Svět potravin

Přesně ve středu 26. srpna spustil řetězec Kaufland novinku, která se dotkne všech zákazníků. Program, který jako by z oka vypadal podobnému konceptu u jednoho online doručovatele nákupů, však zákazníky spíš pobouřil.

Dnes ji považujeme za naprosto samozřejmou věc. V samoobsluze hodíme do košíku kilový sáček za pár korun a moc nad tím nepřemýšlíme. Přitom ještě před několika staletími šlo o mimořádně cennou surovinu. Bohatla na ní celá města, panovníci na nákup soli uvalovali obří daně a odpor proti státním monopolům několikrát přerostl v rozsáhlé nepokoje. Bílý minerál pomohl umožnit dlouhé zámořské cesty a dodnes fascinuje šéfkuchaře po celém světě.

Představte si večer v příjemné restauraci. Sedíte u stolu s přáteli, atmosféra je uvolněná a vy máte původně v plánu dát si jen lehký salát. Jenže kolega po vaší levici si bez váhání objedná steak s hranolkami a člověk naproti sáhne po krémových těstovinách. Když dorazí obsluha k vám, původní plán je najednou méně přesvědčivý a vy objednáte vydatnější jídlo, než jste měli ještě před několika minutami v úmyslu.

Datle, marshmallow, sušenka a čokoláda. Z několika běžně dostupných surovin vzniká jednoduchý dezert, který se v posledních týdnech rychle šíří sociálními sítěmi. Jeho základem je velká měkká datle, kterou stačí zbavit pecky a rozmáčknout dnem sklenice. Při grilování na ni můžete položit skutečně opečený marshmallow, doma poslouží marshmallow krém. Pak už stačí sušenka, čokoláda a chvíle v chladu.

Výrazná červená nebo žlutá cenovka v supermarketu snadno vyvolá dojem, že zákazník narazil na akční nabídku. Samotná barva štítku však z právního hlediska slevu neznamená. Barevné cenovky mohou doprovázet také běžné ceny nebo různá marketingová označení typu „Super cena“ či „Trvale výhodně“. Rozhodující není barva, ale celkové sdělení obchodníka. Jakmile skutečně oznamuje snížení ceny, vstupují do hry poměrně přísná pravidla.

Překvapivě účinným pomocníkem může být obyčejná polévka. Klinické studie ukázaly, že její zařazení může snížit následný energetický příjem a při dlouhodobé redukci přispět k většímu poklesu hmotnosti. Ranní vývar přitom nabízí ještě jednu výhodu: při správném složení spojí velký objem, tekutiny, bílkoviny a zeleninu v jídle, které může mít relativně nízkou energetickou hodnotu.

Dotykové obrazovky platebních terminálů stále častěji staví hosty před přímou volbu procentuálního spropitného ještě před dokončením platby. Tlačítka s deseti či patnácti procenty placení zjednodušují, zároveň ale otevírají otázky kolem zdanění a skutečné cesty peněz k obsluze. Rozdělení digitálního bakšiše totiž funguje jinak než předání bankovky přímo číšníkovi. Kam tedy doopravdy putují procenta z displeje?

Rovná okurka, bílý květák a brambory jeden jako druhý. Na takovou zeleninu jsme si v obchodech zvykli natolik, že odlišný tvar nebo barvu snadno považujeme za známku horší kvality. Letošní počasí však pěstitelům připomíná, že zelenina není průmyslový výrobek. Sucho a vysoké teploty ovlivňují nejen množství sklizně, ale také velikost, tvar a vzhled plodin. Do obchodů se proto může dostávat zelenina, která není výstavní. To ale ještě neznamená, že je špatná.

Začínal parkourem, dnes patří mezi nejlépe vydělávající české youtubery. Taras Povoroznyk alias Tary vybudoval kolem své popularity obchodní svět, ve kterém se vedle videí prodávají tábory, oblečení, školní potřeby, limonády i sladkosti. Jeho hlavním publikem přitom nejsou dospělí. Jsou to děti. A právě proto stojí za pozornost nejen to, co jim jejich idol říká, ale také to, co jim prodává.

Při placení kávy nebo oběda zákazník naráží na požadavek minimální útraty nebo na ceduli odmítající bezhotovostní platby. Provozovatelé gastro podniků a prodejen potravin čelí vysokým fixním nákladům na transakce, zákonné normy však vyžadují dodržování jasných rules. Kde končí smluvní volnost obchodníka a jaké povinnosti platí vůči spotřebiteli?

Mezi cestovateli se často traduje, že tento malebný stát na pomezí Alp a Jadranu patří k dražším koutům střední Evropy. Když ale rozkryjete podrobnosti, narazíte na poměrně velké výkyvy podle konkrétní lokality i druhu služeb. Právě proto, že je slovinské pobřeží tak krátké, nejvíce si připlatíte u moře, zatímco vnitrozemí dokáže být cenově podstatně přívětivější.

Zapomeňte na zdlouhavé pečení, složité šlehání sněhu z bílků i na nákupy drahých sýrů. Sociální sítě a obrazovky mobilních telefonů letos totálně propadly kulinářské vlně, která boří všechna zaběhnutá pravidla. Celý dezert se totiž rodí přímo v původním obalu od jogurtu, kde se během jediné noci odehrává docela nečekaná proměna obyčejných surovin v globální hit, o kterém mluví snad úplně každý.

Zbyla vám od večeře houbová omáčka, smaženice nebo polévka? Podle staré kuchyňské poučky by se druhý den už ohřívat neměla. Současná doporučení jsou ale jiná. Houbové jídlo lze po správném zchlazení a uložení do lednice následující den znovu ohřát. Mnohem důležitější než samotné druhé zahřátí je to, co se s jídlem dělo několik hodin po uvaření.

Populární pořad Ano, šéfe! je zpět a okamžitě rozdělil diváky na dva tábory. Zatímco část publika návrat Zdeňka Pohlreicha vítá, jiní kritizují především jeho způsob komunikace, ostrý slovník a vystupování vůči lidem v navštívených podnicích. První nový díl přitom připomíná, proč si pořad před lety získal takovou pozornost. Vedle kvality jídla ukazuje také ekonomiku restaurace, zacházení se surovinami, stav skladů a lednic nebo chyby, kterých si běžný host u stolu všimnout nemůže.

Možná z vlastní zkušenosti víte, že mráz trhá skořápku a gelovatí žloutek, i to, že celá vejce do mrazáku nepatří. Zatímco bílek snáší mrazírenské teploty bez úhony, celé vejce ve skořápce se v mrazáku mění v riziko. Voda zvětšuje svůj objem, skořápka puká a žloutek po rozmrazení zrosolovatí. Jak tedy vejce správně skladovat?

Plánujete dovolenou a říkáte si, že jediné, co vás může potkat, je žaludeční nevolnost nebo trochu větší útrata? Pak jste možná na velkém omylu. V poslední době totiž přibývá podvodů vytvořených přímo na míru nepozorným turistům. Podvodníci využívají toho, že jsme na dovolené v klidu a méně ostražití, a zkoušejí nové triky, před kterými experti důrazně varují.

Citron patří do čaje, med také. Ale do espressa? Právě na této na první pohled trochu podezřelé kombinaci stojí Honey Lemon Americano, ledová káva s citronem a medem, která se objevuje na sociálních sítích i v nabídce zahraničních kaváren. Připravíte ji během několika minut a potřebujete jen espresso, vodu, led, citron a trochu medu. V horkém dni přitom chutná úplně jinak než klasická mléčná ledová káva.

Týden u moře, vypnutý pracovní telefon a několik dlouhých nocí mohou člověku výrazně ulevit. Pokud se však po pár dnech zpátky v práci vrátí únava, podrážděnost a pocit, že už zase není kde brát, problém pravděpodobně neleží v příliš krátké dovolené.

Regály supermarketů a večerek doslova praskají ve švech pod náporem potravin, které zdobí nepřehlédnutelné nápisy „High Protein“, „Protein +“ nebo atraktivní fitness grafika. Z původně okrajového zboží určeného především sportovcům se během několika let stal masový nákupní fenomén. Za některé výrobky si přitom skutečně výrazně připlatíme. Znamená to ale, že jsou zbytečné? Tak jednoduché to není. Bílkoviny jsou pro organismus nezbytné a u některých lidí má jejich vyšší příjem velmi dobrý důvod. Otázkou proto není, zda protein potřebujeme, ale zda za něj v konkrétním výrobku neplatíme zbytečně mnoho.

Český název, tradiční venkovská grafika na obalu nebo známý kód CZ v malé oválné značce snadno vzbudí dojem, že celý příběh daného jogurtu, tvarohu či sýra začal u české krávy a skončil v tuzemské mlékárně. Realita dnešního propojeného evropského trhu je však o poznání pestřejší a orientace v údajích na etiketách vyžaduje znalost několika základních pravidel.

Člověk si už zvykl, že stravování na letištích bývá zpravidla citelně dražší než ve městě. Co ale za vysokými cenami skutečně stojí, když samotná nákupní cena vody nebo potravin nemusí být zásadně odlišná? A jak lze na letišti ušetřit, i když nemáte jídlo připravené z domova?

Celou dovolenou vám nemusí být vůbec nic a první zažívací problémy se mohou objevit až několik dní po návratu. Průjem, křeče nebo nevolnost přitom nemusí být jen reakcí na jiný jídelníček. U cestovatelského průjmu jde zpravidla o infekci získanou z kontaminovaného jídla či vody a podle původce se výrazně liší i doba, za kterou se potíže projeví.

Klasický krtkův dort vyžaduje upečení kakaového korpusu, jeho vydlabání a následné skládání jednotlivých vrstev. Stejnou kombinaci čokolády, banánů a smetanového krému však lze připravit i bez zapnutí trouby. Nepečená varianta na způsob cheesecaku má korpus pouze ze dvou surovin a samotná práce zabere přibližně půl hodiny. Pak ovšem přichází část, kterou není radno uspěchat – chlazení.

Chorvatsko je pořád stejně oblíbenou dovolenkovou destinací Čechů. Debata o vývoji spotřebitelských cen v Chorvatsku po plném přechodu na euro a vstupu do shengenského prostoru vytvořila v médiích i mezi cestovateli řadu protichůdných tvrzení. Na vlastní kůži jsem vyzkoušela, jak to s cenami je. A musím říct, že jsem překvapena.

Vanilka, čokoláda a jahoda z pultů rozhodně nemizí. Vedle nich se ale v českých zmrzlinárnách objevují příchutě, nad kterými člověk nejprve zvedne obočí a teprve potom sáhne po lžičce. Gorgonzola, krupicová kaše, povidloň, seno, gin, moravské uzené nebo dokonce svíčková ukazují, jak výrazně se tuzemská zmrzlina za poslední roky proměnila. A nejde jen o honbu za kuriozitami.

Stačí pár banánů na kuchyňské lince, miska se švestkami nebo zbytky ovoce v koši a najednou jsou všude. Drobné mušky krouží kolem jídla, sedají na sklenice a při každém otevření koše jich vyletí další hejno. V létě a na začátku podzimu mají octomilky ideální podmínky. Dobrou zprávou je, že na ně nemusíte kupovat žádné speciální přípravky. Jedna z nejjednodušších pastí se dá připravit z toho, co už pravděpodobně máte doma.

Houbaření máme spojené s vůní lesa, košíkem plným úlovků a smaženicí k večeři. Jenže i zkušený houbař může někdy sáhnout vedle. Některé otravy navíc nejsou zrádné jen svou silou, ale také tím, že jejich následky přijdou až s několikadenním či dokonce několikatýdenním odstupem.

Na první pohled může online nákup potravin vypadat jako výhodná nabídka. Cena je nižší, doprava začíná na pár korunách a u produktu svítí výrazná sleva. Teprve v posledním kroku objednávky se ale může ukázat poplatek za doručení, obal nebo další službu. Které náklady musí obchod zákazníkovi ukázat předem a kdy už může být cenová nabídka klamavá?

Láhev olivového oleje nebo krabička sladkostí zpravidla v zavazadle žádné drama nezpůsobí. Cestující však z různých koutů světa vozí také sýry, salámy, ovoce, semena, ryby a někdy podstatně exotičtější speciality. Z letištních kontrol jsou díky tomu občas příběhy, kterým by člověk vymyslel jen obtížně lepší pointu. Jedno letadlo se kvůli převážené rybě dokonce muselo vrátit. Za přísnými pravidly ale nestojí rozmar celníků. Jediný kus jídla může do země přivézt chorobu nebo škůdce, který tam do té doby vůbec nebyl.

Mobil nám postupně nahradil nejen fotoaparát, mapu nebo letenku, ale u řady lidí také klasickou peněženku. Podle aktuálních údajů Komerční banky tvoří tokenizované platby, tedy platby mobilem, hodinkami nebo jiným digitálním zařízením, přibližně 60 procent z celkového počtu plateb jejích klientů. V létě navíc objem karetních plateb v zahraničí výrazně roste a proti jiným částem roku může být až dvojnásobný. Právě na dovolené se ale ukazuje jedna nevýhoda této pohodlnosti. V jediném telefonu můžeme mít platební kartu, bankovní aplikaci, přístup k e-mailu, jízdenky, rezervaci hotelu i ověřování některých služeb. Když se vybije, rozbije nebo zmizí, nejde už jen o nepříjemnost. Člověk může stát u pokladny s plným košíkem a během několika sekund zjistit, že se ke svým penězům vlastně nemá jak dostat.

Sedíte v restauraci s kolegy ze zaměstnání nebo se skupinou přátel, všichni se dobře baví, ale na konci večera nastává pověstná chvíle napětí. Přichází obsluha s finálním dokladem a ze strany hostů zazní věta, kterou mnohé restaurační provozovny slyší jen velmi nerad: Zaplatíme si to každý zvlášť. V reakci na to se nezřídka ozve odmítnutí odkazující na interní pravidlo podniku, případně na upozornění vytištěné na spodním okraji nápojového lístku, které striktně stanoví, že z časových důvodů účty nerozdělují. Vzniká tak klasický konflikt mezi pohodlím provozovatele a očekáváním zákazníka. Tento spor má však poměrně jasné právní řešení.

Česká kultura konzumace šumivých vín prošla v posledních letech pozoruhodnou proměnou. Zatímco dříve si tuzemský zákazník vystačil s poměrně přímočarou nabídkou, v níž dominovala vžitá dvojice suššího tónu Brut a sladší varianty Demi Sec, dnešní trh nabízí neobyčejně pestrou paletu stylů.

Žádná exotika z druhého konce světa ani dvě hodiny u rozpálené plotny. Aneta Vignerová baví sociální sítě kuchyňskými rychlovkami, které šetří čas a chutnají skvěle. Její nejnovější letní hit? Mražené banánové nanuky s arašídovým máslem, křupavými oříšky a čokoládou. Geniálně jednoduchý dezert, na který nepotřebujete ani speciální formičky.

Nedávný test deseti výrobků pořízených v obchodech a řeznictvích prokázal rozličnou škálu v obsahu masa – to se objevovalo přibližně od 50 do 89 procent. Lišilo se také množství tuku, vody, bílkovin nebo kolagenu. Ukázal se i zajímavý fakt, a to, že dražší špekáček automaticky neznamená více masa ani lepší složení.

Stačí prostřít stůl na terase, přinést limonádu, ovoce nebo něco z grilu a za chvíli se objeví nezvaní hosté. Vosy jsou v létě při venkovním stolování, v restauracích, ale i doma běžným problémem. Vedle pastí a sprejů proto lidé zkoušejí i nejrůznější domácí triky. Jeden z nich můžete znát z dovolené v Řecku.

Česká dovolenková klasika je celkem předvídatelná. Cestou tam máme kufry i auta narvané k prasknutí, paštiky, řízky, karton piva a zásoby na týden, jako bychom jeli do divočiny bez civilizace. Cestou zpátky zase rádi vozíme „vzpomínky“. Písek v plastové lahvi, mušle z pláže nebo ozdobné kamínky. Jenže spolu s nimi si někdy domů přivezeme i něco, o co jsme rozhodně nestáli. Střevní potíže z jídla nebo vody mohou propuknout ještě po návratu a nenápadný pasažér schovaný ve švu kufru dokáže zaměstnat celou domácnost. A problém může způsobit i zdánlivě obyčejný suvenýr sebraný na pláži.

Snižování obsahu cukru v každodenním jídelníčku je určitě úctyhodný krok a dává obrovský smysl. Už jen kvůli rostoucímu výskytu civilizačních onemocnění, která jdou s dlouhodobě zvýšeným příjmem cukru ruku v ruce, jde o naprosto racionální rozhodnutí. Dnešní trh se navíc tváří, že nabízí neuvěřitelně snadné řešení. Zákazníkům umožňuje dopřávat si celou škálu oblíbených výrobků v populární variantě zero, kde je cukr jednoduše nahrazen nekalorickou alternativou. Zní to jako dokonalý plán. I tento postup má ale svá úskalí, která se řeší především ve spojitosti s tolik diskutovaným aspartamem.

Svíčková se šesti knedlíky, guláš, smažený řízek nebo pořádná porce hranolků. Jídla, která bez problémů zvládneme během chladnějšího dne, mohou být ve třicetistupňovém vedru podstatně méně příjemná. Není nutné je na celé léto zakázat. Rozhoduje hlavně množství a skladba talíře. Samotné zpracování potravy totiž vytváří v organismu další teplo a odborníci proto během veder doporučují spíše menší porce rozložené do celého dne. Co tedy jíst, abychom měli dost energie, ale po obědě nás nepřemohl útlum?

Vedro z nás nedělá jen zpocené lidi. Dělá z nás horší verze nás samotných. Hůř spíme, rychleji se unavíme, hůř snášíme hluk, děti se nudí, rodiče pracují z přehřátých bytů a partner najednou dýchá podezřele nahlas. V horkých dnech proto nepraskají jen teploměry, ale i domácí nervy.

Když člověk přijede na hotel, minibar v pokoji působí jako příjemné lákadlo, ale často se z něj stane pořádný chyták. Hodně lidí si totiž myslí, že hotelový personál nemá šanci uhlídat, co přesně v ledničce chybí. Moderní minibary však mohou být vybavené zabudovanými senzory, které sledují pohyb jednotlivých produktů.

Patříte k těm, které představa čtyřicítkových veder u moře spíše děsí, než láká? Stále více cestovatelů začíná hledat místa, kde je v létě příjemněji. Fenomén dostal dokonce vlastní název – coolcation, tedy dovolená v chladnějším klimatu. Jednou z možností je německý ostrov Rujána u Baltského moře. Není tak levný, jak by se možná na první pohled zdálo, na oplátku nabízí dlouhé písečné pláže, přírodu, výrazně mírnější letní počasí a překvapivě zajímavou kuchyni.

Plátek citronu vedle řízku, smažené ryby nebo kalamárů rozhodně není na talíři jen kvůli vzhledu. Tahle kombinace se objevuje v kuchyních od Rakouska přes Tunisko a Itálii až po Japonsko. Kyselá citronová šťáva totiž dokáže výrazně změnit to, jak smažené jídlo vnímáme.

Vyrazit na dovolenou s vidinou all inclusive představuje pro většinu lidí záruku naprosté pohody a finančního klidu. Člověk zkrátka zaplatí celou částku předem a žije v příjemném domnění, že po příjezdu už peněženku z kapsy prakticky nevytáhne. Očekává dobré jídlo, osvěžující drinky u bazénu i hotelové zázemí bez dalších velkých výdajů. Realita může být podstatně složitější.

Červené víno, šťavnaté citrusy, led a podle chuti i kapka kvalitní brandy, rumu nebo špetka hřejivé skořice. Sangria je synonymem španělského léta a bezstarostných večerů pod širým nebem. Když nahlédnete do historie, zjistíte, že vlastní verzi tohoto nápoje zanechal slavný režisér Federico Fellini a jeho příběh protíná i barcelonské mládí Pabla Picassa. Kdybyste však pátrali po jednom jediném, skutečně „pravém“ receptu, neuspějete. A právě v téhle svobodě spočívá podstatná část jejího kouzla.

Konec slazených čajů a obávaného amarantu uvítáme s povděkem zejména my, dospělí. Školní obědy mění tvář, vyhlášku však čeká další přepis.

Stačí jedno opravdu zralé rajče, kousek změklého másla a struhadlo. Za několik minut vznikne jednoduchá letní pomazánka na chleba nebo topinky, která překvapí výraznou rajčatovou chutí. Spojení rajčete s tukem navíc dává smysl i z výživového hlediska. Tuk totiž pomáhá tělu lépe využít některé karotenoidy obsažené v zelenině.

Píská rám u východu z obchodu, člen bezpečnostní služby vám rozhodným krokem zastoupí cestu a s přísným výrazem požaduje nahlédnutí do batohu nebo předložení účtenky. Pro většinu zákazníků jde o nepříjemný moment, který vyvolává stres a pocity ponížení před ostatními kupujícími. Málokdo však v takovém okamžiku ví, jaké pravomoci ostraha v supermarketech skutečně má. Kde leží přesná hranice mezi legitimní prosbou obchodu a neoprávněným omezováním osobní svobody?

Nechat hrnec s nedělním čirým vývarem nebo poctivou gulášovkou vychladnout přes noc na sporáku je v českých domácnostech po generace zažitá praxe. Všichni totiž víme, že horkou polévku do lednice dávat nesmíme. Jenže ono to není správně, a pokud byste se pobavili s mikrobiologem, pak jsme chladnoucí polévkou právě vytvořili ideální scénář pro množení nebezpečných patogenů.

Na okurkový salát letos nepotřebujete mísu ani vařečku. Nakrájenou okurku stačí zavřít do větší sklenice spolu se zálivkou a pořádně protřepat. Za pár desítek sekund se všechny plátky obalí a salát můžete rovnou podávat. Udělat si ho můžete klasicky s koprem a smetanou, nebo mu pomocí sójové omáčky, sezamu a chilli dodat výrazně asijskou chuť.

Chystáte se do restaurace a zajímá vás, zda si můžete přinést vlastní narozeninový dort, dětskou výživu nebo jen obyčejnou lahev vody? Provozovatelé mají ze zákona právo určit si vlastní provozní pravidla i hygienické hranice. Podívejte se, kdy vám donášku zvenčí smí bez pardonu zakázat, za co si mohou účtovat poplatky jako dortovné či korkovné a co na to říká česká i zahraniční praxe.

Zažili jste někdy situaci, kdy vám servírka přinesla půllitr piva, ale ve sklenici bylo na první pohled až moc pěny? Určitě nemusíte sklenici okamžitě vracet a požadovat novou. Zásadní totiž v takovém případě nebývá samotná výška pěny, ale to, zda pivo po krátkém ustálení odpovídá množství uvedenému v nápojovém lístku.

Když na jídelním lístku uvidíte „domácí limonádu“, většina z nás automaticky čeká čerstvě vymačkané ovoce, jenže v praxi vám v restauraci dost často přinesou jen obyčejnou vodu s koupeným sirupem. Ačkoli to zní, jako kdyby vás někdo úmyslně zmátl, samotné použití sirupu protizákonné není. Klíčové totiž je, aby vás podnik vědomě neklamal.

Před nárazovým pitím, alkoholem i svévolnou úpravou léků varuje prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, jeden z předních českých kardiologů a přednosta II. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Právě během tropických dnů podle něj přibývá lidí, kterým kombinace horka, dehydratace a běžně užívaných léků nebezpečně sníží krevní tlak.

Také jste jako děti milovali olizování vařečky, když maminky nebo babičky pekly? Tehdy jste si nejspíš neuvědomovali zdravotní riziko, které rozhodně nekončí u syrových vajec. Hrozbou může být i další ingredience, u níž by to čekal málokdo: obyčejná mouka. Co se může skrývat v nenápadném bílém prášku?

Kečup v sáčku ani malá smetana do kávy z obchodů nezmizí. Nová evropská pravidla míří hlavně na restaurace, kde mají od roku 2030 jednorázové plastové porce nahradit dávkovače, lahve nebo jiné obaly. Pro hosty to neznamená konec oblíbených omáček, ale spíš jiný způsob, jakým je podnik naservíruje.

Představte si klasickou situaci. Sedíte s přáteli u jednoho stolu v příjemné restauraci, nálada je skvělá a dostanete chuť na pořádný kus masa nebo čerstvou rybu. Otevřete jídelní lístek, prolistujete ho a místo klasické částky u vybraného jídla narazíte jen na krátkou formulaci „cena dle denní nabídky“. Nebo si všimnete poměrně lákavé částky, ale až při detailnějším pohledu objevíte připsanou poznámku „za 100 g“.

Šunka, salám, sýr, zelenina a dresink se nasekají, nasypou k brambůrkům a promíchají přímo v jejich obalu. Chip bag sandwich se během letošního léta rozšířil z malého amerického lahůdkářství na sociální sítě. Z klasického sendviče sice mnoho nezůstalo, o to lépe však nový trend vypadá na videu. Při výletu nebo pikniku je ovšem potřeba pohlídat, jak dlouho zůstane masová náplň bez chlazení.

Léto je v plném proudu a představa chladivé vody je čím dál lákavější. Po prvním srpnovém víkendu jsme proto zmapovali, kolik dnes rodinu skutečně stojí návštěva koupaliště. Nezůstali jsme jen u lístků u pokladny. Prošli jsme také nabídku stánků, bister a restaurací, protože právě oběd a pití dokážou výsledný účet zvednout o další stovky korun.

Začíná období, kdy si lze přímo z českých polí odvézt rajčata, okurky, cukety, cibuli, česnek nebo meruňky. Na farmě ve Vraňanech stojí vlastnoručně sklizená rajčata 45 korun za kilogram, okurky a cukety 35 korun. Proti cenám v běžné obchodní síti může být rozdíl výrazný. Modelová zásoba zeleniny a ovoce na zavařování vychází o více než 1 300 korun levněji. Přijet však nelze kdykoliv bez kontroly aktuálního termínu.

Parné letní dny, kdy se vzduch tetelí nad rozpáleným asfaltem, přímo volají po pořádně vychlazeném pití. Většina z nás v takových chvílích automaticky sáhne po láhvi z obchodu, jenže kupované limonády mohou obsahovat poměrně vysoké množství cukru. A přitom stačí tak málo – udělat si poctivou domácí limonádu.