se ale není čeho bát, zakládají si na diskrétnosti. A proč by se měl člověk zbytečně trápit, ať jde o sexuální dysfunkce, problémy s oplodněním, nebo třeba nejrůznější deviace?

Každý třetí Čech se trápí s pylovou alergií. Nejčastěji se alergici během pylové sezóny potýkají s kýcháním a rýmou – tyto potíže trápí téměř 9 z 10 dotázaných. Více než 7 z 10 pak uvádí svědění očí, zatímco kašel a dušnost se objevují u zhruba každého třetího. Únava, která často doprovází dlouhodobý kontakt s alergeny, postihuje přibližně čtvrtinu alergiků. Ukázal to průzkum společnosti Stiebel Eltron, který probíhal mezi 1037 respondenty ve věku 18 až 65 let prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.

Česká lékařská komora připravila ve spolupráci s Českou internistickou společností ČLS JEP a Českou angiologickou společností ČLS JEP další webinář s úhradovou problematikou pro ambulantní specialisty, který se uskutečnil dne 3. 4. 2025. Webinář byl zaměřen na vyúčtování roku 2024 a obranu proti uplatněným regulacím. Vedle těchto informací na webináři znovu zazněly informace týkající se úhrad v roce 2025, které byly prezentovány už v rámci předchozího webináře s názvem „Jak přežít úhradovou vyhlášku?“

Čerstvému padesátníkovi, panu Michalovi, museli lékaři brzy po narození operativně odstranit srůsty na vývodných cestách močových a střevě. Bohužel první zákrok nebyl zcela úspěšný, proto musel podstoupit ještě několik dalších. Operace byly spojeny s četnými transfuzemi krve. Pravděpodobně se tak do jeho těla dostal virus hepatitidy C. Lékaři jeho přítomnost ale objevili až o desítky let později v rámci předoperačního vyšetření kvůli jinému zákroku. Přestože do té doby pan Michal neměl kvůli hepatitidě C žádné komplikace, jeho játra byla ve velmi špatném stavu.

Poslanecká sněmovna schválila ve středu 23. dubna širší vládní novelu o veřejném zdravotním pojištění, která zahrnuje mimo jiné novinky ve stomatologii. Jestliže novelu posvětí Senát a podepíše prezident, od července tak budou zcela zakázané amalgámové zubní výplně. Zároveň se změní systém úhrad výplní z jiných materiálů u všech cílových skupin pojištěnců. Jak konkrétně a proč k této změně dochází?

Lékaři promluvili v Evropském parlamentu. Evropští lékaři pod hlavičkou CPME hovořili 20. března 2025 o svých problémech na půdě Evropského parlamentu na konferenci, kterou zaštítili europoslanci dr. András Kulja (Maďarsko) a Tilly Metz (Lucembursko).

Ve věku 75 let zemřel v pondělí 21. dubna psychiatr, popularizátor tohoto oboru a zakladatel Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) Cyril Höschl. V posledních letech se potýkal s multisystémovou atrofií. Informoval o tom zpravodajský server Novinky.cz, kterému zprávu potvrdil mluvčí NÚDZ Jan Červenka.

Ve věku 75 let zemřel v pondělí 21. dubna psychiatr, popularizátor tohoto oboru a zakladatel Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) Cyril Höschl. V posledních letech se potýkal s multisystémovou atrofií. Informoval o tom zpravodajský server Novinky.cz, kterému zprávu potvrdil mluvčí NÚDZ Jan Červenka.

Další z pravidelných setkání předsedy vlády ČR s prezidenty profesních komor zřizovaných zákonem se uskutečnilo 3. dubna 2025. A i když důležitým bodem jednání byla situace ve zdravotnictví, pan ministr Válek se nechal zastupovat svým náměstkem Mgr. Jakubem Dvořáčkem, neboť ve stejné době si v Kyjevě prohlížel nemocnici.

Jako dermatoložka se podílela na několika klinických studiích. Působila a stále působí jako lékařka ve věznici a stála také u zrodu České lékařské komory. Zajímavostí je, že odehrála 64 zápasů v národním házenkářském dresu. Paní doktorka Jitka Dobešová je zkrátka zajímavá osoba a za svůj přínos medicíně si letos vysloužila titul „rytířka lékařského stavu“ udělený Českou lékařskou komorou. O jejím životě a zkušenostech z medicínské praxe i života jsme si povídali v následujícím rozhovoru.

Když jsem poprvé uviděla paní Danu Koudelkovou (58 let), vůbec bych neřekla, jaké zdravotní trampoty má za sebou a čím si prochází. Vitální žena denně nachodí 10 až 15 kilometrů, alkohol jí nechutná, nekouří, lékaře nikdy moc nepotřebovala. Jenže v 50 letech začala být více unavená. Vyklubalo se z toho chronické selhání ledvin a dnes patří mezi zhruba 6400 nemocných v Česku, kteří musí podstupovat dialýzu. Zůstává ale stále pozitivně naladěná. Takzvaná břišní dialýza jí dává volnost. Co obnáší? Jaký je její příběh a jaké jsou další možnosti dialýzy v případě selhání ledvin?

Nejen v případech zdravotnické záchranné služby, ale i v jiných zdravotnických zařízeních se lékaři často ptají, jak postupovat, pokud pacient odmítá potřebnou zdravotní péči a není zřejmé, zda je v takovém zdravotním stavu, aby mohl o sobě rozhodovat. Je-li pacient v bezvědomí a potřebuje první pomoc a poskytnutí potřebné lékařské péče, je situace poměrně jednoduchá. Složitější situace je tehdy, pokud je zraněný nebo jeví známky vážné poruchy zdraví, ale odmítá hospitalizaci nebo i lékařské ošetření, přičemž není zřejmé, zda je, či není způsobilý učinit platné rozhodnutí.

Obešlo se vaše cestování vždy bez zdravotních problémů? Zvláště když cestujete do exotičtějších oblastí? Až 87 procent cestovatelů zažívá nějaké zdravotní obtíže, ať už je to průjem, chřipka, nebo i závažnější infekce. Mnoho nemocí je přitom preventabilních. Jaké jsou nejčastější zdravotní obtíže cestovatelů? Jak se před cestou připravit a minimalizovat riziko nákazy? Kde je doporučeno očkování? A jak souvisí rezistence bakterií s cestováním? Tomu se věnovala pravidelná konference, tentokrát s názvem Cestovní medicína, která se konala 1. dubna v Domě lékařů pod hlavičkou České lékařské komory (ČLK).

Ročně umírá jen v České republice 5000 až 6000 pacientů s rakovinou plic. Prognóza pacientů s rakovinou plic závisí především na tom, v jakém stadiu je nádor odhalen. Díky moderní diagnostice a personalizované léčbě mají pacienti s časným nálezem výrazně vyšší šanci na uzdravení. Klíčový je ale i přístup samotných pacientů: kuřáci mají možnost využít bezplatného preventivního vyšetření v rámci screeningového programu. Důležitá je všímavost k příznakům také u nekuřáků, protože rakovinou plic mohou onemocnět i lidé, kteří nikdy nekouřili.

O tom, že nám v Česku alkohol poměrně chutná, není pochyb. Česká republika patří dlouhodobě mezi země s nejvyšší průměrnou spotřebou alkoholu na světě, což se následně odráží na našem zdraví. Ročně v souvislosti s konzumací alkoholu v ČR zemře 6 až 7 tisíc osob, což představuje přibližně 6 procent všech úmrtí. Alkohol má i ekonomické dopady a stojí za mnoha kriminálními činy. I proto vznikla Výzva k ochraně veřejného zdraví a omezení dostupnosti alkoholu, pod kterou se vedle mnoha signatářů podepsala i Česká lékařská komora (ČLK). Co tato výzva obsahuje a co je jejím cílem?

Hospodaření zdravotních pojišťoven se v tuto chvíli nevyvíjí pozitivně. V loňském i letošním roce vykáže celý systém zdravotního pojištění záporné saldo. Tato situace je dlouhodobě neudržitelná. Rok 2027 by pro VZP ČR znamenal finanční problém v případě, že by do té doby nedošlo k opatřením na straně příjmů a výdajů, predikuje ředitel VZP ČR Zdeněk Kabátek. Jaké změny jsou podle něj potřeba? Co by pomohlo odstranit duplicity v systému, které jen zvyšují celkové náklady, a jak vnímá zrušení rezervního fondu nebo možnost zdravotních pojišťoven poslat peníze z provozních fondů z veřejného zdravotního pojištění do svých komerčních dceřiných společností?

Franz Kafka, Karel Havlíček Borovský nebo Jiří Wolker. To jsou příklady osobností, které zemřely na tuberkulózu. I když Česká republika patří stále k zemím s nejnižším výskytem této nemoci, počet nakažených roste. A dopady nejsou jen zdravotní. Spousta nemocných s TBC nespolupracuje, a navíc za sebou nechávají milionové dluhy, protože řada z nich je nepojištěných. Pneumologové volají po vstupním vyšetření cizinců a dalších opatřeních. Jakých?

Úhradová vyhláška pro letošní rok vyvolala mnoho negativních reakcí a s velkými očekáváními a obavami se vstupuje také do dohodovací řízení pro příští rok. Co ta letošní vyhláška přinesla a co bude znamenat nejen pro lékaře, ale také pro pacienty? A jaké jsou priority pro vyjednávání o úhradách pro příští rok? Na to odpovídal internista a angiolog MUDr. Tomáš Hauer.

Jen 60 procent obyvatel v České republice si došlo v roce 2023 v posledních dvou letech na preventivní prohlídku ke svému praktickému lékaři. Nejvyšší účast v rozmezí 90 až 100 procent je u dětí a mladých dospělých do 20 let. Pak následuje obrovský propad a lidé se opět vrací na preventivní prohlídky po 60. roce života. Uvedl to na tiskové konferenci Oborové zdravotní pojišťovny (OZP) ředitel Národního screeningového centra (NCS) Karel Hejduk s tím, že dobře si nevedou ani některé další screeningové programy, které mohou zabránit rozvoji vážné nemoci. Co pomáhá přilákat lidi k prevenci?

Na letošní úhradovou vyhlášku už byla podána ústavní stížnost a poskytovatelé zdravotních služeb vstupují do dohodovacího řízení pro rok 2026 s obavami. Jaký vývoj jednání očekává ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeněk Kabátek? Jaký prostor v diskuzi vidí pro zlepšení situace ambulantních specialistů a jak by se díval na možné zvýšení pojistného ze současných 13,5 procenta?

V Česku nyní funguje 2000 ordinací praktických lékařů pro děti a dorost, které pečují o přibližně 2 miliony dětí. Ordinací všeobecných praktických lékařů je asi 5000. Stačí to na péči o téměř 11 milionů obyvatel Česka. Podle praktiků nestačí. Ordinace už jsou podle nich teď přetížené a situace se bude dále zhoršovat i vzhledem ke zvyšujícímu se věku lékařů, z nichž už velká část je v důchodovém věku. I proto praktičtí lékaři spustili společně kampaň „11 milionů důvodů“ upozorňující na zhoršující se dostupnost primární péče a přinášející možná řešení. Jaká?

Zhoršující se demografická situace, rostoucí ekonomické tlaky nebo snižující se efektivita zdravotnického systému. To jsou jen některé důvody, proč se čím dál více ozývají hlasy pro nutnou změnu v českém zdravotnictví. Z těchto důvodů vzniká také nová iniciativa s názvem Platforma pro udržitelné podnikání, která plánuje koordinovat a organizovat veřejné diskuze, šířit osvětu, připravovat návrhy a podporovat takové legislativní změny, které povedou k dosažení udržitelného a flexibilního zdravotnictví. Jaké jsou hlavní cíle platformy a kdo za ní stojí?

Dětská paliativní péče vyžaduje empatii. Bez ní to dělat nejde. A i když si možná držíte od pacientů a rodin jistý odstup, stejně vás jejich osudy a sdílení jejich života doženou. Proto si také lékař z Kliniky dětské onkologie FN Brno a LF MU a jeden ze zakladatelů dětské paliativní péče nemyslí, že by do oboru měli nastupovat mladí lékaři hned po studiu, i když už vysoké školy obor paliativní péče nabízí.

Krev je základní složkou lidského těla, ale u každého člověka může být jiná. Krevní skupiny hrají důležitou roli při transfuzích, operacích i během těhotenství. Systém AB0 a Rh faktor určují, kdo může komu darovat krev. Jak je to ale s děděním krevních skupin a jak je možné zjistit, jakou krevní skupinu máte?

Populace stárne a rostoucí počet seniorů trpící větším množstvím chronických chorob spotřebovává a bude spotřebovávat stále větší množství dražší a dražší zdravotní péče. Současně spolu se svými pacienty stárnou i jejich lékaři a mladé lidi tvrdá a špatně placená práce ve zdravotnictví zas až tolik neláká. Nechceme-li se smířit s tím, že zdravotní péče bude stále obtížněji dostupná, potřebujeme větší počet zdravotníků a také ty musíme nějak zaplatit. Otázka tedy zní, kde sehnat peníze?

Populace stárne a rostoucí počet seniorů trpící větším množstvím chronických chorob spotřebovává a bude spotřebovávat stále větší množství dražší a dražší zdravotní péče. Současně spolu se svými pacienty stárnou i jejich lékaři a mladé lidi tvrdá a špatně placená práce ve zdravotnictví zas až tolik neláká. Nechceme-li se smířit s tím, že zdravotní péče bude stále obtížněji dostupná, potřebujeme větší počet zdravotníků a také ty musíme nějak zaplatit. Otázka tedy zní, kde sehnat peníze?

Za posledních deset let se výskyt poruch příjmu potravy u mladistvých ve věku 14 až 18 let, zejména u dívek, zdvojnásobil. Lékaři bijí na poplach s tím, že negativní vliv na vnímání vlastního těla mají zejména sociální sítě.

V první polovině února 2025 jsem uspořádal mezi členy ČLK, kteří pracují v nemocnicích, dotazníkové šetření. Týkalo se nejen platů a mezd, ale rovněž specializačního vzdělávání, přesčasů a náhradního volna nebo třeba také možné formy protestů kvůli neplnění vládních slibů.

Prezident České lékařské komory MUDr. Milan Kubek udělil ve čtvrtek 13. března dermatoložce MUDr. Jitce Dobešové titul „Rytíř lékařského stavu“ za přínos k rozvoji medicíny. Toto ocenění dostávají nejvýznamnější členové komory již od roku 1996. Jaký je příběh paní doktorky Dobešové?

Už 25. března 2025 vstupuje v platnost nařízení o Evropském prostoru pro zdravotní data (EHDS), což znamená zásadní změnu v přístupu ke zdravotním údajům v celé EU. Jednotlivé části začnou platit v horizontu následujících šesti let, během kterých by se na ně stát, poskytovatelé zdravotních služeb i pacienti měli připravit. Zatím ale dost zaostáváme. Co pro nás toto nařízení znamená?

Každé čtvrté dítě v České republice má minimálně nadváhu. Současně narůstá těžká obezita u náctiletých. Situace začíná být vážná, protože nejde jen o vizuální problém, ale především s sebou obezita přináší řadu zdravotních komplikací, což je nepříjemné nejen ze zdravotního hlediska, ale její léčba pak stojí stát nemalé peníze. Je až neuvěřitelné, kolik dětí a mladých lidí už dochází do ordinací kardiologů. Své o tom ví i MUDr. Petr Jehlička, Ph.D., z Dětské kardiologie Plzeň. Obézních dětí k němu docházelo čím dál více a on věděl, že se něco musí změnit.

V Česku máme sedm zdravotních pojišťoven a jejich konkurenceschopnost není moc velká. Bude to nějak budoucí ministr zdravotnictví řešit? Tak to byla jedna z hlavních otázek, které si na společném setkání na půdě Hospodářské komory ČR kladli zástupci zdravotních pojišťoven, politických stran i pacientských organizací. Diskusi uspořádala Národní asociace pacientských organizací.

Ve válkou zasažené Ukrajině narostl počet pacientů s amputacemi a komplikovanými zraněními. Proto jsou zde kriticky potřební fyzioterapeuti, kteří budou poskytovat pooperační rehabilitační péči. Jednou z těch, kteří v zemi už pomáhají, je fyzioterapeutka spolupracující s Lékaři bez hranic Inna Didych. Požádali jsme ji, aby své zkušenosti sepsala do článku.

Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) prostřednictvím skupiny 31 senátorů a senátorek a s podporou 16 poslanců a poslankyň Parlamentu ČR podala 5. března 2025 ústavní stížnost proti Úhradové vyhlášce na rok 2025 a rozdílnosti úhrad za stejnou péči, která dosahuje až 100 %. Asociace o tom informovala na svém webu.

Říká se, že těhotenství a mateřství by měly být nejkrásnějšími obdobími v životě. Ale ruku na srdce, realita může být mnohem náročnější. Alespoň částečně vám mohou pomoci zvládnout období těhotenství a mateřství zdravotní pojišťovny svými benefity, čímž mohou odlehčit vašemu rodinnému rozpočtu. Na co tedy máte nárok?

Obezita rozhodně není jen estetický problém, je to nemoc, která má závažné důsledky pro zdraví, závažné důsledky pro ekonomiku naší země a důsledky společenské. Každé třetí dítě je s nadváhou nebo obezitou a stejně tak téměř 60 procent dospělých. Strašidelná čísla. Důvodů, proč se obezitou zabývat, je mnoho. A právě důvody, příčinami, dopady, statistikami a hlavně možnými řešeními se zabývala konference na téma „Epidemie obezity“, kterou pořádala Česká lékařská komora v Domě lékařů v úterý 4. března. Součástí článku je také video z konference.

Ve dnech 20. až 22. února 2025 se konal ve Vídni kongres European Society for Sexual Medicine (ESSM), kde se sešli odborníci z oblasti sexuologie, andrologie, urologie, gynekologie, psychiatrie, psychologie a příbuzných oborů z celého světa. A samozřejmě nechyběli ani čeští zástupci. Hlavními tématy kongresu bylo kromě nejnovějších výsledků výzkumu v oblasti sexuálních dysfunkcí také zkoumání nových terapeutických postupů, diskuse o vztahu mezi psychologickými a fyziologickými faktory v sexuálním životě, a v neposlední řadě otázky spojené se specifickými sexuálními preferencemi a potřebami různých skupin populace.

Srdeční selhání, cukrovka, vysoký tlak – typická trojice nemocí, s nimiž se dnes a denně setkávají internisté u svých pacientů. Lidí se dvěma a více chronickými chorobami neustále přibývá. Kapacity 3 000 internistů, kteří se o ně starají, jsou téměř vyčerpané. Lékaři této specializace stárnou a mediky se pro obor daří nadchnout jen obtížně. Interna je náročná a úhrady od zdravotních pojišťoven klesají. Pokud tento obor – páteř české medicíny – tlak nevydrží, bude to mít pro zdravotní systém neblahé důsledky. Na to, co je třeba změnit, upozorňuje nový Národní program komplexní interní péče (NPKIP).

České zdravotnictví je chronicky podfinancované. Slušná úroveň medicíny a stále ještě ucházející, byť postupně se zhoršující dostupnost zdravotní péče, to vše je vykoupeno špatným ohodnocením práce zdravotníků, kteří jsou nuceni na úkor svých vlastních příjmů nedobrovolně systém dotovat.

Ministerstvo zdravotnictví ČR ve spolupráci s Národním screeningovým centrem (NSC), Sdružením praktických lékařů pro děti a dorost ČR, Českou oftalmologickou společností ČLS JEP a Českou společností dětské oftalmologie a strabologie zavádí národní program včasného záchytu závažných očních vad (VZOV) u dětí do tří let věku.

Ministerstvo zdravotnictví ČR ve spolupráci s Národním screeningovým centrem (NSC), Sdružením praktických lékařů pro děti a dorost ČR, Českou oftalmologickou společností ČLS JEP a Českou společností dětské oftalmologie a strabologie zavádí národní program včasného záchytu závažných očních vad (VZOV) u dětí do tří let věku.

Podíl dětí ve věku 13 až 17 let s nadváhou nebo obezitou se z 10 procent v roce 1996 zvýšil na 25 procent v roce 2022 a tento negativní trend bohužel pokračuje, a nejen u těchto starších dětí, ale i u mnohem menších. Možná si někdo řekne, že z toho vyrostou, ale životním stylem, na který jsou většinou v rodině zvyklé, si zadělávají na vážné zdravotní problémy. Jedním z nich je vysoký krevní tlak. Právě ten bývá u dětí často s obezitou spojen. Tito pacienti pak přichází třeba do ordinace Dětské kardiologie Plzeň k MUDr. Petru Jehličkovi, Ph.D.

Ve Sbírce zákonů vyšla 19. prosince 2024 vyhláška 445/2024 Sb., týkající se zdravotní způsobilosti řidičů. Vyšla přes mnohé řádně uplatněné výhrady ČLK, SPL a mnohých dalších. Česká lékařská komora v rámci připomínkových řízení opakovaně marně připomínkovala zejména přílohu č. 3., hlavně v soustavách týkajících se zraku, sluchu, oběhové soustavy duševních poruch a závislosti na alkoholu.

Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) včera od časného rána zasahovali v pražské Fakultní nemocnici v Motole. Policie obvinila 16 lidí, a to v souvislosti s kauzou motolské nemocnice z úplatkářských trestných činů, dotačního podvodu, poškození finančních zájmů EU a praní špinavých peněz. V této souvislosti také hned skončil ve své funkci dosavadní ředitel nemocnice Miloslav Ludvík, který je jedním z obžalovaných.

V prevenci Češi trochu pokulhávají. „Přestože se čísla návštěvností některých preventivních prohlídek začínají postupně zvyšovat, stále je v České republice zanedbává až 75 % lidí, přestože díky nim můžeme objevit nemoci ještě v bezpříznakovém stádiu, což výrazně zvyšuje šance na úspěšnou léčbu,“ vysvětluje MUDr. Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono, která se osvětě o prevenci věnuje již od roku 2014.

Likvidace ambulantních specialistů, nedostatek lékařů v regionech mimo velká města a na pohled vysoká efektivita zdravotnictví na úkor vnitřního dluhu. To jsou jen některé problémy, které prezident České lékařské komory MUDr. Milan Kubek nechce nechat v letošním roce jen tak bez vyřešení. Jaké kroky letos lékařská komora plánuje a obnoví protesty, které byly na podzim loňského roku kvůli povodním přerušeny?

Máte vytvořenou finanční rezervu? Pro případ nějaké neočekávané události, třeba i vážné nemoci? To, že během vážné nemoci mohou vzniknout finanční výdaje pro udržení rodinné stability a je potřeba je hradit z vlastních úspor, si uvědomuje 84 procent populace. Reálně je ale schopna pokrýt běžné výdaje při výpadku příjmu jen polovina z nich, a to maximálně na tři měsíce. Téměř čtvrtina Čechů by po vyčerpání úspor nastalou situaci nedokázala řešit. Ukázal to průzkum společnosti Broker Consulting mezi 1025 respondenty napříč republikou.

Obezita dětské i dospělé populace představuje jedno z největších zdravotních rizik ve většině vyspělých států. Rostoucí počet obyvatel s nadváhou je často citován jako počínající epidemie obezity, a tato s sebou přináší velké množství negativních zdravotních i sociálních dopadů. Shrnující zprávy WHO vyčíslují roční mortalitu související s obezitou až k 1,2 milionu lidí. Kromě mortality se rostoucí populační zátěž promítá zejména do ztracených roků života ve zdraví, invalidity a nárůstu prevalence vážných chronických nemocí, a to již u populace v produktivním věku.

Letošní úhradová vyhláška je po několika letech opět výrazně restriktivní. Ministerstvo přepokládá pro segment ambulantních specialistů průměrný meziroční růst úhrad cca jedno procento za předpokladu plnění bonifikačních kritérií. Na úrovni individuálních praxí však bude situace ještě horší. Reálně hrozí meziroční pokles úhrad i to, že poskytovatelé budou mít problém s průběžným financováním provozu.

Rozhovor s Věrou Zukalovou začal popisem toho, co vlastně obnáší role onkologické ambasadorky ve Fakultní nemocnici Olomouc. Denně si vyslechne mnoho příběhů. Pomáhá pacientům zvládnout nejen nemoc, ale i vše, co s ní souvisí, protože najednou člověk může cítit nejistotu, zoufalství, neví, co by měl zařídit dřív. Sama si rakovinou prošla, a ne každý příběh končí šťastně. I proto jsme se postupně dostali k tomu, jak se všemi emocemi pracovat. Jak pracovat se smrtí a s odcházením z tohoto světa? Co pomohlo během nemoci jí? A co jí pomáhá zpracovat tolik příběhů, aby sama mohla dál fungovat?

Světový den nemocných připadá každoročně na 11. únor. Cílem je upozornit nejen na nemocné, ale také na všechny, kteří o ně pečují - lékaře, zdravotníky, ale i rodiny, ošetřovatele a další. Toto období je specifické, protože celkem pravidelně se mnoho lidí vedle mnoha nemocí potýká častěji s respiračními onemocněními, a ne jinak je tomu letos. Hlášená celková nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) v Česku je na úrovni 2 219 nemocných na 100 000 obyvatel, což oproti předchozímu týdnu představuje mírný pokles, a to o 1,4 procenta.